Šanson nepatří mezi hudební žánry, po kterých bych se mohl utlouct. Nesedí mi především melodicky, často i texty opouštějí hranice vymezující oblast toho, co jsem ochotný vnímat. Pravdou ovšem je, že na české hudební scéně je šanson žánrem menšinovým, dobrých šansoniérů je tu pomalu méně, než ryb v Mrtvém moři.
Věra Wajsarová je výjimkou všeho, co jsem zatím napsal...
Nějakým omylem jsem si v roce 1984 koupil album Země Delfinie. Nevím už, co mě k tomu přimělo, co jsem od neznámé interpretky očekával. Již úvodní píseň mě posadila do křesla a donutila doposlouchat album do poslední noty a posledního slova.
Deska dopadla podobně, jako další mé oblíbené z té doby. Donekonečna opakovaným přehráváním vinyl utrpěl natolik, že další poslech nebyl možný. O Věře Wajsarové jsem pak velmi dlouho neslyšel.
Nedávno jsem procházel stránky youtube a objevil Zemi Delfinii. Kompletní. Znovu jsem si album poslechl a začal pátrat, co se v tvorbě Věry Wajsarové objevilo nového…
Věra Wajsarová (rozená Mazánková) se narodila 11. ledna 1952 v Jičíně. Na pražské konzervatoři vystudovala hudebně – dramatický obor jako posluchačka Jaroslavy Adamové, Hany Hegerové, Lubomíra Lipského a dalších. V letech 1972 – 1974 byla angažována v Krušnohorském divadle v Teplicích, od roku 1975 působila v Divadle ABC. Začala se také věnovat zpěvu.
Většina písní, které interpretovala, měla styl šansonu. Sama se doprovázela na kytaru, její repertoár byl složen téměř výhradně z tvorby českých skladatelů. Vybírala si náročné texty z tvorby Pavla Kopty, Pavla Vrby, Jiřího Žáčka, Jany Štroblové, v překladech pak také Jacquese Préverta, Guillaume Apollinaira, Novelly Matvejevové.
V letech 1976 – 1982 spolupracovala se zpěvákem Petrem Novákem a s doprovodnou skupinou George and Beatovens. S nimi nahrála desku Kráska a zvíře (ve stejnojmenném muzikálu představovala titulní postavu Krásky), Co je to láska a Sladké trápení. V roce 1980 spolupracovala s Hanou Hegerovou.
V roce 1982 zahájila vlastní sólovou dráhu a sestavila doprovodnou skupinu Minimum. V ní ji doprovázeli její manžel Oldřich Wajsar (baskytara, klávesy) a Jiří Koptík (kytary). Oba pro ni rovněž komponovali nové skladby. V roce 1984 vydala Věra Wajsarová samostatné album Země Delfinie.
Na počátku devadesátých let se Věra Wajsarová vytratila z hudební scény, byla postižena hlasovou indispozicí. S manželem se odstěhovali do Podkrkonoší, kde si založili kozí farmu. V roce 2006 se Věře Wajsarové hlasová dispozice vrátila. Znovu se – společně s manželem – začala věnovat hudbě. Roku 2006 vydala album Měsíc sebevrahů s písněmi svými, Daniela Dobiáše a Oldřicha Wajsara (hudba) a Jany Štroblové, Jiřího Žáčka, Pavla Cmírala, Jana Krůty, Novelly Matvejevové, Pavla Arana, Jacquese Préverta (texty). Začala také znovu veřejně vystupovat. Na koncertech hraje společně s manželem (skupina Minimum), příležitostně s nimi vystupuje i syn Petr Wajsar .
V letošním roce vydala Věra Wajsarová se skupinou Minimum (rozšířenou o hosty) album živě nahrané v Malostranské besedě.
Ačkoli se má rubrika jmenuje Hudební zamyšlení, nebudu se dnes příliš zamýšlet. Nabízím – ze stránek youtube – k poslechu celé album Země Delfinie. Je to verze z roku 2005, oproti původnímu vydání z roku 1984 jsou tu čtyři písně navíc. Udělejte si čas a písně si poslechněte. To zamyšlení se pak dostaví samo…
(Pro doplnění: autory hudby a textů najdete zde)
Z alba Měsíc sebevrahů nabízím několik ukázek sestavených do jednoho záznamu:
Zdroje: český hudební slovník, youtube.com
hmmmm….vypočujem.
prvé dve pesničky vypočuté. nie je to zrovna moja šálka kávy, ale zaujímavo pekné. ale vnútri majú taký nejaký smútok (?)
mají
Pokud by se mne někdo zeptal, koho považuji za nejlepší zpěvačku na naší hudební scéně, pak by to nebyla žádná současná pop“hvězda“, ale právě Věra Wajsarová pro její originální a procítěný přednes smysluplných básnických textů . Velmi si vážím toho, že takováto Zpěvačka s velkým Z vůbec existuje, jen nechápu, proč jí zná tak málo lidí. Poprvé jsem ji před mnoha lety naživo slyšel v Králově Dvoře, kde nám zpívala s manželem při vernisáži posluchačů výtvarné konzervatoře a mohu říci, že z tehdejší školy je to můj nejsilnější zážitek a o mnoho později se mi povedlo ji opět slyšet v Tatobitské hasičárně. Snažím se o interpretaci některých jejích písní s naší rodinnou kapelou, ale upřímně-není to ono. Rád bych jí opět naživo rád slyšel a určitě i kapela, jen kdybychom věděli, kde je to možné.
Tak to nevím. Také jsem žádné vystoupení nenašel…
Děkuji za pěkný článek. Paní Wajsarová je pro mne objev. A musím říct, že i skupina Minimum mě zaujala svou kvalitou.
Pokud by někdo měl zájem si pořídit nahrávky paní Wajsarové v dobré kvalitě, lze je zakoupit na Supraphonline.
https://www.supraphonline.cz/umelec/5553-vera-wajsarova
Děkuji