Rodný bratr Furkotského štítu, nejvýraznější vrchol Kriváňskej rázsochy.
Ve směru od Furkotského štítu přístupný i zdatnějším turistům, leč značená cesta na vrchol nevede. Vrchol nabízí velmi široký pohled, především ke Kriváňu a do polských Tatier…
Hrubý vrch – Triumetal (2428,3 m. n. m.)
polsky: Hruby Wierch; německy: Triumetal; maďarsky: Triumetal
Vrchol v hlavní ose rozsochy Kriváňa mezi Hrubou priehybou (Mlynickou vežou) a Furkotskou priehybou (Furkotským štítom) nad Hlinskou dolinou, Nefcerkou a Mlynickou dolinou. Na severozápad, mezi Hlinskú dolinu a Nefcerku vysílá mohutný hřeben Hrubé (Hrubô).
Hrubý vrch je nejvyšším štítem ve skalní hradbě, která uzavírá Hlinskú dolinu od jihu. Je nejvýraznějším vrcholem Kriváňskej rázsochy, je jejím uzlovým bodem. Od Mlynickej veže ho odděluje nevýrazná Hrubá priehyba, od Zadnej Terianskej veže Zadná Terianska štrbina a od Furkotského štítu Furkotská priehyba.
Dlouhý severozápadní hřeben, který vybíhá z Hrubého vrchu, od sebe odděluje Hlinskú dolinu a Nefcerku. Jmenuje se Hrubé (Hrubô, hrebeň Hrubého), je více než dva kilometry dlouhý a končí na Hrubej kope nad Kôprovou dolinou.
Pod severními stěnami Hrubého vrchu, vysoko nade dnem Hlinskej doliny se nacházejí dvě sešikmená suťoviska, připomínající visící kotle. Nazývají se Velká Záhradka a Malá Záhradka.
Název Hrubého vrchu má goralský původ, který vychází z jeho tvaru. Ve starší slovenské literatuře a kartografii, ale i mezi horolezci se velmi vžil název Triumetal. Jde o zkomoleninu. První část slova mohla vystihovat polohu štítu na styku tří horských hřebenů, druhá část, metál – kov, připomínala hornickou minulost štítu. Název Triumetal se vžil v názvosloví německém a maďarském.
Na Hrubý vrch vodili turisty horští vůdci ze Zakopanego už před rokem 1880. Ti znali štít, především jeho mírná úbočí nad Mlynickou dolinou, už jako lovci kamzíků. Ještě před rokem 1857 Jędrzej Wala starší, horský vůdce a průkopník Tatier ze Zakopanego vystoupil na vrchol z různých směrů. V zimě na Hrubý vrch jako první vystoupili 18. 1. 1912 Gyula A. Hefty, Tibor Kregczy, Endre Maurer a Lajos Rokfalusy, jižním hřebenem přes Furkotský štít.
Ve směru od Furkotského štítu je Hrubý vrch dostupný i pro zdatné turisty, značená cesta na vrchol však nevede. Pohled z Hrubého vrchu je široký, rozlehlý, především ve směru ke Kriváňu a k polským Tatrám.

Pohled z Hrubého vrchu k východu. V popředí Štrbský štít, na horizontu uprostřed Koruna Vysokej, Gerlachovský štít a Končistá

Pohled z Hrubého vrchu k severovýchodu. Vlevo Mengusovské štíty, před nimi Kôprovský štít. Na zadním horizontu uprostřed Ľadové štíty, vpravo Koruna Vysokej a Gerlachovský štít

Polské Tatry z Hrubého vrchu. Na zadním horizontu zleva Świnica, sedlo Zawrat, Mały Kozi Wierch, Zamarła Turnia, Kozi Wierch, Granaty, Przełęcz Krzyżne a Grzbiet Wołoszyna
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Arno Puškáš, Vysoké Tatry IX. , Šport Bratislava 1988 Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
tiež ho poznám ako Triumetal
Kriváň a Krátka z Hrubého vrchu – výborná fotka Kriváňa!
že ty sa už zase tešíš na zimu? 😉
jo