Skalní kužel v hlavním hřebeni Vysokých Tatier.
Přes svoji nadmořskou výšku je Litvorový štít vrcholem nevýrazným; důvodem je především bezprostřední blízkost masívu Gerlachovského štítu. Vrchol nabízí fascinující pohledy do dolin na severní straně Tatier.
Litvorový štít (2413 m. n. m.)
polsky: Litworowy Szczyt; německy: Litvorovyspitze; maďarsky: Litvorovycsúcs
Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Litvorovým sedlom (Lučivnianskou vežou) a Velickým sedlom (Velickým štítom). Vypíná se nad Litvorovou, Kačacou a Velickou dolinou.
Východní stěna Litvorového štítu se tyčí nad Velickou dolinou a je dobře viditelná z turistického chodníku do sedla Poľský hrebeň. Severní srázy štítu spadají do Litvorovej doliny, západní do Kačacej doliny. Z Litvorového štítu vybíhají dva výrazné pilíře. Z vrcholu západní pilíř a z hrbu v hřebeni štítu severozápadní pilíř, který je ozdobený šesti věžičkami – Litvorovými mníchy. Tento hřebínek odděluje od sebe Litvorovú a Kačaciu dolinu.
Litvor je lidový regionální název název archangeliky lékařské (Archangelica officinalis). Je to mohutná rostlina dorůstající až dvoumetrové výšky. Vytváří velké kulaté baldachýny zelenavých květů na mohutných stoncích. Žije 2 – 3 roky, za tu dobu kvete jen jednou. Zanechá však velmi bohatou úrodu semínek. Ve Vysokých Tatrách roste v nadmořské výšce od 1000 do 1900 metrů, většinou na březích potoků, ve stupni kosodřeviny. Silný rozvětvený kořen obsahuje velké množství éterických olejů a má výraznou vůni. Léčivé vlastnosti kořene znali lidé už dávno a připisovali mu účinky i zcela nadpozemské. Litvorová dolina je jednou z lokalit, kde se archangelika vyskytuje v hojné míře.
První historicky doložený výstup na Litvorový štít absolvoval 12. srpna 1897 známý wroclavský pedagog, horolezec a čelný představitel slezské sekce Uhorského karpatského spolku Dr. August Otto (1851 – 1929), autor populárního průvodce po Vysokých Tatrách (Die Hohe Tatra, od roku 1891 do roku 1925 deset vydání!) a také tatranské mapy 1 : 50 000.
Dr. Ottovi zřejmě unikl existující název štítu, neboť ve svém průvodci píše:
Při prvním výstupu roku 1897 jsem vrchol nazval Wagner–Spitze na počest prof. Dr. Wagnera z Kőnigshűtte, který se mimořádně zasloužil o popularizaci Tatier na území Slezska.
Při výstupu Augusta Otta doprovázel novolesniansky horský vůdce Pavol Čihák.
Ottův název se neujal. Ovšem Dr. Viliam Wagner (1848 – 1900) se i tak zapsal do tatranských dějin. Žil v Królowskej Hute, dnes části Chorzówa a jako chirurg si získal světové jméno operacemi komplikovaných fraktur lebky. Byl aktivním vysokohorským turistou, častým návštěvníkem Tatier. Sestavil velký herbář slezské vegetace. Jako funkcionář a čestný předseda slezské sekce UKS byl společně s Agustem Ottou hlavním iniciátorem výstavby prvního Slezského domu u Velického plesa. Na vlastní náklady nechal postavit některé chodníky v oblasti Starého Smokovca a Hrebienka.
Otto vystupoval na Litvorový štít hřebenem z Litvorového sedla, sestoupil do Velického sedla. Odtud na štít vystoupila i první trojice zimních návštěvníků: Eugen Serényi, Károly Lajos Horn a Karol Fodor (11. 4. 1909).
Litvorový štít jako samostatný cíl vyhledávají horolezci zřídkakdy. Pokud se na Litvorový štít vydají, vyhledávají především cesty z Litvorovej a Kačacej doliny. Litvorový štít je součástí hřebenové Martinovy cesty z Poľského hrebeňa na Gerlachovský štít. Tu jako první absolvoval roku 1905 mnichovský horolezec Alfred Martin, sólovýstupem.
Přes nevýrazný tvar nabízí Litvorový štít neopakovatelné pohledy především do divokých zákoutí Kačacej doliny a na srázné stěny štítů nad ní se tyčících. Bylo by však nespravedlivé opomenout i pohledy k východní a severní straně Tatier.
Na vrchol Litvorového štítu turistická značená cesta nevede. Zájemci o výstup musí využít služeb horských vůdců.
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
veľmi pekne slnkom osvietené fotečky!
skvelý nápad dať sem litvor.
na tomto štíte je úžasné aj jeho pleso 😉
„Dr. Viliam Wagner byl aktivním vysokohorským turistou, častým návštěvníkem Tatier. Jako chirurg si získal světové jméno operacemi komplikovaných fraktur lebky.“ 😉
a sedí informace o skvělých výhledech do řady dolín. Třeba do Bielovodské mi připomíná pohledy do ledovci tvarovaných U-profilů v Norsku, třeba pod Trollstigen, no v menším měřítku.
aj mne 😉