Menší, nikoli však malý sourozenec Gerlachovského štítu. Šestý nejvyšší vrchol Tatier, uzlový bod v jejich hlavním hřebeni.
V masívu Zadného Gerlachovského štítu se nacházejí ještě dva další vrcholy přesahující nadmořskou výšku 2600 metrů…
Zadný Gerlachovský štít (2616,0 m. n. m.)
polsky: Zadni Gerlach; německy: Samuel Roth Spitze; maďarsky: Hátsó – Gerlachfalvi – csúcs
Uzlový bod v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Batizovským sedlom (Batizovským štítom) a Lavínovou priehybou (Lavínovým štítom) nad Kačacou, Batizovskou a Velickou dolinou. Na Zadnom Gerlachovskom štíte se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje mohutná rozsocha Gerlachovského štítu, končící na jihu Gerlachovským kotlom. Od Gerlachovského štítu je Zadný Gerlachovský štít oddělen Gerlachovským (Tetmajerovým) sedlom.

Pohled na Gerlachovské štíty z Východnej Vysokej. Zleva Gerlachovský štít, Gerlachovské sedlo, Zadný Gerlach, Lavínový štít, Lavínová veža, Veľká Litvorová veža, Gerlachovská vežička, Malá Litvorová veža a Lučivnianska veža
Zadný Gerlach (Zadný Gerlachovský štít) je jakýmsi menším bratrem Gerlachovského štítu. Nikoli však malým. V desítce nejvyšších vrcholů Tatier figuruje na šestém místě. Společně s masívem Gerlachovského štítu tvoří výraznou vrcholovou linii, kterou je možno spatřit z mnoha míst Vysokých Tatier. Linii, která je snadno rozpoznatelná.
Poznámka: V masívu Zadného Gerlachovského štítu se dále nacházejí tyto vrcholy (jmenováno od Zadného Gerlachu): Lavínové zuby, Lavínový štít, Lavínová veža, Veľká Litvorová veža, Malá Litvorová veža a Lučivnianska veža).
Na Zadnom Gerlachovskom štíte, na straně Batizovskej doliny se nacházejí trosky vojenského letadla Li-2, které tu havarovalo v říjnu 1944. Šlo o příslušníky 1. baterie dělostřeleckého oddílu 2. československé paradesantní brigády, kteří letěli na pomoc Slovenskému národnímu povstání.
Letadlo, které odstartovalo ze Lvova v noci ze 14. na 15. října na pomoc povstalcům, na letiště Tri Duby nedoletělo. Ve špatném počasí narazilo do skal pod vrcholem Zadného Gerlachu. O život přišlo šestnáct československých, pět sovětských vojáků a tři členové posádky.
Trosky letadla a mrtvá těla objevili horolezci až po skončení války, v srpnu 1945. Pokus snést těla dolů překazila v říjnu téhož roku vichřice a sněhová nadílka. Podařilo se to až v létě roku následujícího. Tehdy oběti pochovali na hřbitově v Gerlachove.
Z místa havárie snesli, za pomoci provizorní lanovky, v roce 1962 členové horolezeckého oddílu IAMES některé součásti letadla. Také vrtuli, která je součástí pamětní tabule na Symbolickom cintoríne pod Ostrvou. Některé součásti letadla jsou uloženy v depozitu Múzea TANAPu v Tatranskej Lomnici, velký palubní kulomet je uložen v Muzeu SNP v Banskej Bystrici.
První písemně doložený letní výstup na Zadný Gerlachovský štít uskutečnil 24. srpna 1895 Janusz Chmielowski. Doprovázel ho horský vůdce Jędrzej Wala mladší. První zimní výstup pak Gyula Hefty a Gyula Komarnicki, 9. února 1913.
Zadný Gerlachovský štít patří v rámci Vysokých Tatier mezi vrcholy s nejkrásnějšími rozhledy. Pohled k jihu je omezen masívem Gerlachovského štítu; v ostatních směrech však nejsou pohledy ničím omezeny. Umocňuje je velká nadmořská výška vrcholu.

Část hlavního hřebene Vysokých Tatier západně od Zadného Gerlachovského štítu. Nejblíže Batizovský štít, za ním Kačací štít a Popradský Ľadový štít. Dále Východný Železný štít, Snehové veže, Západný Železný štít, Zlobivá a Rumanov štít. Za nímVysoká

Pohled ze Zadného Gerlachovského štítu k západu. Uprostřed Koruna Vysokej, vpravo od ní Rysy. Vlevo v pozadí Kriváň. V popředí, nad Kačacou dolinou (od středu snímku) Ganek, Rumanov štít, Zlobivá, Západný Železný štít, Snehové veže, Východný Železný štít a Popradský Ľadový štít. Před ním Kačací štít a nejblíže Batizovský štít

Pohled ze Zadného Gerlachovského štítu k východu. Na horizontu uprostřed Ľadové štíty, vpravo Pyšné štíty a Lomnický štít

Pohled ze Zadného Gerlachovského štítu k Belianskym Tatrám. Vpravo Ľadové štíty,v popředí sedlo Poľský hrebeň a Východná Vysoká. Uprostřed snímku Svišťový štít
Zadný Gerlachovský štít je turisticky nepřístupný. Vrchol bývá navštěvován téměř výhradně jako součást výstupu na Gerlachovský štít; buď hřebenovou Martinovou cestou nebo cestou přes Gerlachovskou próbu (cestou Vlada Tatarku). Obě jsou určeny velmi zdatným vysokohorským turistům.
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Arno Puškáš, Vysoké Tatry IV. , Šport Bratislava 1967 Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
myslela som, že VHT chodia len Velickou a Batizovskou próbou, a všetky ostatné prístupové cesty na Gerlach sú horolezecké terény 😯
Martinova cesta a cesta Gerlachovskou próbou (od Tetmajerova sedla jsou společné) mají klasifikaci II. Velická a Batizovská próba I.
Zase výborne spracované. Ešte je tu napr. výstupová cesta západným hrebeňom cez Východné Batizovské sedlo na Zadný Gerlach a potom záver Martinky na Gerlachovský štít..
Děkuji. Ano, na tu cestu se chystám, vím, že jsi mi ji zmiňoval 😉
Prima fotky opět po 35 letech mi oživily můj jediný výstup na Gerlach. Živě pamatuji na Kvetnicovou vežu a Kotlový štít. Batizovskou probou a pak sněhovým polem k plesu a do Tatranských zrubů. Rád prohlížím Tvé panoramatické obrázky a často se trápím s určováním. Pak zas hledám v přiložených mapkách a tak. Fakt dobrý
Díky. Není v mých silách detailně popisovat fotografie, asi by to bylo i nepřehledné. Pokud budeš mít potíže s identifikací, napiš. Podrobně rozepíšu.
teda Buteo, obdivujem tvoju topografickú pamäť 😯 🙂
ja si z Gerlachu a všeobecne z výstupov a výlezov a výplazov pamätám len hlavný vrchol, v tomto prípade Gerlach, a aj to len z jednej strany. bez kotla ani ten Gerlach nepoznám. ale nejak zásadito mi to neva 😎