Turistický přístupný štít tyčící se nad jedním z největších tatranských ples.
Díky překrásným rozhledům a poměrně snadné dostupnosti patří mezi velmi oblíbené a nejčastěji navštěvované tatranské vrcholy.
Kôprovský štít (2363,3 m. n. m.)
polsky: Koprowy Wierch; německy: Koprovaspitze; maďarsky: Koprova-csúcs
Štít v hlavní ose rozsochy Kriváňa mezi Temnosmrečinským sedlom (Piargovým chrbátom) a Kôprovskou priehybou (Kôprovským plecom) nad Mengusovskou, Temnosmrečinskou a Hlinskou dolinou. Posledně dvě jmenované doliny odděluje Prostredný chrbát, vybíhající z Kôprovského štítu.
Kôprovský štít je jedním ze 138 pojmenovaných vrcholů rozsochy Kriváňa. Je prvním markantním štítem v hlavním hřebeni rozsochy Kriváňa, která směřuje od Čubriny v hlavním hřebeni Vysokých Tatier na jihozápad a končí v masívu Kriváňa. Od Piargového hrebeňa štít odděluje Temnosmrečinské sedlo. Dva a půl kilometru dlouhý hřeben, který vybíhá z vrcholu na severozápad, se jmenuje Prostredný chrbát. Ten odděluje Temnosmrečinskú dolinu a její vrchní patro, Piargovú dolinu, od Hlinskej doliny. Jihovýchodní hřeben Kôprovského štítu spadá přes Kôprovské plece a Kôprovskú priehybu do Vyšného Kôprovského sedla.
Jak Temnosmrečinská, tak i Hlinská dolina jsou vrchními patry Kôprovej doliny. Název doliny přešel i na štít. Dolina se může pochlubit bohatým výskytem kôprovníčka bezobalného (koprníček bezobalný, Mutellina purpurea), až 50 centimetrů vysoké vytrvalé byliny s drobnými bílými až červenavými kvítky, které se daří především nad hranicí lesa, v subalpinském až alpinském vegetačním stupni. Odtud název.

Kôprovský štít z Mengusovského sedla. Vlevo Hrebeň Bášt, uprostřed Hlinská veža a Štrbský štít. Vpravo Furkotský štít, Hrubý vrch a Hrubô
O výskytu mědi (v nářečí spišských Němců Kopper) pod Kôprovským štítom jsou dochovány písemné zmínky z osmnáctého století. V oblasti Kriváňskej rázsochy, i pod Kôprovským štítom, byly skutečně doly. Ovšem název štítu se s dolováním mědi pojí pouze v hypotetické rovině.
Starší tatranští badatelé se domnívali, že vrch Kupferschacht (Měděná šachta), který zmiňoval už Matej Bel, slovenský polyhistor, je totožný s Kôprovským štítom. Skutečnost je taková, že Matej Bel tak označoval Patriu.

Kôprovský štít z Čubriny. V popředí Čubrinka a Piargový hrebeň. Vpravo za K. štítom hřeben Hrubô, vlevo Hrebeň Bášt

Kôprovský štít nad Temnosmrečinskou dolinou, pohled z Čubriny. Vpravo Temnosmrečinské plesá. Vzadu uprostřed hřeben Hrubô
Vrchol Kôprovského štítu znali nepochybně již v dávných dobách lovci kamzíků, pytláci a hledači pokladů. V letech 1881 – 1896 vystoupil několikrát na vrchol polský spisovatel Kazimierz Przerwa-Tetmajer se svými druhy. Kolem roku 1890 údajně na vrchol vystoupil slavný horský vůdce ze Zakopanego Klimek Bachleda. V zimě byli jako první na Kôprovskom štíte 18. března 1906 Němečtí horolezci Alfred Martin a E. Bauer.
Jak uvádí Arno Puškáš, autor podrobného horolezeckého průvodce Vysokých Tatier, všechny výstupy na Kôprovský štít jsou určeny jen pro horolezce. Jedinou výjimku tvoří značená turistická cesta jihovýchodním hřebenem z Vyšného Kôprovského sedla, kolem Kôprovskej priehyby a Kôprovského pleca. A. Puškáš dodává, že všechny výstupy na Kôprovský štít, bez ohledu na směr, se vyznačují drobivou skálou. Proto horolezci volí raději výstupy zimní.
S exponovanou severní stěnou a jejím mimořádně lámavým povrchem se jako první poprali 6. července 1912 maďarští horolezci bratři Gyula a Roman Komarnickí. První z nich je známý – krom jiných aktivit – jako autor několika maďarských a slovenských horolezeckých průvodců Vysokých Tatier.
Nebyť Rysov, bol by si Kôprovský štít vyslúžil povesť najkrajšieho vyhliadkového štítu v Mengusovskej doline, napsal Dr. August Otto (1851 – 1929), čelný funkcionář Sliezskej sekcie Uhorského karpatského spolku, ve svém průvodci (Die Hohe Tatra, deset vydání v letech 1891 – 1925).
Pohled z Kôprovského štítu je skutečně atraktivní. Impozantní jsou pohledy k Mengusovským štítom; nad nimi vyčnívají Ľadové štíty, Lomnický štít, Rysy, Vysoká a Končistá. Mohutně působí z Kôprovského štítu Hrubý vrch (Triumetal) a hřeben Hrubô nad Hlinskou dolinou. Neuvěřitelně malebné jsou pohledy do Temnosmrčinskej doliny a k Západným Tatrám. Zvláště přehledný je pohled do polských Tatier.

Mengusovské štíty (zleva Veľký, Prostredný a Východný) z Kôprovského štítu. Vzadu uprostřed Ľadové štíty a Lomnický štít, vpravo Rysy

Čubrina, Veľký a Prostredný Mengusovský štít z Kôprovského štítu. V popředí Piargový hrebeň a Čubrinka

Temnosmrečinská dolina z Kôprovského štítu. Vlevo Prostredný chrbát, v pozadí Západné Tatry. Zcela vpravo Świnica
Krásne plesové fotky! plesové fotky milujem! 😉
perfektne spracované!
Děkuji. Třeba poděkovat především těm, z jejichž zdrojů čerpám.
nošak tí by sa iste tešili, ako si to pekne poskladal 😉