Nejvýraznější vrchol Volieho chrbáta v hlavním tatranském hřebeni. Od Veľkého Žabieho plesa, z turistické cesty na Rysy nepřehlédnutelná.
Jihozápadní stěnu Volej veže vyhledávají velmi často horolezci, v rámci Tatier patří mezi nejoblíbenější. I vysokohorští turisté si mohou přijít na své…
Volia veža (2370,5 m. n. m.)
polsky: Wołowa Turnia; německy: Ochsenrückenturm; maďarsky: Ökör – hát – torony
Nejvýraznější elevace Volieho chrbáta v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Veľkou Volou štrbinou (Rohatou vežičkou) a Východnou Volou štrbinou (Žabou vežou) nad Volou kotlinkou (Mengusovskou dolinou) a Wyżnim Czarnostawiańskim Kotłem v komplexu Doliny Rybiego Potoku.
Volia veža je nejmarkantnějším vrcholem Volieho chrbáta v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Na východě ji od Žabej veže odděluje Východná Volia štrbina, na severozápadě od Hincovej veže členitý Volí chrbát, ve kterém se nachází pět depresí; nejblíže k Volej veži je Veľká Volia štrbina, která vrchol odděluje od Rohatej vežičky.
Volia veža patří v rámci Vysokých Tatier mezi nejvyhledávanější horolezecké vrcholy. Dvě stě metrů vysoká jihozápadní stěna, zprava ohraničená jižní hranou a zleva jihozápadním pilířem, nabízí kolem dvou desítek cest v nejširší škále náročnosti. Všechny výstupové cesty vedou v pevné skále. Vlastní výstupy začínají na travnaté polici, která v celé šířce protíná jihozápadní stěnu.
Jako první byli na Volej veži Katherine Brőske a Simon Häberlein (11. 9. 1905). První zimní výstup uskutečnil 5. 4. 1913 Alfred Grósz.
Volia veža je zajímává i z hlediska vysokohorské turistiky. Z Východnej Volej štrbiny je možné vystoupit cestou klasifikace I na vrchol Volej veže a odtud pokračovat Volím chrbátom (cesta vede pod hřebenem) až na Hincovu vežu. Jedná se o atraktivní cestu s bohatými rozhledy na severní i jižní stranu Vysokých Tatier. Cestu je ovšem možné absolvovat pouze za doprovodu horského vůdce.
Pohled z Volej veže je mimořádně přehledný. Na východě Rysy, Malé Rysy a Žabí štíty. Na severní straně letecký pohled do Doliny Rybiego Potoku. Na straně jižní Kotlina Žabích plies v komplexu Mengusovskej doliny. Na západě Hrebeň Bášt a Kôprovský štít, ve směru severozápadním Volí chrbát a Mengusovské štíty. To je jen stručný výčet toho, co vrchol Volej veže nabízí.
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Arno Puškáš, Vysoké Tatry VII (Šport Bratislava 1981) www.goat.cz Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
pekná veža 😉
„Pohled z Volej veže je mimořádně přehledný.“
ako pre koho 😉
No pro toho, kdo tam vyleze 😯
no nie každý horolozivec je taký topotalent ako ty 😉
Přidal jsem ještě fotografii JZ stěny.
Čéče, já ti nevím. Buď jsi zlepšil popisy nebo já jsem povyrostl, ale dnes jsem bez problémů určil všechny vršky. Moje jednička je Žabí kůň /i na Silvestra ve 22,35 he/.
no asi obidvoje 😉
Buteo vyliezol na Žabieho koňa?! 😯
a ešte k tomu v zime?! 😯
Toto: „i na Silvestra ve 22,35 he“
prosím vysvětli… 😯 😯
že vraj „vršky“ 🙂
ak ťa veľmi nohy bolia, pomôže ti veža Volia.
cesta tam je veľmi skvelá, v pevnej skale vedie celá 😉
😉
…“ bez problémů určil všechny vršky. Moje jednička je Žabí kůň /i na Silvestra ve 22,35 he “ – rozeberme celou větu pro diskusní otázky všech zúčastněných dvou /SV i autor/.
– jednička je Žabí kůň, vztaženo k předchozí informaci o určování jednotlivých vrcholů /užit výraz vršků/, tedy i v pozdní hodině, ančto pak trochu hygieny a ve 23,00 spím a jedno či je první máj nebo VŘSR.
jaj, aha, takže my o lezení a Buteo o určovaní! 😉
… a prečo sa volá Volia veža neviem….
Ani já ne. Zatím.
zase pekná inšpirácia, ďakujem za skvele odvedenú prácu .
😉