Mohutný štít zvedající se z hlavního hřebene Vysokých Tatier v závěrech Veľkej Studenej a Javorovej doliny. O společnou základnu se dělí se svým menším sourozencem, Malým Javorovým štítom.
Vrchol nabízí exkluzivní rozhledy…
Javorový štít (2417,5 m. n. m.)
polsky: Jaworowy Szczyt; německy: Krotenseespitze; maďarsky: Varangyostavi csúcs
Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Javorovou škárou (Malým Javorovým štítom, s nímž má společnou základnu) a Javorovým sedlom (Malým Ostrým štítom) nad dolinami Javorovou a Veľkou Studenou dolinou, do níž klesá krátký boční hřeben nazvaný podle polohy nad Sivými plesy – Sivý hrebeň. V něm se nachází Predná a Zadná veža, odděluje je Štrbina vo vežiach. Javorový štít má dva vrcholy. Hlavní (východní) – Veľký Javorový štít a vedlejší (západní) – Prostredný Javorový štít. Mezi nimi je mělká deprese – Javorová štrbina. Při pohledu na Javorový štít od jihu je charakteristické jeho vrcholové plató.
Javorový štít vystupuje z hlavního hřebene Vysokých Tatier v závěrech Javorovej a Veľkej Studenej doliny. Do obou dolin spadá příkrými stěnami. Pro návštěvníky Veľkej Studenej doliny je štít snadno identifikovatelný podle rozlehlé sutinové plošiny pod vrcholem štítu.
Masív Javorového štítu tvoří od západu: Malý Javorový štít (2380 m. n. m.), Javorová škára, Prostredný Javorový štít (2417,5 m. n. m.), Javorová štrbina a Veľký Javorový štít. Z něho vybíhá do Veľkej Studenej doliny krátký Sivý hrebeň s výraznou Prednou a Zadnou vežou.
Na tomto místě třeba zdůraznit:
– Jak bylo poznamenáno výše, Prostredný Javorový štít je pojmenování západného vrcholu Javorového štítu
– Pod pojmem Javorový hrebeň rozumíme úsek severozápadního hřebene Malého Javorového štítu nad Javorovou dolinou a dolinou Rovienky po Široké sedlo
K názvu přišel Javorový štít i jeho Javoroví sousedé prostřednictvím Javorovej doliny. V jejím lesním porostu byl javor hojně zastoupený. Dlouho si svou pozici v tatranských lesích budoval. V osmnáctém století však javorové dřevo získalo punc kvalitní nábytkářské suroviny, začali ho používat řezbáři a v neposlední řadě se z něj vyráběl i cukr. Extrémně necitlivý zásah do složení lesního porostu v Javorovej doline způsobily především hutě, založené v roce 1759 v Tatranskej Javorine. Stromy původních smíšených porostů se v milířích měnily na dřevěné uhlí, které ve velkém vyžadovaly železářské podniky. Drancování učinil přítrž až rok 1936, kdy se javorinské panství stalo státním majetkem, a v lesích začal hospodařit stát.
Jak Javorová dolina, tak Veľká Studená dolina byly dávno známy pastýřům a lovcům z blízkých tatranských obcí. Hledači drahých kovů projevili zájem o dolinu již v patnáctém století. Ještě ve třicátých letech minulého století zde lesníci knížete von Hohenlohe přistihli poslední ilegální zlatokopy. Je zajímavé, že o pohybech lovců, hledačů pokladů a zlatokopů na úbočí štítu záznamy zcela chybějí.
První známý výstup na Javorový štít uskutečnili 13. srpna 1897 Antónia a Karol Englischovci s horským vůdcem Jánom Hunsdorferom starším. Karola Englischa fascinoval Javorový štít už dlouho. Od chvíle, kdy ho spatřil z Východnej Vysokej. Tři průkopníci vystupovali žlabem v pravé polovině východní stěny, z Veľkej Studenej doliny.
Podle záznamů vyrazila trojice o půlnoci ze Smokovca. Pár minut před desátou stáli na vrcholu. Englisch výstup popsal a publikoval:
„…traja ľudia sa na vrchole sotva pomestili, najmä keď nad Veľkou Studenou dolinou postavili pyramidu zo skál. Potom sme do plechovice od cigariet položili navštívenky s opisom výstupu, 20-halierovú mincu a grajciar, do ktorého vryl náš vodca – za cenu zlomenej čepele dvoch nožov – litery H. I. (Hunsdorfer prvý), a tieto svedectvá sme starostlivo uložili pod kamennú pyramídu. Do tej som zastokol palicu, ktorú som s námahou vyteperil na štít – a na nej veselo zaviala matkina vreckovka s červenou obrubou a vyšitým monogramom rodu…
…Zrazu k nám doľahlo hlasné ujúkanie z Prostredného hrotu. Odvetili sme mohutným hlasom a striedavo sme si vymieňali informácie s neviditeľým spoločníkom, ktorý nevedel pochopiť, že mu odpovedá neďaleký, no dovtedy nedotknutý vrchol…
…Hunsdorfer sa nevýslovne tešil, keď stál na končiari, na ktorý mal už oddávna zálusk…
… Veselí a v dobrej nálade sme o šestej boli už v Starom Smokovci, kde nás vítal promenádny koncert cigánskej kapely…“
Na nižším západním vrcholu Javorového štítu (Prostredný Javorový štít) stáli jako první horolezci Július Gretzmacher, Alfred Grósz a Zoltán Votisky až po osmi letech, 17. srpna 1905. První zimní výstup uskutečnila 9. prosince 1911 dvojice maďarských horolezců: Július A. Hefty a Gyula Komarnicki.
První výstup na štít z Javorovej doliny uskutečnili 30. srpna 1908 Gyula Komarnicki a Alfred Martin. Tento výstup je nutné považovat za skutečně historický, neopakovatelný. Roku 1938 se zřítila velká masa zvětralé severní stěny a zmizela i trasa průkopnické cesty.
Javorový štít je díky své pozici, díky svým vynikajícím rozhledovým vlastnostem a díky nepříliš obtížné dosažitelnosti velmi atraktivním vrcholem. V doprovodu horského vůdce mohou vysokohorští turisté na štít vystoupit dvěma směry: Od Javorového sedla nebo od jihu sítí vhloubení, žlabů a stěnek.
Javorový štít nabízí exkluzivní rozhledy. Unikátní jsou letecké pohledy do dolin, nad kterými leží. Majestátný je pohled přes Zadnú Javorovú dolinu na Ľadové štíty. Mimořádně přehledný je pohled k západu, kterým lze přehlédnout Značnou část Vysokých Tatier.
Horolezce láká především 400 metrů vysoká severní stěna, která především v zimním období nabízí náročné a vysoce hodnocené lezecké možnosti.

Pohled z Javorového štítu k západu. Uprostřed snímku Svišťový štít, na horiz. uprostřed Vysoká a Rysy

Pohled z Javorového štítu k západu. Uprostřed Svišťový štít, vlevo Gerlachovský štít a Zadný Gerlach

Ľadové štíty z Javorového štítu. Vpravo nejblíže Ostrý štít, za ním Široká veža. Vpravo na horizontu Pyšné štíty a Lomnický štít

Ostrý štít (nejblíže) a Široká veža z Javorového štítu. Na horizontu Pyšné štíty a Lomnický štít. Vlevo Sedielko
Javorový štít (ze Žltej veže)….. působí zvláštně, jakoby jej někdo seřízl…. 😉
tak tak, ďaľší čapatý krémeš 😉
Dalším takovým štítem jsou Baranie rohy
Musím si ho zopakovať, krásne výhľady, Javorák stojí za to. 😉
nošak to. človek tam raz vylezie a už potom sa tam stále vracia 😉
tie tri modrobiele fotky sú úplne rozprávkové……