První vrchol v rozsoše Slavkovského štítu; název odráží jeho tvar při pohledu z Veľkej Studenej doliny. Vysokohorskými turisty opomíjený; nejbližší soused v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, turisticky dostupná Východná Vysoká nabízí rozhledově víc. Naopak horolezci mají tento vrchol rádi…
Kupola (2414 m. n. m.)
polsky: Baniasta Turnia; německy: Szontághspitze; maďarsky: Szontághcsúcs
První štít v rozsoše Slavkovského štítu mezi Studeným sedlom (Východnou Vysokou v hlavním hřebeni Vysokých Tatier) a Sedlom pod Kupolou (Weszterovým štítom) nad Velickou dolinou a Veľkou Studenou dolinou. V severovýchodních svazích vrcholového masívu se tyčí výrazná černá věžička zvaná Strážnica v Kupole.

Kupola nad Veľkou Studenou dolinou. Zleva Weszterov štít, Sedlo pod Kupolou, Kupola, Studené sedlo, Východná Vysoká, Prielom a Divá veža

Sedlo pod Kupolou (vlevo), Kupola , Studené sedlo, Východná Vysoká, Prielom a Divá veža nad Veľkou Studenou dolinou

Kupola nad Velickou dolinou, pohled zpod Litvorového štítu. Zprava Bradavica, Weszterov štít, Kupola a Východná Vysoká. Nejblíže Velický štít

Kupola nad Velickou dolinou, pohled zpod Litvorového štítu. Zprava Bradavica, Weszterov štít, Kupola a Východná Vysoká. Nejblíže Velický štít

Kupola nad Velickou dolinou, pohled z Lučivnianskej veže. Zprava v hřebeni uprostřed Bradavica, Weszterov štít, Kupola a Východná Vysoká. Na zadním horizontu uprostřed Ľadové štíty, Pyšné štíty a Lomnický štít
Slovenský i polský název odráží tvar štítu. Při pohledu z Veľkej Studenej doliny má skutečně kulatý tvar. Název německý a polský byl vytvořen na počest Miklosa Szontágha staršího (maďarský lékař, botanik, turista a horolezec, zakladatel Nového Smokovca a tamních sanatorií).
První písemně doložený letní výstup na Kupolu uskutečnilo 14. srpna 1892 devět mužů: Edward Koelichen, Jan Koelichen, Franciszek Krzyształowicz, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Tadeusz Boy-Żeleński, vůdce Klemens Bachleda, vůdce Jan Bachleda Tajber, vůdce Józef Haziak a vůdce Jan Obrochta Tomkowy.
První zimní výstup uskutečnili 15. května 1911 doktor Jablonszky s vůdcem Jánom Breuerom.
Turistická cesta na Kupolu nevede. Přesto, že je vrchol ze strany Velickej doliny snadno dostupný, stojí stranou zájmu vysokohorských turistů. Sousední Východná Vysoká nabízí rozhledy celistvější a rozsáhlejší. Přesto jsou pohledy z Kupole zajímavé. Fascinující je především pohled na masív Gerlachovského štítu. Pokud turisté na vrchol vystoupí, je to povětšinou v rámci výstupu na Bradavicu a následném přechodu hřebene na Východnú Vysokú.
Pro horolezce je Kupola velmi zajímavá. Stěny orientované ve východním až severním směru nabízejí téměř dvě desítky cest převážně vyšší obtížnosti, zajímavé jak v letním, tak v zimním období.

Kupola. Pohled k sedlu Poľský hrebeň. Dále v hlavním hřebeni Vysokých Tatier Velický štít a Litvorový štít. Na horizontu Vysoká a Rysy

Kupola. Pohled k sedlu Poľský hrebeň. Dále v hlavním hřebeni Vysokých Tatier Velický štít a Litvorový štít. Na horizontu Vysoká a Rysy. Vpravo Východná Vysoká

Veľká Studená dolina z Kupole. Blíže Javorové štíty, na zadním horizontu Ľadové štíty, Pyšné štíty a Lomnický štít. Vpravo Prostredný hrot

Veľká Studená dolina z Kupole. Blíže Javorové štíty, na zadním horizontu Ľadové štíty, Pyšné štíty a Lomnický štít. Vpravo Prostredný hrot

Veľ. Studená dolina z Kupole. Zleva Pyšné štíty, Lomnický štít, Prostredný hrot. Vpravo Slavkovský štít
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Arno Puškáš: Vysoké Tatry IV (Šport Bratislava 1967) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
nenápadná a predsa krásna 😉