Tatranské vrcholy LXXI. Veľká Granátová veža

Veľká Granátová veža

Nejvýraznější vrchol Velických Granátov, masívu četných věží a věžiček mezi Bradavicou a Velickou kopou.

Pojmenování vrcholu a potažmo celého masívu souvisí s nálezy almandinu, odrůdy granátu, který tu nacházeli již v dávných dobách pastýři a lovci.

Svou malebností lákají Velické Granáty a tedy i Veľká Granátová veža jak horolezce, tak vysokohorské turisty. 

Veľká Granátová veža (2317,7 m. n. m.)

polsky: Granacka Turnia; německy: Granatenwandturm; maďarsky: Granátfaltorony

Výrazná věž ve Velických Granátoch mezi Prostrednou Granátovou štrbinou (Malou Granátovou vežou, s níž tvoří společný vrcholový masív) a Nižnou Granátovou štrbinou (Dvojitou vežou) nad Slavkovskou dolinou a Velickou dolinou, do níž vybíhá výrazné žebro, zakončené Granátovou stenou.

Veľká Granátová veža, mapa

Velické Granáty. Vpravo Velická kopa, vlevo Bradavica. Pod vrcholovým masívem tři předsunuté stěny (zprava Velická, Granátová, Opálová)

Veľká Granátová veža (vpravo uprostřed) z Dvojitej veže

Veľká Granátová veža (v popředí) z Dvojitej veže. Nejdále Bradavica

Veľká Granátová veža nad Granátovou lávkou

Veľká Granátová veža nad Granátovou lávkou

Velické Granáty, masív s početnými věžemi a věžičkami a třemi předsunutými stěnami, tvoří jihovýchodní hřeben Bradavice, který odděluje doliny Velickú a Slavkovskú.

Nejvyšším vrcholem Velických Granátov je Rohatá veža. Páteří Velických Granátov jsou Granátové veže (Veľká a Malá Granátová veža). Do výčtu nejvýznamnějších třeba doplnit Opálovú vežu a Dvojitú vežu. K Velickej doline jsou předsunuté tři stěny: Velická, Granátová a Opálová stena. Mezi Velickými Granátmi a předsunutými stěnami se táhne dlouhá výrazná travnatá rampa: Granátová lávka.

Veľká Granátová veža (uprostřed vlevo) z Dvojitej veže. Nejdále Opálová veža (vlevo), Rohatá veža (uprostřed), za nimi Bradavica

Veľká Granátová veža z Dvojitej veže

Veľká Granátová veža (uprostřed vpravo) nad Granátovou lávkou. Vlevo Rohatá veža, Opálová veža, nejdále Bradavica

Veľká Granátová veža nad Granátovou lávkou. Vlevo od ní Malá Granátová veža, Horná Granátová štrbina a Granátový roh

Veľká Granátová veža nad Granátovou lávkou. Vlevo od ní (schovaná) Prostredná Granátová štrbina, Malá Granátová veža, Horná Granátová štrbina a Granátový roh

Velické Granáty z Bradavice. Nejblíže Rohatá veža, níže od ní vpravo Opálová veža. Dále uprostřed Veľká Granátová veža , za ní Dvojitá veža. Vpravo od Veľkej Granátovej veže Granátová stena, vpravo od Dvojitej veže Velická stena

Velické Granáty z Bradavice. Nejblíže Rohatá veža, níže od ní vpravo Opálová veža. Dále uprostřed Veľká Granátová veža , za ní Dvojitá veža

Veľká Granátová veža nad Granátovou lávkou. Vlevo Malá Granátová veža

Velické Granáty z Východnej Slavkovskej veže. Zleva Velická kopa, Dvojitá veža, Veľká Granátová veža (v zákrytu před masívem Gerlachovského štítu), Malá Granátová veža

Veľká Granátová veža od Dolnej Granátovej štrbiny

Dolná Granátová štrbina

Pod Velickými Granátmi chodili možná už v pravěku v době laténské železáři z hutě, která stávala nedaleko dnešního Nového Smokovca. V 17. a 18. století lákala Velická dolina hledače pokladů a zlatokopy. O nálezech zlata se povídalo v širokém okolí, šlo ovšem o fámy, jakých v tom čase bylo bezpočet.

Pravdou je, že pastýři, lovci a později i horští vůdci nosili z Velickej doliny tmavě červené až černé granáty. Byly velmi měkké, měly slabý lesk. Přesto se z nich brousily v 19. století kamínky pro suvenýrovou bižuterii. V podtatranských obcích se držela víra, že rozetřené na prach jsou báječným univerzálním lékem. Proto jejich sběr představoval slušnou možnost výdělku. Granát jako amulet chránil lovce kamzíků, zlehčoval jejich pohyb po strmých skalních stěnách.

Výskyt granátů ve Velickej doline neušel pozornosti přírodovědců. Polský geolog Stanisław Staszic i jiní je nacházeli na skalnatém prahu doliny, který se zvedá nad Velickým plesom, u místa zvaného dnes Večný dážď. A především pak východně od Večného dážďa; ta místa nazývali Granátnicou či Granátovou stenou. Odtud se název přenesl na celé dnešní Velické Granáty. Tedy i na místa, kde výskyt granátů potvrzený nikdy nebyl.

Granáty z Velickej doliny jsou po mineralogické stránce almandiny. Mají průměr do jednoho centimetru. Jejich chemické složení udává vzorec Fe3Al2(SiO4)3. (Pozn.: Na rozdíl od pyropu, českého granátu, obsahují almandiny v kationtu železo místo hořčíku).

Naposledy se velické granáty zpracovávaly v 19. století v jedné z podtatranských obcí. Suvenýry z nich vyrobené se prodávaly ve Starom Smokovci i na Sliezskom dome.

Na hlavní vrcholy v hřebeni Velických Granátoch vystoupili první lidé už na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Oliver Gömöry s vůdcem Pavlom Kirnerom směrovali 12. srpna 1890 svůj výstup nejspíš na Velickú kopu. Na Dvojitej veži byl jako první (s největší pravděpodobností sám) jistý Edward Műhle (4. 8. 1897). Bližší informace o výstupu chybějí. Na Rohatej a Opálovej veži stanuli poprvé 26. července 1900 Antónia a Karol Englischovci s vůdcem Jánom Hunsdorferom ml.

Veľkú Granátovú vežu zdolal jako první Karol Englisch s vůdcem Jánom Hunsdorferom ml. – 25. července 1901. Celý hřeben Granátových veží přelezli 18. července 1907 Alfred Martin a Ján Hunsdorfer starší.

Jako první v zimě zdolal Veľkú Granátovú vežu 5. 3. 1925 Dezider Reichart, lékař starosmokoveckého Tatra – sanatória.

Přístupnější partie masívu Velických Granátov znali již v dobách předturistických lovci kamzíků. V 80. a 90. letech 19. století byl nájemcem loveckého revíru na Velických Granátoch zakladatel Nového Smokovca a hlavní lékař tamních lázní Mikuláš Szontagh st. Nechal dokonce vybudovat v některých místech svého revíru upravené chodníky. V meziválečném období byl nájemcem revíru Mikuláš Szontagh mladší.

Velká členitost a konfigurace masívu Velických Granátov nabízejí četné možnosti horolezcům. Ty však lákají především tři předsunuté stěny.

Vrchol Veľkej Granátovej veže je pro velmi zdatné horské turisty dostupný v doprovodu horského vůdce. Obvyklé je uskutečnit v jednom dni výstup na několik vrcholů Velických Granátov (Dvojitá veža, Velická kopa) či spojit túru s výstupem na Bradavicu.

Vrchol Veľkej Granátovej veže nabízí pěkný rozhled do Slavkovskej doliny a na hřeben Slavkovského štítu (Skrinické veže, Slavkovské veže, Vareškový hrebeň a Slavkovský štít). Úžasný a mimořádně přehledný je pohled do Velickej doliny, na protější masív Gerlachovského štítu, k Litvorovému a Velickému štítu.

Dvojitá veža a Velická stena (vpravo) z Veľkej Granátovej veže

Dvojitá veža a Slavkovská dolina z Veľkej Granátovej veže

Slavkovská dolina a Slavkovský štít z Veľkej Granátovej veže

Slavkovská dolina a Slavkovský štít z Veľkej Granátovej veže. Vpravo Dvojitá veža

Slavkovský štít (vpravo),Vareškový hrebeň, Slavkovské sedlo a Východná Slavkovská veža z Veľkej Granátovej veže

Východná Slavkovská veža (vpravo) a Prostredná Slavkovská veža z Veľkej Granátovej veže. Na zadním horizontu vpravo Lomnický štít, vlevo Ľadový štít

Slavkovské veže (zprava Východná, Prostredná a Západná) a Východná Skrinicová veža z Veľkej Granátovej veže

Západná Slavkovská veža (vpravo), Východná a Západná Skrinicová veža z Veľkej Granátovej veže

Prostredná a Západná Slavkovská veža (vpravo), Východná a Západná Skrinicová veža z Veľkej Granátovej veže

Malá Granátová veža (v popředí uprostřed) z Veľkej Granátovej veže

Malá Granátová veža (vlevo od ní Granátový roh) z Veľkej Granátovej veže

Veľká Granátová veža, pohled k Bradavici

Veľká Granátová veža, pohled k Bradavici. Před ní v zákrytu vpravo Rohatá veža, vlevo Opálová veža

Veľká Granátová veža, pohled do Velickej doliny

Veľká Granátová veža, pohled na masív Gerlachovského štítu

Veľká Granátová veža, pohled k Velickému plesu. Vlevo Velická stena