Výrazná rozložitá skalní stěna nad střední částí Velickej doliny – Kvetnice. Odtud i její druhý název: Veža nad Kvetnicou. Je strmým zakončením žebra spadajícího z Rohatej veže. Z obou stran ji lemují výrazné žlaby. Z levé Kvetnicový, z pravé Granátový.
Vrchol Opálovej steny je pěkným rozhledovým místem, poměrně frekventovaným. Krom horolezců jej navštěvují i vysokohorští turisté sestupující z Bradavice a z Rohatej veže.
Opálová stena (2285 m. n. m.)
polsky: Podufała Baszta
Elevace ve spodní části jihozápadního žebra Rohatej veže (ve Velických Granátoch), oddělená od Opálovej veže Opálovým sedlom. Do Velickej doliny klesá výraznou skalní plošinou.

Velické Granáty nad Velickou dolinou. Uprostřed Velická stena, vlevo od ní Granátová a Opálová stena
Mohutný masív Velických Granátov, oddělující Velickú a Slavkovskú dolinu, má čtyři výrazné vrcholy: Rohatú vežu, Veľkú Granátovú vežu, Dvojitú vežu a Velickú kopu. Tyto vysílají do Velickej doliny mohutná žebra, lámající se strmými stěnami. Opálová stena se vypíná nad Velickou dolinou, resp. její střední části – Kvetnicou, jako výběžek jihozápadního žebra Rohatej veže. Žebro směřuje z Rohatej veže do Opálovej štrbiny a na Opálovú vežu, poté klesá do Opálového sedla. Ze sedla se zvedá k vrcholku Opálovej steny a strmě padá do Kvetnice.
Podél levé (severozápadní) strany Opálovej veže, při levém žebru stěny spadá zpod Bradavice a Rohatej veže Kvetnicový žlab. Z pravé strany stěnu ohraničuje položené pravé žebro, po kterém vede oblíbená výstupová cesta na stenu. Mezi Opálovou stenou a Granátovou stenou probíhá Granátový žlab ústící v Granátovom kotli. Zde, vpravo od Opálovej steny je roztoušeno několik věžiček nesoucích pojmenování Opálové Mníchy.
Velká členitost a konfigurace masívu Velických Granátov nabízejí četné možnosti horolezcům. Ti se však této oblasti začali cíleně věnovat až v 50. letech minulého století. Dnes vede třemi vysunutými stěnami více než padesát horolezeckých cest. S těmi klasickými jsou spojena nejvýznamnější jména tatranského horolezectví: Ivan Gálfy, Ivan Urbanovič, František Ždiarsky, Alexius Körtvélyessy, Stanislav Samuhel, Pavol Vavro st., Jozef Alan Stolz a další. Nová generace sportovních lezců doplnila cesty klasiků o cesty nové, vysoké obtížnosti.
Zmínku však zaslouží první horolezecký výstup na Opálovú stenu. Datován je do předválečného období. Šestého července 1932 vystoupili pravým žebrem Opálovej steny H. a G. Cauerovci a E. Probstová s lékařem starosmokoveckého Tatra-sanatória Deziderom Reichartom (1898 – 1945). Krom této cesty, která je dodnes velmi oblíbená, vede na Opálovú stenu dalších pět cest (Puškáš). Nejobtížnější z nich vede prostředkem stěny a jako první ji v roce 1959 přelezli Ivan Urbanovič a František Ždiarsky.
Horolezcům se z vrcholu Opálovej steny naskýtá úchvatný pohled do horní části Velickej doliny, Velickému plesu a na protější masív Gerlachovského štítu. Překrásný je z tohoto místa pohled ke Granátovým vežiam. Impozantně vzhlíží od Opálovej steny Bradavica.
Vrchol Opálovej steny neopomenou navštívit i vysokohorští turisté sestupující z Bradavice a od Rohatej veže.
Zdroje: Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) www.tatry.nfo.sk Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
super zdokumentované ❗
😉
Prečo tie tri fotky zo severu? (Nevidím medzi nimi podstatný rozdiel – ale nevylučujem, že je to mojou ignoranciou. 😉 )
Nejsou stejné 🙂
Poslední nabízí detaily, první a druhá jsou pořízeny z různých míst 🙂
máš pozorné oko! naozaj vyzerajú na prvý pohľad úplne rovnako.
nie je to tvojou ignoranciou, ale tým, že ty asi nevytváraš topografickú fotodokumentáciu horských útvarov 😉