Tatranské vrcholy LXXIII. Opálová stena

Opálová stena

Opálová stena

Výrazná rozložitá skalní stěna nad střední částí Velickej doliny – Kvetnice. Odtud i její druhý název: Veža nad Kvetnicou. Je strmým zakončením žebra spadajícího z Rohatej veže. Z obou stran ji lemují výrazné žlaby. Z levé Kvetnicový, z pravé Granátový.

Vrchol Opálovej steny je pěkným rozhledovým místem, poměrně frekventovaným. Krom horolezců jej navštěvují i vysokohorští turisté sestupující z Bradavice a z Rohatej veže.

Opálová stena (2285 m. n. m.)

polsky: Podufała Baszta

Elevace ve spodní části jihozápadního žebra Rohatej veže (ve Velických Granátoch), oddělená od Opálovej veže Opálovým sedlom. Do Velickej doliny klesá výraznou skalní plošinou.

Opálová stena, mapa

Opálová stena, mapa

Velické Granáty nad Velickou dolinou. Uprostřed Velická stena, vlevo od ní Granátová a Opálová stena

Velické Granáty nad Velickou dolinou. Uprostřed Velická stena, vlevo od ní Granátová a Opálová stena

Opálová stena. Vlevo Kvetnicový žlab, vpravo uprostřed Opálové Mníchy

Opálová stena. Vlevo Kvetnicový žlab, vpravo uprostřed Opálové Mníchy

Opálová stena. Vlevo Kvetnicový žlab, v jeho horní části vlevo Bradavica, vpravo Rohatá veža

Opálová stena. Vlevo Kvetnicový žlab, v jeho horní části vlevo Bradavica, vpravo Rohatá veža

Opálová stena. Nad ní Rohatá veža, dále vlevo Bradavica a Weszterov štít

Opálová stena. Nad ní Rohatá veža, dále vlevo Bradavica a Weszterov štít

Opálová stena. Nad ní Rohatá veža, dále vlevo Bradavica a Weszterov štít

Opálová stena. Nad ní Rohatá veža, dále vlevo Bradavica a Weszterov štít

Velické Granáty z Gerlachovského štítu. Uprostřed zprava Velická, Granátová a Opálová stena

Velické Granáty z Gerlachovského štítu. Uprostřed zprava Velická, Granátová a Opálová stena

Mohutný masív Velických Granátov, oddělující Velickú a Slavkovskú dolinu, má čtyři výrazné vrcholy: Rohatú vežu, Veľkú Granátovú vežu, Dvojitú vežu a Velickú kopu. Tyto vysílají do Velickej doliny mohutná žebra, lámající se strmými stěnami. Opálová stena se vypíná nad Velickou dolinou, resp. její střední části – Kvetnicou,  jako výběžek jihozápadního žebra Rohatej veže. Žebro směřuje z Rohatej veže do Opálovej štrbiny a na Opálovú vežu, poté klesá do Opálového sedla. Ze sedla se zvedá k vrcholku Opálovej steny a strmě padá do Kvetnice.

Podél levé (severozápadní) strany Opálovej veže, při levém žebru stěny spadá zpod Bradavice a Rohatej veže Kvetnicový žlab. Z pravé strany stěnu ohraničuje položené pravé žebro, po kterém vede oblíbená výstupová cesta na stenu. Mezi Opálovou stenou a Granátovou stenou probíhá Granátový žlab ústící v Granátovom kotli. Zde, vpravo od Opálovej steny je roztoušeno několik věžiček nesoucích pojmenování Opálové Mníchy.

Opálová stena od severu. Vlevo Opálové sedlo

Opálová stena od severu. Vlevo Opálové sedlo

Opálová stena od severu. Vlevo Opálové sedlo

Opálová stena od severu. Vlevo Opálové sedlo

Opálová stena od severu. Vlevo Opálové sedlo

Opálová stena od severu. Vlevo Opálové sedlo

Opálová stena (vpravo), Opálové sedlo a Opálová veža

Opálová stena (vpravo), Opálové sedlo a Opálová veža

Opálová stena (vpravo), Opálové sedlo a Opálová veža

Opálová stena (vpravo), Opálové sedlo a Opálová veža

Velká členitost a konfigurace masívu Velických Granátov nabízejí četné možnosti horolezcům. Ti se však této oblasti začali cíleně věnovat až v 50. letech minulého století. Dnes vede třemi vysunutými stěnami více než padesát horolezeckých cest. S těmi klasickými jsou spojena nejvýznamnější jména tatranského horolezectví: Ivan Gálfy, Ivan Urbanovič, František Ždiarsky, Alexius Körtvélyessy, Stanislav Samuhel, Pavol Vavro st., Jozef Alan Stolz a další. Nová generace sportovních lezců doplnila cesty klasiků o cesty nové, vysoké obtížnosti.

Zmínku však zaslouží první horolezecký výstup na Opálovú stenu. Datován je do předválečného období. Šestého července 1932 vystoupili pravým žebrem Opálovej steny H. a G. Cauerovci a E. Probstová s lékařem starosmokoveckého Tatra-sanatória Deziderom Reichartom (1898 – 1945). Krom této cesty, která je dodnes velmi oblíbená, vede na Opálovú stenu dalších pět cest (Puškáš). Nejobtížnější z nich vede prostředkem stěny a jako první ji v roce 1959 přelezli Ivan Urbanovič a František Ždiarsky.

Horolezcům se z vrcholu Opálovej steny naskýtá úchvatný pohled do horní části Velickej doliny, Velickému plesu a na protější masív Gerlachovského štítu. Překrásný je z tohoto místa pohled ke Granátovým vežiam. Impozantně vzhlíží od Opálovej steny Bradavica.

Vrchol Opálovej steny neopomenou navštívit i vysokohorští turisté sestupující z Bradavice a od Rohatej veže.

Granátové veže z Opálovej steny. Vpravo Granátová stena

Granátové veže z Opálovej steny. Vpravo Granátová stena

Veľká a Malá Granátová veža z Opálovej steny. Vlevo Granátový roh

Veľká a Malá Granátová veža z Opálovej steny. Vlevo Granátový roh

Granátové veže a Granátové sedlo z Opálovej steny

Granátové veže a Granátové sedlo z Opálovej steny

Opálová stena, pohled k Velickému plesu. Vlevo Granátová stena

Opálová stena, pohled k Velickému plesu. Vlevo Granátová stena

Opálové sedlo. Nad ním Bradavica. Vpravo Kvetnicové sedlo a Rohatá veža

Opálové sedlo. Nad ním Bradavica. Vpravo Kvetnicové sedlo a Rohatá veža

Bradavica, Kvetnicové sedlo a Rohatá veža z Opálovej steny

Bradavica, Kvetnicové sedlo a Rohatá veža z Opálovej steny

Bradavica z Opálovej steny. V popředí jihozápadní, dále západní vrchol

Bradavica z Opálovej steny. V popředí jihozápadní, dále západní vrchol

Rohatá veža a Opálová veža (vpravo) z Opálovej steny

Rohatá veža a Opálová veža (vpravo) z Opálovej steny

Masív Gerlachovského štítu z Opálovej steny

Masív Gerlachovského štítu z Opálovej steny

Závěr Velickej doliny z Opálovej steny

Závěr Velickej doliny z Opálovej steny

Zdroje:
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
www.tatry.nfo.sk
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 komentářů u Tatranské vrcholy LXXIII. Opálová stena

  1. Rado napsal:

    super zdokumentované ❗

  2. lojzo napsal:

    Prečo tie tri fotky zo severu? (Nevidím medzi nimi podstatný rozdiel – ale nevylučujem, že je to mojou ignoranciou. 😉 )

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.