Ochozská jeskyně

Ochozská jeskyně

Ochozská jeskyně

Již podruhé v letošním roce připravili speleologové z Moravského krasu den otevřených dveří  v Ochozské jeskyni. Zájemci si tak mohli prohlédnout 750 metrů chodeb jeskyně po trase,  která byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století přístupná veřejnosti.

Jeskyně, která přes spoustu negativních zásahů stále patří mezi nejkrásnější v Evropě.

Ochozská jeskyně se nachází v katastrálním území obce Ochoz u Brna, v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v Přírodní rezervaci Údolí Říčky. Z hlediska geomorfologického se jedná o oblast Ochozských plošin v Moravském krasu (Drahanská vrchovina).

Přírodní rezervace Údolí Říčky zahrnuje dno a přilehlé svahy hluboko zaříznutého krasového údolí potoka Říčky. Jedná se o geomorfologicky cenné krasové území s jeskynními systémy a význačnými archeologickými lokalitami (např. jeskyně Pekárna a Švédský stůl).

Nejdelší jeskyní v povodí Říčky je jeskyně Ochozská. Je povodňovým korytem Hostěnického potoka, který se propadá v poloslepém údolí Hostěnického propadání. Ochozská jeskyně se řadí mezi největší v Moravském krasu a jak tvrdí speleologové, i přes poškození antropogenní činností patří mezi nejkrásnější v Evropě.

Ochozská jeskyně, mapa

Ochozská jeskyně, mapa

Současná známá délka chodeb je 1750 metrů. Jeskyně má dva vchody. Spodní byl otevřen ve dně údolí Říčky, v nadmořské výšce 325 metrů, horní vchod se nachází v severní stráni Kamenného žlíbku. Jeskyně je vytvořena ve vilémovických vápencích macošského souvrství.

Ochozská jeskyně, spodní vchod

Ochozská jeskyně, spodní vchod

Od spodního vchodu, který za vysokých stavů vody funguje jako vývěr ponorného Hostěnického potoka, pokračuje vstupní meandrující chodba Hadice. Je geologicky nejmladší částí jeskyně. Skalní podklad je téměř bez sedimentů, ve stěnách jsou vyvinuté bohaté erozní tvary. Hadice má místy snížené průchodní profily až na 1,5 metru. Povodňové stavy zaplavují tato místa až ke stropu a vytvářejí sifony.

Erozní tvary v Hadici

Erozní tvary v Hadici

Erozní tvary v Hadici

Erozní tvary v Hadici

Jemné povlaky sintru na stěnách v Hadici

Jemné povlaky sintru na stěnách v Hadici

Jemné povlaky sintru na stěnách v Hadici

Jemné povlaky sintru na stěnách v Hadici

Krasová výzdoba v Hadici

Krasová výzdoba v Hadici

Krasová výzdoba v Hadici

Krasová výzdoba v Hadici

Ochozská jeskyně, Hadice. Kamenné srdce

Ochozská jeskyně, Hadice. Kamenné srdce

Po 183 metrech ústí Hadice do Hlavních dómů. Jsou tvořeny mohutnou chodbou 250 metrů dlouhou, místy až 30 metrů širokou a 15 – 20 metrů vysokou. V chodbě se nacházejí mocné vrstvy sedimentů štěrků, písků a jílů, které sem naplavil Hostěnický potok. V Hlavních dómech je bohatá krápníková výzdoba stěn a stropů. Od stropu visí tisíce brček a několik větších stalaktitů. Povrch zmíněných sedimentů je pokryt vrstvou sintru. Největší z těchto vrstev se nachází v boční chodbě v podobě tzv. Zkamenělé řeky ústící do Hlavních dómů.

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Vrstvy sedimentů

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Vrstvy sedimentů

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové vodopády

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové vodopády

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové desky

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové desky

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové vodopády

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové vodopády

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové povlaky

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrové povlaky

Ochozská jeskyně. Krápníková brčka v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krápníková brčka v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krápníková brčka v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krápníková brčka v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krápníková brčka v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krápníková brčka v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně, Zkamenělá řeka

Ochozská jeskyně, Zkamenělá řeka

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrový vodopád

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Sintrový vodopád

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Kukuřičný klas

Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Kukuřičný klas

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech: Říp

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech: Říp

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech: Plíce

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech: Plíce

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Krasová výzdoba v Hlavních dómech

Ochozská jeskyně. Černý vápenec v povodňovém korytě Hostěnického potoka

Ochozská jeskyně. Černý vápenec v povodňovém korytě Hostěnického potoka

Ochozská jeskyně. Sintrové vodopády

Ochozská jeskyně. Sintrové vodopády

Na konci Hlavních dómů odbočuje vlevo 550 metrů dlouhá Nová Ochozská jeskyně s povodňovým korytem sestávajícím z několika sifonů, vedoucí až pod Hostěnické propadání. Chodba je průměrně 3 – 5 metrů široká, s nízkými plazivkami i s vysokými prostory, s nádhernou jemnou krápníkovou výzdobou.

Chodba Nové Ochozské jeskyně

Chodba Nové Ochozské jeskyně

Ochozská jeskyně. Sintrový vodopád

Ochozská jeskyně. Sintrový vodopád

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba: Trosky

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba: Trosky

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba: Smuteční vrba

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba: Smuteční vrba

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba: Křtitelnice

Ochozská jeskyně, krasová výzdoba: Křtitelnice

V pokračování Staré Ochozské jeskyně leží Labyrint, tvořený propastmi a chodbami, které strmě stoupají k hornímu vchodu jeskyně.

Jeskyně je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v jižní části Moravského krasu. Jejich počet zde údajně výrazně narůstá. Na zvýšení počtu se nejvíce podílí vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Při zimním sčítání v období 2002/2003 tvořil polovinu z dvou stovek v jeskyni spatřených netopýrů. Mezi další početné druhy patří netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus).

Za nejzazší datum objevu Ochozské jeskyně se považuje rok 1830, kdy jeskyni navštívil adjutant J. Hornisch. Zprávu o své návštěvě uveřejnil v roce 1838 v časopise Moravia. Jak ale uvádí, on sám objevitelem není. Tím byl údajně jistý podivín z Ochozu, který svůj objev dlouho tajil.

Ochozská jeskyně byla v letech 1966 – 1975 veřejnosti přístupná. V současnosti tomu ovšem tak není a z důvodu nečekaných zátop se v nejbližší době o zpřístupnění neuvažuje. Správa CHKO Moravský kras několikrát do roka umožní speleologům zorganizovat Den otevřených dveří. Druhý v letošním roce se konal dnes, u příležitosti Dne Země. Suchá zima umožnila bezproblémovou prohlídku jeskyně až k ústí Labyrintu.

Zdroje:
Chráněná území ČR XIV: Jeskyně (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2009)
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Jeskyně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů u Ochozská jeskyně

  1. SV napsal:

    pekné fotky! 😎

  2. SV napsal:

    „objevitelem byl údajně jistý podivín z Ochozu“ nno, poniektorí ľudkovia sa na jaskyniarov dívajú ako na podivínov dodnes 😉

  3. SV napsal:

    „Ochozská jeskyně, Hlavní dómy. Vrstvy sedimentů“
    a tá najhornejšia vrstva je hlavný jaskyniar 😉

  4. ludovit greguš napsal:

    Ahoj. Omluva, za „mimo mísu“, ale nějak jsem se toulal pryč a až včera jsem dostal dokument o kalamitě v Tatrách. Je to děs . Já měl venku štěstí na počasí.

  5. quick napsal:

    Dovolila jsem si výše uvedený link převzít.
    Bez komentáře.

  6. SV napsal:

    no nazdar! smutný pohľad…..
    našťastie kosodrevina, skaly a plesá ostali na svojom mieste….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.