Jižní Čechy: cisterciácké kláštery

Klášter Vyšší Brod

Tvrdil jsem v první části reportáže z jižních Čech, že mám tento kraj prochozený křížem krážem. Musím popravdě dodat, že několik bílých míst tu v mé mapě přece jen ještě existuje. Podařilo se mi z nich ovšem umazat. Navštívil jsem konečně oba cisterciácké kláštery. Ve Zlaté Koruně a ve Vyšším Brodě.

Cisterciácký řád (Ordo Cisterciensis) je mnišský řád založený roku 1098. Vznikl reformací benediktinského řádu; mniši v něm žijí dle zásad hlásaných Benediktem z Nursie.

Název získal řád podle latinského pojmenování místa, kde byl založen (Citeaux, Cistercium). Dělí se na mužskou a ženskou větev. Na přelomu 20. a 21. století řád spravoval 127 klášterů, čítal asi 1300 mnichů a 1100 mnišek. V čele stojí generální opat.

Do českých zemí začali první cisterciáci přicházet ve 40. letech 12. století za vlády knížete Vladislava II. První cisterciácký klášter byl založen v Sedlci u Kutné Hory. V průběhu následujících dvou století vzniklo v českých zemích celkem osmnáct cisterciáckých klášterů.

Řád, který vznikl na základě reformních myšlenek, se postupem doby stal jedním z největších vlastníků půdy. Nejinak tomu bylo i v Čechách. Majetková držba cisterciáckých klášterů v předhusitské době byla impozantní.

Cisterciáci stáli v Kostnickém koncilu na straně Husových odpůrců. Husitské hnutí proto kláštery v Čechách velmi poznamenalo. Prakticky všechny cisterciácké kláštery v Čechách byly husity dobyty, majetek byl až na výjimky sekularizován. Bez větší pohromy přežily jen odlehlé kláštery ve Vyšším Brodě a ve Vizovicích. Další přeživší kláštery, které nebyly zcela vypáleny, po zbytek husitského období živořily.

Část cisterciáckých klášterů byla obnovena již v pohusitském období, část až po třicetileté válce. Pohromou však bylo josefinské rušení klášterů. Tomu padly za oběť v letech 1783 – 1785 kláštery v Sedlci, Skalici, Velehradu, Žďáru, Plasech, Zlaté Koruně a Zbraslavi.

Po vzniku republiky, v roce 1923 byly cisterciácké kláštery sdruženy v nově ustanovené české kongregaci (Congregatio Cisterciensis Purissimi Cordis B. M. V.) se sídlem v Oseku. V době komunistické diktatury, kdy byly kláštery znovu rušeny, musela ukončit činnost. V roce 1990 byla činnost kongregace obnovena. K roku 1995 ji tvořily čtyři mužské kláštery (Osek, Vyšší Brod, Langwaden a Rosenthal v Německu) a čtyři ženské kláštery (Předklášteří u Tišnova, Marienthal a Marienstern v Lužici a Sostrup v Dánsku). V roce 1995 žilo v České republice ve dvou mužských klášterech pět kněží, dva bratři spolupracovníci a tři novicové. V současné době jsou funkční pouze kláštery ve Vyšším Brodě a ženský klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova.

********************************************************************************

Klášter Zlatá Koruna

Nachází se asi osm kilometrů od Českého Krumlova v katastru stejnojmenné obce.

Klášter Zlatá Koruna. Pohled od řeky Vltavy

Cisterciácký klášter byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II. Původně se klášter jmenoval Svatá Koruna (lat. Sancta Corona, německy Heiligenkrone) podle relikvie trnu z Kristovy koruny, kterou Přemysl Otakar II. obdržel nepřímo od francouzského krále Ludvíka IX. (Svatého Ludvíka). Název Zlatá Koruna se v duchovních listinách objevuje bez jakéhokoli vysvětlení. Historikové se domnívají, že by to mohlo souviset s přezdívkou zakladatele (král železný či zlatý), či s původní bohatostí kláštera.

Klášter Zlatá Koruna. Malý konvent

Dle legendy založil Přemysl Otakar II. klášter ze zbožných pohnutek. Před bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 prý učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Bélu IV. porazil a svůj slib skutečně splnil.

Klášter Zlatá Koruna. Opatská cesta

Klášter Zlatá Koruna. Opatská cesta

Klášter Zlatá Koruna. Kaple andělů strážných

Důvody založení kláštera však byly především politické. Nový klášter měl zamezit rozpínavosti Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov. Měl být také konkurencí klášteru ve Vyšším Brodě, který Vítkovci (Rožmberkové) založili.

Klášter Zlatá Koruna. Nádvoří

Klášter Zlatá Koruna. Kaple andělů strážných

Klášter Zlatá Koruna. Nádvoří

Zakladatel věnoval klášteru velké pozemky. K nim přibývaly další, klášter je postupně dostával darem. Ve 14. století zažívala Zlatá Koruna nebývalý rozkvět. Sláva však pohasla během husitských válek. Roku 1420 byla Zlatá Koruna napadena husity. Ti budovy zapálili a způsobily rozsáhlé škody. Mniši poté klášter na sedmnáct let opustili.

Rožmberkové sídlící v nedalekém Českém Krumlově v té době zabrali klášterní statky; ty již nikdy nebyly vráceny původnímu majiteli. Mniši tak neměli prostředky na obnovu kláštera a až do 17. století nemohli užívat klášterní kostel a velký konvent.

Klášter Zlatá Koruna. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Klášter Zlatá Koruna. Rozeta klášterního kostela

Během třicetileté války trpěla Zlatá Koruna pobyty vojsk, rabováním. Poté se však klášter vzchopil. S velkými náklady byl opravován a ve 2. polovině 17. století patřil mezi vzorové kláštery českomoravské cisterciácké provincie.

Klášter Zlatá Koruna. Velký konvent

Klášter Zlatá Koruna

Klášter Zlatá Koruna

Klášter Zlatá Koruna. Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Další dobou rozkvětu byla 2. polovina století osmnáctého. Poslední opat kláštera, Bohumír Bylanský se vzorně staral o duchovní i hmotnou stránku kláštera. Založil tu školu pro děti místních poddaných, kde se na tehdejší dobu vyučovalo velice moderními názornými metodami. Nechal vyzdobit interiéry kláštera v rokokovém stylu, upravil klášterní zahrady. A právě v té době byl slibný rozvoj kláštera ukončen dekretem císaře Josefa II. Řeholní život v klášteře navždy ustal.

Budovy kláštera poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (1787). Začali je pronajímat jako výrobní a průmyslové objekty. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě značně poškozovaly klášterní architekturu. Naštěstí byly výrobní prostory roku 1909 uzavřeny. Roku 1938 se začalo s rekonstrukcemi klášterních budov. Probíhaly i během druhé světové války.

Po druhé světové válce přešel klášter do vlastnictví československého státu. V letech 1979 až 2000 byl pod správou Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích, nyní ho spravuje Národní památkový ústav. V roce 1995 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou.

Klášter Zlatá Koruna. Pohled od řeky Vltavy

Klášter Zlatá Koruna. Pohled od řeky Vltavy

Zdroj: klaster-zlatakoruna.eu

********************************************************************************

Klášter Vyšší Brod

Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě patří mezi nejkrásnější a nejzachovalejší kláštery v Čechách.

Založení kláštera je dobře zdokumentováno. Založen byl v červnu roku 1259 Vokem z Rožmberka jako rodový duchovní ústav sloužící k modlitbám příslušníků zakladatelského rodu Rožmberků a zároveň pohřební místo příslušník rodu. Opomenout nelze strategický význam opevněného kláštera, ani jeho význam hospodářský.

Jak název naznačuje, v místě, kde klášter vznikl, se odedávna nacházel přechod přes řeku Vltavu. Při něm vznikla osada stejného názvu.

Klášter Vyšší Brod

Klášter Vyšší Brod. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Klášter Vyšší Brod. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Vok z Rožmberka, tehdy maršálek Českého království a zemský soudce v Horních Rakousích, poté i zemský hejtman ve Štýrsku pokračoval v již dříve započatém kolonizačním díle, tentokrát na horní Vltavě. Založení cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě patřilo mezi nejvýznamnější počiny tohoto velmože. Klášter měl od svého založení až do počátku 20. století zásadní význam pro hospodářský a kulturní rozvoj regionu.

Založení kláštera bylo schváleno formou listiny pražským biskupem dne 1. června 1259. Klášter byl osazen cisterciáckými mnichy z nedalekého hornorakouského kláštera Wilhering. Zakladatel obdaroval klášter rozsáhlými nemovitými majetky. Ke konci 14. století dosáhl klášter významných hospodářských úspěchů. Svědčí o tom dochovaný urbář, nejstarší v Čechách.

Klášter Vyšší Brod. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Klášter Vyšší Brod

Klášter Vyšší Brod. Nádvoří

Slibný rozvoj kláštera přerušily husitské války. Ty přinesly zkázu širokému okolí. Samotný klášter se však roku 1422 za pomoci rožmberské vojenské posádky ubránil. Poškozeny byly pouze střecha a krovy.

Z důvodu zadlužení Oldřicha z Rožmberka byly klášter i jeho klenoty v letech 1420 – 1462 zastaveny rakouskému pánu Reinprechtovi z Wallsee.

Od poloviny 15. století se klášteru dařilo s pomocí rodu Rožmberků konsolidovat duchovní život. Obnoveno bylo hospodářství, řádová duchová i kulturní činnost opět vzkvétala. Koncem 15. století došlo k intenzivnímu budování klášterní knihovny; mnohé svazky se dochovaly dodnes.

V roce 1525 vypukla v klášteře vzpoura klášterních poddaných, nejspíš pod vlivem šířícího se luteránství. Situace se zkonsolidovala, avšak problém s šířením protestantismu byl po celé 16. století aktuální. V únoru 1612 byl v klášteře pohřben poslední člen zakladatelského rodu, Petr Vok z Rožmberka, sám protestant.

Těžce zkoušen byl klášter v době třicetileté války. Z napáchaných škod se vzpamatovával po celou první polovinu sedmnáctého století. Druhá polovina 17. století byla poznamenána kompetenčními spory uvnitř řádu.

Klášter Vyšší Brod, celkový pohled

Klášter Vyšší Brod, celkový pohled

V době josefinských reforem nebyl klášter zrušen, tak jako mnohé jiné. Nicméně koncem 18. století význam kláštera slábl, což vyvrcholilo zrušením poddanství roku 1848. Klášter se stal z feudální vrchnosti samostatně hospodařícím velkostatkem.

V první polovině 19. století proslavilo klášter několik významných učenců. Jmenujme alespoň církevního historika Maxmiliána Millauera, profesora a rektora Karlovy university v Praze.

Klášter Vyšší Brod

Klášter Vyšší Brod

Klášter Vyšší Brod

Úspěchy v lesním a rybničním hospodaření umožnily v 19. století klášteru realizovat významné úpravy a dostavby objektů. Modernizován byl pivovar, rozšířeny byly hospodářské budovy. Regotizován byl interiér klášterního kostela.

Od první poloviny 19. století se klášter stává i vyhledávaným cílem turistickým. Jeho bohaté a vzácné sbírky budily pozornost zasvěcené veřejnosti.

Po roce 1925 klášterní hospodářství těžce utrpělo první pozemkovou reformou. Klášter přišel o významné statky. Během let třicátých zažíval většinově německý klášter ambivalentní postavení ve vyhrocujícím se nacionalistickém a politickém napětí v česko-německém pohraničí. Poslední opat Tecelin Jaksch byl po matce Čech a po otci Němec. Oblíben byl mezi českými i mezi německými věřícími. Vycházel velmi dobře s prezidentem Benešem. Před nacisty uchránil Vyšebrodský cyklus deskových obrazů, které nechal odvézt do Prahy na podzim roku 1938. Za svou loajalitu k Československé republice byl pronásledován gestapem a internován jako zpovědník cisterciaček v klášteře Porta coeli. Po osvobození se opat do kláštera vrátil a obnovil ho včetně konventu. V letech 1945 – 1946 byla vyhnána většina německých bratří. Další rozvoj kláštera byl přerušen v noci ze 14. na 15. dubna 1950, kdy ozbrojené československé složky klášter přepadly. Zbývající mniši včetně opata byli vyhoštěni ze země.

V roce 1990 byl klášter restituován původními majiteli. Řád byl obnoven, vedle noviců se vrátili i dva bratři, jeden z předválečného období, druhý z poválečného konventu.

Zdroj: mestovyssibrod.cz (autor textu PhDr. Milan Hlinomaz, PhD.)