Drúk je štíhlá, nepřehlédnutelná skalní věž v hřebeni Malej Končistej.
Slovenský výkladový a naučný slovník vysvětluje význam slova drúk dvojím způsobem: jako silnější a delší dřevo kulatého průřezu nebo hlupák.
Předpokládám, že název vrcholu bude souviset s významem prvním. Hledat souvislost s hloupostí je hloupé samo o sobě…
Drúk (2395 m.n.m.)
polsky: Drąg; německy: Franzturm; maďarsky: Franztorony
Výrazná štíhlá věžička v severním hřebeni Malej Končistej mezi Sedlom pod Drúkom (Popradským Ľadovým štítom) a Štrbinou pod Drúkom (Vežou nad Ľadovým plesom) nad Batizovskou dolinou a Dolinou Zlomísk.
Drúk je navštěvovaný téměř výhradně horolezci. Do Batizovskej doliny spadá stěnou, kterou vede několik cest vyšší obtížnosti. Na Drúku obvykle začíná přechod hřebene Končistej. Vrchol je však dostupný i pro zdatné vysokohorské turisty. Horští vůdci často vystoupí s klienty na vrchol v rámci výstupu na Popradský Ľadový štít.
Jako první na Drúk vystoupili 11. srpna 1905 Miklós Szontagh junior (syn zakladatele lázní v Novom Smokovci) a známý budapešťský alpinista Zoltán Zsigmondy s vůdcem Johannom Franzom seniorom. Lezli ze Sedla pod Drúkom a po dosažení vrcholu Drúku pokračovali dále hřebenem na další dosud nezlezené vrcholy: Vežu nad Ľadovým plesom, Ihly nad Drúkom a na Malú Končistú. Její jihovýchodní stěnou pak sestoupili do Batizovskej doliny. Až do té doby bezejmenný Drúk pojmenoval tehdy Szontagh na počest statečného novolesnianskeho horského vůdce Franzovou vežou. V němčině a maďarštině se toto pojmenování zachovalo.
První zimní výstup realizovali 13. 5. 1953 Ivan Gálfy, Juraj Richvalský a Ladislav Richvalský.
Vrchol nabízí úchvatné pohledy do závěru Batizovskej doliny, na Popradský Ľadový štít, na Kačací štít, na hřeben Gerlachu. Stejně úchvatné jsou ovšem pohledy na štíty v závěru Doliny Zlomísk a na štíty tyčící se nad Rumanovou dolinou (Vysoká, Ganek, Zlobivá).
Bizarní věžičky, kterými je lemována hrana Drúku spadající k Sedlu pod Drúkom, dávají pohledům do okolí zcela neobvyklý rozměr.
*********************************************************************************
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) A. Puškáš:Vysoké Tatry, Horolezecký sprievodca (Šport, slovenské telovýchovné vydavatelstvo, Bratislava 1972) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
je to môj obľúbený vrchol 😈
I já ho mám rád… 😉
Aktualizován odstavec o prvovýstupu a pojmenování.