Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier.
K jihu, do Batizovskej doliny, spadá krátkou stěnou. Naopak velmi členitá severní stěna spadá do jedné z nejdivočejších tatranských dolin, Kačacej. Vedle svého mohutného souseda, Batizovského štítu, působí pokorným dojmem.
Jeho krása však tkví právě v oné zdánlivé pokoře a jednoduchosti…
Kačací štít (2395 m. n. m.)
polsky: Kaczy Szczyt; německy: Ententalspitze; maďarsky: Kacsa-völgyi-csúcs
Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Vyšným Kačacím sedlom (Popradským Ľadovým štítom) a Prostredným Kačacím sedlom (masívem Batizovského štítu) nad Kačacou a Batizovskou dolinou.
Vysoko položená nepřístupná Kačacia dolina byla v 17. a 18. století častým cílem hledačů pokladů. Z jejich naivity tehdy profitovali mnozí podvodníci; sepisovali zaručené průvodce, ve kterých popisovali cesty k místům, kde se poklady bez nejmenších pochyb vyskytují. Ti, kteří podvodníkům naletěli a průvodce si kupovali, byli však do morku kosti o hodnověrnosti údajů přesvědčeni.
Kačacia dolina byla objektem, který nechyběl téměř v žádném z těchto průvodců. Vysoko na nepřístupném místě Kačacieho štítu se údajně nacházela dobře skrytá spára, která se po odříkání zaklínadel měla rozšířit v chodbu vedoucí do klenotnice s nepřeberným bohatstvím. Další možnost, jak přijít k bohatství, se nabízela na Kačacom pliesku. Na sv. Jana prý přilétala k plesu kouzelná kachna, která o půlnoci snesla do vod jezera velké zlaté vejce. Nalezení vejce bylo navíc podmíněno morální čistotou a zbožností toho, kdo se o nalezení pokoušel.
Název Kačacieho štítu však s kouzelnou kachnou nesouvisí. Štít byl pojmenován podle Kačacej doliny a Kačacieho plieska, kde se často objevují divoké kachny. Koncem 19. století byl Kačací štít znám spíše pod názvem Malý Batizovský štít, ve starší průvodcovské literatuře se objevuje nespisovný tvar Kačí štít.

Batizovská dolina, pohled od Batizovského plesa. V závěru zleva Popradský Ľadový štít, Kačací štít, Batizovský štít

Bielovodská dolina. Vlevo štíty v závěru Kačacej doliny, zleva Batizovský, Kačací a Popradský Ľadový
František Kroutil, horolezec a autor horolezeckého průvodce z padesátých let minulého století, popsal Kačací štít způsobem, který se mi velmi líbí, se kterým se naprosto ztotožňuji: Krásný vrchol prostých, ale smělých linií. Je tomu tak. Sousední Batizovský štít je mohutnější, má členitější linie. Popradský Ľadový štít je výraznější. Kačací štít tedy nevyniká mohutnými prvky, jeho krása tkví v prostotě. Na jih, do Batizovskej doliny, spadá štít krátkou stěnou z širokého hřebene. Severní srázy jsou mohutné, rozdělené pilířem spadajícím na terasu Gerlachovských spádov. Členitou severozápadní část protíná žlab, kterým 4. srpna 1933 jako první vystoupili nejúspěšnější horolezci té doby: Wiesław Stanisławski, Witold Wojnar a Justyn T. Wojszynis. První dva jen o pár hodin později zahynuli při pokusu o prvovýstup západní stěnou Kostolíka.
Jako první stanuli na vrcholu Kačacieho štítu 5. října 1905 dva přední představitelé tatranské lezecké historie: Janusz Chmielowski (1878 – 1968) a Klemens Bachleda (1849 – 1910).
Janusz Chmielowski měl v čase výstupu na svém kontě už několik horolezeckých úspěchů. Povoláním profesor matematiky na gymnáziu ve Lvově, později strojní inženýr působící ve Vilniusu a Petrohradu, po roce 1923 zaměstnanec katovických hutí. V čase výstupu intenzivně pracoval na mapách a horolezeckém průvodci Tatier. Svůj první horolezecký výstup v Tatrách realizoval v roce 1892, tehdy vystoupil na Kościelec. V letech 1895 – 1927 byl účastníkem mnoha prvovýstupů v polské i slovenské části Tatier. V roce 1958 jako osmdesátiletý zopakoval svůj výstup na Kościelec z roku 1892.
Klemens Bachleda patřil v čase prvovýstupu na Kačací štít mezi legendární horské vůdce; říkali mu už tehdy král tatranských vůdců. Byl oblíbeným společníkem mnoha tatranských průkopníků i zdatným partnerem sportovních horolezců. Zahynul šest let po zdolání Kačacieho štítu na Malom Javorovom štíte. Za kritických podmínek nevzdával pátrání a pokus o záchranu hledaného horolezce. Přesto, že bylo zřejmé, že mu není pomoci.
Poláci byli rovněž první, kteří zdolali Kačací štít v zimě. Byli to dva mladí polští horolezci, Józef Lesiecki, řezbář ze Zakopanego, a pozdější dlouholetý náčelník polské horské záchranné služby (TOPR) Józef Oppenheim (14. 4. 1914).
Kačací štít je přístupný pouze cestami horolezeckými. Jak v jižní, tak v severní stěně vede několik zajímavých výstupových cest různé obtížnosti (nejlehčí cesty mají klasifikaci II UIAA). Jižní stěnu vyhledávají horolezci v létě, pro zimní období jsou pak ideální klasické zimní cesty v severních srázech.
Vrchol nabízí úchvatné pohledy do všech světových stran. Nad všemi však vyniká pohled k severu, do jedné z nejdivočejších dolin v Tatrách, Kačacej. Stranu východní lemuje rozsáhlý masív Gerlachu a před ním se tyčící Batizovský štít. Ve směru západním padnou do oka především Vysoká, Ganek a Zlobivá. Směr jihozápadní lemuje dlouhý hřeben Končistej.
Zdroje: Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
top vrchol, vysnívaný a zaslúžený 😉
přesně tak…
Batizovská dolina z Kačacieho štítu – nocibrďo, tak to je pekne ďaleko a vysoko od plesa! 8 – ) tož gratulujem! pekne ostrý čapatý krémeš 😉
Doplnil jsem fotografii z Batizovského štítu
„Kačací štít z Batizovského štítu“ vyzerá monumentálne, a neprístupne, a vzbudzuje rešpekt.