Tatranské vrcholy LXXXIII. Batizovský štít

Batizovský štít

Batizovský štít

Mohutný štít s dvěma vrcholy ležící v nejjižnější části hlavního hřebene Vysokých Tatier, v závěru Batizovskej doliny.

Překrásný pohled na Batizovský štít je z Tatranskej magistrály, od Batizovského plesa…

Batizovský štít (2448,1 m. n. m.)

polsky: Batyżowiecki Szczyt; německy: Botzdorfer Spitze;
maďarsky: Batizfalvi – csúcs

Mohutný štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Od Zadného Gerlachovského štítu ho odděluje dlouhý hřeben, ve kterém se nacházejí dvě výraznější deprese: Západné (blíže štítu) a Východné Batizovské sedlo. Úsek hřebene mezi sedly se jmenuje Batizovský hrb. Na straně západní odděluje Batizovský štít od Kačacieho štítu množství zubů a zářezů.

Štít má dva vrcholy. Vyšší – východní vrchol bývá označován jako Veľký Batizovský štít. Nižší západní vrchol se nazývá Malý Batizovský štít. Odděluje je Vyšná Batizovská štrbina.

Batizovský štít, mapa

Batizovský štít, mapa

Batizovský štít

Batizovský štít

Batizovský štít od Batizovského plesa

Batizovský štít od Batizovského plesa

Závěr Kačacej doliny. Uprostřed zleva Batizovský štít, Kačací štít a Popradský Ľadový štít

Závěr Kačacej doliny. Uprostřed zleva Batizovský štít, Kačací štít a Popradský Ľadový štít

Batizovský štít (zcela vlevo) z Bielovodskej doliny

Batizovský štít (zcela vlevo) z Bielovodskej doliny

Batizovský štít nad Batizovskou dolinou

Batizovský štít nad Batizovskou dolinou

Batizovský štít (uprostřed) ze Zadného Gerlachovského štítu. V popředí Východné Batizovské sedlo

Batizovský štít (uprostřed) ze Zadného Gerlachovského štítu. V popředí Východné Batizovské sedlo

Batizovský štít (nejblíže) ze Zadného Gerlachovského štítu. V popředí Východné Batizovské sedlo

Batizovský štít (nejblíže) ze Zadného Gerlachovského štítu. V popředí Východné Batizovské sedlo

Batizovský štít (vlevo) z Litvorového štítu

Batizovský štít (vlevo) z Litvorového štítu

Jižní stěna Batizovského štítu

Jižní stěna Batizovského štítu

Roku 1260 se odehrála na břehu řeky Moravy, u Kressenbrunnu, bitva mezi vojskem českého krále Přemysla Otakara II. a vojskem uherským. Uherské vojsko bylo na hlavu poraženo; zůstalo však nějaký čas záhadou, zda jeho vrchní velitel Štěpán (později V. Uherský) zůstal naživu. Když se jeho otec, uherský král Béla IV. dověděl, že jeho syn žije, odměnil štědře zvěstovatele zprávy, spišského šlechtice Botyza. Daroval mu rozsáhlé zalesněné území pod Tatrami, nazývané tehdy Chetene. Severní hranici území tvořil hlavní hřeben Vysokých Tatier, území zahrnovalo Mengusovskú a Batizovskú dolinu, na východě část Velickej doliny až po Velický potok. Darovací listiny charakterizují toto území jako opuštěné, zanedbané a vylidněné.

První obcí, která na darovaném území vznikla, byly Batizovce. Listiny uvádějí rok založení 1286, pojmenování sídla po majiteli území je zřejmé. Obyvatelé začali stejně nazývat i objekty další, položené vysoko v horách. Potok, dolinu, jezero, horský hřeben. Označení Batizovské vrchy zahrnovalo v původním významu celý hřeben od Končistej po Batizovský štít.  V jednotném čísle pak Končistú. Až v druhé polovině 19. století došlo k rozlišení obou vrcholů a kótě 2448 se začalo říkat Batizovský štít.

Botyzovi dědici byli majiteli štítu až do roku 1897, kdy část jejich území koupil pruský kníže Kristián Kraft Hohenlohe. Roku 1928 získal Batizovskú i Mengusovskú dolinu československý lesní fond a roku 1949 byla tato část Tatier začleněna do Tatranského národného parku.

Batizovský štít leží v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, v jeho nejjižnější části. Tvoří uzávěr Batizovskej doliny a odděluje ji od Kačacej doliny na severu. Masív Batizovského štítu má dva vrcholy. Hlavní – východní má nadmořskou výšku 2448,1 m. n. m., západní vrchol je o tři metry nižší. Bývá označován jako Malý Batizovský štít. Vrcholy jsou odděleny Vyšnou Batizovskou štrbinou.

Batizovský štít (uprostřed) z Drúku. Vlevo Kačací štít, na horizontu masív Gerlachovského štítu

Batizovský štít (uprostřed) z Drúku. Vlevo Kačací štít, na horizontu masív Gerlachovského štítu

Kačací a Batizovský štít od Sedla pod Drúkom

Kačací a Batizovský štít od Sedla pod Drúkom

Batizovský štít z Kačacieho štítu

Batizovský štít z Kačacieho štítu

Batizovský štít z Kačacieho štítu. Vpravo Batizovská dolina, Kostolík a Batizovské pleso

Batizovský štít z Kačacieho štítu. Vpravo Batizovská dolina, Kostolík a Batizovské pleso

Batizovský štít z Kačacieho štítu

Batizovský štít z Kačacieho štítu

Jižní stěny Batizovského štítu

Jižní stěny Batizovského štítu

Batizovský štít, Západné Batizovské sedlo (uprostřed) a Východné Batizovské sedlo (vpravo)

Batizovský štít, Západné Batizovské sedlo (uprostřed) a Východné Batizovské sedlo (vpravo)

Batizovský štít a Kostolík (vlevo) zpod Batizovskej próby

Batizovský štít a Kostolík (vlevo) zpod Batizovskej próby

Batizovský štít (východný vrchol) z Batizovských zubov

Batizovský štít (východný vrchol) z Batizovských zubov

Batizovský štít (východný vrchol) z Batizovských zubov. Vlevo Končistá

Batizovský štít (východný vrchol) z Batizovských zubov. Vlevo Končistá

Horolezci si všimli Batizovského štítu poměrně pozdě, až okolo roku 1880. Až poté, co tehdejší majitelé území nechali postavit chodník z Vyšných Hágov do Batizovskej doliny. Zdolání vrcholu však přišlo až o dalších dvacet let později.

První zpráva o dobytí Batizovského štítu se však objevila ve spišském tisku už roku 1891. Výstup údajně vykonal maďarský horolezec Oliver Gömöry se spišským vůdcem Pavlom Kirnerom. Ve skutečnosti však tito dva muži vystoupili 15. srpna 1890 na nedaleký Popradský Ľadový štít. První výstup na Batizovský štít se uskutečnil až 13. června 1900. Realizoval ho karvinský horolezec Karol Jurzyca s vůdcem Jozefom Galkom – Rusnákom ze Štôly. Už 5. dubna 1909 se uskutečnil první zimní výstup na štít. Aktéry byli polští horolezci Zygmunt Klemensiewicz a Jerzy Maślanka. V dalších letech se stal Batizovský štít velmi oblíbeným a častým horolezeckým cílem.

Jiné než horolezecké cesty na Batizovský štít nevedou. Vrchol je tedy předurčen horolezcům. Zvlášť atraktivní jsou pro ně strmé skalní plotny v jižní stěně štítu. Tou a sousední jihozápadní stěnou vede (v současnosti) asi pětadvacítka cest různé obtížnosti. Cesty v severní stěně jsou vhodné pro zimní lezení.

Pohled z Batizovského štítu je mimořádný. Obě přilehlé doliny, velká část hlavního hřebenu Vysokých Tatier, masív Gerlachovského štítu, Končistá, Vysoká, Ganek. To jsou objekty, které nejvíce upoutají zrak při pohledu ze štítu.

Batizovská dolina zpod Batizovského štítu. Uprostřed Kostolík

Batizovská dolina zpod Batizovského štítu. Uprostřed Kostolík

Končistá z Batizovského štítu

Končistá z Batizovského štítu

Hřeben Končistej z Batizovského štítu

Hřeben Končistej z Batizovského štítu

Pod Batizovským štítom. Pohled k Sedlu pod Drúkom

Pod Batizovským štítom. Pohled k Sedlu pod Drúkom

Pohled z Batizovského štítu  k východu. Uprostřed Vysoká, Váha, Rysy a Ganek

Pohled z Batizovského štítu k východu. Uprostřed Vysoká, Váha, Rysy a Ganek

Vysoká a Rysy z Batizovského štítu. V popředí západný vrchol (Malý Batizovský štít)

Vysoká a Rysy z Batizovského štítu. V popředí západný vrchol (Malý Batizovský štít)

Kačací štít (uprostřed) z Batizovského štítu

Kačací štít (uprostřed) z Batizovského štítu

Batizovský štít. Pohled do Kačacej a Bielovodskej doliny

Batizovský štít. Pohled do Kačacej a Bielovodskej doliny

Batizovský štít, pohled do Kačacej doliny. Vlevo Vysoká, vpravo Mlynár

Batizovský štít, pohled do Kačacej doliny. Vlevo Vysoká, vpravo Mlynár

Batizovský štít, pohled do Kačacej a Bielovodskej doliny. Vlevo Mlynár, vpravo Široká

Batizovský štít, pohled do Kačacej a Bielovodskej doliny. Vlevo Mlynár, vpravo Široká

Široká z Batizovského štítu. V popředí Hrubá veža

Široká z Batizovského štítu. V popředí Hrubá veža

Hrubá veža z Batizovského štítu

Hrubá veža z Batizovského štítu

Litvorový štít a Malá Litvorová veža z Batizovského štítu

Litvorový štít a Malá Litvorová veža z Batizovského štítu

Malá Litvorová veža, Veľká Litvorová veža, Lavínová veža, Lavínový štít, Zadný Gerlach a Gerlachovský štít z Batizovského štítu

Malá Litvorová veža, Veľká Litvorová veža, Lavínová veža, Lavínový štít, Zadný Gerlach a Gerlachovský štít z Batizovského štítu

Kostolík z Batizovského štítu

Kostolík z Batizovského štítu

Zdroje:
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentářů u Tatranské vrcholy LXXXIII. Batizovský štít

  1. SV napsal:

    „Batizovský štít (zcela vlevo) z Bielovodskej doliny“ krásna fotka.
    aj pekný pohľad na ten štít.

  2. Rado napsal:

    pre mňa jeden z TOP vrcholov 😈

  3. Buteo napsal:

    Půl století mám v hlavě obrázek od Batizovského plesa. To jsem byl pln euforie po výstupu na nejvyšší horu Karpat. Za odměnu Ti umožním výstup na naši nejvyšší horu, jen nesmí pršet.

  4. SV napsal:

    Buteo šikovník! ja som po výplaze na Gerlach od samej eufórie trafila hlavou to železné čudo, ktoré je na vrchole 😉

  5. Jago napsal:

    Už se opakuji, ale moc pěkné! Nemám přehled o produkci v této oblasti, ale skutečně neuvažuješ, že bys ty své štíty vydal knižně?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.