Tři skalní věže v rozsoše Slavkovského štítu nesou přívlastek Slavkovská. Dvě jsou nazvány podle své orientace, třetí zcela přirozeně: Prostredná. Stejně jako její společnice na jihovýchodní i severozápadní straně nabízí úchvatné pohledy do sousedních dolin a na okolní štíty.
Prostredná Slavkovská veža (2361 m. n. m.)
polsky: Pośrednia Nowoleśna Turnia (Środkową Nowoleśną Turnią); německy: Mittlerer Schlagendorfer Turm; maďarsky: Középső Szalóki torony
Prostřední ze tří Slavkovských veží mezi Novolesnianskou štrbinou (Západnou Slavkovskou vežou) a Tmavou lávkou (Východnou Slavkovskou vežou v Slavkovskej rázsoche nad Slavkovskou a Veľkou Studenou dolinou. Severní stěnu veží protíná asi ve dvou třetinách výšky Galéria Slavkovských veží.
Prostřední ze tří Slavkovských veží je prostřední nejen polohou, také i nadmořskou výškou. Nachází se mezi Tmavou lávkou (Východnou Slavkovskou vežou) a Novolesnianskou štrbinou (Západnou Slavkovskou vežou). Do Slavkovskej doliny spadá rozložitou a v dolní části rozbrázděnou stěnou, do Veľkej Studenej doliny impozantním jednolitým obdélníkem, nad kterým se nejmarkantněji vypíná Galéria Slavkovských veží.

Slavkovské veže nad Veľkou Studenou dolinou. Zleva Vareškový hrebeň, (skryté) Slavkovské sedlo, Východná, Prostredná a Západná Slavkovská veža, Skrinicové veže, Bradavica a Weszterov štít. Pod Slavkovskými vežami Slavkovská galéria

Pod Slavkovskou galériou. Zleva Prostredná a Západná Slavkovská veža, Bradavica, Kupoľa a Východná Vysoká

Pohled z Velických Granátov ke Slavkovským vežiam. Zprava Temná lávka, Prostredná Slavkovská veža, Novolesnianska štrbina, Západná Slavkovská veža, Sesterská lávka, Východná Skrinicová veža, Skrinicová štrbina, Západná Skrinicová veža, Starolesnianska štrbina a Bradavica
Značená turistická cesta k vrcholu Prostrednej Slavkovskej veže nevede. Navíc není tak snadno přístupná, jako její sousedka na jihovýchodě, Východná Slavkovská veža. Přesto není pro vysokohorské turisty nedosažitelná. V doprovodu horského vůdce mohou vystoupit nejen na ni, ale i na její sousedky.
Slavkovské veže ovšem stojí na samém okraji zájmu vysokohorských turistů. A je to škoda. Všechny tři vrcholy nabízejí exkluzívní pohledy do obou přilehlých dolin a na štíty, které je lemují. Z Prostrednej Slavkovskej veže je jeden z nejhezčích pohledů do Slavkovskej doliny. a na Velické Granáty.
Horolezecký zájem o Prostrednú Slavkovskú vežu také není nikterak velký. Několik zajímavých cest vede ze strany Veľkej Studenej doliny.
První písemně doložený letní výstup na Prostrednú Slavkovskú vežu uskutečnili dne 7. srpna 1902 polský horolezec Karol Englisch v doprovodu spišského horského vůdce Jána Hunsdorfera st. První zimní výstup pak polský horolezec a velký znalec polských Tatier Władysław Krygowski (13. března 1928).

Veľká Studená dolina z Prostrednej Slavkovskej veže. Vlevo Svišťový štít, uprostřed Široká, vpravo Javorové štíty

Veľká Studená dolina z Prostrednej Slavkovskej veže. Vlevo Svišťový štít, uprostřed Široká, vpravo Javorové štíty
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IV (Šport Bratislava 1967)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Pěkné obrázky. Rád se vracím i když většinu vidím prvně /tu většinu ještě na kvadrát/.
VT jsou opravdu velmi vděčné téma, stačí je milovat, zig zag prochodit a důkladně znát. Já Ti fakt fandím ale nezávidím, jsou to koníčci co dost bolí.
bolí jak?
či slnko svieti či prší či sneží K vrcholom Slavkovských veží Horské pepo rýchlo beží 😉
yakzwer! 😉
XC? fíha, veľká oslava sa blíži! 😉
Jsou koníčci co dost bolí, stojí, jsou časově náročné a tak. Je mi jasné, že Ty proběhneš
všechny tři slavkovské špice a jsi v pohodě. Já mám svalovku vždy, když po delší době dělám něco přes obvyklou dávku. Vím, že se zajímáš o problém vždy do hloubky, tak tady máš matroš ke studiu http://www.stefajir.cz/?q=krece-svalu
Díky, prostuduji