Nejvyšší a nejmohutnější ze tří Slavkovských veží.
Horskými turisty opomíjená, horolezci ji však mají rádi. Oběma stěnami vede několik zajímavých cest předurčených především pro zimní období.
Vrcholy Slavkovských veží nabízejí úchvatné pohledy do přilehlých dolin; Západná Slavkovská stojí na špici pomyslného rozhledového žebříčku…
Západná Slavkovská veža (2394 m. n. m.)
polsky: Zadnia Nowoleśna Turnia; německy: Westlicher Schlagendorfer Turm; maďarsky: Nyugati Szalóki torony
Nejvyšší ze tří Slavkovských veží mezi Sesterskou lávkou (Východnou Skrinicovou vežou) a Novolesnianskou štrbinou (Prostrednou Slavkovskou vežou) v Slavkovskej rázsoche nad Slavkovskou a Veľkou Studenou dolinou. Severní stěnu protíná asi ve dvou třetinách výšky Galéria Slavkovských veží.
Západná Slavkovská veža je nejvyšší ze tří Slavkovských veží. Je také nejmohutnější, především při pohledu z Veľkej Studenej doliny. Nachází se mezi Sesterskou lávkou (Východnou Skrinicovou vežou) a Novolesnianskou štrbinou (Prostrednou Slavkovskou vežou). Do obou přilehlých dolin spadá Západná Slavkovská veža mohutnými stěnami.
Značená turistická cesta k vrcholu Západnej Slavkovskej veže nevede. Přesto není pro vysokohorské turisty nedosažitelná. V doprovodu horského vůdce mohou přejít celý hřeben Slavkovských veží, od Východnej, po Prostrednú až na Západnú Slavkovskú vežu. Dále, na Skrinicové veže vedou už jen ryze horolezecké cesty.
Slavkovské veže ovšem stojí na samém okraji zájmu vysokohorských turistů. A je to škoda. Všechny tři vrcholy nabízejí exkluzívní pohledy do obou přilehlých dolin a na štíty, které je lemují. Ze Západnej Slavkovskej veže je jeden z nejhezčích pohledů do závěru Veľkej Studenej doliny a k (Javorinskej) Širokej. Protože je to velmi blízko na Bradavicu, vyniká z toho místa majestátnost tohoto tatranského štítu.
Pro horolezce je ze tří Slavkovských veží nejzajímavější právě Západná Slavkovská veža. Stěnami spadajícími do obou přilehlých dolin vede několik zajímavých cest; horolezci je využívají především v zimě.
První písemně doložený letní výstup na Prostrednú Slavkovskú vežu (a celý hřeben Slavkovských veží) uskutečnili dne 7. srpna 1902 polský horolezec Karol Englisch v doprovodu spišského horského vůdce Jána Hunsdorfera st. První zimní výstup pak polský horolezec a velký znalec polských Tatier Władysław Krygowski (13. března 1928).
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IV (Šport Bratislava 1967)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
nádherné fotky! a pekne zaplesané! 😎
„Horskými turisty opomíjená“ VHT o nej má šancu vedieť tuším len odtiaľto. v ponuke výstupov HV som ju nikdy nevidela.
„Západná Slavkovská veža stojí na špici pomyslného rozhledového žebříčku…“ hej? tak to si musím pozrieť! bo na mojej špici stojí rozhľad z Ľadového štítu! 😎
To já jsem ve Vysokých teda moc nerozhľadoval. Zprava – Lomnický, Rysy, Gerlach Kriváň až na vrcholy. Pak mám takové nepovedené jako v lásce, do polovičky, do 2/3, ale největší srandista je jednoznačně Baranec. Vždy při volnu vyšli z brány a – jdeme do Jamníka na pivo nebo na Baranec a tak kousek /různě dlouhý/ popolezli po svazích Barance, když rostly, bylo jasné, naplnit čepice a tak a do Jamníka do krčmy vyměnit za zlato /tekuté/. Většinou se nedostávalo času, on je to poriadné kopčisko, často pršelo, taky zapadli po pás a bylo a tak tedy nikdy jsme z mé party na vršek nedolezli. A to v začátcích jsme plánovali i Baníkov/ he/. Nejvýš v životě jsem ale byl v Evropě u pramenu Rhony zapálit v tom kostelíčku svíčku za rodiče a u pramenů Colorada v Estes Parku prý tam bylo 12000 těch šlápot, ale oni Amíci strašně kecají ve všem. Vysoko to ale bylo.
…velká škoda, že jste na Baranec nevylezli, nádherný vrchol….
To máš jako jedna poloha z Kamasutry. „Na inda“ Měli jsme tam před sebou přes 700 dní pobytu. Takže opakovaně na inda, až najednou to bylo za pár a už se to nestihlo.
pekné sú tie veže 😈