Tatranské vrcholy XCI. Západná Slavkovská veža

Západná Slavkovská veža

Západná Slavkovská veža

Nejvyšší a nejmohutnější ze tří Slavkovských veží.

Horskými turisty opomíjená, horolezci ji však mají rádi. Oběma stěnami vede několik zajímavých cest předurčených především pro zimní období.

Vrcholy Slavkovských veží nabízejí úchvatné pohledy do přilehlých dolin; Západná Slavkovská stojí na špici pomyslného rozhledového žebříčku…

Západná Slavkovská veža (2394 m. n. m.)

polsky: Zadnia Nowoleśna Turnia; německy: Westlicher Schlagendorfer Turm; maďarsky: Nyugati Szalóki torony

Nejvyšší ze tří Slavkovských veží mezi Sesterskou lávkou (Východnou Skrinicovou vežou) a Novolesnianskou štrbinou (Prostrednou Slavkovskou vežou) v Slavkovskej rázsoche nad Slavkovskou a Veľkou Studenou dolinou. Severní stěnu protíná asi ve dvou třetinách výšky Galéria Slavkovských veží.

Západná Slavkovská veža, mapa

Západná Slavkovská veža, mapa

Západná Slavkovská veža

Západná Slavkovská veža

Západná Slavkovská veža od Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža od Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža z Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža z Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža z Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža z Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža, Bradavica a Rohatá veža (vlevo) z Prostrednej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža, Bradavica a Rohatá veža (vlevo) z Prostrednej Slavkovskej veže

Slavkovské veže z Bradavice (Západná Slavkovská veža nejblíže)

Slavkovské veže z Bradavice (Západná Slavkovská veža nejblíže)

Slavkovské veže z Bradavice (Západná Slavkovská veža nejblíže). Na horizontu Slavkovský štít

Slavkovské veže z Bradavice (Západná Slavkovská veža nejblíže). Na horizontu Slavkovský štít

Slavkovské veže z Rohatej veže

Slavkovské veže z Rohatej veže

Slavkovské veže z Dvojitej veže. Zprava Slavkovské sedlo, Východná Slavkovská veža, Temná lávka, Prostredná Slavkovská veža, Novolesnianska štrbina, Západná Slavkovská veža, Sesterská lávka, Východná Skrinicová veža, Skrinicová štrbina, Západná Skrinicová veža, Starolesnianska štrbina a Bradavica

Slavkovské veže z Dvojitej veže. Zprava Slavkovské sedlo, Východná Slavkovská veža, Temná lávka, Prostredná Slavkovská veža, Novolesnianska štrbina, Západná Slavkovská veža, Sesterská lávka, Východná Skrinicová veža, Skrinicová štrbina, Západná Skrinicová veža, Starolesnianska štrbina a Bradavica

Část Slavkovskej rázsochy od Weszterovho štítu po Slavkovský štít. Uprostřed Slavkovské veže

Část Slavkovskej rázsochy od Weszterovho štítu po Slavkovský štít. Uprostřed Slavkovské veže

Západná Slavkovská veža je nejvyšší ze tří Slavkovských veží. Je také nejmohutnější, především při pohledu z Veľkej Studenej doliny. Nachází se mezi Sesterskou lávkou (Východnou Skrinicovou vežou) a Novolesnianskou štrbinou (Prostrednou Slavkovskou vežou). Do obou přilehlých dolin spadá Západná Slavkovská veža mohutnými stěnami.

Značená turistická cesta k vrcholu Západnej Slavkovskej veže nevede. Přesto není pro vysokohorské turisty nedosažitelná. V doprovodu horského vůdce mohou přejít celý hřeben Slavkovských veží, od Východnej, po Prostrednú až na Západnú Slavkovskú vežu. Dále, na Skrinicové veže vedou už jen ryze horolezecké cesty.

Slavkovské veže ovšem stojí na samém okraji zájmu vysokohorských turistů. A je to škoda. Všechny tři vrcholy nabízejí exkluzívní pohledy do obou přilehlých dolin a na štíty, které je lemují. Ze Západnej Slavkovskej veže je jeden z nejhezčích pohledů do závěru Veľkej Studenej doliny a k (Javorinskej) Širokej. Protože je to velmi blízko na Bradavicu, vyniká z toho místa majestátnost tohoto tatranského štítu.

Pro horolezce je ze tří Slavkovských veží nejzajímavější právě Západná Slavkovská veža. Stěnami spadajícími do obou přilehlých dolin vede několik zajímavých cest; horolezci je využívají především v zimě.

První písemně doložený letní výstup na Prostrednú Slavkovskú vežu (a celý hřeben Slavkovských veží) uskutečnili dne 7. srpna 1902 polský horolezec Karol Englisch v doprovodu spišského horského vůdce Jána Hunsdorfera st. První zimní výstup pak polský horolezec a velký znalec polských Tatier Władysław Krygowski (13. března 1928).

Prostredná Slavkovská veža (nejblíže), Východná Slavkovská veža, Vareškový hrebeň a Slavkovský štít ze Západnej Slavkovskej veže

Prostredná Slavkovská veža (nejblíže), Východná Slavkovská veža, Vareškový hrebeň a Slavkovský štít ze Západnej Slavkovskej veže

Prostredná (nejblíže), Východná Slavkovská veža, Vareškový hrebeň a Slavkovský štít ze Západnej Slavkovskej veže

Prostredná Slavkovská veža (nejblíže), Východná Slavkovská veža, Vareškový hrebeň a Slavkovský štít ze Západnej Slavkovskej veže

Slavkovská dolina ze Západnej Slavkovskej veže. Vpravo Velická kopa a Dvojitá veža

Slavkovská dolina ze Západnej Slavkovskej veže. Vpravo Velická kopa a Dvojitá veža

Velické Granáty ze Západnej Slavkovskej veže

Velické Granáty ze Západnej Slavkovskej veže

Bradavica a Rohatá veža (vlevo) ze Západnej Slavkovskej veže

Bradavica a Rohatá veža (vlevo) ze Západnej Slavkovskej veže

Bradavica ze Západnej Slavkovskej veže. Uprostřed Kupoľa, Východná Vysoká a Divá veža. V popředí Skrinicové veže

Bradavica ze Západnej Slavkovskej veže. Uprostřed Kupoľa, Východná Vysoká a Divá veža. V popředí Skrinicové veže

Bradavica a Skrinicové veže ze Západnej Slavkovskej veže

Bradavica a Skrinicové veže ze Západnej Slavkovskej veže

Kupoľa, Východná Vysoká, Divá veža a Svišťový štít ze Západnej Slavkovskej veže

Kupoľa, Východná Vysoká, Divá veža a Svišťový štít ze Západnej Slavkovskej veže

Skrinicové veže ze Západnej Slavkovskej veže

Skrinicové veže ze Západnej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža, pohled do Veľkej Studenej doliny

Západná Slavkovská veža, pohled do Veľkej Studenej doliny

Západná Slavkovská veža, pohled do Veľkej Studenej doliny a k Širokej

Západná Slavkovská veža, pohled do Veľkej Studenej doliny a k Širokej

Široká ze Západnej Slavkovskej veže

Široká ze Západnej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža, pohled k Javorovým štítom

Západná Slavkovská veža, pohled k Javorovým štítom

Javorové štíty a Ľadové štíty ze Západnej Slavkovskej veže

Javorové štíty a Ľadové štíty ze Západnej Slavkovskej veže

Javorové štíty ze Západnej Slavkovskej veže

Javorové štíty ze Západnej Slavkovskej veže

Javorový štít a Ľadové štíty ze Západnej Slavkovskej veže

Javorový štít a Ľadové štíty ze Západnej Slavkovskej veže

Pyšné štíty a Lomnický štít (vrcholy skryté) ze Západnej Slavkovskej veže. V popředí Strelecká veža

Pyšné štíty a Lomnický štít (vrcholy skryté) ze Západnej Slavkovskej veže. V popředí Strelecká veža

Pyšné štíty, Lomnický štít a Lomnická kopa ze Západnej Slavkovskej veže

Pyšné štíty, Lomnický štít a Lomnická kopa ze Západnej Slavkovskej veže

Západná Slavkovská veža. Pohled k ústí Veľkej Studenej doliny. Vpravo Slavkovský štít

Západná Slavkovská veža. Pohled k ústí Veľkej Studenej doliny. Vpravo Slavkovský štít

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IV (Šport Bratislava 1967)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů: Tatranské vrcholy XCI. Západná Slavkovská veža

  1. SV napsal:

    nádherné fotky! a pekne zaplesané! 😎

  2. SV napsal:

    „Horskými turisty opomíjená“ VHT o nej má šancu vedieť tuším len odtiaľto. v ponuke výstupov HV som ju nikdy nevidela.

  3. SV napsal:

    „Západná Slavkovská veža stojí na špici pomyslného rozhledového žebříčku…“ hej? tak to si musím pozrieť! bo na mojej špici stojí rozhľad z Ľadového štítu! 😎

  4. buteo napsal:

    To já jsem ve Vysokých teda moc nerozhľadoval. Zprava – Lomnický, Rysy, Gerlach Kriváň až na vrcholy. Pak mám takové nepovedené jako v lásce, do polovičky, do 2/3, ale největší srandista je jednoznačně Baranec. Vždy při volnu vyšli z brány a – jdeme do Jamníka na pivo nebo na Baranec a tak kousek /různě dlouhý/ popolezli po svazích Barance, když rostly, bylo jasné, naplnit čepice a tak a do Jamníka do krčmy vyměnit za zlato /tekuté/. Většinou se nedostávalo času, on je to poriadné kopčisko, často pršelo, taky zapadli po pás a bylo a tak tedy nikdy jsme z mé party na vršek nedolezli. A to v začátcích jsme plánovali i Baníkov/ he/. Nejvýš v životě jsem ale byl v Evropě u pramenu Rhony zapálit v tom kostelíčku svíčku za rodiče a u pramenů Colorada v Estes Parku prý tam bylo 12000 těch šlápot, ale oni Amíci strašně kecají ve všem. Vysoko to ale bylo.

  5. buteo napsal:

    To máš jako jedna poloha z Kamasutry. „Na inda“ Měli jsme tam před sebou přes 700 dní pobytu. Takže opakovaně na inda, až najednou to bylo za pár a už se to nestihlo.

  6. Rado napsal:

    pekné sú tie veže 😈

Napsat komentář: SV Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *