Tatranské vrcholy XCII. Soliskový hrb

Soliskový hrb

Nevysoký skalní hrb uprostřed Soliskového sedla – jinak než Soliskový hrb se tento vrchol jmenovat nemůže. Místo pár kroků vzdálené od turisticky přístupného Predného Soliska, které rozhledově nabízí víc. Soliskový hrb je navštěvován téměř výhradně jen v rámci přechodu Soliskového hrebeňa.

Soliskový hrb (2129 m. n. m.)

polsky: Smrekowicką Czubą; maďarsky: Soliskó – púp

Elevace uprostřed Soliskového sedla v jihovýchodní části Soliskového hrebeňa mezi Mlynickým a Predným Soliskom nad Mlynickou a Furkotskou dolinou.

Soliskový hrb, mapa

Soliskový hrb

Soliskové sedlo (nejblíže), Soliskový hrb a Predné Solisko

Soliskové sedlo (nejblíže), Soliskový hrb a Predné Solisko

Soliskové sedlo (nejblíže), Soliskový hrb a Predné Solisko

Soliskové sedlo (nejblíže), Soliskový hrb a Predné Solisko

Soliskové sedlo (nejblíže), Soliskový hrb a Predné Solisko

Soliskové sedlo (nejblíže), Soliskový hrb a Predné Solisko

Soliskový hrb (uprostřed) z Predného Soliska

Soliskový hrb (v popředí) z Predného Soliska

Soliskový hrb je nevysoká, přesto nepřehlédnutelná vyvýšenina uprostřed Soliskového sedla v jihovýchodní části Soliskového hrebeňa.  Rozděluje Soliskové sedlo na dvě části: jižní Predné Soliskové sedlo (asi 2099 m. n. m.) a severní Zadné Soliskové sedlo (asi 2080 m. n. m.).

Soliskový hrb (v popředí) z Predného Soliska

Jižní část Soliskového hrebeňa nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné Solisko, Soliskový hrb, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko

Soliskový hrebeň z Hrebeňa Bášt. Vlevo Predné Solisko, Soliskové sedlo a Soliskový hrb

Soliskový hrebeň z Hrebeňa Bášt. Vlevo Predné Solisko, Soliskové sedlo a Soliskový hrb

Od vrcholu Predného Soliska, kde končí značená turistická cesta, je Soliskový hrb vzdálen pouhých pět minut cesty. Podle Návštěvního řádu TANAPu však turisté značenou cestu opustit nemohou; Soliskový hrb je proto turisticky nepřístupný. Nutno poznamenat, že v tomto případě turisté ochuzeni nejsou. Predné Solisko nabízí z rozhledového hlediska víc.

Rozhled ze  Soliskového hrbu je podobný rozhledu z Predného Soliska. Krásný je pohled na celý hřeben Nízkych Tatier. Ve směru západním lze spatřit spodní patro Furkotskej doliny, nad ním Sedielkovú kopu, jižní část hřebene Ostrej a nad ním Kriváň. Pohled do Mlynickej doliny je omezený, značnou část doliny zakrývá sousední Mlynické Solisko. Z Hrebeňa Bášt na východě lze spatřit jeho jižní část od Satana po Patriu.

Sedielková kopa (vlevo), hrebeň Ostrej a Kriváň ze Soliskového hrbu

Soliskový hrb, pohled k západu. Nad Furkotskou dolinou sedlo Sedielkový priechod, Ostrá veža a Liptovská veža v hrebeni Ostrej,
na druhém horizontu Jamské veže, nejdále Kriváň

Hrebeň Ostrej, Kriváň a Krátka ze Soliskového hrbu

Mlynické Solisko ze Soliskového hrbu

Hrebeň Bášt ze Soliskového hrbu. Vlevo Diablovina a Pekelník, dále doprava Satan, Predná Bašta a Malá Bašta

Malá Bašta a Patria ze Soliskového hrbu

Predná Bašta (vlevo), Malá Bašta a Patria ze Soliskového hrbu

Soliskový hrb. Žlab ze Soliskového sedla do Mlynickej doliny

Soliskový hrb. Žlab ze Soliskového sedla do Mlynickej doliny

Ústí Mlynickej doliny a Predné Solisko ze Soliskového hrbu

Predné Solisko ze Soliskového hrbu

První písemně doložený výstup na Soliskový hrb uskutečnili 3. června 1906 v rámci přechodu celého Soliskového hrebeňa němečtí horolezci Gűnter Oskar Dyhrenfurt a Hermann Rumpelt  Místo však už mnohem dříve znali pastevci, lovci kamzíků, pytláci a mnozí další.

První zimní přechod Soliskového hrebeňa uskutečnili 25. března 1913 Gyula Hefty a Lajos Rokfalusy. V rámci přechodu vystoupili i na Soliskový hrb.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IX (Šport Bratislava 1988)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000