Tatranské vrcholy XCIII. Mlynické Solisko

Mlynické Solisko

Mlynické Solisko

Při pohledu od Štrbského plesa výrazný a snadno rozpoznatelný vrchol; společně se sousední Patriou dominují tomuto koutu Tatier.

Z Predného Soliska, oblíbeného turistického cíle, je Mlynické Solisko doslova nadosah. Turistická cesta k vrcholu, ani žádnému dalšímu v Soliskovom hrebeni, však nevede…

Mlynické Solisko (2301 m. n. m.)

polsky: Młynickie Solisko; německy: Südostgipfel des Csorbaer Solisko  maďarsky: Csorbai – Szoliszkó délkeleti orom

Vrchol v jihozápadní části Soliskového hrebeňa mezi Nízkou lávkou (Štrbským Soliskom) a Soliskovým sedlom (Predným Soliskom), nad Mlynickou a Furkotskou dolinou.

Mlynické Solisko, mapa

Mlynické Solisko, mapa

Mlynické Solisko (vlevo) od Štrbského plesa

Mlynické Solisko (vlevo) od Štrbského plesa

Mlynické Solisko (vlevo) od Štrbského plesa. Uprostřed Patria, vpravo Vysoká

Mlynické Solisko (vlevo) od Štrbského plesa. Uprostřed Patria, vpravo Vysoká

Mlynické Solisko z Predného Soliska

Mlynické Solisko z Predného Soliska

Jižní část Soliskového hrebeňa nad Mlynickou dolinou. Zleva Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Solisková štrbina a Soliskové veže

Jižní část Soliskového hrebeňa nad Mlynickou dolinou. Zleva Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Solisková štrbina a Soliskové veže

Mlynické Solisko (uprostřed) nad Mlynickou dolinou

Mlynické Solisko (uprostřed) nad Mlynickou dolinou

Soliskový hrebeň nad Mlynickou dolinou. Zleva Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Soliskový hrebeň nad Mlynickou dolinou. Zleva Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Mlynické Solisko (zdánlivě nejvyšší) nad Mlynickou dolinou. Dále vpravo Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže

Mlynické Solisko (zdánlivě nejvyšší) nad Mlynickou dolinou. Dále vpravo Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže

Soliskový hrebeň ze Sedla nad Červeným žlabom

Soliskový hrebeň ze Sedla nad Červeným žlabom

Predné Solisko (vlevo) Soliskový hrb, Soliskové sedlo a Mlynické Solisko nad Mlynickou dolinou

Predné Solisko (vlevo) Soliskový hrb, Soliskové sedlo a Mlynické Solisko nad Mlynickou dolinou

Mlynické Solisko nad Mlynickou dolinou

Mlynické Solisko nad Mlynickou dolinou

Na Čubrine se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje rozsocha Kriváňa. Na Furkotskom štíte z ní vybíhá směrem na jihovýchod Soliskový hrebeň. Měří čtyři kilometry a tvoří ho 47 pojmenovaných objektů (z toho 24 vrcholů). Nejvyšším místem je Veľké Solisko, 2413 m. n. m.

Soliskový hrebeň odděluje Furkotskú (na západě) a Mlynickú dolinu (na východě). Vody z Furkotskej doliny směřují do Váhu (Černého moře), vody z Mlynickej doliny do moře Baltského. Soliskový hrebeň je tedy hlavním evropským rozvodím.

Proč Soliská? Pastýři z okolí Štrby pásali už od poloviny 13. století svůj dobytek v Mlynickej doline. Obyvatelé Važca zas ve Furkotskej doline; pastýři zakládali pro svoje ovce a krávy soliska na jedné z vysoko položených horských luk pod přilehlým horským hřebenem. Louku nazývali soliskovou. Turisté i kartografové přenesli v dobách pozdějších toto pojmenování – s různými přívlastky – na velkou část vyvýšenin a sedel přilehlého horského hřebene. Nakonec i na hřeben jako celek.

Mlynické Solisko bylo původně považováno za nižší, jihovýchodní vrchol sousedního Štrbského Soliska. Až později dostalo samostatné pojmenování. V názvosloví německém a maďarském vazba na Štrbské Solisko zůstala.

Mlynické Solisko z Predného Soliska. V popředí Soliskový hrb

Mlynické Solisko z Predného Soliska. V popředí Soliskový hrb

Mlynické Solisko (uprostřed) ze Satana

Mlynické Solisko (uprostřed) ze Satana

Soliskový hrebeň nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Soliskový hrebeň nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Jižní výběžek Soliskového hrebeňa nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné Solisko, Soliskový hrb, Soliskové sedlo, Mlynické Solisko, Nízka lávka, Štrbské Solisko, Šedá lávka, Furkotské Solisko, Vysoká lávka, Malé Solisko a Solisková štrbina

Jižní výběžek Soliskového hrebeňa nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné Solisko, Soliskový hrb, Soliskové sedlo, Mlynické Solisko, Nízka lávka, Štrbské Solisko, Šedá lávka, Furkotské Solisko, Vysoká lávka, Malé Solisko a Solisková štrbina

Na Soliskový hrebeň turistické cesty nevedou. Výjimkou je sedlo Bystrá lávka na severozápadním okraji hřebene a Predné Solisko na konci opačném. Celý Soliskový hrebeň je však možné obejít po turistické cestě. Ta začíná na Štrbskom Plese a stoupá Mlynickou dolinou na Bystrú lávku. Odtud sestupuje do Furkotskej doliny a vrací se zpět na Štrbské Pleso. Turisté mohou cestou obdivovat východní i západní srázy štítů v celé délce hřebene. Fyzicky náročnou túru zvládne běžný turista za šest až sedm hodin. Převýšení je kolem 1000 metrů.

Jak vyplývá z předchozího, běžní turisté mohou na vrchol Mlynického Soliska (a na další severněji položené vrcholy v hřebeni) vystoupit  pouze v doprovodu horského vůdce. Vrchol nabízí překrásné pohledy především do Mlynickej doliny a na protější Hrebeň Bášt. Pohled do Furkotskej doliny je omezený. Spatřit je možné i některé vzdálenější tatranské štíty (Gerlachovský štít na východě, na straně západní například Kriváň). Velmi daleké jsou pohledy k východu, na Spiš, a k západu, na Liptov. Z Mlynického Soliska je možné spatřit celý hřeben Nízkych Tatier.

Predné Solisko a Štrbské pleso z Mlynického Soliska

Predné Solisko a Štrbské pleso z Mlynického Soliska

Mlynické Solisko, pohled k Liptovu. Na horizontu Nízke Tatry (Ďumbier, Chopok)

Mlynické Solisko, pohled k Liptovu. Na horizontu Nízke Tatry (Ďumbier, Chopok)

Sedielková kopa z Mlynického Soliska

Sedielková kopa z Mlynického Soliska

Kriváň z Mlynického Soliska

Kriváň z Mlynického Soliska

Soliskový hrebeň z Mlynického Soliska. Nejblíže Štrbské Solisko, uprostřed Malé Solisko, vpravo Veľké Solisko

Soliskový hrebeň z Mlynického Soliska. Nejblíže Štrbské Solisko, uprostřed Malé Solisko, vpravo Veľké Solisko

Soliskový hrebeň z Mlynického Soliska. Nejblíže Štrbské Solisko, uprostřed Malé Solisko, vpravo Veľké Solisko

Soliskový hrebeň z Mlynického Soliska. Nejblíže Štrbské Solisko, uprostřed Malé Solisko, vpravo Veľké Solisko

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Vlevo Veľké Solisko, vpravo Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Vlevo Veľké Solisko, vpravo Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Uprostřed Capie pleso a Štrbský štít, vpravo Hrebeň Bášt

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Uprostřed Capie pleso a Štrbský štít, vpravo Hrebeň Bášt

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Vlevo Veľké Solisko, vpravo Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Vlevo Veľké Solisko, vpravo Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Uprostřed Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Uprostřed Štrbský štít

Mlynické Solisko, pohled do Mlynickej doliny. Vlevo Štrbský štít, dále vpravo Hrebeň Bášt

Mlynické Solisko, pohled do Mlynickej doliny. Vlevo Štrbský štít, dále vpravo Hrebeň Bášt

Hrebeň Bášt z Mlynického Soliska. Vpravo na horizontu masív Gerlachovského štítu

Hrebeň Bášt z Mlynického Soliska. Vpravo na horizontu masív Gerlachovského štítu

Jižní část Hrebeňa Bášt z Mlynického Soliska. Vlevo Satan, vpravo Malá Bašta a Patria

Jižní část Hrebeňa Bášt z Mlynického Soliska. Vlevo Satan, vpravo Malá Bašta a Patria

Satan z Mlynického Soliska

Satan z Mlynického Soliska

Predná Bašta (uprostřed), Sedlo nad Širokým žlabom a Malá Bašta z Mlynického Soliska. Na horizontu masív Gerlachovského štítu

Predná Bašta (uprostřed), Sedlo nad Širokým žlabom a Malá Bašta z Mlynického Soliska. Na horizontu masív Gerlachovského štítu

Patria (uprostřed) a Predné Solisko (vpravo) z Mlynického Soliska

Patria (uprostřed) a Predné Solisko (vpravo) z Mlynického Soliska

Predné Solisko z Mlynického Soliska

Predné Solisko z Mlynického Soliska

Predné Solisko z Mlynického Soliska

Predné Solisko z Mlynického Soliska

První písemně doložený přechod Soliskového hrebeňa (a tedy i výstup na Mlynické Solisko) uskutečnili 3. června 1906 dva známí němečtí horolezci: geolog, pozdější profesor wroclavské university a vědecký pracovník švýcarského institutu pro výzkum sněhu a lavin Günter Oskar Dyhrenfurth a fyzik, pozdější pedagog drážďanské polytechniky Hermann Rumpelt. Místo však nepochybně mnohem dříve znali pastevci, lovci kamzíků a pytláci.

První zimní výstup uskutečnili 25. března 1913 Gyula Hefty a Lajos Rokfalusy.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IX (Šport Bratislava 1988)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000

Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Tatranské vrcholy XCIII. Mlynické Solisko

  1. Rado napsal:

    Pekne spracované ako vždy aj fotky 😉

  2. SV napsal:

    tie zimné sú parádne! 😉

  3. buteo napsal:

    Konečně kopečky ke kterým nepotřebuji jmenovky. Lépe už znám jenom Kriváň, který jsem na vlastní oři bez dalekohledu koukal cca 720 x

  4. SV napsal:

    tož ja chodím do Tatier od svojich nula rokov, ale menovky potrebujem furt na všetko 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.