Tatranské vrcholy XCIII. Mlynické Solisko

Mlynické Solisko

Při pohledu od Štrbského plesa výrazný a snadno rozpoznatelný vrchol; společně se sousední Patriou dominují tomuto koutu Tatier.

Z Predného Soliska, oblíbeného turistického cíle, je Mlynické Solisko doslova nadosah. Turistická cesta k vrcholu, ani žádnému dalšímu v Soliskovom hrebeni, však nevede…

Mlynické Solisko (2301 m. n. m.)

polsky: Młynickie Solisko; německy: Südostgipfel des Csorbaer Solisko  maďarsky: Csorbai – Szoliszkó délkeleti orom

Vrchol v jihozápadní části Soliskového hrebeňa mezi Nízkou lávkou (Štrbským Soliskom) a Soliskovým sedlom (Predným Soliskom), nad Mlynickou a Furkotskou dolinou.

Mlynické Solisko, mapa

Mlynické Solisko (vlevo) od Štrbského plesa

Mlynické Solisko (vlevo) od Štrbského plesa. Uprostřed Patria, vpravo Vysoká

Mlynické Solisko z Predného Soliska

Jižní část Soliskového hrebeňa nad Mlynickou dolinou. Zleva Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Solisková štrbina a Soliskové veže

Mlynické Solisko (uprostřed) nad Mlynickou dolinou

Soliskový hrebeň nad Mlynickou dolinou. Zleva Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Mlynické Solisko (zdánlivě nejvyšší) nad Mlynickou dolinou. Dále vpravo Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže

Soliskový hrebeň ze Sedla nad Červeným žlabom

Predné Solisko (vlevo) Soliskový hrb, Soliskové sedlo a Mlynické Solisko nad Mlynickou dolinou

Mlynické Solisko nad Mlynickou dolinou

Na Čubrine se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje rozsocha Kriváňa. Na Furkotskom štíte z ní vybíhá směrem na jihovýchod Soliskový hrebeň. Měří čtyři kilometry a tvoří ho 47 pojmenovaných objektů (z toho 24 vrcholů). Nejvyšším místem je Veľké Solisko, 2413 m. n. m.

Soliskový hrebeň odděluje Furkotskú (na západě) a Mlynickú dolinu (na východě). Vody z Furkotskej doliny směřují do Váhu (Černého moře), vody z Mlynickej doliny do moře Baltského. Soliskový hrebeň je tedy hlavním evropským rozvodím.

Proč Soliská? Pastýři z okolí Štrby pásali už od poloviny 13. století svůj dobytek v Mlynickej doline. Obyvatelé Važca zas ve Furkotskej doline; pastýři zakládali pro svoje ovce a krávy soliska na jedné z vysoko položených horských luk pod přilehlým horským hřebenem. Louku nazývali soliskovou. Turisté i kartografové přenesli v dobách pozdějších toto pojmenování – s různými přívlastky – na velkou část vyvýšenin a sedel přilehlého horského hřebene. Nakonec i na hřeben jako celek.

Mlynické Solisko bylo původně považováno za nižší, jihovýchodní vrchol sousedního Štrbského Soliska. Až později dostalo samostatné pojmenování. V názvosloví německém a maďarském vazba na Štrbské Solisko zůstala.

Mlynické Solisko z Predného Soliska. V popředí Soliskový hrb

Mlynické Solisko (uprostřed) ze Satana

Soliskový hrebeň nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Jižní výběžek Soliskového hrebeňa nad Furkotskou dolinou. Zprava Predné Solisko, Soliskový hrb, Soliskové sedlo, Mlynické Solisko, Nízka lávka, Štrbské Solisko, Šedá lávka, Furkotské Solisko, Vysoká lávka, Malé Solisko a Solisková štrbina

Na Soliskový hrebeň turistické cesty nevedou. Výjimkou je sedlo Bystrá lávka na severozápadním okraji hřebene a Predné Solisko na konci opačném. Celý Soliskový hrebeň je však možné obejít po turistické cestě. Ta začíná na Štrbskom Plese a stoupá Mlynickou dolinou na Bystrú lávku. Odtud sestupuje do Furkotskej doliny a vrací se zpět na Štrbské Pleso. Turisté mohou cestou obdivovat východní i západní srázy štítů v celé délce hřebene. Fyzicky náročnou túru zvládne běžný turista za šest až sedm hodin. Převýšení je kolem 1000 metrů.

Jak vyplývá z předchozího, běžní turisté mohou na vrchol Mlynického Soliska (a na další severněji položené vrcholy v hřebeni) vystoupit  pouze v doprovodu horského vůdce. Vrchol nabízí překrásné pohledy především do Mlynickej doliny a na protější Hrebeň Bášt. Pohled do Furkotskej doliny je omezený. Spatřit je možné i některé vzdálenější tatranské štíty (Gerlachovský štít na východě, na straně západní například Kriváň). Velmi daleké jsou pohledy k východu, na Spiš, a k západu, na Liptov. Z Mlynického Soliska je možné spatřit celý hřeben Nízkych Tatier.

Predné Solisko a Štrbské pleso z Mlynického Soliska

Mlynické Solisko, pohled k Liptovu. Na horizontu Nízke Tatry (Ďumbier, Chopok)

Sedielková kopa z Mlynického Soliska

Kriváň z Mlynického Soliska

Soliskový hrebeň z Mlynického Soliska. Nejblíže Štrbské Solisko, uprostřed Malé Solisko, vpravo Veľké Solisko

Soliskový hrebeň z Mlynického Soliska. Nejblíže Štrbské Solisko, uprostřed Malé Solisko, vpravo Veľké Solisko

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Vlevo Veľké Solisko, vpravo Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Uprostřed Capie pleso a Štrbský štít, vpravo Hrebeň Bášt

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Vlevo Veľké Solisko, vpravo Štrbský štít

Mlynická dolina z Mlynického Soliska. Uprostřed Štrbský štít

Mlynické Solisko, pohled do Mlynickej doliny. Vlevo Štrbský štít, dále vpravo Hrebeň Bášt

Hrebeň Bášt z Mlynického Soliska. Vpravo na horizontu masív Gerlachovského štítu

Jižní část Hrebeňa Bášt z Mlynického Soliska. Vlevo Satan, vpravo Malá Bašta a Patria

Satan z Mlynického Soliska

Predná Bašta (uprostřed), Sedlo nad Širokým žlabom a Malá Bašta z Mlynického Soliska. Na horizontu masív Gerlachovského štítu

Patria (uprostřed) a Predné Solisko (vpravo) z Mlynického Soliska

Predné Solisko z Mlynického Soliska

Predné Solisko z Mlynického Soliska

První písemně doložený přechod Soliskového hrebeňa (a tedy i výstup na Mlynické Solisko) uskutečnili 3. června 1906 dva známí němečtí horolezci: geolog, pozdější profesor wroclavské university a vědecký pracovník švýcarského institutu pro výzkum sněhu a lavin Günter Oskar Dyhrenfurth a fyzik, pozdější pedagog drážďanské polytechniky Hermann Rumpelt. Místo však nepochybně mnohem dříve znali pastevci, lovci kamzíků a pytláci.

První zimní výstup uskutečnili 25. března 1913 Gyula Hefty a Lajos Rokfalusy.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IX (Šport Bratislava 1988)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000