Tatranské vrcholy XCIV. Štrbské Solisko

Štrbské Solisko

Štrbské Solisko

Nejvýraznější vrchol jihovýchodní části Soliskového hrebeňa.

V časech dřívějších pod toto pojmenování patřilo i Mlynické Solisko; bylo považováno za nižší, jihovýchodní vrchol Soliska Štrbského.

Štrbské Solisko (2301,8 m. n. m.)

polsky: Szczyrbskie Solisko; německy: Csorbaer Solisko; maďarsky: Csorbai- Szoliszkó

Poslední výraznější vrchol v jihovýchodní části Soliskového hrebeňa mezi Šedou lávkou (Furkotským Soliskom) a Nízkou lávkou (Mlynickým Soliskom) nad Mlynickou a Furkotskou dolinou.

Štrbské Solisko, mapa

Štrbské Solisko, mapa

Štrbské Solisko z Mlynického Soliska

Štrbské Solisko z Mlynického Soliska

Štrbské Solisko z Mlynického Soliska

Štrbské Solisko z Mlynického Soliska

Štrbské Solisko z Šedej lávky

Štrbské Solisko z Šedej lávky

Štrbské Solisko z úbočí Furkotského Soliska

Štrbské Solisko z úbočí Furkotského Soliska

Štrbské Solisko z úbočí Furkotského Soliska

Štrbské Solisko z úbočí Furkotského Soliska

Štrbské Solisko z úbočí Furkotského Soliska. Vlevo Mlynická dolina, Patria a Malá Bašta

Štrbské Solisko z úbočí Furkotského Soliska. Vlevo Mlynická dolina, Patria a Malá Bašta

Soliskový hrebeň nad Furkotskou dolinou. Zcela vpravo Soliskový hrb a Soliskové sedlo, dále doleva (nevýrazné) Mlynické Solisko, Štrbské Solisko, Furkotské a Malé Solisko. Uprostřed hřebene Solisková štrbina. Dále Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Soliskový hrebeň nad Furkotskou dolinou. Zcela vpravo Soliskový hrb a Soliskové sedlo, dále doleva (nevýrazné) Mlynické Solisko, Štrbské Solisko, Furkotské a Malé Solisko. Uprostřed hřebene Solisková štrbina. Dále Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Furkotská dolina. Zprava Soliskový hrb a Soliskové sedlo, dále Štrbské, Furkotské a Malé Solisko

Furkotská dolina. Zprava Soliskový hrb a Soliskové sedlo, dále Štrbské, Furkotské a Malé Solisko

Furkotská dolina. Zprava Predné Solisko, Soliskový hrb, Soliskové sedlo, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko

Furkotská dolina. Zprava Predné Solisko, Soliskový hrb, Soliskové sedlo, Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko

Soliskový hrebeň ze Sedla nad Červeným žlabom.  Zleva Soliskový hrb, Soliskové sedlo, dále Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko. Solisková štrbina, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Soliskový hrebeň ze Sedla nad Červeným žlabom. Zleva Soliskový hrb, Soliskové sedlo, dále Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko. Solisková štrbina, Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko

Soliskový hrebeň zpod Prednej Bašty. Uprostřed Mlynické a Štrbské Solisko

Soliskový hrebeň zpod Prednej Bašty. Uprostřed Mlynické a Štrbské Solisko

Mlynické a Štrbské Solisko (uprostřed) ze Sedla nad Červeným žlabom

Mlynické a Štrbské Solisko (uprostřed) ze Sedla nad Červeným žlabom

Na Čubrine se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje rozsocha Kriváňa. Na Furkotskom štíte z ní vybíhá směrem na jihovýchod Soliskový hrebeň. Měří čtyři kilometry a tvoří ho 47 pojmenovaných objektů (z toho 24 vrcholů). Nejvyšším místem je Veľké Solisko, 2413 m. n. m. Nejvýraznějším vrcholem jeho jihovýchodního zakončení je Štrbské Solisko.

Původ pojmenování byl vysvětlen v části o Mlynickom Solisku. To bylo původně považováno za druhý, nižší vrchol Štrbského Soliska. Až později dostalo samostatné pojmenování.

Na Soliskový hrebeň turistické cesty nevedou. Výjimkou je sedlo Bystrá lávka na severozápadním okraji hřebene a Predné Solisko na konci opačném. Celý Soliskový hrebeň je však možné obejít po turistické cestě. Ta začíná na Štrbskom Plese a stoupá Mlynickou dolinou na Bystrú lávku. Odtud sestupuje do Furkotskej doliny a vrací se zpět na Štrbské Pleso. Turisté mohou cestou obdivovat východní i západní srázy štítů v celé délce hřebene. Fyzicky náročnou túru zvládne běžný turista za šest až sedm hodin. Převýšení je kolem 1000 metrů.

Jak vyplývá z předchozího, běžní turisté mohou na vrchol Štrbského Soliska (a na další vrcholy v hřebeni) vystoupit  pouze v doprovodu horského vůdce. Vrchol nabízí překrásné pohledy především do Mlynickej doliny a na protější Hrebeň Bášt, na straně západní do Furkotskej doliny, na hrebeň Ostrej, na Krátku a Kriváň. Spatřit je možné i některé vzdálenější tatranské štíty (Gerlachovský štít, Končistú). Velmi daleké jsou pohledy k východu na Spiš a k západu na Liptov. Ze Štrbského Soliska je možné spatřit celý hřeben Nízkych Tatier.

Soliskový hrebeň ze Štrbského Soliska. V popředí Furkotské Solisko v zákrytu s Malým Soliskom, nejdále Veľké Solisko

Soliskový hrebeň ze Štrbského Soliska. V popředí Furkotské Solisko v zákrytu s Malým Soliskom, nejdále Veľké Solisko

Soliskový hrebeň ze Štrbského Soliska. V popředí Furkotské Solisko v zákrytu s Malým Soliskom, nejdále Veľké Solisko

Soliskový hrebeň ze Štrbského Soliska. V popředí Furkotské Solisko v zákrytu s Malým Soliskom, nejdále Veľké Solisko

Furkotské Solisko ze Štrbského Soliska

Furkotské Solisko ze Štrbského Soliska

Soliskový hrebeň, Furkotská dolina, Ostrá, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Soliskový hrebeň, Furkotská dolina, Ostrá, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Furkotská dolina, Nižné Wahlenbergovo pleso, hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Furkotská dolina, Nižné Wahlenbergovo pleso, hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Furkotská dolina, Nižné Wahlenbergovo pleso, hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Furkotská dolina, Nižné Wahlenbergovo pleso, hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Sedielková kopa (vlevo), Sedielkový priechod, hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Sedielková kopa (vlevo), Sedielkový priechod, hrebeň Ostrej, Krátka a Kriváň ze Štrbského Soliska

Sedielková kopa (uprostřed) a Sedielkový priechod ze Štrbského Soliska

Sedielková kopa (uprostřed) a Sedielkový priechod ze Štrbského Soliska

Sedielková kopa (uprostřed) a Sedielkový priechod ze Štrbského Soliska. V pozadí Horný Liptov a Nízke Tatry

Sedielková kopa (uprostřed) a Sedielkový priechod ze Štrbského Soliska. V pozadí Horný Liptov a Nízke Tatry

Mlynické Solisko, Predné Solisko a Štrbské pleso ze Štrbského Soliska

Mlynické Solisko, Predné Solisko a Štrbské pleso ze Štrbského Soliska

Mlynické Solisko, Mlynická dolina, Patria a Malá Bašta ze Štrbského Soliska.

Mlynické Solisko, Mlynická dolina, Patria a Malá Bašta ze Štrbského Soliska.

Hrebeň Bášt ze Štrbského Soliska. Vpravo na horizontu Gerlachovský štít a Končistá

Hrebeň Bášt ze Štrbského Soliska. Vpravo na horizontu Gerlachovský štít a Končistá

Mlynická dolina ze Štrbského Soliska.  Vpravo Hrebeň Bášt (Satan), vlevo Štrbský štít

Mlynická dolina ze Štrbského Soliska. Vpravo Hrebeň Bášt (Satan), vlevo Štrbský štít

Hrebeň Bášt a Štrbský štít ze Štrbského Soliska. Na druhém horizontu Mengusovské štíty

Hrebeň Bášt a Štrbský štít ze Štrbského Soliska. Na druhém horizontu Mengusovské štíty

Satan (vpravo), Pekelník, Diablovina a Zadná Bašta ze Štrbského Soliska

Satan (vpravo), Pekelník, Diablovina a Zadná Bašta ze Štrbského Soliska

Mlynická dolina se Štrbským štítom ze Štrbského Soliska

Mlynická dolina se Štrbským štítom ze Štrbského Soliska

Mlynická dolina ze Štrbského Soliska. Uprostřed Štrbský štít, vlevo Veľké Solisko

Mlynická dolina ze Štrbského Soliska. Uprostřed Štrbský štít, vlevo Veľké Solisko

Mlynická dolina ze Štrbského Soliska. Uprostřed Štrbský štít, vlevo Veľké Solisko

Mlynická dolina ze Štrbského Soliska. Uprostřed Štrbský štít, vlevo Veľké Solisko

Štrbský štít (vpravo), Veľké Solisko, Furkotské a Malé Solisko (v popředí v zákrytu) ze Štrbského Soliska

Štrbský štít (vpravo), Veľké Solisko, Furkotské a Malé Solisko (v popředí v zákrytu) ze Štrbského Soliska

Horolezci bývá Štrbské Solisko jako samostatný cíl navštěvováno sporadicky. Vrchol zdolávají jednak v rámci přechodu Soliskového hrebeňa, existuje však také několik zajímavých cest ze strany Furkotskej doliny.

První písemně doložený přechod Soliskového hrebeňa (a tedy i výstup na Štrbské Solisko) uskutečnili 3. června 1906 dva známí němečtí horolezci: geolog, pozdější profesor wroclavské university a vědecký pracovník švýcarského institutu pro výzkum sněhu a lavin Günter Oskar Dyhrenfurth (1886 – 1975)  a fyzik, pozdější pedagog drážďanské polytechniky Hermann Rumpelt (1883 – 1911). Místo však nepochybně mnohem dříve znali pastevci, lovci kamzíků a pytláci.

První zimní výstup uskutečnili 25. března 1913 Gyula Hefty a Lajos Rokfalusy.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IX (Šport Bratislava 1988)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000

Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Tatranské vrcholy XCIV. Štrbské Solisko

  1. buteo napsal:

    Tento rok opět na úrovni a k mému potěšení jsi začal oblastí, kde moje noha nechala taky šlápotu. Soliská – protože jsou od mého občasného ubytování /Vila marína na Štrbském/příjemně v dosahu, tak jsem se potuloval, kde to šlo a bylo povolené. Jednou z podmínek tety z Maríny za střechu a žvanec bylo, že nepolezu nikam, kam se bez průvodce nesmí. Po létech nebylo ubytování a tak nebyly zákazy.
    Obrázky mě opět potěšily, díky

  2. SV napsal:

    krásne slniečkové fotky, Mlynická dolina je wellmi fotogenická.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.