Malé Solisko
Nejvyšší vrchol jihovýchodní části Solísk, jeden z nejvýraznějších vrcholů celého Soliskového hrebeňa.
Od Furkotského Soliska, které bylo kdysi považováno za jeho součást, ho dělí sedlo Šedá lávka.
Na rozdíl od jihovýchodních sousedů není vrchol Malého Soliska tak snadno dosažitelný…
Malé Solisko (2334 m. n. m.)
polsky: Małe Solisko; německy: Kleiner Solisko; maďarsky: Kis-Szoliszkó
Jeden z nejvýraznějších vrcholů Soliskového hrebeňa mezi Soliskovou štrbinou (Prednou Soliskovou vežou) a Vysokou lávkou (Furkotským Soliskom) nad Mlynickou a Furkotskou dolinou.
Malé Solisko, mapa
Malé Solisko z Furkotského Soliska
Malé Solisko nad Vysokou lávkou
Soliskový hrebeň ze Sedla nad Červeným žlabom. Zleva Soliskový hrb, Soliskové sedlo, Mlynické a Štrbské Solisko, Furkotské Solisko, Malé Solisko, Solisková štrbina, Soliskové veže (Predná a Zadná), Prostredné a Veľké Solisko
Mlynické a Štrbské Solisko (uprostřed) ze Sedla nad Červeným žlabom. Dále vpravo Furkotské Solisko, Malé Solisko, Solisková štrbina a Soliskové veže
Soliskový hrebeň z Hrebeňa Bášt (Malé Solisko uprostřed)
Soliskový hrebeň nad Furkotskou dolinou. Zprava Štrbské Solisko, Furkotské a Malé Solisko, Solisková štrbina, Soliskové veže, Protredné a Veľké Solisko
Predné Solisko (uprostřed vpravo), Soliskový hrb, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Solisková štrbina a Predná Solisková veža z hrebeňa Ostrej
Malé Solisko (uprostřed) ze Zadnej Soliskovej veže
Malé Solisko (uprostřed) zpod Prostredného Soliska. Dále vlevo Štrbské a Mlynické Solisko. Vpravo Soliskové veže
Soliskový hrebeň zpod Prostredného Soliska. Zleva Mlynické, Štrbské a Malé Solisko, Soliskové veže
Soliskový hrebeň z Prostredného Soliska. Zleva Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko, Soliskové veže
Soliská zpod Zadnej Bašty. Uprostřed zleva Mlynické, Štrbské, Furkotské a Malé Solisko
Na Malom Solisku
Malé Solisko je jedním ze šesti pojmenovaných vrcholů v jihovýchodní část Soliskového hrebeňa. Jedná se zároveň o jeden z nejvýraznějších vrcholů v rámci celého Soliskového hrebeňa.
Původ pojmenování Solísk byl vysvětlen v části o Mlynickom Solisku. V případě Malého Soliska se v názvosloví německém a maďarském dříve používalo pojmenování Martinturm, Martin-torony, na počest německého horolezce, historika, právníka a sociologa Alfréda Martina (1882 – 1977), který působil ve Vysokých Tatrách během studií na wroclavské univerzitě a vykonal zde řadu prvovýstupů. Na Malé Solisko vystoupil novou cestou z Furkotskej doliny, rok po prvovýstupcích (1907). V časech dřívějších bylo za součást Malého Soliska považováno i Furkotské Solisko. Protože je však od Malého Soliska výrazně oddělené, dostalo se mu samostatného pojmenování.
Na Soliskový hrebeň turistické cesty nevedou (výjimkou je sedlo Bystrá lávka na severozápadním okraji hřebene a Predné Solisko na konci opačném). Nevedou tedy ani na Malé Solisko. To navíc nepatří – na rozdíl od jižních sousedů – mezi vrcholy snadno dostupné.
Zdatní a zkušení turisté však mohou na vrchol Malého Soliska vystoupit v doprovodu horského vůdce. Ti nabídnou svým klientům především hřebenovou túru, v rámci které uskuteční přechod celé jihozápadní části Soliskového hrebeňa, od Predného po Malé Solisko. Nejlepší a nejzkušenější turisté mohou pokračovat hřebenem Solísk dále, až na Veľké Solisko. Jedná se o jednu z nejkrásnějších hřebenových túr v Tatrách.
Vrchol Malého Soliska nabízí úchvatné pohledy především do Mlynickej doliny a na protější Hrebeň Bášt, který dolinu lemuje ze strany východní. Pohledu západnímu vévodí Ostrá, Krátka a Kriváň, vidět je převážná část Furkotskej doliny. Ve směru severozápadním se tyčí další vrcholky Soliskového hrebeňa (Soliskové veže, Prostredné a Veľké Solisko). Vidět jsou i některé vzdálenější tatranské štíty (Gerlachovský štít a Končistá na východě). Z Malého Soliska je možné spatřit celý hřeben Nízkych Tatier.
Ti, kteří si na hřebenovou túru netroufnou, nemusí smutnit. Celý Soliskový hrebeň je možné obejít po turistické cestě. Ta začíná na Štrbskom Plese a stoupá Mlynickou dolinou na Bystrú lávku. Odtud sestupuje do Furkotskej doliny a vrací se zpět na Štrbské Pleso. Turisté mohou cestou obdivovat východní i západní srázy štítů v celé délce hřebene. Fyzicky náročnou túru zvládne běžný turista za šest až sedm hodin. Převýšení je kolem 1000 metrů.
Na Malom Solisku. V popředí Soliskové veže, vlevo Ostrá, Krátka a Kriváň
Na Malom Solisku. V popředí Soliskové veže, vpravo Prostredné a Veľké Solisko, vlevo Ostrá
Na Malom Solisku, pohled do Furkotskej doliny. V popředí Soliskové veže, vlevo Kriváň, Krátka a Ostrá
Na Malom Solisku, pohled do Furkotskej doliny. V popředí Soliskové veže, vlevo Kriváň, Krátka a Ostrá
Na Malom Solisku, pohled do Furkotskej doliny. Zprava Ostrá, Krátka a Kriváň. V popředí Nižné Wahlenbergovo pleso
Na Malom Solisku, pohled do Furkotskej doliny. Zprava Ostrá, Krátka a Kriváň. V popředí Nižné Wahlenbergovo pleso
Na Malom Solisku, Furkotská dolina. Zleva Sedielková kopa, Sedielkový priechod a hrebeň Ostrej (Ostré veže a Kozí chrbát). Na horizontu Kriváň
Sedielková kopa (vlevo), Sedielkový priechod a Ostré veže z Malého Soliska. Na horizontu Nízke Tatry
Jihovýchodní část Soliskového hrebeňa z Malého Soliska. Neblíže Furkotské, dále Štrbské a Mlynické Solisko
Malé Solisko, pohled do Mlynickej doliny. Uprostřed zprava Patria, Malá a Predná Bašta. Na horizontu Končistá a Gerlachovský štít
Malá Bašta, nad Mlynickou dolinou
Hrebeň Bášt z Malého Soliska. Zleva Patria, Malá Bašta, Predná Bašta a Satan. Dále Pekelník a Diablovina. Na horizontu Končistá a Gerlachovský štít
Patria (vpravo), Sedlo nad Skokom, Malá Bašta, Sedlo nad Širokým žlabom a Predná Bašta z Malého Soliska
Predná Bašta (uprostřed) a Satan (vlevo) z Malého Soliska.Vlevo na horizontu Končistá a Gerlachovský štít
Mlynická dolina a Hrebeň Bášt (nejvyšší Satan) z Malého Soliska
Mlynická dolina a Hrebeň Bášt (nejvyšší Satan) a Štrbský štít (vlevo) z Malého Soliska
Závěr Mlynickej doliny z Malého Soliska. Vlevo Prostredné a Veľké Solisko, uprostřed Štrbský štít a Capie pleso. Vpravo na horizontu Mengusovské štíty
Závěr Mlynickej doliny z Malého Soliska. Vlevo Prostredné a Veľké Solisko, uprostřed Štrbský štít a Capie pleso. Vpravo na horizontu Mengusovské štíty
Pro horolezce existuje několik zajímavých cest na Malé Solisko ze strany Mlynickej doliny, z terasy zvané Mlynická zahrádka. Vrchol však navštěvují především v rámci přechodu celého Soliskového hrebeňa.
První písemně doložený výstup na Malé Solisko uskutečnili 3. června 1906 dva známí němečtí horolezci: geolog, pozdější profesor wroclavské university a vědecký pracovník švýcarského institutu pro výzkum sněhu a lavin Günter Oskar Dyhrenfurth (1886 – 1975) a fyzik, pozdější pedagog drážďanské polytechniky Hermann Rumpelt (1883 – 1911) v rámci přechodu celého Soliskového hrebeňa.
První zimní výstup uskutečnili 25. března 1913 Gyula Hefty a Lajos Rokfalusy.
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IX (Šport Bratislava 1988)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
je to veľmi pekný vrchol 😉