Hudba roku 2014. Část III.

Hudba roku 2014

Hudba roku 2014

Poslední část prezentace hudebních počinů roku 2014, které mě zaujaly natolik, že si o nich dovolím něco napsat.

Subjektivní názor hudebního laika, který však bez hudby nevydrží ani jeden den… 

Szidi Tobias: Jolanka

Šanson není v žádném případě hudební styl, který bych poslouchal cíleně. V roce 2014 se však objevil šansonový Mesiáš. Přinesl album, které mělo předchozí mé tvrzení nabourat a také nabouralo. Album se jmenuje Jolanka a nazpívala ho Szidi Tobias. Přinutilo mě poslechnout si i další tvorbu této dámy.

Čtu v jedné z recenzí: Královna středoevropského šansonu.

Nemám důvod o tomto tvrzení pochybovat. Szidi Tobias svým přesvědčivým, nezaměnitelně ležérním, přitom navýsost dokonalým hlasovým projevem bezpochyby do středoevropské špičky patří (zúžení na střední Evropu jen díky jazykům, ve kterých své písně zpívá). A nejen šansonové, protože to není jediný žánr, kterému se věnuje. Svým jedinečným hlasovým projevem, který se často pohybuje na hranici intonace a mluvené řeči, dodává zpěvu dramatický rozměr, mnohdy značnou dávku patosu, na straně druhé značnou míru empatie.

Po úspěšném albu Ať se dobré děje (2011) předstupuje Szidi Tobias před posluchače s jedenácti novými písněmi. Všechny jsou z dílny dvorního skladatele Milana Vyskočányiho. Devět písní otextoval Szidiin osobní textař a životní partner Peter Lipovský, jednu Milan Lasica a v písní Édesanyám se Szidi Tobias sama představuje jako textařka (píseň je, stejně jako celé album, věnovaná mamince Jolance). Szidi Tobias hovoří o novém albu jako o radostném, nelze však nepostřehnout i nostalgii, smutek a vzdor.

Na albu Jolanka se podílelo 26 vynikajících hudebníků.

Na youtube jsem nenašel žádnou ukázku z alba Jolanka. Nabízím tedy píseň Zimní noci z alba Ať se dobré děje.

Album Jolanka natočila Szidi Tobias ve studiu Davida Kollera v Mikulově. Na Slovensku ho vydalo v roce 2014 vydavatelství Pavian Records u vydavatelství Dr. Horák.

************************************************************************************

Bratři Ebenové: Čas holin

Čas holin má podobné schéma jako dvě předchozí alba Bratří Ebenů (Chlebíčky, Já na tom dělám). Střídání humoru a vážných témat, zhudebněná báseň (Sbohem a šáteček Vítězslava Nezvala), filmová píseň (Zvláštní území ze seriálu Poste restante). Ironie, anglický humor. Slovo má v tvorbě Bratří Ebenů poslání zcela zásadní, hudbu lze s trochou nadsázky považovat za podružnou. Přesto, že v případě tohoto alba zvuk posílila pětice hostujících muzikantů a zpěvačka Barbora Kabátková.

Čas holin vychází třicet let od vydání prvního alba Bratří Ebenů Malé písně do tmy. Vychází také pár dnů před sedmnáctým listopadem a tuto skutečnou nelze ve schématu alba přehlédnout.

Přišel čas holin/ obout lakýrky (uvázat motýlka) si nedovolím/ je čas si zvyknout na novou kastu/to nám to uteklo/už je to zas tu…

Marek Eben jako textař i v několika dalších písních upozorňuje na zhrubnutí společnosti, na plíživé společenské nebezpečí, na straně druhé reflektuje na rozšířenou oblibu „starých časů“.

Tvorba Bratří Ebenů je zvláštní. Pokud se však posluchač na jejich notu dokáže naladit, bude mu dobře.

Vybral jsem titulní píseň alba

Vydavatelství: 100PROmotion, 2014

************************************************************************************

Dada Klementová & Soňa Jány: Setkání/ Stretnutie

Česko-slovenský projekt, imaginární setkání básníků Jana Skácela a Milana Rúfusa. Jejich poezii zhudebnila brněnská skladatelka a klavíristka Dada Klementová. V češtině i slovenštině zpívá Soňa Jány s řadou hostů.

Zásluhou brněnského grafika, fotografa a výtvarníka Richarda Procházky dílo dostalo podobu oku lahodící knihy. Obsahuje texty všech písní v původním jazyce i v anglickém překladu a Pavly Váňové. Dílo doplňují fotografie Richarda Procházky se skácelovskými motivy.

Dada Klementová:

Setkání / Stretnutie vznikalo dlouho. Na počátku bylo setkání se Soňou Jány. Přišla k nám kdysi do Brna studovat ze slovenského Dolného Kubína muzikál, tak jsme se seznámily. Postupně jsem pro ni začala zhudebňovat různé básně, nejvíc mě přitahovaly ty Skácelovy – svou čistotou, průzračností, obrazy.  Na večerech poezie se písním dařilo. Přibývalo jich a časem vznikl sen udělat CD s písněmi na Skácelovu poezii. Stalo se ale, že mně Soňa půjčila útlou knížečku „Vážka“, s poezií slovenského básníka Milana Rúfuse, kterého jsem, přiznávám, do té doby neznala. Oslovila mě stejně naléhavě, jako ta Skácelova. Myšlenka, že by se ti dva mohli potkat na CD spolu s námi, mně tak dlouho vrtala hlavou, až jsme ji s velkou podporou mého muže Jirky začali postupně realizovat. Z myšlenky vznikl projekt opravdu mezinárodní, natáčelo se postupně a dlouho, protože Soňa žije ve Finsku a Petra v Berlíně, termíny se hledaly těžko a složitě. Veškerá setkání /stretnutia okolo natáčení nakonec přinesla splnění dávného snu.

Přiznám se, cestu k tomuto dílu si hledám dodnes. Setkání je projektem zcela jistě mimořádným. Žel, moje vnímání Jana Skácela je jiné. Skácel je zpěvný, pracuje se zvukomalebnými slovy, verše jsou samy o sobě hudbou – hudbou slova. Veskrze pozitivně přijímám přístup Jiřího Pavlici, který se zhudebňování Skácelových veršů věnuje již velmi dlouhou dobu. Myslím, že Jiří Pavlica Jana Skácela dokonale pochopil, jeho melodie Skácelovy verše nejen zhudebnily, ale vdechly jim další život. Jan Skácel vychází z tradic lidové poezie, stejně jako melodie Jiřího Pavlici. Ve výsledku práce se tato fakta nemohou minout.

Melodie Dady Klementové jsou pro posluchače složité, těžké, složitost hudby ční nad slovem, pravý opak toho, jak pracuje Jiří Pavlica. Musím však doplnit o druhou polovinu mé úvahy: marně přemýšlím, proč jsou pro mě v případě Milana Rúfusa melodie Dady Klementové mnohem přijatelnější. Proto, že neznám alternativu? Nevím…

Jako ukázku jsem vybral báseň Jana Skácela Co zbylo z anděla

Carpe Diem Records duben 2014

************************************************************************************

Představil jsem třináct skladeb z třinácti alb, která vyšla v roce 2014 (dvě výjimky z konce roku 2013 jsem zmínil v první části prezentace) a která mě zaujala natolik, že jsem si je dovolil nabídnout k poslechu i vám, čtenářům mého blogu. Každý z nás vnímá hudbu ryze subjektivně, s mým názorem se tedy můžete, nikoli musíte ztotožnit 🙂 .

Co dodat k hudebnímu roku 2014? Má prezentace nemohla postihnout vše zajímavé, co se toho roku objevilo. Nenašel jsem v některých případech ukázky nebo si alba neposlechl natolik, abych je mohl komentovat. Proto jen ve stručnosti budu jmenovat projekty další, které by si zcela jistě podrobnější zmínku zasloužily.

Dvojalbum Historka české folkové legendy, skupiny Bonsai. Nahrávky z let 1982 – 1988. Ohromný počin vydavatelství Galén. Doplnění bílého místa v dějinách českého folku. Oldřich Janota a sdružení Ora pro nobis vydali dlouho očekávané album Kojoko. Nezklamalo. Albu Vteřiny křehké Jiřího Pavlici & Hradišťanu jsem na mých stránkách věnoval samostatný článek. Považuji ho za tak dokonalé, že ho zmiňuji i na tomto místě. Brněnská skupina Folk Team oslavila v loňském roce 40 let své existence. Při této příležitosti vydala album Folk Team Live 40. A nakonec ještě jeden pohled do zahraničí. Jednadvacátého září 2014 oslavil osmdesátiny Leonard Cohen. O dva dny později vyslal do světa své v pořadí třinácté album Popular Problems.

Co říci na úplném závěru? Možná osobní přání. Věřím, že se jednoho dne objeví Mesiáš i v takových hudebních žánrech, jejichž poslech z principu vynechávám, ke kterým jsem si dosud nenašel cestu (jazz, blues). Věřím, že v rekapitulaci roku 2015 budu moci uvést i některé počiny z vážné hudby.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře: Hudba roku 2014. Část III.

  1. SV napsal:

    na počiny vážnehudobné sa už teraz vážne teším 😉

  2. SV napsal:

    prečo Szidi smutná? btw, krásna fotka. pozdrav slovanskému letu….

  3. pepa napsal:

    V článku zmiňuji Leonarda Cohena a jeho třinácté album Popular Problems.
    Předevčírem jsem poslouchal album čtrnácté, které vydal v letošním roce (You Want It Darker).
    Včera Leonard Cohen zemřel. Odešel člověk, který toho pro muziku i poezii udělal nesmírně moc.

Napsat komentář: SV Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *