Výrazná věž v severní části Hrebeňa Bášt. Má tři nepojmenované vrcholy.
Dlouho byla považována za nejvyšší vrchol celého hřebene a její pojmenování znělo Veľká Bašta.
Vrcholy nabízejí fascinující pohledy do přilehlých dolin a na štíty, které je lemují.
Zadná Bašta (2379 m. n. m.)
polsky: Zadnia Baszta; německy: Hintere Bastei; maďarsky: Hátsó-Bástya
Jedna z nejvýraznějších věží v Hrebeni Bášt mezi Vyšným Baštovým sedlom (Malou Capou vežou) a Diablovým sedlom (Zlatinskou vežou) nad Mlynickou a Mengusovskou dolinou. Má tři nepojmenované vrcholy: severní, prostřední a jižní, ten je z nich nejvyšší. Mezi severním a prostředním vrcholem leží Zadná Baštová štrbina, mezi prostředním a jižním Predná Baštová štrbina.
Hrebeň Bášt se odděluje z Kriváňskej rázsochy na Hlinskej veži. Pokračuje přes Capie veže, Zadnú Baštu a Zlatinskú vežu k trojici vrcholů s poetickými jmény: Pekelník, Diablovina a Čertov hrb. Nad nimi – výškou i názvoslovím – pak ční nejvyšší vrchol Hrebeňa Bášt, Satan. Od Satana pokračuje hřeben přes Satanovu vežičku, Prednú Baštu, Malú Baštu k Patrii. Na Patriu navazuje lesem porostlý svah pojmenovaný Trigan. Hrebeň Bášt je historickou hranicí mezi Liptovem a Spišom.
Topografové dále dělí Hrebeň Bášt na zadní a přední podle polohy vůči Satanovmu zárezu, který odděluje dva vrcholy Satana. Zadná Bašta se nachází v severní části, Predná a Malá Bašta v jižní části hřebene.
Zadná Bašta je jeden z nejvýraznějších masívů v Hrebeni Bášt. Impozantně působí především východní srázy zbrázděné vhloubeními a markantními pilíři. Zdaleka viditelné jsou bílé výlomy v prostřední části východní stěny. Při úpatí Zadnej Bašty na straně Mlynickej doliny se nachází Nižné Kozie pleso. Východní stěny spadají do Satanej dolinky (část Mengusovskej doliny). Při jejich úpatí se tu nachází rozsáhlé suťovisko spadající ze Satanovho žlabu.
Malá, Predná a Zadná Bašta, tři dominantní vyvýšeniny baštovitých tvarů, daly pojmenování celému hřebeni. Nutno podotknout, že především Zadná Bašta, hledíc na ni od východu, s trochou fantazie hradní baštu skutečně připomíná.
Dějiny turisticko-horolezeckého zájmu o Hrebeň Bášt se začaly psát roku 1876, kdy spišskonovoveský profesor Martin Róth vystoupil na Patriu. Ještě v 19. století stanuli první turisté na vrcholech Malej Bašty, Prednej Bašty a Satana. Na nejvyšší jižní vrchol Zadnej Bašty vystoupili jako první polští, tehdy devatenáctiletí vysokoškoláci Zygmunt Aleksander Klemensiewicz (1886 – 1963) a Jerzy Maślanka (1886 – 1961). První zimní výstup uskutečnili 8. února 1917 kežmarský profesor Alfred Grósz a Zoltán Neupauer.
Značené cesty na Zadnú Baštu ani na žádný jiný vrchol v Hrebeni Bášt nevedou. Zdatní vysokohorští turisté však mohou na vrchol vystoupit v doprovodu horského vůdce. Výstup se obvykle spojuje s přechodem severní části hřebene od Zadnej Bašty po Baštové sedlo, túru lze prodloužit až na Hlinskú vežu. Jedná se o jednu z nejhezčích tatranských hřebenovek s mimořádnými rozhledy.
Zadná Bašta skutečně nabízí rozhledy mimořádné úrovně. Fascinující jsou pohledy do obou přilehlých dolin. Pohledu k severovýchodu dominují Mengusovské štíty, východnímu obzoru kralují Rysy, Koruna Vysokej, Gerlachovský štít a Končistá. Na straně severní pohled upoutá nedaleký Kôprovský štít. Severozápadní obzor vyplňují Štrbský štít, Hrubý vrch, Furkotský štít a Kriváň. Obzor východní lemuje Soliskový hrebeň.
Pro horolezce je nejzajímavější východní stěna s proměnnou výškou 300 – 500 metrů. Do roku 1948 byly v této stěně jen čtyři výstupové směry, později se tato stěna stala velmi populární, v létě i v zimě. Vrchol Zadnej Bašty bývá rovněž navštěvován v rámci přechodu Hrebeňa Bášt. Ten není technicky příliš obtížný, je však velmi dlouhý a náročný fyzicky.
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry VIII (Šport Bratislava 1987)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
krásne fotky! 😉
ale chudák kopec nedostal jesť, že „žádná bašta“! 😉