Tatranské vrcholy XCVII. Zadná Bašta

Zadná Bašta

Výrazná věž v severní části Hrebeňa Bášt. Má tři nepojmenované vrcholy.

Dlouho byla považována za nejvyšší vrchol celého hřebene a její pojmenování znělo Veľká Bašta.

Vrcholy nabízejí fascinující pohledy do přilehlých dolin a na štíty, které je lemují.

Zadná Bašta (2379 m. n. m.)

polsky: Zadnia Baszta; německy: Hintere Bastei; maďarsky: Hátsó-Bástya

Jedna z nejvýraznějších věží v Hrebeni Bášt mezi Vyšným Baštovým sedlom (Malou Capou vežou) a Diablovým sedlom (Zlatinskou vežou) nad Mlynickou a Mengusovskou dolinou. Má tři nepojmenované vrcholy: severní, prostřední a jižní, ten je z nich nejvyšší. Mezi severním a prostředním vrcholem leží Zadná Baštová štrbina, mezi prostředním a jižním Predná Baštová štrbina.

Zadná Bašta, mapa

Zadná Bašta nad Mlynickou dolinou. Vlevo Malá Capia veža

Severní část Hrebeňa Bášt. Zleva Malá Capia veža, Zadná Bašta, Zlatinská veža, Diablovina, Čertov hrb a Satan

Hrebeň Bášt z Hincovej kotliny. Zleva Malá Bašta, Predná Bašta, Satan, Pekelník, Diablovina, trojvrchol Zadnej Bašty, Malá Capia veža, Veľká Capia veža a Baštové sedlo. Dále vpravo Hlinská veža a Štrbský štít. Vpravo Hrubý vrch

Zadná Bašta (uprostřed) zpod Furkotského štítu. Vpravo dále Zlatinská veža, Diablovina a Satan

Zadná Bašta (mírně vpravo) nad Mengusovskou dolinou. Vlevo Diablovina, Pekelník, Čertov hrb, Satan a Predná Bašta, vpravo Capie veže

Zadná Bašta (uprostřed) z Hincovej kotliny. Vlevo Satan, vpravo Capie veže a Hlinská veža

Zadná Bašta (uprostřed) z Hlinskej veže. V popředí Veľká Capia veža, nejdále Satan

Zadná Bašta (uprostřed) z Hlinskej veže. V popředí Veľká Capia veža, nejdále Satan

Zadná Bašta (uprostřed) z Veľkej Capej veže

Zadná Bašta (vlevo) z Veľkej Capej veže. Za ní Satan

Zadná Bašta. Prostřední (nejblíže) a severní vrchol

Hrebeň Bášt se odděluje z Kriváňskej rázsochy na Hlinskej veži. Pokračuje přes Capie veže, Zadnú Baštu a Zlatinskú vežu k trojici vrcholů s poetickými jmény: Pekelník, Diablovina a Čertov hrb. Nad nimi – výškou i názvoslovím – pak ční nejvyšší vrchol Hrebeňa Bášt, Satan. Od Satana pokračuje hřeben přes Satanovu vežičku, Prednú Baštu, Malú Baštu k Patrii. Na Patriu navazuje lesem porostlý svah pojmenovaný Trigan. Hrebeň Bášt je historickou hranicí mezi Liptovem a Spišom.

Topografové dále dělí Hrebeň Bášt na zadní a přední podle polohy vůči Satanovmu zárezu, který odděluje dva vrcholy Satana. Zadná Bašta se nachází v severní části, Predná a Malá Bašta v jižní části hřebene.

Zadná Bašta je jeden z nejvýraznějších masívů v Hrebeni Bášt. Impozantně působí především východní srázy zbrázděné vhloubeními a markantními pilíři. Zdaleka viditelné jsou bílé výlomy v prostřední části východní stěny. Při úpatí Zadnej Bašty na straně Mlynickej doliny se nachází Nižné Kozie pleso. Východní stěny spadají do Satanej dolinky (část Mengusovskej doliny). Při jejich úpatí se tu nachází rozsáhlé suťovisko spadající ze Satanovho žlabu.

Malá, Predná a Zadná Bašta, tři dominantní vyvýšeniny baštovitých tvarů, daly pojmenování celému hřebeni. Nutno podotknout, že především Zadná Bašta, hledíc na ni od východu, s trochou fantazie hradní baštu skutečně připomíná.

Dějiny turisticko-horolezeckého zájmu o Hrebeň Bášt se začaly psát roku 1876, kdy spišskonovoveský profesor Martin Róth vystoupil na Patriu. Ještě v 19. století stanuli první turisté na vrcholech Malej Bašty, Prednej Bašty a Satana. Na nejvyšší jižní vrchol Zadnej Bašty vystoupili jako první polští, tehdy devatenáctiletí vysokoškoláci Zygmunt Aleksander Klemensiewicz (1886 – 1963) a Jerzy Maślanka (1886 – 1961). První zimní výstup uskutečnili 8. února 1917 kežmarský profesor Alfred Grósz a Zoltán Neupauer.

Značené cesty na Zadnú Baštu ani na žádný jiný vrchol v Hrebeni Bášt nevedou. Zdatní vysokohorští turisté však mohou na vrchol vystoupit v doprovodu horského vůdce. Výstup se obvykle spojuje s přechodem severní části hřebene od Zadnej Bašty po Baštové sedlo, túru lze prodloužit až na Hlinskú vežu. Jedná se o jednu z nejhezčích tatranských hřebenovek s mimořádnými rozhledy.

Zadná Bašta skutečně nabízí rozhledy mimořádné úrovně. Fascinující jsou pohledy do obou přilehlých dolin. Pohledu k severovýchodu dominují Mengusovské štíty, východnímu obzoru kralují Rysy, Koruna Vysokej, Gerlachovský štít a Končistá. Na straně severní pohled upoutá nedaleký Kôprovský štít. Severozápadní  obzor vyplňují Štrbský štít, Hrubý vrch, Furkotský štít a Kriváň. Obzor východní lemuje Soliskový hrebeň.

Na jižním vrcholu Zadnej Bašty. Uprostřed Satan, před ním (v zákrytu) Zlatinská veža, vpravo Diablovina

Zadná Bašta, pohled do Mengusovskej doliny. Zleva Koruna Vysokej, Gerlachovský štít, Končistá a Tupá

Zadná Bašta, jižní vrchol. Pohled na severní část Hrebeňa Bášt., vlevo Štrbský štít

Zadná Bašta, pohled do Mengusovskej doliny. Vlevo (blíže) Mengusovský Volovec, první horizont Rysy a Koruna Vysokej, vpravo Gerlachovský štít a Končistá. Vpravo v popředí Kôpky

Zadná Bašta, pohled do Mengusovskej doliny. Zleva (nad Veľkým Hincovým plesom) Prostredný a Východný Mengusovský štít, Hincova veža a Volí chrbát, Malé Rysy, Rysy a Koruna Vysokej

Čubrina (vlevo) a Mengusovské štíty ze Zadnej Bašty

Zadná Bašta, pohled k severozápadu. Uprostřed Štrbský štít, vlevo Hrubý vrch a Furkotský štít

Furkotský štít (vlevo), Hrubý vrch a Štrbský štít ze Zadnej Bašty

Veľké Solisko (vlevo), Kriváň, Furkotský štít a Hrubý vrch ze Zadnej Bašty

Mlynická dolina a Soliskový hrebeň ze Zadnej Bašty

Zadná Bašta, pohled do Mlynickej doliny

Prostřední (nejblíže) a jižní vrchol Zadnej Bašty. Vpravo Satan

Na severním vrcholu Zadnej Bašty

Severní vrchol Zadnej Bašty

Hincova kotlina ze severního vrcholu Zadnej Bašty

Kriváň, Furkotský štít, Hrubý vrch a Štrbský štít ze severního vrcholu Zadnej Bašty

Capie veže a Hlinská veža ze Zadnej Bašty (severního vrcholu). Vlevo Štrbský štít

Kôprovský štít (Vlevo), Čubrina a Mengusovské štíty ze Zadnej Bašty (severního vrcholu)

Malá Capia veža ze severního vrcholu Zadnej Bašty

Pro horolezce je nejzajímavější východní stěna s proměnnou výškou 300 – 500 metrů. Do roku 1948 byly v této stěně jen čtyři výstupové směry, později se tato stěna stala velmi populární, v létě i v zimě. Vrchol Zadnej Bašty bývá rovněž navštěvován v rámci přechodu Hrebeňa Bášt. Ten není technicky příliš obtížný, je však velmi dlouhý a náročný fyzicky.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry VIII (Šport Bratislava 1987)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000