Nižší ze dvou Capích veží.
Utopená mezi Zadnou Baštou a svou Veľkou jmenovkyní. Při pohledu z větší vzdálenosti však poměrně výrazný vrchol, jehož východní stěna v mnoha místech splývá se stěnou Veľkej Capej veže.
Pro horolezce tvoří východní stěny Capích veží jeden celek, některé cesty se v nich prolínají…
Malá Capia veža (asi 2315 m. n. m.)
polsky: Mała Capia Turnia; německy: Kleiner Gemsenseeturm;
maďarsky: Kis – Zergetavi – torony
Elevace v Hrebeni Bášt mezi Capou štrbinou (Veľkou Capou vežou) a Vyšným Baštovým sedlom (Zadnou Baštou) nad Mlynickou a Mengusovskou dolinou.
Nižší, přitom ale poměrně markantní věž v masívu Capích veží, kterou odděluje od Veľkej Capej veže, přesněji od jejího jižního vrcholu Capia štrbina, od masívu Zadnej Bašty Vyšné Baštové sedlo. Východní stěna Malej Capej veže se na některých místech, především ve střední části slévá se stěnou Veľkej Capej veže. Západní stěna spadající do Mlynickej doliny má v nejvyšším místě délku asi 150 metrů.
Pojmenování Capích veží je odvozeno od Capieho plesa nacházejícího se v nejvyšší části Mlynickej doliny u úpatí Štrbského štítu.
Značené cesty na Malú Capiu vežu ani na žádný jiný vrchol v Hrebeni Bášt nevedou. Malá Capia veža je navíc vysokohorskými turisty hodně opomíjená. Ti zdatní mohou na vrchol vystoupit v doprovodu horského vůdce. Výstup se obvykle spojuje s přechodem severní části Hrebeňa Bášt od Zadnej Bašty po Baštové sedlo, túru lze prodloužit až na Hlinskú vežu. Jedná se o jednu z nejhezčích tatranských hřebenovek s mimořádnými rozhledy.
Přestože utopená v Hrebeni Bášt nabízí Malá Capia veža vyjímečné pohledy do obou přilehlých dolin a na štíty, které je lemují. Pohledu k severovýchodu dominují Mengusovské štíty, východnímu obzoru kralují Rysy, Koruna Vysokej, Gerlachovský štít a Končistá. Na straně severní pohled upoutá nedaleký Kôprovský štít. Severozápadní obzor vyplňuje Veľká Capia veža, Hlinská veža, Štrbský štít, Hrubý vrch a Furkotský štít. Obzor východní lemuje Soliskový hrebeň a Kriváň.
Pro horolezce je zajímavá východní stěna věže. Jak bylo výše sděleno, východní stěny Capích veží především ve střední části splývají. Je proto přirozené, že se některé horolezecké cesty navzájem prolínají. Zajímavé jsou jak pro letní, tak i zimní lezení. Vrchol Malej Capej veže bývá rovněž navštěvován v rámci přechodu Hrebeňa Bášt. Ten není technicky příliš obtížný, je však velmi dlouhý a náročný fyzicky.
Prvovýstupy:
letní: Gűnter Oskar Dyhrenfurth a Hermann Rumpelt – 13. června 1907
zimní: Gizela Schmidt a Ferenc Barcza – 12. května 1914
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry VIII (Šport Bratislava 1987)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
😉
na tvojich fotečkách je wellmi dobre vidno, že tie Tatry sú furt iné, a furt krásne!
Omlouvám se za chybu, pomíchaly se mi první tři fotografie, už opraveno 😉
Obrázek :“ Malá Capia veža nad Vyšným Baštovým sedlom“ mě zaujal krásnými plotnami. Lezl to někdo?
Ahoj, leze se to běžně při přechodu Hrebeňa Bášt.
Ufff!