Výrazný štít a uzlový bod v hlavní ose rázsochy Kriváňa.
Vrchol se tyčí nad třemi dolinami a to ho předurčuje k mimořádným rozhledům. Přesto je Hlinská veža málo frekventovaným vrcholem. Zajímá spíše horolezce, než vysokohorské turisty…
Hlinská veža (2330 m. n. m.)
polsky: Hlińska Turnia; německy: Hlinskaturm; maďarsky: Hlinszka-torony
Uzlový bod v hlavní ose rázsochy Kriváňa mezi Hlinským sedlom (Kôprovskou vežou) a Mlynickým sedlom(Štrbským štítom) nad Hlinskou (na severu), Mengusovskou (na východě) a Mlynickou dolinou (na jihozápadě). Z Hlinskej veže směřuje na jihovýchod, mezi Mengusovskú a Mlynickú dolinu, mohutný Hrebeň Bášt. Od něj, resp. od Veľkej Capej veže odděluje Hlinskú vežu Baštové sedlo.
Na Čubrine se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje dlouhá a značně rozvětvená rázsocha Kriváňa. Hlinská veža je výrazný štít a zároveň uzlový bod v této rázsoche. Vybíhá z ní na jihovýchod, mezi Mengusovskú a Mlynickú dolinu, více jak čtyři kilometry dlouhý boční hřeben – Hrebeň Bášt. Hlinskú vežu od něj odděluje Baštové sedlo. V hlavní ose rázsochy Kriváňa dělí Hlinskú vežu od Štrbského štítu Mlynické sedlo a od Kôprovskej veže Hlinské sedlo.
Název Hlinskej veže je odvozen od Hlinskej doliny. Ve starší polské literatuře byla bylo používáno pojmenování Zadná Bašta. Současný název vešel v užívání až v roce 1907.
Na Hlinskú vežu značené turistické cesty nevedou. Vrchol je přitom poměrně snadno dostupný z Mlynickej doliny. Nutno podotknout, že obtížnost výstupu je přece jen vyšší než u běžných turistických značených cest.
Turisté mohou na vrchol vystoupit v doprovodu horského vůdce. Jako samostatný cíl však Hlinská veža vyhledávána není. Výstup se obvykle realizuje jako přídavek přechodu severní části Hrebeňa Bášt od Zadnej Bašty po Baštové sedlo. Právě z Baštového sedla vede nejjednodušší výstupová cesta na vrchol Hlinskej veže.
Vrchol Hlinskej veže je mimořádným rozhledovým místem. Důvod je daný polohou vrcholu na rozhraní tří tatranských dolin. Úchvatné jsou pohledy do Mengusovskej doliny a na štíty, které ji lemují. Ucelený je pohled do Hlinskej doliny a na protější Kôprovský štít. V severním směru lze spatřit polské Tatry a část Západných Tatier. Přehledný je pohled do Mlynickej doliny a na celý Soliskový hrebeň. Za ním se krčí štít, který dal celé rázsoche jméno: Kriváň.
Horolezci preferují výhradně severní stěnu věže spadající do Hlinskej doliny. Vede jí necelá desítka cest různé obtížnosti. Cesty jsou vhodné především pro zimní lezení.
Prvovýstupy:
letní: Gűnter Oskar Dyhrenfurth a Hermann Rumpelt – 13. června 1907
zimní: Lajos Rokfalusy 5. ledna 1913
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry VIII (Šport Bratislava 1987)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Dospěl jsem ke stovce. Musím si pogratulovat.
Jubilantem je Hlinská veža, kterou mám moc rád, a tak jsem rád 😉
Teď bude nějaký čas pauza 🙁
nemusíš, ale môžeš 😉
a úplne oprávnene, originálnym spôsobom spracované, zaujímavé.
V jubilantovi je hned jeden a ještě zamžený obrázek druhého kopce /po Baranci/na který jsem se léta chystal a nedorazil na vrchol. Je to snad ještě známější kopec /ne svou výškou/ než Baranec /pod tím jsem ale dva roky bydlel . Asi na třetí kultovní kopec Slovenska po Gerlachu a Kriváni jsme často vyráželi o prázdninách od krstnej mami z Trstenej. Vždy výlet na celý den s osvěžením u přehrady. Pamatuji si /dost matně/ na matoráček do Oravskej Polhory co bylo spousta domečků podél silnice. Trasu pěšky jsme vždy pojali neorganizovaně až jsme na vrchol nikdy nevylezli. Dva bratranci byli starší a jeden mladší a tak byl viníkem vždy ten malý smrad. Doufám, že mi to Guraľové odpustili. Moc pěkné obrázky z Hlinské. Sorry, že jsem se rozkecal.
Babia hora?
Tak. Nejdřív mě trknul Giewont – v životě neslyšel. Smutně přiznávám, že já vlastně neznám polské tatranské končiare mimo nejvyššího kopce Polska, na kterém jsem pár krát stanul.
ahoj Buteo, kľudne povídej, a nesmutni, vieš, kde všade som ja ešte nebola? 😉
btw, z Kasprovho vrchu je na ne krásny výhľad, a vedie tam lanovka.
tož pepo srdiečkovitá gratulace k tvojemu stému vrcholu 😉
Seriálový stý. V reálu jich je tak o dvacet, pětadvacet víc.
krásne fotky, najviac sa mi páčia tie plesové, akoinako 😉
„Zajímá spíše horolezce, než vysokohorské turisty….“
ono VHT zaujíma všeličo. ale na rozdiel od horolezcov sa nikam nedostanú. nesmú. považujem to za neserióznu diskrimináciu…..
Dobrý deň … našlo mi Vašu stránku, keď som hľadala Hlinskú vežu … tá mi vzala 7.9.2013 navždy môjho staršieho syna … mal 32 rokov … oslávili sme jeho narodeniny a o 2 týždne tu už nebol … bol zanietený horolezec-tatranec a Hlinská sa mu stala osudnou … nevieme čo sa stalo … mal zlezené náročnejšie vrcholy, ako aj 3 4-tisícovky v Alpách, bol zodpovedný … ostali nám na neho len nádherné spomienky a plno fotiek z jeho potuliek Tatrami …Máte tu nádherné zábery samotnej Hlinskej a aj pohľady z nej … som Vám vďačná za ne … a určite si pozriem a prečítam aj ostatné príspevky na Vašej stránke … Zo srdca Vám prajem veľa ďalších výstupov a šťastných návratov domov … synovi som stále hovorila: „Maj na pamäti, že hory omyly neodpúšťajú…“ Majte to na pamäti aj Vy.
Děkuji za komentář.
Neodpouštějí. Snažím se to mít na paměti…