Z Lomnice na Pernštejn (…když mají na hradě zavřeno)

Pernštejn

Na hrad Pernštejn vede mnoho cest. Ta nejoblíbenější sleduje tok řeky Svratky.

V jistém (možná praktickém) pojetí začíná už u Brněnské přehrady a je spojnicí dvou hradů. Veveří a Pernštejna. Většina turistů však volí zkrácenou verzi cesty z kteréhokoli místa na trase. Nejčastěji z Tišnova, Štěpánovic, Borače či Doubravníku.

Vhodných výchozích míst k putování na hrad Pernštejn je však mnohem víc. Jedním z nich je městys Lomnice. Nachází se asi třicet kilometrů severozápadně od Brna, v jižní části Hornosvratecké vrchoviny. Slušné spojení do Lomnice je z Tišnova i z Blanska. Množství historických památek předurčuje toto místo k zevrubné prohlídce předtím, než zamíříme k hradu Pernštejnu.

Jedinečný urbanistický soubor jádra městečka získal svůj současný vzhled v druhé polovině sedmnáctého století. V roce 1990 bylo jádro vyhlášeno městskou památkovou zónou. Ta zahrnuje radnici, farní kostel Navštívení Panny Marie, budovu fary, uprostřed náměstí se tyčí mohutný morový sloup a ještě několik dalších objektů.

Lomnice. Kostel Navštívení Panny Marie

Nedaleko náměstí se nachází další historický objekt, zámek. Původně gotický hrad ze 16. století byl nedlouho po svém vzniku renesančně přestavěn na zámek. Na přelomu 17. a 18. století se uskutečnily barokní přestavby. K zámku přiléhá rozsáhlý přírodně krajinářský park, volně přecházející v les. Pro veřejnost je bohužel zámek nepřístupný. Přístupný je však zámecký park. Nelze si nevšimnout nádherného tisu červeného rostoucího přímo z hradeb. A také monumentálního buku lesního před zámeckou budovou.

Lomnice, zámek

Lomnice. Zámek a zámecký park

Buk lesní před zámkem v Lomnici

Severně od jádra městečka se nachází židovská čtvrt se synagogou a hřbitovem.

Celkový urbanisticko-architektonický ráz městečka, zasazení do mimořádně hodnotného krajinného prostředí má význam, který dalece převyšuje hranice regionu.

Lomnice, morový sloup

Prohlídku Lomnice rozhodně nevynechejme. Poté se však vraťme k prvotnímu cíli, k cestě na hrad Pernštejn. Můžeme volit z několika možných tras. Po zeleně značené cestě sejít do Podolí a pokračovat podél Svratky až pod hrad. Nebo naopak trasu směrovat hřebenem táhlé Sýkoře a ve Skoroticích se napojit na modře značenou cestu, která nás dovede do Nedvědic a na Pernštejn. Obě trasy jsou dlouhé kolem patnácti kilometrů. Trasu kolem Svratky nechám na jindy, zajímá mě hřeben Sýkoře.

Lomnice

Náměstí v Lomnici je nejen východištěm značených cest, je také začátkem zajímavé naučné stezky. Zajímat bude především ty, kteří mají rádi vše kolem fiktivní postavy Járy Cimrmana. Naučná stezka nese jeho jméno. Sleduje žluté značení, končí pod vrcholem Sýkoře na Pohlaví Járy Cimrmana. Jednotlivá zastavení se nazývají Plahočiny a připomínají určité události Cimrmanova života, které se odehrály právě v těchto místech.

Lomnice. Start Naučné stezky Járy Cimrmana

Lomnice. Naučná stezka Járy Cimrmana, start

Vydejme se po žluté, vydejme se po Naučné stezce Járy Cimrmana; některé Plahočiny dokumentují mé fotografie.

Naučná stezka Járy Cimrmana. Plahočina č. 3

Naučná stezka Járy Cimrmana. Plahočina č. 5

Cesta stoupá a stoupá, přichází pod obec se zvláštním názvem Synalov. Hned vedle cesty se nachází Přírodní památka Synalovské kopaniny. Byla vyhlášena v roce 1991 na rozloze necelých jedenácti hektarů. Předmětem ochrany je současná mozaika vegetačních formací pastvinných lad a současný způsob obhospodařování. V lokalitě je dochován typický reliéf mrazových procesů z chladného klimatu doby ledové, tzv. balvanité proudy. Zajímavá krajina.

Přírodní památka Synalovské kopaniny

Od pastvin je to už jen čtvrthodina cesty k hájence pod Sýkoří. K vrcholu Sýkoře vede neznačená cesta. Nemá však příliš velký význam se po ní vydávat. Vrchol (701 m. n. m.) je bez rozhledu, stojí na něm retranslační stanice.

Oblast Sýkoře je velmi zajímavá z hlediska ochrany přírody. Nachází se tu několik chráněných území (nejbližší je Přírodní památka pod Sýkořskou myslivnou se zbytky přirozených listnatých lesních biocenóz v geomorfologicky pozoruhodném terénu). Jedním z chráněných území je také Přírodní památka Míchovec, která mě obzvlášť zajímá. Abych si chráněné území prohlédl, musím opustit značenou trasu. Připravuji se tím (krom jiného) i o Pohlaví Járy Cimrmana, ale snad tu nejsem naposledy.

Odbočuji vlevo na neznačenou cestu. Pět set metrů klesání a přicházím na žlutě značenou cestu z Ochozu u Tišnova do Křížovic. Musím vpravo. Několik stovek metrů stoupání po kamenité lesní cestě a jsem v chráněném území Přírodní památka Míchovec.

Na rozloze 19,5 ha se nacházejí zachovalé pralesovité zbytky lipových javořin a javorových bučin. Na skalním hřbetu táhnoucím se od vrcholu Sýkoře k západu vystupují izolované skály, skalní hradby a mrazové sruby. Mrazová destrukční činnost se projevila sjížděním mohutných skalních bloků a odpadáváním balvanů. Výsledkem této činnosti jsou kromě kamenného moře puklinové jeskyně, římsy tvořené křemennými žílami a výklenky. Území je známé masívním výskytem chráněné rostliny měsíčnice vytrvalé.

Přírodní památka Míchovec

Přírodní památka Míchovec

Přírodní památka Míchovec

Přírodní památka Míchovec

Přírodní památka Míchovec

Geomorfologicky mimořádně zajímavé místo. Vhodný čas k prohlídce území je právě teď, dokud jsou stromy bez listí. Měsíčnice pokvete až na přelomu jara a léta.

Moc se mi na Míchovci líbí. Na Pernštejn je však třeba dojít ještě dnes. Po žluté pokračuji dále přes Křeptov do Křížovic. Odtud po modrém značení do Skorotic (silnice), ještě jeden kopec (bylo jich dnes požehnaně) a konečně prudký sestup do Nedvědic. Proti proudu Nedvědičky pod hrad a kolem památného tisu červeného k hradní bráně.

Nad Nedvědicemi

Hrady a zámky se otevírají návštěvníkům 1. dubna. I tak je však dobré podívat se před zamýšlenou návštěvou na internetové stránky objektu. Závažnou informaci se tak dovíte dříve, než u hradní brány. Na Pernštejně se natáčí, pro veřejnost je o víkendu uzavřen.

Nespokojených návštěvníků je tu požehnaně. Co je to však platné? Producenti platí dobře a o víkendu nejspíš ještě víc.

Pernštejn. Památný tis červený

Něco málo však přístupné zůstává. Asi 500 metrů od hradu vzdálená vyhlídka Mariino loubí (na trase žlutě značené cesty). Je odtud mimořádně pěkný pohled na hrad.

Hrad Pernštejn z vyhlídky Mariino loubí

O hradu, o naučných stezkách kolem něj, o historii Nedvědic někdy příště. Pro úplnost třeba připomenout, že mnou popsaná cesta byla naplánována zcela cíleně přes PP Míchovec. Pro ty, kteří chtějí jít z Lomnice na Pernštejn trasou přes Sýkoř (Naučnou stezkou Járy Cimrmana), doporučuji zůstat na trase, kterou jsem popsal v úvodu článku.

Mapa trasy z Lomnice na Pernštejn