Rozhledová místa Blanenska: Žernovník a Malý Chlum

Rozhledová místa Blanenska

Mám rád vyhlídková místa. Znám jich opravdu dost a patří mezi prioritní cíle mých cest. V některých oblastech je mám poměrně dobře zmapována, jinde je teprve objevuji. Mnohá se těší velkému zájmu turistické veřejnosti, jiná zná jen úzký okruh znalců. Myslím, že není špatným nápadem některá z nich na mých stránkách představit.

Nejprve si povšimnu těch, která se nacházejí poblíž mého bydliště. Později možná dojde i na ta vzdálenější… (ale jaképak možná, můj seriál o tatranských vrcholech je v jistém směru seriálem o tatranských rozhledech).

V první části rodícího se rozhledového seriálu přiblížím dvě místa, respektive dvě rozhledny, nacházející se severně od Blanska. Jsou jimi Žernovník a Malý Chlum. Místa jsou vzdálená od sebe pouhých šest kilometrů vzdušnou čarou, rozhledy směřují do stejných směrů, měly by být tedy podobné. Nejsou a v tom spočívá kouzlo rozhledových míst. Stačí několik stovek metrů, několik kilometrů a pohled je jiný.

První rozhledna se nachází nad obcí Žernovník, poblíž vrcholu Na skalkách. Postavena byla na místě starého vodojemu, otevřena pro veřejnost byla v roce 2014. Výška rozhledny je 15,5 metru. Nosnou konstrukci šestiboké věže se stříškou tvoří modřínové sloupy a ocelová táhla. Na vyhlídkovou plošinu nacházející se v nadmořské výšce 455 metrů vede celkem 63 schodů. Otevřena je celoročně. Přístup je z horního konce obce Žernovník (odbočka ze silnice do obce Lubě).

Rozhledna nad obcí Žernovník

Rozhledna nabízí kruhový rozhled do širokého okolí Žernovníku. Hlavní pohledy směrují na sever, západ a východ.

Návštěvníky určitě nejvíce nadchne pohled k severu a severovýchodu. Severní pohled míří na Lysicko, blíže k severovýchodu se tyčí hradba Svárovské vrchoviny (geomorfologický podcelek Malé Hané) s nejvyšším vrchem Nad Amerikou. Na jižním okraji pohoří lze rozeznat obec Vísky. Při velmi dobré viditelnosti lze spatřit nad Svárovskou hornatinou hřeben Králického Sněžníku.

Ve směru severovýchodním se dodaleka táhne Boskovická brázda, resp. její severovýchodní část – Malá Haná. Pohled do ní zakrývají dva blízké vrcholy, Velký a Malý Chlum.

Rozhledna nad Žernovníkem. Pohled k severovýchodu.
Vlevo Boskovická brázda (Malá Haná), před ní vrcholy Malého (vlevo) a Velkého Chlumu.
Vpravo na horizontu Adamovská vrchovina, pod ní Blanenský prolom.
Uprostřed vpravo zámek Černá Hora, v popředí obec Žernovník

Malý (vlevo) a Velký Chlum z rozhledny nad Žernovníkem.
Za Malým Chlumem se k severovýchodu táhne Boskovická brázda (Malá Haná).
Vlevo Svárovská vrchovina, obec Vísky

Pohled severovýchodní až jižní vyplňuje Drahanská vrchovina, resp. její geomorfologické podcelky. V zákrytu za Velkým Chlumem se tyčí hradba Konické vrchoviny. Na východě se tyčí nejvyšší část Adamovské vrchoviny pojmenovaná Škatulec (nejvyšší bod Holíkov 665 m. n. m.). Její pokračování na jihovýchodě se jmenuje Rozsocháč. Pod tímto hřebenem se k jihu táhne Blanenský prolom, kterým protéká řeka Svitava. Západní okraj Blanenského prolomu lemuje Hořická vrchovina; jejími nejvýraznějšími vrcholy jsou Bukovice, Jedle a nejvyšší Hořická hora. V jižním prodloužení Hořické vrchoviny lze spatřit vrchol Babího lomu a nad ním za dobré viditelnosti hřeben Pálavy.

Rozhledna nad Žernovníkem. Pohled k severovýchodu a východu.
Vlevo na horizontu Konická vrchovina, vpravo Adamovská vrchovina.
Blíže vlevo Velký Chlum, v popředí obec Žernovník

Rozhledna nad Žernovníkem. Pohled k jihovýchodu na Hořickou vrchovinu ( uprostřed nejvyšší bod Hořická hora)

Jihozápadní obzor je poměrně nezajímavý. Dominuje mu vrchol Zlobice, nacházející se severně od Kuřimi. Dobrý pozorovatel spatří vrcholek Čebínky s rozhlednou.

Pohled k západu cloní blízká Jedůvka. Blíže k severozápadu je možné spatřit vrcholy Hornosvratecké vrchoviny. Rozeznat lze Babylón s rozhlednou (nad obcí Kozárov) a vrchol Kulíšek nedaleko Kunštátu.

Rozhledna nad Žernovníkem. Pohled k západu (Jedůvka)

Rozhledna nad Žernovníkem, pohled k severozápadu:
Hornosvratecká vrchovina, uprostřed vrch Babylón s rozhlednou – 657 m. n. m., vpravo Kulíšek – 692 m.n.m.

Rozhledna nad obcí Žernovník návštěvníky mile překvapí. Nenachází se na příliš výrazném a vyvýšeném místě. Přesto nabízí pohledy, které by člověk na tomto místě neočekával.

Jako poslední geomorfologické upřesnění: rozhledna nad Žernovníkem (vrch na Skalkách) se nachází v oblasti Žernovnické hrástě (Nedvědická vrchovina, Hornosvratecká vrchovina).

Malý Chlum je výrazný vrchol nacházející se západně od obce Obora, nad osadou Huť sv. Antonie. Geomorfologicky náleží do Krhovského hřbetu (Malá Haná).

Na vrcholu, v nadmořské výšce 489 metrů stojí dvoupatrová dřevěná trámová rozhledna se zastřešenou horní vyhlídkovou plošinou (přístup po dřevěných žebřících). Její výška je devět metrů, zpřístupněna byla v roce 2005.

Malý Chlum s rozhlednou

Velký a Malý Chlum

Rozhledna na Malém Chlumu

Na rozdíl od Žernovníku není namístě hovořit o pohledech hlavních a vedlejších. Z Malého Chlumu je krásný rozhled do všech světových stran.

Pohled k severovýchodu je otevřený do Boskovické brázdy (Malé Hané). Nad ní se za dobré viditelnosti tyčí vrcholy Hrubého Jeseníku, o něco severněji Králický Sněžník a Orlické hory. V severovýchodním směru, přímo pod Malým Chlumem ústí do údolí Svitavy údolí Bělé. Nad ním se tyčí Boskovický hrad.

Rozhledna na Malém Chlumu. Pohled k severovýchodu, do Boskovické brázdy (Malá Haná).
Na horizontu slabě viditelný zasněžený hřeben Hrubého Jeseníku

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k severovýchodu.
Na horizontu Konická vrchovina, v popředí údolí Svitavy, Bělé a Boskovický hrad

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k severovýchodu a východu.
Vlevo na horizontu Konická vrchovina, vpravo Adamovská vrchovina s nejvyšší částí Škatulec. Vlevo uprostřed údolí Bělé

Severovýchodnímu pohledu dominuje Konická vrchovina. Východnímu pak nejvyšší část Adamovské vrchoviny, Škatulec. Napravo od nejvyššího bodu, Holíkova, lze spatřit kótu Podvrší. Zde stojí další z rozhleden Blanenska, Veselická rozhledna. Adamovskou vrchovinu lemuje ze západní strany (blíže Malému Chlumu) Blanenský prolom.

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k východu a jihovýchodu.
V popředí Blanenský prolom, na horizontu Adamovská vrchovina.
Vlevo uprostřed město Rájec – Jestřebí

Ve směru jižním lze spatřit město Blansko, o pár kilometrů blíže se nachází městys Černá Hora s dobře viditelnou budovou zámku. Za Černou Horou se zvedá hřeben Hořické vrchoviny. Nejbližší soused Malého Chlumu, Velký Chlum, je v tomto směru vzdálen asi jeden kilometr.

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k jihu. V popředí Velký Chlum, za ním Hořická vrchovina

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled přes úbočí Velkého Chlumu k Černé Hoře (uprostřed zámek)

Ve směru jihozápadním nelze přehlédnout Čebínku (nejvyšší bod Tišnovské kotliny) s rozhlednou. Západní až severozápadní obzor vyplňuje Hornosvratecká vrchovina. Ve vzdálenosti pět kilometrů od rozhledny v západním směru leží Lysice se zámkem, za nimi se tyčí vrch Babylón s rozhlednou (nad obcí Kozárov). Ve směru severozápadním jsou to obce Drnovice, Voděrady a Krhov. Letovický zámek je vzdálen deset kilometrů v severním směru.

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k jihozápadu. Uprostřed Žernovník, vlevo Čebínka s rozhlednou

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k západu.
Na horizontu Hornosvratecká vrchovina, uprostřed Babylón s rozhlednou u obce Kozárov.
V popředí Lysice

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k severozápadu.
Na horizontu Hornosvratecká vrchovina. Uprostřed obec Drnovice

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k severozápadu.
Vlevo obec Drnovice, vpravo Voděrady.
Na horizontu Hornosvratecká vrchovina

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k severozápadu.Uprostřed obec Voděrady

Rozhledna na Malém Chlumu, pohled k severu, na Letovicko

Čím především bych vyzdvihl rozhledová místa, která jsem v úvodní části seriálu představil? Fascinuje mě skutečnost, že z rozhledny nad Žernovníkem lze za dobré viditelnosti přehlédnout celou Moravu. Pálavu nedaleko rakouských hranic, na straně opačné Králický Sněžník na hranici s Polskem. Je to úžasné i proto, že rozhledna nestojí na mimořádně vyvýšeném místě. Malý Chlum zas nabízí mimořádný kruhový rozhled na severovýchodě uzavřený hřebenem Jeseníků.