Podívejme se na další dvě zajímavá rozhledová místa Blanenska.
První příliš nezapadá do nastavené šablony mého seriálu. Věž kostela sv. Martina v Blansku nabízí ucelený pohled na město a zajímat bude především místní obyvatele.
Naopak pohled ze Spešovské rozhledny je pravým opakem předchozího a zajímavý bude pro širokou turistickou veřejnost.
Blanenská farnost s kostelem sv. Martina patří mezi nejstarší na Moravě. Se stavbou kostela bylo započato v roce 1138, dokončen byl o dva roky později. Za svou dobu existence byl několikrát vážně poškozen, k výrazné obnově došlo v roce 1707. Konečnou podobu, která se zachovala do dnešní doby, získal kostel přestavbou v roce 1793.
Rekonstrukcí schodiště v roce 2012 byl veřejnosti umožněn vstup do zvonového patra věže. To nabízí zajímavý pohled na Blansko a nejbližší okolí. Rozhled z věže kostela umožňuje jediné okno. Šíře záběru není tedy velká, zhruba severovýchod až jihovýchod. Vidět je téměř celé město. Kopce zvedající se východně nad městem nesou v geomorfologickém členění jméno Rozsocháč (součást Adamovské vrchoviny).
Blansko je město, které by jen málokdo označil jako krásné (patrioti mi prominou; ti však dobře vědí, že o to krásnější je okolí města). Změť staré zástavby, moderních účelových budov, průmyslových objektů. Pohled je tedy zajímavý především pro obyvatele města. Pro ty, kteří je dobře znají a dobře se tu orientují. Návštěvníci z jiných míst nejspíš tolik nadšeni nebudou. Nicméně získají ucelenou představu o tom, jak město vypadá. Z historických objektů, kterých ve městě není mnoho, je dobře viditelný zámek.
Zajímavý je i interiér věže. Zvon Poledník (jeden ze tří zvonů) je údajně jedním z nejstarších zvonů na Moravě. Při vstupu do věže je možné nahlédnout do nitra varhan z roku 2003 a z kůru se podívat do interiéru kostela.
Informace o otevírací době si můžete přečíst zde.
************************************************************************************
Tři kilometry severně od Blanska se nachází obec Spešov. Nad ní, na úpatí hřebene Hořické vrchoviny stojí nevysoká dřevěná rozhledna. Očím veřejnosti je její existence dosti utajena. Z železniční trati Brno – Česká Třebová a ze silnice Blansko – Černá Hora vidět prakticky není, značená turistická cesta k ní nevede. Přitom by si zcela jistě zasloužila větší publicitu a větší zájem veřejnosti.
Rozhledna byla otevřena 1. září 2012. Konstrukce je ze dřeva, výška 9,9 metru, půdorys má rozměr 4 x 5 metrů.
Rozhledna má významný vztah k obci Spešov. Celá je koncipována v duchu tradic tesařství a kovovýroby. Řemesel, jejichž symboly se objevily na první pečeti obce. Při stavbě byl použit tesařský ondřejský kříž, obecní znak a dominující žlutá barva. Původní stromy byly zachovány a využity pro ztvárnění tří významných spešovských rodáků.
Trojka má na tomto místě i další symboliku. „Vidí“ tu na sebe tři rozhledny Blanenska: Malý Chlum, Veselická a Spešovská rozhledna.
Spešovská rozhledna nabízí velmi pěkný pohled v rozsahu sever –východ – jih. Ve směru severním míří pohled na Krhovský hřbet (geomorfologický podcelek Malé Hané – Boskovické brázdy), na dva jeho výrazné vrcholy: Velký a Malý Chlum. Pohled k severovýchodu, východu až jihu patří Adamovské vrchovině, resp. jejím podcelkům. Na severovýchodě je to nejvyšší část pohoří Škatulec. Jeho jižní pokračování (z rozhledny východním a jihovýchodním směrem) se jmenuje Rozsocháč. Pod těmito hřebeny se od severu k jihu táhne Blanenský prolom. Údolí, kterým protéká řeka Svitava. Hořická vrchovina, na které se rozhledna nachází, se táhne severojižním směrem. Z rozhledny lze spatřit její východní výběžky spadající do Blanenského prolomu. V něm se nachází nejvíce osídlených míst oblasti. Z rozhledny je dobře viditelná obec Doubravice nad Svitavou, město Rájec-Jestřebí, obce Ráječko, Spešov a Horní Lhota a město Blansko.
Spešovská rozhledna nabízí malebný, velmi pěkný pohled na oblast severně od Blanska. Místo stavby bylo vybráno s velkým citem pro krajinu. Je radost na rozhlednu vystoupit a rozhlédnout se z ní.
Přístup k rozhledně: po místním značení ze Spešova, u koupaliště neodbočovat vlevo, pokračovat polní cestou, která se za koupalištěm stáčí nahoru k rozhledně. Další možností (hezčí, ale delší) je vystoupat z Rájce-Jestřebí po žlutém značení na Hořický hřbet (z této cesty jsou velmi pěkné pohledy k Rájci-Jestřebí). Z lesní cesty neodbočovat po značení vpravo vzhůru, pokračovat rovně k informační tabuli, která nasměruje k rozhledně.
Mapou se vracím i k předchozí části. Vyznačuje polohu rozhleden na Malém Chlumu, nad Žernovníkem a Spešovské.
Určitě prostuduji, teď odjíždím na 4 dny pozdrav pro nezvěstné.
ahoj 😉
„Místo stavby bylo vybráno s velkým citem pro krajinu. Je radost na rozhlednu vystoupit a rozhlédnout se z ní.“ ano. milá malá príjemná prítulná útulná 😉
Přijel, prostudoval a líbí. Ten Můj Rajec leží v úplně jiné krajině jako tento. Tento kraj má ale taky své kouzlo navíc podtrženo velice kvalitními fotkami. Jak Ty to Pepíku děláš?
Číhám na dobré počasí! 😉
Hm. Já tento týden každý den číhám a ono ráno bílo, včera i odpoledne 10 cm na autě a pro změnu dnes ráno 1 cm led na okně auta a muškáty v řiti a třešně si koupíme na trhu
Takže i číhat se musí umět. Hezký víkend a pozor v kopcích i tam můžou lítat nebezpečně nízko.