Expedice České středohoří 2015. Část I.

Expedice České středohoří 2015. Část I.

Expedice České středohoří 2015. Část I.

Po čtyřech dnech strávených na západě Čech se přesunujeme na sever. Loňská podzimní expedice do Českého středohoří byla neobyčejně povedená. Chceme na ni navázat a pokračovat v poznávání tohoto jedinečného kraje.

České středohoří je bezedná studnice přírodních a historických zajímavostí. Zatím jsme viděli jen malou část z nich a přirozeně chceme poznat další.  Plánujeme však výpravy i mimo tuto oblast, o těch ale později.

A v neposlední řadě má naše expedice i rovinu sociální. Setkáme se opět s naším kamarádem buteem.

Buteo čeká na nádraží v Litoměřicích. A hned nás odváží tam, kde naše loňská expedice končila. Na Humboldtovu vyhlídku na Bukové hoře. Podzimní mlha tehdy rezolutně zmařila naše vyhlídkové představy. Dnes je to lepší, přestože opar v údolí Labe a smog nad Ústím ideálu brání. Nicméně získáváme představu, kam je pohled z Bukovky orientován, kam je odtud vlastně vidět.

Do písmene stejný scénář je i na dalším vyhlídkovém místě. Na rozhledně u Náčkovic. Samotná rozhledna je dnes zavřená, nicméně k ideálnímu výhledu by chybělo dost.

Nezoufáme. Všechny dny na severu Čech jsou teprve před námi. A co nebylo dnes, bude příště!

Navečer konzultujeme s buteem naše plány a jeho povinnosti, a připravujeme vize nastávajících dnů. Předesílám, že buteo vytvořil skvělý plán a díky němu jsme toho viděli tolik, že jsme zážitky nestačili vstřebávat. Buteo nás vozil od místa k místu, cik cak po celém Středohoří. Při využití veřejné dopravy by návštěva tolika míst v tak krátkém čase byla nemyslitelná. Navíc buteo vybral místa, že mne samotného by nenapadla lepší 🙂

Jednou větou: díky buteovi opět skvělá expedice!

V dalším se vyhnu klasické reportáži, ta by na tomto místě neměla smysl. Popíšu a fotografiemi doplním místa, která jsme navštívili.

Trojhora

„Trojhora je jediný štít v České republice!“

Buteovo nadšené tvrzení (věděl, že ocením!) mě ihned začalo zajímat. Skalnatý hřeben Trojhory je prý velmi úzký, přechod je exponovaný a nebezpečný a má vysokohorský charakter.

Je to jasné. Jedeme na Trojhoru!

Až po návratu domů jsem začal pátrat, jak to s tím štítem vlastně je. Štítem nazývají Trojhoru někteří starší autoři turistických průvodců pro její tvar. Skutečně. Vrcholová část Trojhory má z jedné strany tvar podobný velehorskému štítu.

Trojhora je ve skutečnosti velmi nenápadný vrchol. Její nadmořská výška 451 metrů nikterak v této oblasti Středohoří nevyniká. Dokonce je možné, že z kopců v okolí Třebušína je Trojhora nejnižší. Erozí vypreparovaný čedičový suk, až na zmíněnou štítovou vrcholovou partii zalesněný. Vrcholová skála je zajímavá nejen pro turisty. Je unikátní z hlediska geologického. Čedič s charakteristickou stébelnatou stavbou a typickou sloupcovitou odlučitelností. Myslím, že obraz jako stvořený pro učebnice geologie.

Trojhora je ve skutečnosti velmi nenápadný vrchol

Trojhora je ve skutečnosti velmi nenápadný vrchol

Stoupáme nejprve pozvolna, v závěru prudce na hřeben Trojhory. Vrcholové partie (název nelže, opravdu tři) jsou skutečnou turistickou lahůdkou. Při troše opatrnosti a za dobrých povětrnostních podmínek nebezpečí při chůzi hřebenem nehrozí. Zas tak úzký není. Ostražitost je však namístě. Spadnout by bylo kam. Pro ty, kteří expozici nemusí, to nejspíš není.

Trojhora je krásné místo. Na to, jak je vrch nevýrazný, nabízí nádherný a překvapivý rozhled prakticky do všech světových stran. Dominantním vrcholem, který se tyčí na jihovýchodě a o dobrých 300 metrů Trojhoru převyšuje, je Sedlo. Na protější straně údolí, nad Třebušínem, se tyčí kopec Kalich. Ve směru severním se zvedá další z kopců této oblasti, Panna. Jihu vévodí Polabí s Řípem.

Vrcholová partie Trojhory

Vrcholová partie Trojhory

Vrcholová partie Trojhory

Vrcholová partie Trojhory

Vrcholová partie Trojhory

Vrcholová partie Trojhory. Vpravo na horizontu vrch Panna

Pohled z Trojhory do Polabí. Na horizontu Labe a Říp

Pohled z Trojhory do Polabí. Na horizontu Labe a Říp

Pohled z Trojhory do Polabí. Na horizontu Labe a Říp

Pohled z Trojhory do Polabí. Na horizontu Labe a Říp

Sedlo z Trojhory

Sedlo z Trojhory

Sloupcovitá odlučnost čediče vytváří na vrcholu a po bocích štítové partie fantastickou kamennou hru. Je radost se na tento přírodní zázrak dívat. Dolů sestupujeme s vědomím, že jsme spatřili jedno z nejhezčích míst Středohoří. A další nás čeká vzápětí.

Trojhora. Stébelnatá stavba čediče a jeho sloupcovitá odlučnost

Trojhora. Stébelnatá stavba čediče a jeho sloupcovitá odlučnost

Trojhora. Stébelnatá stavba a čediče a jeho sloupcovitá odlučnost

Trojhora. Stébelnatá stavba a čediče a jeho sloupcovitá odlučnost

Trojhora. Stébelnatá stavba a čediče a jeho sloupcovitá odlučnost

Trojhora. Stébelnatá stavba a čediče a jeho sloupcovitá odlučnost

Přesunujeme se od Trojhory o dva kilometry dále. Do obce Třebušín. Pár stovek metrů nad obcí se tyčí zalesněný čedičový vrch. Kalich. Neovulkanický suk tvaru krátkého hřbetu, vyvýšený nad okolní krajinu o 100 – 150 metrů. Na vrcholu (535 m. n. m.) se nachází zřícenina hradu. A ten je z hlediska historického velmi zajímavý.

Kalich z Trojhory

Kalich z Trojhory

Ne snad proto, že to byl jediný sídelní hrad generalissima Trocnovských vojsk Jana Žižky. Zajímavý je z hlediska vývoje hradního stavitelství. Unikátem (nejen českým, ale i evropským) bylo tzv. vysunuté opevnění. Jednalo se o oválnou zpevněnou zemní baštu, chráněnou na vnější straně příkopem a valem. S vlastním hradem byla spojena 10 metrů širokým a asi 70 metrů dlouhým opevněným koridorem. Z něho bylo možné ostřelovat dlouhý úsek přístupové cesty.

Kalich, torzo třetí brány

Kalich, torzo třetí brány

Kalich, torza hradu v nejvyšší partii kopce

Kalich, torza hradu v nejvyšší partii kopce

Kalich, torza hradu v nejvyšší partii kopce

Kalich, torza hradu v nejvyšší partii kopce

I novodobé dějiny Kalicha jsou zajímavé. V roce 1868 měl být z hory odvezen symbolický základní kámen pro stavbu Národního divadla. Politické techtle – mechtle v režii tehdejšího litoměřického hejtmana však převozu zabránily.

Krom zmíněného je Kalich velmi pěkným rozhledovým místem. Překrásný je pohled do kraje kolem Labe a na sousední vrcholy. Trojhoru, Pannu, o něco vzdálenější Dlouhý vrch a Kuklu. Ve směru severním se tyčí Buková hora s vysílačem. Na straně opačné je to úžasný pohled do rovin kolem Labe s vystupujícím Řípem.

Kalich. Pohled do Polabí. Na horizontu Labe a Říp

Kalich. Pohled do Polabí. Na horizontu Labe a Říp

Kalich, pohled do Polabí. Na horizontu Labe a Říp. Dole Třebušín, vpravo Liščín

Kalich, pohled do Polabí. Na horizontu Labe a Říp. Dole Třebušín, vpravo Liščín

Pohled z Kalicha k SZ. Vpravo Panna, uprostřed na horizontu Kukla, vlevo Dlouhý vrch

Pohled z Kalicha k SZ. Vpravo Panna, uprostřed na horizontu Kukla, vlevo Dlouhý vrch

Pohled z Kalicha k severozápadu. Vlevo Panna

Pohled z Kalicha k severozápadu. Vlevo Panna

Trojhora z Kalicha. Rozeznat lze štítovou vrcholovou partii vrchu

Trojhora z Kalicha. Rozeznat lze štítovou vrcholovou partii vrchu

Pohled z Kalicha k JZ. V popředí Třebušín, dále Trojhora. Na horizontu Dlouhý vrch a Liščín

Pohled z Kalicha k JZ. V popředí Třebušín, dále Trojhora. Na horizontu Dlouhý vrch a Liščín

Sedlo z Kalicha

Sedlo z Kalicha

Kocháme se pohledem do kraje. Bez povšimnutí nenecháváme ani torza hradu. Opačnou stranou kopce se pak vracíme do Třebušína.

Dalším místem, kam se dnes podíváme, je barokní poutní místo na vrchu Kalvárie u obce Ostré nedaleko Úštěku.

Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704 – 1707, nechal vystavět pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. Za autora stavby je považován litoměřický barokní architekt Octavián Broggio. Slavné poutě se zde konaly vždy 3. května.

Cestu k vrcholu hory Kalvárie lemují již od vsi Ostré výklenkové kaple křížové cesty z období baroka a klasicismu. Cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou Getsemanskou zahradu. Od tohoto místa vede ke kaplím na vrcholu monumentální pískovcové schodiště. Na terase i kolem schodiště se povalují torza pískovcových soch Ježíše a apoštolů.

Kalvárie u obce Ostré u Úštěka

Kalvárie u obce Ostré u Úštěka

Křížová cesta na Kalvárii

Křížová cesta na Kalvárii

Na vrcholu hory se nacházejí tři symetricky uspořádané kaple. Boční mají totožný věžovitý tvar. Jsou dominantou celého kraje a jsou zdaleka viditelné. Uprostřed mezi nimi se pak nachází podélná kaple Božího hrobu.

Od roku 2005 pracuje Společnost pro obnovu památek Úštěcka na tom, aby nedocházelo k další devastaci areálu. Rok od roku se také po trochách mění místo k lepšímu.

Kalvárie je mimořádně působivé místo. Pravda. Stav, do kterého se objekty dostaly, vypadá stále neutěšeně. V jedné z kaplí objevujeme asi už dávno proexpirovanou výstavu o zmizelých kostelech severočeského kraje. Škoda, mohla by to poučná stálá expozice…

Zajímavý je výhled z Kalvárie. Na straně západní je to jedinečný pohled na Úštěk a blízký rybník Chmelař. Dominantou pohledu do tohoto směru je vrch Sedlo. Z této strany vzhlíží skutečně impozantně. Poněkud skrytý je pohled k severovýchodu. Na této světové straně se tyčí dva zajímavé kopce. Ronov se zříceninou hradu, a Vlhošť, nejvyšší bod CHKO Kokořínsko.

Pohled z Kalvárie k západu

Pohled z Kalvárie k západu

Úštěk, rybník Chmelař a Sedlo z Kalvárie

Úštěk, rybník Chmelař a Sedlo z Kalvárie

Největší radost z návštěvy Kalvárie má buteo. Jak sám říká, byla už dlouho jeho snem. My zas máme radost z toho, že si ho splnil.

Sjíždíme do Úštěku. Prohlížíme si městečko a především jeho nejznámější památku, ptačí domky. Ze strany ulice nikterak zvláštní stavení. Nízká tak, že lze pomalu dosáhnout na okap. Ze strany opačné zjevení: Několikapatrové dřevěné přístavky na skalní stěně, připomínající ptačí hnízda. Přístavky navazují na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále. Domky si tu v 19. století postavili italští dělníci, kteří tu stavěli železnici.

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Úštěk, ptačí domky

Pěkná podívaná. Objekty by si však zcela jistě zasloužily odpovídající péči. Vždyť je to v rámci Čech stavitelská rarita…

Dnešní popojíždění Středohořím od místa k místu končí. Zítra budeme pokračovat!

Informace jsem čerpal ze skvělých stránek ceskestredohori.cz

 Expedice České středohoří 2015. II. část

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 komentářů: Expedice České středohoří 2015. Část I.

  1. SV napsal:

    „Loňská podzimní expedice do Českého středohoří byla neobyčejně povedená“
    áno, to bola. však aj bola povedená neobyčajným človekom 😉

  2. Buteo napsal:

    Těší mě, že se zadařilo s počasím o malinko lépe a že je spokojenost. Kde jsou doby, kdy jsme poručili větru dešti. Už podle hezkých fotek a doprovodného slova lze chápat, proč se původnímu obyvatelstvu odsud nechtělo a já jsem zde DOMA a mám to tady rád.

  3. Jago napsal:

    Tak jsem to všechno přečetl tady i před a musím tě pochválit. Jinak tím Úštěkem jsi mě navnadil, napřesrok bychom tam měli pořádat zajímavý společenský podnik, tak se v jeho rámci rozhlédneme po okolí.

  4. veronika Hájková napsal:

    dobrý den,
    děkuji za inspiraci. Máte to krásně popsané! Jen tak dál…ať se Vám daří. Hájkovi (Knínice)

  5. SV napsal:

    „že jsme zážitky nestačili vstřebávat“ no vstrebávať som ešte akotak stačila, len s tým chodením je to poslabšie 😉

  6. SV napsal:

    Pohled z Kalvárie k západu – zaujímavý uhol pohľadu, pekné

  7. Wicky napsal:

    Moc pěkné, ptačí domky nemají chybu. Hezký kraj krásné foto, příjemné počteníčko. 🙂

Napsat komentář: pepa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *