Tatranské vrcholy CI. Hrubá veža

Hrubá veža

Mohutná pyramida tyčící se v jednom z nejvyšších pater Bielovodskej doliny, v Litvorovom kotli. 
Nevyniká nadmořskou výškou; v jejím nejbližším okolí však nejsou žádné srovnatelné vrcholy. Proto nabízí mimořádně pěkné pohledy do přilehlých dolin…

Hrubá veža (2086 m. n. m.)

polsky: Hruba Turnia; německy: Dicker Turm; maďarsky: Vastagtorony

Samostatná věž v severovýchodním hřebeni Velického štítu oddělená od něho Vyšnou Litvorovou priehybou, která má charakter dolinného prahu. Masív Hrubej veže odděluje doliny Svišťovú a Litvorovú v komplexu Bielovodskej doliny.  Hřeben se postupně stáčí na severozápad a zaniká nad dolinným prahem nad Poľanou pod Vysokou.

Hrubá veža, mapa

Hrubá veža od Litvorového plesa

Hrubá veža od jihovýchodu

Hrubá veža z turistického chodníku v Bielovodskej doline

Hrubá veža z turistického chodníku v Bielovodskej doline (od severozápadu)

Hrubá veža od Litvorového plesa

Hrubá veža zpod Litvorového štítu

Hrubá veža zpod Litvorového štítu

Hrubá veža (uprostřed) z Mlynára. Vpravo Litvorový kotol, vlevo Svišťová dolina

Hrubá veža (uprostřed) zpod Mlynárovho sedla. Vpravo Litvorový kotol, vlevo Svišťová dolina

Hrubá veža (vpravo uprostřed) z Východnej Vysokej

Hrubá veža od Zamrznutého plesa

Hrubá veža je samostatně stojící pyramida, tyčící se nad jedním z nejvyšších pater Bielovodskej doliny, nad Litvorovým kotlom. Nachází se v nevýrazném hřebeni, který vybíhá z Velického štítu k severovýchodu a postupně se stáčí k severozápadu, a který odděluje Bielovodskú dolinu od Svišťovej. Hrubá veža je jediným výrazným objektem tohoto hřebene.

Turisté procházející Bielovodskou dolinou Hrubú vežu míjejí v místě, kde cesta obchází Litvorové pleso. Vzhledem k  mohutnosti je nepřehlédnutelná; odtud i její název. Při pohledu od Litvorového plesa skutečně působí impozantně, přestože její nadmořská výška jen málo přesahuje hranici dvou tisíc metrů.

Kde se v tomto místě Tatier vzal takový solitér? Podle geologů se jedná o tzv. nunatak. Osamocenou skálu či vrchol, který kdysi vystupoval z ledovce, a který není výrazným hřebenem spojen s okolními štíty. Nevýrazný hřeben, který dnes spojuje Hrubú vežu s Velickým štítom, byl ledovcem vymodelován do tvaru širokého dolinného prahu. Nese pojmenování Litvorová priehyba (Velická priehyba).

Hrubá veža má dva nevýrazné vrcholy spojené ostrou hranou. V severozápadním prodloužení věže se nacházejí další věže a věžičky. Jejich pojmenování vychází ze jména mateřské věže (např. nejbližší věž se jmenuje Zadná Hrubá vežička).  V jihozápadním žlabu Hrubej veže se nachází skalní okno a malá jeskyně.

Hrubá veža od jihovýchodu, z turistického chodníku Bielovodskou dolinou

Hrubá veža od severozápadu, z turistického chodníku Bielovodskou dolinou

Jihovýchodní hrana Hrubej veže

Vrcholové partie Hrubej veže (jihovýchod)

Hrubá veža je přístupná jen horolezeckými cestami. Nejjednodušší z nich mají obtížnost II–III UIAA.  Vrchol, přestože nevysoký, nabízí široký rozhled do přilehlých dolin: Svišťovej a jejího nejvyššího patra – Zamrznutého kotla, do horních větví Bielovodskej doliny (Litvorového kotla, Kačacej doliny a Ťažkej doliny) a na štíty lemující tyto doliny. Impozantní je pohled na hradbu vrcholů oddělující Kačaciu a dolinu a Dolinu Zlomísk. Zajímavý je pohled na masív Mlynára.

Pohled z Hrubej veže do Zamrznutého kotla. Uprostřed Východná Vysoká, vlevo Divá veža. Vpravo Poľský hrebeň

Poľský hrebeň, Velický štít (uprostřed) a Litvorový štít (vpravo) z Hrubej veže. V pozadí masív Gerlachovského štítu

Velický (vlevo) a Litvorový štít z Hrubej veže. Uprostřed v pozadí masív Gerlachovského štítu, vpravo Batizovský štít

Závěr Kačacej doliny z Hrubej veže. Vlevo Batizovský štít, dále vpravo Kačací štít, Popradský Ľadový štít a Snežné kopy

Závěr Kačacej doliny z Hrubej veže

Kačacia dolina z Hrubej veže. V záveru zleva Batizovský štít, Kačací štít a Popradský Ľadový štít, mezi nimi Malá Končistá. Dále Snežné kopy, Zlobivá, Rumanov štít a Ganek. Vpravo sedlo Váha

Kačacia dolina z Hrubej veže. Vpravo Rysy a Malé Rysy. V popředí Zelené pleso Kačacie

Pohled z Hrubej veže k východu. Zleva Zlobivá, Rumanov štít a Ganek, sedlo Váha, Rysy a Malé Rysy

Pohled z Hrubej veže k severozápadu. Zleva Rysy a Malé Rysy, Žabí štít, Mlynárovo sedlo a Mlynár

Pohled z Hrubej veže do Bielovodskej doliny. Vlevo Mlynár

Zelené pleso Kačacie z Hrubej veže

Pohled z Hrubej veže do Svišťovej doliny. Uprostřed Široká

Svišťová dolina z Hrubej veže. Vlevo Široká

Svišťový štít z Hrubej veže. V popředí Svišťová dolina, Hrubé plieska

Pohled z Hrubej veže k jihovýchodu. Vlevo Divá veža, uprostřed Východná Vysoká

Prvovýstupy:
Letní: 17. 7. 1906 Zygmunt Klemensiewicz, Roman Kordys a Jerzy Maślanka
Zimní: 1. 2. 1926: Zofia Krókowska, Jerzy Krókowski a Marian Sokołowski

************************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IV (Šport Bratislava 1967)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000