Tatranské vrcholy CII. Divá veža

Divá veža

Rozervaná věž v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Vrchol tyčící se nad nejvyššími patry Veľkej Studenej a Svišťovej  doliny, zrcadlící se v Zamrznutom plese.

Jedno z nejkrásnějších rozhledových míst Vysokých Tatier.

Divá veža (2373 m. n. m.)

polsky: Dzika Turnia;
německy: Roter Flossturm; maďarsky: Vörös-patak-torony

Mohutná věž v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Sedlom nad Prielomom (Vežou nad Prielomom) a masívem Svišťového štítu. Má dva nepojmenované vrcholy – jižní (ten je vyšší) a severní. Vrcholy odděluje Divá štrbina. Divá veža se tyčí nad Veľkou Studenou dolinou a Svišťovou dolinou.

Divá veža, mapa

Divá veža z úbočí Východnej Vysokej

Divá veža z úbočí Východnej Vysokej

Divá veža z úbočí Východnej Vysokej

Divá veža od Poľského hrebeňa

Divá veža nad Divou kotlinou

Sedlo Prielom, Veža nad Prielomom , Sedlo nad Prielomom a Divá veža

Východná Vysoká a Divá veža nad Divou kotlinou

Divá veža je vrchol nezaměnitelného tvaru, připomíná zahnutý zub. Leží v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi masívy Východnej Vysokej a Svišťového štítu. Nejbližšími sousedy jsou z jižní strany Veža nad Prielomom, kterou od Divej veže dělí Sedlo nad Prielomom, ze severní strany pak Divý hrb oddělený Južným Divým sedlom.

K severovýchodu spadají stěny Divej veže do Zamrznutého kotla (nejvyšší patro Svišťovej doliny), na jihozápadě do Divej kotliny (část Veľkej Studenej doliny).

Divá veža (uprostřed) ze Svišťového štítu

Východná Vysoká (uprostřed) a Divá veža (vlevo od ní) z Litvorového štítu

Divá veža (vlevo) nad Zamrznutým kotlom, z Hrubej veže. Uprostřed Východná Vysoká

Současný název vrcholu zavedl v roce 1906 polský matematik a strojní inženýr Janusz Chmielowski, průkopník tatranského horolezectví, autor prvního horolezeckého průvodce Vysokých Tatier. K tomuto pojmenování jej motivoval výhled z věže.

Německý název Roter Flossturm původně patřil Širokej veži, tak ji označovali spišští Němci. Karol Englisch, polský právník a vynikající tatranský horolezec, název později přenesl z neznámých důvodů na nižší z vrcholů Divej veže. Hlavní vrchol přitom označil jako Kerbchenspitze. Současné maďarské pojmenování je překladem názvu německého.

Výhled z Divej veže je fascinující a patří mezi nejkrásnější v celých Vysokých Tatrách. Z vrcholu lze spatřit nejvyšší tatranské štíty – Gerlachovský, Lomnický, Ľadový a Pyšný, a jen o něco nižší Vysokou a Rysy. Úchvatné jsou pohledy do nejbližšího okolí: do nejvyššího patra Svišťovej doliny – Zamrznutého kotla, kde se zrcadlí hladina Zamrznutého plesa. V Litvorovom kotli, jednom z pater Bielovodskej doliny se zas leskne modrozelená hladina Litvorového plesa. Velkolepý je pohled do stěn sousední Východnej Vysokej.

Masív Gerlachovského štítu z Divej veže. V popředí sedlo Poľský hrebeň

Masív Zadného Gerlachovského štítu z Divej veže. V popředí Velický štít

Zamrznutý kotol a Zamrznuté pleso z Divej veže. Na horizontu Vysoká a Rysy

Litvorová kotlina a Litvorové pleso z Divej veže. Na horizontu Vysoká, Rysy a Malé Rysy

Litvorová kotlina a Litvorové pleso z Divej veže. Vlevo blíže Velický štít, za ním Litvorový štít

Divá veža. Pohled do Zamrznutého kotla, Litvorového kotla a Kačacej doliny

Hrubá veža a Litvorové pleso z Divej veže

Divá veža, hřeben ke Svišťovému štítu. Nejblíže Divý hrb

Svišťový štít z Divej veže

Svišťový štít z Divej veže. Na horizontu Ľadové štíty

Ľadové štíty, Pyšné štíty, Lomnický štít a Prostredný hrot z Divej veže. Blíže Javorový štít

Divá veža, pohled do Veľkej Studenej doliny

Javorové štíty (uprostřed) z Divej veže.
Na horizontu zleva Ľadové štíty, Pyšné štíty, Lomnický štít a Prostredný hrot

Veľká Studená dolina z Divej veže

Veľká Studená dolina z Divej veže

Bradavica, Slavkovské veže a Slavkovský štít z Divej veže

Východná Vysoká (vpravo) a Bradavica z Divej veže

Východná Vysoká a Gerlachovský štít z Divej veže

Sedlo Poľský hrebeň z Divej veže

Na Divú vežu turistické cesty nevedou. Zdatnější turisté však mohou na vrchol vystoupit v doprovodu horského vůdce. Jak jsem výše naznačil, rozhled z Divej veže je nezapomenutelný.

Kolem Divej veže vede několik turistických cest. Vrchol tak mohou obdivovat všichni turisté, kteří touto oblastí procházejí.  Jeden z nejkrásnějších pohledů na Divú vežu je z úbočí Východnej Vysokej, z turistické cesty ze sedla Poľský hrebeň. Neméně zajímavé jsou i pohledy zpod sedla Prielom na straně Veľkej Studenej i Svišťovej doliny.

Prvovýstup:
14.7.1898 (letní) – Karol Englisch, Antonina Englisch, Johann Hunsdorfer
17.4.1911 (zimní) – Lajos K. Horn, Jenő Serényi

************************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry IV (Šport Bratislava 1967)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000