Tatranské vrcholy CIV. Kostolík

Kostolík

Kostolík

Osamocená skalní věž vyrůstající uprostřed nejvyššího patra Batizovskej doliny. Při troše fantazie skutečně připomíná kostel uprostřed náměstí. 
Vrchol spojený s tragédií největšího polského meziválečného horolezce Wiesława Stanisławskiego.

Kostolík (2261,5 m. n. m.)

polsky: Kościołek (Kościółek); německy: Kapelle; maďarsky: Kápolna

Samostatný vrchol uprostřed horní části Batizovskej doliny, formovaný v dobách ledových jako nunatak – skalní útvar, který byl v glaciálu, podobně jako ostrov, ze všech stran obtékaný ledovcem. Má dva vrcholy, z nichž severovýchodní je hlavní. Mezi Kostolíkom a hlavním hřebenem Vysokých Tatier se táhne nevýrazný skalnatý hřbet se širokou depresí pojmenovanou Pastrnákova priehyba.

Kostolík, mapa

Kostolík, mapa

Kostolík

Kostolík

Kostolík z Batizovského štítu

Kostolík z Batizovského štítu

Kostolík od severu

Kostolík od severu

Kostolík od Pastrnákovej priehyby

Kostolík od Pastrnákovej priehyby

Kostolík od Pastrnákovej priehyby

Kostolík od Pastrnákovej priehyby

Kostolík od severu

Kostolík od severu

Kostolík od východu

Kostolík od východu

Východní stěny Kostolíka jsou krátké

Východní stěny Kostolíka jsou krátké

Jižní hrana Kostolíka (vpravo)

Jižní hrana Kostolíka (vpravo)

Na jih od Batizovského štítu, ze dna Batizovskej doliny se zdvihá krátký a zpočátku široký hřbet ústící do hlavního hřebenu Vysokých Tatier.  Kulminací hřbetu je charakteristická skalní věž Kostolík, vyrůstající v nejvyšším patře Batizovskej doliny, na Vyšnej Batizovskej rovni.  Mezi Kostolíkom a hlavním tatranským hřebenem se nachází široká  Pastrnákova priehyba.

Kostolík představuje zřídkavé dílo diluviálního ledovce, který ho ze všech stran obepínal a modeloval jako samostatný objekt uprostřed doliny. Odborně se takový útvar nazývá nunatak.

Ze severovýchodu, od Pastrnákovej priehyby vede na vrchol Kostolíka krátký hřeben. Stěny mezi tímto hřebenem a jižní hranou Kostolíka jsou krátké, měří je několik desítek metrů. Naopak od jihozápadu a západu se Kostolík zdvihá mohutnými stěnami vysokými kolem sta metrů.

Kostolík má dva vrcholy, vzdálené od sebe jen několik metrů. Hlavní, severovýchodní, má nadmořskou výšku 2261,5 metrů. V sousedství mohutného Gerlachovského štítu a mohutné Končistej, které uzavírají Batizovskú dolinu od východu a od západu, vypadá Kostolík doslova jako trpaslík. Přesto má velmi atraktivní a také důstojný vzhled. Tvarem a polohou ve středu nejvyššího patra Batizovskej doliny připomíná kostel uprostřed náměstí.

Turisté Kostolík znají především z pohledu od Batizovského plesa. Nepatří však mezi vrcholy, které okamžitě padnou do oka. Splývá s Batizovským štítom, který mu tvoří mnohem vyšší pozadí.

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Jižní a jihozápadadní stěny Kostolíka jsou vysoké kolem sta metrů

Jižní a jihozápadadní stěny Kostolíka jsou vysoké kolem sta metrů

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Kostolík a Batizovský štít

Kostolík a Batizovský štít

Kostolík od jihozápadu

Kostolík od jihozápadu

Kostolík

Kostolík

Kostolík

Kostolík

Kostolík a Batizovský štít

Kostolík a Batizovský štít

Závěr Batizovskej doliny. Zleva Drúk, Popradský Ľadový štít, Kačací štít, Batizovský štít a Kostolík

Závěr Batizovskej doliny. Zleva Drúk, Popradský Ľadový štít, Kačací štít, Batizovský štít a Kostolík

Jako první na Kostolík vystoupili 29. června 1905 polský horolezec Janusz Chmielowski (1878 – 1968), strojní inženýr, autor prvního horolezeckého průvodce Vysokých Tatier, který měl v letech 1900 – 1914 pověst nejlepšího znalce Tatier, a Jędrzej Marusarz Jarząbek (1877 – 1961), zakopanský goral, tesař, mimořádně populární horský vůdce a záchranář. Vybrali si nejschůdnější cestu z Pastrnákovej priehyby.

První zimní výstup vykonali po stejné cestě 18. února 1912 profesor obchodní akademie v Kežmarku Július Andor Hefty (1888 – 1957) s vídeňským malířem a alpinistou Siegfriedem Neumannem.

Kostolík je spojen s tragédií nejvýznamnějšího polského meziválečného horolezce Wiesława Stanisławskiego (1909-1933). 4. srpna 1933 okolo desáté hodiny dopolední polští horolezci Wiesław Jan Stanisławski, Witold Wojnar a Justyn T. Wojsznis ukončili prvovýstup v severozápadní stěně Kačacieho štítu. Výstup nebyl těžký. Do večera zbývala ještě spousta času a  Stanisławski s Wojnarem se ho rozhodli využít. Vypravili se pod západní stěnu Kostolíka s úmyslem vystoupit touto dosud neprostoupenou stěnou. Wojsznis měl zdravotní problémy a výstupu se nezúčastnil. Sám postupoval do Sedla pod Drúkom, aby odtud přes Dolinu Zlomísk přešel k chatě u Popradského plesa.

Wojsznis byl už pod sedlem, když se ze stěn Kostolíku ozval hřmot padajících skalisk. Znepokojil se, ale když vše utichlo a naoko se nic nestalo, pokračoval dál. Pověstná jistota, obezřetnost a bohaté zkušenosti  třiadvacetiletého čerstvého absolventa orientalistiky na varšavské vysoké obchodní škole Wiesława Stanisławskiego udělali z něj symbol neporazitelnosti. Navíc jeho horolezecká filozofie byla vyzrálá. Witold Wojnar (1910 – 1933), o rok mladší varšavský posluchač chemie, získal pod vedením zkušenějšího partnera mnoho praktických zkušeností. Kdyby se něco stalo, ohlásili by se. Vždyť věděli, že je ještě blízko.

Ale skutečnost byla jiná. Wojniszova pomoc už nebyla nutná. Stanisławski a Wojnar měli po návratu nocovat v chatě v dolině Roztoki. Když tam nepřišli, začali je kamarádi hledat. Jejich těla objevili pod komínem západní stěny Kostolíka. Oba byli spojeni lanem. Stanisławski se zachytil kousek pod Wojnarom, jednu nohu měl ještě v pohorce, druhou už v lezečce. Tragédie se tedy odehrála ve chvíli, kdy se přezouval, kdy vstupoval do těžšího terénu. Příčinou tragédie byly padající skály.

Stanisławski ve svých publikovaných článcích často zdůrazňoval zbytečnost riskování během horolezeckých výstupů. „Vždyť už kvůli horám člověk musí dlouho žít!“. Jeho pokus o prvovýstup v západní stěně Kostolíka měl nešťastný konec. Jisté však je, že neštěstí nezavinil hazard.

Vrchol Kostolíka je dostupný pouze horolezeckými cestami. I horolezci však tento vrchol příliš nevyhledávají. V jihozápadní a západní stěně však vede několik zajímavých cest střední a vyšší obtížnosti.

Kostolík, ač malý, nabízí velmi zajímavé pohledy na okolní štíty:

Kačací štít (vlevo) a Batizovský štít z Kostolíka

Kačací štít (vlevo) a Batizovský štít z Kostolíka

Východné Batizovské sedlo a Zadný Gerlachovský štít z Kostolíka

Východné Batizovské sedlo a Zadný Gerlachovský štít z Kostolíka

Vyšná Batizovská roveň, Východné Batizovské sedlo a Zadný Gerlachovský štít z Kostolíka

Vyšná Batizovská roveň, Východné Batizovské sedlo a Zadný Gerlachovský štít z Kostolíka

Batizovská dolina a Batizovské pleso z Kostolíka

Batizovská dolina a Batizovské pleso z Kostolíka

Končistá a Štôlská veža z Kostolíka

Končistá a Štôlská veža z Kostolíka

Hrebeň Končistej z Kostolíka. Zleva Končistá, Štôlská veža, Prostredná Končistá a Malá Končistá

Hrebeň Končistej z Kostolíka. Zleva Končistá, Štôlská veža, Prostredná Končistá a Malá Končistá

Pohled z Kostolíka k severozápadu. Zleva Štôlská veža, Prostredná Končistá, Malá Končistá, Veža nad Ľadovým plesom, Drúk, Sedlo pod Drúkom a Popradský Ľadový štít

Pohled z Kostolíka k severozápadu.
Zleva Štôlská veža, Prostredná Končistá, Malá Končistá, Veža nad Ľadovým plesom,
Drúk, Sedlo pod Drúkom a Popradský Ľadový štít

Pohled z Kostolíka k Sedlu pod Drúkom

Pohled z Kostolíka k Sedlu pod Drúkom

Veža nad Ľadovým plesom, Drúk, Sedlo pod Drúkom, Popradský Ľadový štít a Kačací štít z Kostolíka

Veža nad Ľadovým plesom, Drúk, Sedlo pod Drúkom, Popradský Ľadový štít a Kačací štít z Kostolíka

Sedlo pod Drúkom, Popradský Ľadový štít a Kačací štít z Kostolíka

Sedlo pod Drúkom, Popradský Ľadový štít a Kačací štít z Kostolíka

Pohled z Kostolíka k severu. Drúk, Sedlo pod Drúkom, Popradský Ľadový štít, Kačací štít a Batizovský štít

Pohled z Kostolíka k severu. Drúk, Sedlo pod Drúkom, Popradský Ľadový štít, Kačací štít a Batizovský štít

Zdroje:
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Tatranské vrcholy CIV. Kostolík

  1. SV napsal:

    ňuňu čo? tak to znie úplne eskymácky! 😉

  2. SV napsal:

    pekný Kostolík

  3. Rado napsal:

    pekne si to napísal aj nafotil 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.