Tatranské vrcholy CV – CVII. Snehové veže

Snehové veže

Hrebeň Snehových veží se odděluje na Snehovej strážnici. Směřuje k severu, posléze k severozápadu, a do Čiernej Javorovej doliny spadá mohutnou jihozápadní stěnou  Malej Snehovej veže. Odděluje od sebe rozlámanou Kotlinku pod Snehovým a jednu z nejdivočejších tatranských dolin,  Ľadovú dolinku.

Tatranské vrcholy CV: Malá Snehová veža
Tatranské vrcholy CVI: Prostredná Snehová veža
Tatranské vrcholy CVII: Veľká Snehová veža

 ************************************************************************************

Hrebeň Snehových veží

Vedlejší hřeben Snehového štítu, jenž se odděluje z jeho masívu na Snehovej strážnici v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Směřuje na sever, později na severozápad, nad Čiernu Javorovú dolinu. Odděluje Ľadovú dolinku od Kotlinky pod Snehovým. Tvoří ho Sivé sedlo, Veľká, Prostredná a Malá Snehová veža, mezi nimiž je Prostredná a Malá Snehová štrbina.

Snehové veže, mapa

Snehové veže od jihozápadu

Snehové veže (v popředí) zpod Kolového štítu

Snehové veže (v popředí) zpod Kolového štítu. Vlevo Snehová strážnica

Snehové veže (v popředí) zpod Kolového štítu. Vlevo Snehový štít a Ľadový štít

Snehové veže (vlevo) zpod Kolového štítu. Čierna Javorová dolina

Snehové veže z Čierneho štítu

Snehové veže od Čierneho Javorového plesa

Hradba Snehových veží spadající ze Snehovej strážnice odděluje horní úvaly Čiernej Javorovej doliny – rozlámanou Kotlinku pod Snehovým a snad nejdivočejší tatranskou dolinu, Ľadovú dolinku. Tvořena je třemi věžemi pojmenovanými podle své poměrné výšky. Mezi Sivým sedlom a Snehovou strážnicou se nachází ještě několik malých nepojmenovaných věžiček.

Hřeben Snehových veží směřuje ze Snehovej strážnice na sever, později se stáčí k severozápadu. Ukončen je 550 metrů vysokou severozápadní stěnou Malej Snehovej veže, strmě spadající nad nejnižší patro Čiernej Javorovej doliny.

Snehové veže leží v odlehlé části Vysokých Tatier. Pro turisty jsou nedostupné nejen odlehlostí, ale také obtížností přístupu i výstupu samotného. Navíc pro pohyb v Čiernej Javorovej doline platí zvláštní podmínky stanovené Návštevným poriadkom TANAPu. Z pohledu horolezeckého je nanejvýš zajímavá 550 metrů vysoká severozápadní stěna Malej Snehovej veže. Předurčena je především pro zimní lezení. Několik zajímavých cest vede i na Prostrednú a Veľkú Snehovú vežu.

Snehové veže (Veľká a Prostredná) zpod Snehovej strážnice

Snehové veže (Veľká a Prostredná) od Snehovej strážnice

Snehové veže (Veľká a Prostredná) od Snehovej strážnice. Za nimi Svinka a Belianske Tatry

Snehové veže ze Snehového štítu

Jako první přešli hřeben Snehových veží 9. června 1910 Kazimierz Piotrowski (1890 – 1962), polský horolezec, povoláním lékař, a Mieczysław Świerz (1891 – 1929), čelný polský horolezec, autor několika turistických i horolezeckých průvodců Vysokých Tatier.

První zimní přechod hřebene Snehových veží uskutečnili ve dnech 24. – 25. března 1953 Július Andráši jr., Jozef Brandobur, Arno Puškáš a Karel Skřipský.

Je namístě podotknout, že Snehové veže miloval Wiesław Stanisławski, nejlepší polský horolezec meziválečného období. Vykonal zde množství prvovýstupů cestami různé obtížnosti.

Malá Snehová veža (2160,5 m. n. m.)

polsky: Mała Śnieżna Turnia; německy: Kleiner Schwarzseeturm;
maďarsky: Kis Feketetavi torony

Malá Snehová veža je nejnižší ze tří Snehových veží. Nachází se v severozápadním ukončení Hrebeňa Snehových veží, nad Čiernou Javorovou dolinou, kam strmě padá 550 metrů vysokou stěnou. Od Prostrednej Snehovej veže ji odděluje Predná Snehová štrbina.

Malá Snehová veža (JZ stěna) nad Čiernou Javorovou dolinou

Malá Snehová veža a Ľadová dolinka.
Uprostřed Snehový štít, Zadný Ľadový štít a Ľadový štít, vpravo Ľadové veže

Predná Snehová štrbina a vrchol Malej Snehovej veže

Vrchol Malej Snehovej veže

Malá Snehová veža z Prostrednej Snehovej veže

Německé a maďarské pojmenování Malej Snehovej veže je odvozeno od Čierneho Javorového plesa, které leží na nejnižším patře Čiernej Javorovej doliny.

Severozápadní stěna Malej Snehovej veže je velmi vyhledávána horolezci, především v zimě. Stěnou vede asi desítka cest, od těžkých po mimořádně těžké.

Predná Snehová štrbina, pohled do Ľadovej dolinky

Svinka a Belianske Tatry z Malej Snehovej veže

Malá Snehová veža, pohled do Čiernej Javorovej doliny

Malá Snehová veža, pohled do Ľadovej dolinky.
Nejvyšší Zadný Ľadový štít a Ľadový štít. Vpravo Veľká a Prostredná Ľadová veža

Prostredná a Malá Ľadová veža z Malej Snehovej veže

Ľadová dolinka z Malej Snehovej veže.
Nejvyšší Snehový štít, Zadný Ľadový štít a Ľadový štít

Kolový štít a Čierne veže z Malej Snehovej veže

Svinka a Muráň z Malej Snehovej veže

Malá Ľadová veža z Malej Snehovej veže. Vpravo Široká

Jako první zdolali vrchol Malej Snehovej veže Kazimierz Piotrowski a Mieczysław Świerz, v rámci přechodu hřebene Snehových veží (9. června 1910, viz výše).

První zimní výstup uskutečnili 24. března 1953 Jaroslav Mlezák a Ladislav Vodháněl. Téhož dne na vrchol vystoupili, avšak jinou cestou, i Karel Cerman a Jiří Mašek.

************************************************************************************

Prostredná Snehová veža (asi 2240 m. n. m.)

polsky: Pośrednia Śnieżna Turnia; německy: Mittlerer Schwarzseeturm;
maďarsky: Középső Feketetavi torony

Prostřední (polohou i výškou, odtud její název) ze tří Snehových veží mezi Prednou Snehovou štrbinou (Malou Snehovou vežou) a Zadnou Snehovou štrbinou (Veľkou Snehovou vežou). Pojmenování německé a maďarské je odvozeno, podobně jako u Malej Snehovej veže, od Čierneho Javorového plesa, které leží na nejnižším patře Čiernej Javorovej doliny.

Prostredná Snehová veža z Malej Snehovej veže

Prostredná Snehová veža z Veľkej Snehovej veže

Prostredná Snehová veža ze severní hrany Veľkej Snehovej veže

Vrcholová partie Prostrednej Snehovej veže

Zadná Snehová štrbina

Malá Snehová veža z Prostrednej Snehovej veže

Malá Snehová veža z Prostrednej Snehovej veže. Uprostřed na předposledním horizontu Široká

Svinka a Belianske Tatry z Prostrednej Snehovej veže

Kolový štít a Čierne veže z Prostrednej Snehovej veže

Veľká Snehová veža z Prostrednej Snehovej veže

Veľká Snehová veža, Snehová strážnica a Snehový štít z Prostrednej Snehovej veže

Snehová strážnica, Snehový štít, Zadný Ľadový štít a Ľadový štít z Prostrednej Snehovej veže

Zadný Ľadový štít, Ľadový štít a Veľká Ľadová veža z Prostrednej Snehovej veže

Malá Ľadová veža z Prostrednej Snehovej veže

Jako první zdolali vrchol Prostrednej Snehovej veže Kazimierz Piotrowski a Mieczysław Świerz, v rámci přechodu hřebene Snehových veží (9. června 1910, viz výše).

První zimní výstup uskutečnili 16. května 1935 Stefan Bernadzikiewicz, Stanisław Luxemburg i Wawrzyniec Żuławski.

************************************************************************************

Veľká Snehová veža (2334,8 m. n. m.)

polsky: Wielka Śnieżna Turnia; německy: Grosser Schwarzseeturm;
maďarsky: Nagy Feketetavi torony

Nejvyšší ze tří věží v Hrebeni Snehových veží. Od Snehovej strážnice ji odděluje Sivé sedlo, od Prostrednej Snehovej veže hluboko zaříznutá Zadná Snehová štrbina.

Názvosloví slovenské je zřejmé, německé a polské je – stejně jako u Malej a Prostrednej Snehovej veže – odvozeno od Čierneho Javorového plesa, které leží na nejnižším patře Čiernej Javorovej doliny.

Veľká Snehová veža z Prostrednej Snehovej veže

Veľká Snehová veža z Prostrednej Snehovej veže

Veľká Snehová veža (vpravo) zpod Snehovej strážnice

Veľká Snehová veža zpod Snehovej strážnice

Sivé sedlo

Kolový štít z Veľkej Snehovej veže

Kolový štít, Čierny štít a Čierne veže (vpravo) z Veľkej Snehovej veže

Čierne sedlo, Čierny štít, Čierne veže a Baranie rohy (na horizontu zleva) z Veľkej Snehovej veže.
V popředí hřeben Baraních veží a Baraních zubov

Snehová strážnica a Snehový štít z Veľkej Snehovej veže. Vpravo v zákrytu Zadný Ľadový a Ľadový štít

Zadný Ľadový štít a Ľadový štít (v zákrytu) z Veľkej Snehovej veže. Vpravo Veľká Ľadová veža

Závěr Ľadovej dolinky z Veľkej Snehovej veže

Prostredná Ľadová veža (vlevo) a Malá Ľadová veža z Veľkej Snehovej veže

Ľadové veže z Veľkej Snehovej veže

Veľká Snehová veža, pohled do Čiernej Javorovej doliny

Svinka a Belianske Tatry z Veľkej Snehovej veže

Jako první zdolali vrchol Veľkej Snehovej veže Kazimierz Piotrowski a Mieczysław Świerz, v rámci přechodu hřebene Snehových veží (9. června 1910, viz výše).

První zimní výstup uskutečnili 24. března 1953 v rámci přechodu celého hřebene Snehových veží Július Andráši jr., Jozef Brandobur, Arno Puškáš a Karel Skřipský. Téhož dne na vrchol vystoupili (jinou cestou) i Jaroslav Mlezák a Ladislav Vodháněl.

 Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000