Tatranské vrcholy CVIII – CX. Čierne veže

Čierne veže

Trojice Čiernych veží se tyčí v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, v masívu Čierneho štítu.

Věže lemují doliny podobného jména: na severu Barania dolinka, nejvyšší patro Čiernej Javorovej doliny, na jihu Barania kotlina, nejvyšší patro Veľkej Zmrzlej doliny.

Tatranské vrcholy CVIII: Malá Čierna veža
Tatranské vrcholy CIX: Prostredná Čierna veža
Tatranské vrcholy CX: Veľká Čierna veža

************************************************************************************

Malá Čierna veža (asi 2415 m. n. m.)

polsky: Mała Papirusowa Turnia; německy: Papirustalturm III;
maďarsky: Papirusztorony III

Nejnižší, ale nejrobustnější z trojice Čiernych veží v masívu Čierneho štítu. Leží v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Stolarczykovým sedlom (Vyšnou Baraňou strážnicou) a Vyšným Čiernym sedlom (Prostrednou Čiernou vežou) nad Baraňou dolinkou (Čiernou Javorovou dolinou) a Baraňou kotlinou (Veľkou Zmrzlou dolinou).

Prostredná Čierna veža (asi 2428 m. n. m.)

polsky: Pośrednia Papirusowa Turnia; německy: Papirustalturm II;
maďarsky: Papirusztorony II

Prostřední z trojice Čiernych veží v masívu Čierneho štítu. Leží v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Vyšným Čiernym sedlom (Malou Čiernou vežou) a Vyšnou Papirusovou štrbinou (Veľkou Čiernou vežou) nad Baraňou dolinkou (Čiernou Javorovou dolinou) a Baraňou kotlinou (Veľkou Zmrzlou dolinou). Má dva nepojmenované vrcholy z nichž severovýchodní je vyšší.

Veľká Čierna veža (asi 2430 m. n. m.)

polsky: Wielka Papirusowa Turnia; německy: Papirustalturm I;
maďarsky: Papirusztorony I

Severovýchodní z trojice Čiernych veží v masívu Čierneho štítu. Leží v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Vyšnou Papirusovou štrbinou (Prostrednou Čiernou vežou) a Papirusovou štrbinou (Čiernym štítom) nad Baraňou dolinkou (Čiernou Javorovou dolinou) a Baraňou kotlinou (Veľkou Zmrzlou dolinou).

Čierne veže, mapa

Čierne veže a Čierny štít nad Veľkou Zmrzlou dolinou (Baraňou kotlinou)

Čierne veže a Čierny štít nad Veľkou Zmrzlou dolinou (Baraňou kotlinou)

Čierne sedlo, Čierny štít a Čierne veže, Vyšná Barania strážnica a Baranie rohy nad Baraňou dolinkou

Čierny štít a Čierne veže ze Snehových veží

Čierny štít a Čierne veže ze Snehových veží

Čierne veže z Čierneho štítu

Čierny štít, Čierne veže a Vyšná Barania strážnica od Čierneho sedla

Čierne veže z Čierneho štítu

Čierne veže nad Stolarczykovým sedlom

Čierne veže a Baranie rohy z Čierneho štítu

Trojice Čiernych veží (Malá, Prostredná a Veľká Čierna veža) se nachází v masívu Čierneho štítu mezi Stolarczykovým sedlom (Vyšnou Baraňou strážnicou) a Papirusovou štrbinou (Čiernym štítom). Hřeben věží je orientován ve směru jihozápad – severovýchod. Stěny jižní a jihovýchodní spadají do Veľkej Zmrzlej doliny, resp. jejího horního patra, Baranej kotliny, stěny severozápadní do Baranej dolinky (horní patro Čiernej Javorovej doliny).

Úpatí jihovýchodních stěn Čiernych veží protíná Papirusov rebrík. Je to rampa spadající ze Stolarczykova sedla, ústící do Veľkej Zmrzlej doliny pod jihovýchodní stěnou Čierneho štítu. Z této rampy se zvedají jižní a jihovýchodní stěny Čiernych veží.

Severozápadní stěny Čiernych veží se zvedají nad žlabem šikmo spadajícím z Papirusovej štrbiny do Baranej dolinky. V polském názvosloví se žlab jmenuje Mały Szymkovy Żleb. V názvosloví slovenském ekvivalent neexistuje (pozn.: polská topologie Tatier je mnohem podrobnější, než slovenská).

Slovenské názvy věží jsou odvozeny od sousedního Čierneho štítu. Názvy polské obsahují jméno slezského hledače pokladů Jána Andreja Papirusa, který se podle jedné z verzí jeho smrti zřítil z Čierneho štítu roku 1771.

Čierne veže jsou dostupné pouze horolezeckými cestami. Nejsnadnější z nich kopíruje víceméně hřeben věží, její obtížnost je II – III  UIAA.

Jako první zdolal Čierne veže německý historik, právník a sociolog Alfred Martin; ten v čase svých studií na vroclavské univerzitě vykonal v Tatrách několik významných prvovýstupů. Na Čierne veže ho doprovázel horský vůdce Johann Franz starší.

První zimní výstup uskutečnili 7. dubna 1934 Josef Bethlenfalvy a A. Roth.

Malá Čierna veža je nejnižší z trojice Čiernych veží, je z nich nejvíce vysunuta k jihozápadu. Zvedá se v hlavním hřebeni Vysokých Tatier nad hluboko zaříznutým Stolarczykovým sedlom. Od Prostrednej Čiernej veže ji odděluje Vyšné Čierne sedlo.

Na Malej Čiernej veži (uprostřed Prostredná Čierna veža, za ní Veľká Čierna veža)

Na Malej Čiernej veži (uprostřed Prostredná Čierna veža)

Prostredná Čierna veža z Malej Čiernej veže.
Dále Prostredná a Veľká Čierna veža, za ní Čierny štít

Dvojvrcholová Prostredná Čierna veža – v rámci Čiernych veží prostřední polohou i nadmořskou výškou – leží mezi Vyšným Čiernym sedlom (Malou Čiernou vežou) a Vyšnou Papirusovou štrbinou (Veľkou Čiernou vežou).

Jižní stěna Prostrednej Čiernej veže je vysoká asi 160 metrů; nachází se mezi depresemi spadajícími ze sedel, které Prostrednú Čiernu vežu lemují. Stěnou procházejí tři pilíře zvedající se z Papirusovho rebríku.

Na Prostrednej Čiernej veži (vpravo JZ vrchol). Uprostřed Malá Čierna veža

Na Prostrednej Čiernej veži (vpravo JZ vrchol). Uprostřed Malá Čierna veža

Malá Čierna veža z Prostrednej Čiernej veže.
Na horizontu Baranie rohy, vpravo Vyšná Barania strážnica

Prostredná Čierna veža. SV vrchol (vlevo) a JZ (vpravo)

Prostredná Čierna veža. Jihozápadní vrchol ze severozápadního

Veľká Čierna veža je z trojice Čiernych veží nejvyšší a nejvíce vysunutá k severovýchodu. Od Čierneho štítu ji odděluje Papirusova štrbina, od Prostrednej Čiernej veže Vyšná Papirusova štrbina.

Jižní stěna Veľkej Čiernej veže je vysoká kolem 230 metrů. Nachází se mezi komínem spadajícím z Papirusovej štrbiny a dlouhé deprese spadající z Vyšnej Papirusovej štrbiny.

Nad Papirusovým rebríkom se ve stěně Veľkej Čiernej veže zvedají tři mohutné pilíře. Pravý, úzký, končící pod vrcholem Veľkej Čiernej veže. Prostřední, široký, dosahující až k vrcholu věže. Levý, nevýrazný, končící ve střední části věže. V jižní stěně Veľkej Čiernej veže vede několik zajímavých horolezeckých cest.

Na jižní stěně Veľkej Čiernej veže je opět možné demonstrovat, jak podrobnější je polská topologie oproti slovenské. Každý ze žlabů má v polském názvosloví jméno (např. Pośredni Papirusowy Żlebek). Ve slovenštině jsou pojmenovány pouze věže a sedla.

Veľká Čierna veža z Prostrednej Čiernej veže

Na Veľkej Čiernej veži. Uprostřed SV vrchol Prostrednej Čiernej veže

Prostredná Čierna veža z Veľkej. Vpravo SV vrchol

Na Veľkej Čiernej veži

Veľká Čierna veža zpod Čierneho štítu

Papirusova štrbina

Čierne veže nabízejí zajímavé pohledy do obou přilehlých dolin. Velmi zajímavý je pohled ke Kolovému štítu.

Čierna Javorová dolina z Čiernych veží. Vlevo Snehové veže

Čierna Javorová dolina a Kolový štít (vpravo) z Čiernych veží

Kolový štít a Svinka (uprostřed) z Čiernych veží

Kolový štít z Čiernych veží

Čierny štít z Veľkej Čiernej veže

Čierne veže: pohled do Veľkej Zmrzlej doliny

Kežmarské štíty a Vidlové veže z Čiernych veží

Spišský štít a Baranie sedlo z Čiernych veží

Vyšná Barania strážnica z Čiernych veží

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I (Šport Bratislava 1957)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000