Tatranské vrcholy CXI. Čierny štít

Čierny štít

Čierny štít

Skalní pyramida v hlavním hřebeni Vysokých Tatier.

Elegantní štít lemovaný Zmrzlými dolinami a Čiernou Javorovou dolinou: Ona a snad i temná barva skalisek daly štítu jeho jméno.

Mezi horolezci velmi oblíbený vrchol, na své si mohou přijít i vysokohorští turisté. Štít nabízí nejkrásnější pohledy na rozsochu Lomnického štítu.

Čierny štít (2434 m. n. m.)

polsky: Czarny Szczyt; německy: Papirustalspitze; maďarsky: Papirusz-csúcs

Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Papirusovou štrbinou (Veľkou Čiernou vežou) a Čiernym sedlom (Kolovým štítom). Na západní straně pod Čiernym štítom se nachází Barania dolinka – horní úval Čiernej Javorovej doliny. Jižní stěny štítu spadají do Baranej kotliny, nejvyššího patra Veľkej Zmrzlej doliny. Nevysoké severní stěny se zvedají nad Malou Zmrzlou dolinou. Na východ k Zelenému plesu vysílá štít krátký hřebínek, který obě Zmrzlé doliny odděluje.

Čierny štít, mapa

Čierny štít, mapa

Čierny štít nad Baraňou dolinkou

Čierny štít nad Baraňou kotlinou

Čierny štít nad Baraňou dolinkou

Čierny štít nad Baraňou kotlinou

Čierny štít nad Baraňou dolinkou (pohled ze Spišského štítu)

Čierny štít nad Baraňou kotlinou (pohled ze Spišského štítu)

Čierny štít od Čierneho sedla. Uprostřed Čierne veže a Stolarczykovo sedlo, vpravo Vyšná Barania strážnica

Čierny štít od Čierneho sedla. Dále vpravo Čierne veže, Stolarczykovo sedlo a Vyšná Barania strážnica

Čierny štít a Čierne veže od Čierneho sedla

Čierny štít a Čierne veže od Čierneho sedla

Jako pravidelná pyramida vyčnívá z hlavního hřebene Vysokých Tatier Čierny štít. Ze západní strany ho lemuje Čierna Javorová dolina. Z ostatních světových stran je obklopen Zmrzlými dolinami (Malou a Veľkou). Mezi ně vysílá štít vedlejší východní hřeben s charakteristickým rozšířeným travnatým zakončením.

Přívlastek Čierny není v tatranském místopise neobvyklý. Čierna Javorová dolina, Čierny potok napájeným vodami z Čierneho Javorového plesa, níže ležící Čierny les, mohli bychom pokračovat dál. Zmíněné objekty však zcela jistě dostaly svá jména dřív než Čierny štít.

Název Čierny štít je zaznamenán v polských průvodcích Tatier přibližně od roku 1895. Je odvozen od Čiernej Javorovej doliny ležící pod západní stranou štítu. Svou roli při pojmenování mohla sehrát i barva skalisek.

Lovci, pytláci a hledači pokladů však znali masív Čierneho štítu mnohem dříve. Avšak Čiernym štítom ho nejspíš nenazývali. Jedno z dřívějších pojmenování vzniklo v souvislosti se smrtelným pádem slezského hledače pokladů Jána Andreja Papirusa v roce 1771. Čierny štít byl podle jedné z verzí místem, kde se událost stala. Po této události se štít jmenoval štítom Papirusa. V současném slovenském názvosloví se jméno zlatokopa objevuje pouze v názvu dvou depresí v masívu Čierneho štítu (Papirusova a Vyšná Papirusova štrbina). V názvosloví polském je mnohem častější.

Čierny štít (uprostřed) od Sedla pod Svišťovkou

Čierny štít (uprostřed) od Sedla pod Svišťovkou

Zmrzlé doliny a Červená dolina od Sedla pod Svišťovkou. Zleva Baranie rohy, Čierny štít, Kolový štít, Karbunkulový hrebeň a Jahňací štít

Zmrzlé doliny a Červená dolina od Sedla pod Svišťovkou.
Zleva Baranie rohy, Čierny štít, Kolový štít, Karbunkulový hrebeň a Jahňací štít

Čierny štít (uprostřed) z Nemeckého rebríku

Čierny štít (uprostřed) z Nemeckého rebríku

Čierny štít (vlevo) z Doliny Bielej Kežmarskej vody. Vpravo Jastrabia veža a Karbunkulový hrebeň

Čierny štít (vlevo) z Doliny Bielej Kežmarskej vody. Vpravo Jastrabia veža a Karbunkulový hrebeň

Čierny štít (v popředí) z Karbunkulového hrebeňa. Vlevo rozsocha Lomnického štítu, vpravo Baranie rohy

Čierny štít (v popředí) z Karbunkulového hrebeňa. Vlevo rozsocha Lomnického štítu, vpravo Baranie rohy

Čierny štít a Baranie rohy z Karbunkulového hrebeňa

Čierny štít a Baranie rohy z Karbunkulového hrebeňa

Čierny štít a Čierne veže nad Čiernou Javorovou dolinou

Čierny štít a Čierne veže nad Čiernou Javorovou dolinou

Čierny štít a Čierne veže ze Snehových veží

Čierny štít a Čierne veže ze Snehových veží

Čierny štít (vpravo) z Malého Kežmarského štítu. Uprostřed Baranie rohy

Čierny štít (vpravo) z Malého Kežmarského štítu. Uprostřed Baranie rohy

Čierny štít z Jahňacieho štítu. <br>V popředí Karbunkulový hrebeň, vlevo Spišský štít a Spišská ihla, vpravo Baranie rohy

Čierny štít z Jahňacieho štítu.
V popředí Karbunkulový hrebeň, vlevo Spišský štít a Spišská ihla, vpravo Baranie rohy

Čierny štít (v popředí) z Kolového štítu

Čierny štít (v popředí) z Kolového štítu

Pod jihovýchodními stěnami Čierneho štítu

Pod jihovýchodními stěnami Čierneho štítu

Jak popis tragické události naznačuje, nebyli to turisté, kdo znali Čierny štít jako první. Před nimi – v druhé polovině 19. století – tu mohli být kromě zmíněných hledačů pokladů a lovců i vojenští kartografové. Jen těžko lze tedy s určitostí říci, kdo stál na vrcholu Čierneho štítu jako první.

Jako prvovýstupci však bývají uváděni Antonia Englisch a její sedmnáctiletý syn Karl Englisch. Vystoupili na Čierny štít dne 24. 6. 1898 v doprovodu horského vůdce Jána Hunsdorfera st. (1850 – 1917).

Antonia Englisch (1853 – 1940) vyrostla v horolezecké rodině Jűlgů v alpském Innsbrucku. Vdala se do polského Krakova a stala se významnou ženskou průkopnicí tatranského horolezectví.  Lásku cílevědomě přenášela i na svého syna Karla (1881 – 1945). Ještě jako mladík stanul na přibližně čtyřiceti dosud nezlezených tatranských štítech. Povinnosti vysokoškolského pedagoga a polského diplomata v Rakouské republice učinily konec jeho horským aktivitám. Po okupaci Polska Karl Englisch odešel do zahraničního odboje. Od roku 1941 stál v čele polské rozvědky v Německu. O dva roky později byl však odhalen, uvězněn a krátce před osvobozením Vídně popraven.

V Krakově vyšla v roce 1976 antologie polské horolezecké prózy z let 1904 – 1939. Autory kapitol jsou známí polští horolezci, předmětem jejich próz jsou především vrcholy ve slovenské části Vysokých Tatier. Autorem titulního příspěvku z roku 1911 je Zygmunt Klemensiewicz (1886 – 1963), fyzik evropského významu, jeden z prvních polských sportovních horolezců. V příspěvku popisuje prvovýstup komínem v jižní stěně Čierneho štítu, který vyúsťuje v Papirusovej štrbině. Výstupu se zúčastnili i další významní polští horolezci: Janusz Chmielowski, Władysław Kulczyński ml. a Mieczysław Świerz.

Jako první v zimních podmínkách tuto cestu zopakovali 20. dubna 1956 Jozef Psotka a Zdeno Zibrin.

Jozef Psotka (1934 – 1984), elektrotechnický inženýr, byl protagonistou mnohých prvovýstupů nejen v Tatrách, ale i v jiných pohořích světa včetně Hindúkuše a Himálají. Zahynul během sestupu po prvním úspěšném československém výstupu na Mount Everest.

Zdeno Zibrin (1931 – 2004), rodák z Brezna, byl dorosteneckým mistrem Československa ve sjezdovém lyžování. Při pádu během jednoho ze závodů si zlomil obě stehenní kosti a lyžařská kariéra pro něj skončila. Kondici si nadále udržoval jako nosič horských chat. Když v roce 1954 vznikla celostátní organizace Horské služby, stal se Zdeno Zibrin prvním vedoucím pro oblast Nízke Tatry – jih. Později začal pracovat jako meteorolog na observatoři na Chopku. Přes výrazné trvalé následky úrazu se věnoval výkonnostnímu horolezectví. Zapsal se do historie zdolávání alpských stěn, které zlézal v letech 1959 – 1961 společně s českým horolezcem Radovanem Kuchařem. Přes neuvěřitelně bídné materiální vybavení se jim podařilo zdolat i dnes uznávané cesty: Walkerův pilíř na Grandes Jorasses, Sentinelle Rouge na Mont Blanc, severní stěnu Tre Cime a obávanou severní stěnu Eigeru. Jednalo se převážně o československé prvovýstupy.

Radovan Kuchař, český horolezec, který v 50. a 60. letech dvacátého století patřil mezi světovou lezeckou špičku. Ukončil svou kariéru po úrazu při pádu na Hruboskalsku. Známým jeho činem po ukončení kariéry je výstup na libereckou radnici, kdy na protest proti invazi spojeneckých vojsk na radnici vyvěsil černou vlajku.

Cesta prvovýstupců se dnes používá jako sestupová. Komín, kterým vystoupil Klemensiewicz, má dnes klasifikaci III (těžký). Jako snadný ho hodnotil i protagonista prvovýstupu. Nezapomněl však dodat: Silná a výrazná individualita tohoto štítu způsobila, že na dojmy z něj nikdy nezapomenu.

Čierny štít není turisticky přístupný. Zdatní turisté však na něj mohou vystoupit v doprovodu horského vůdce. Ti skutečně nejzdatnější mohou výstup zahájit přechodem Karbunkulového hrebeňa, pokračovat dále na Belasú vežu, Zmrzlú vežu, Kolový štít a přes Čierne sedlo vylézt na Čierny štít. Impozantní túra patří mezi nejkrásnější v celých Tatrách.

Čierny štít nabízí mimořádně pěkný rozhled do přilehlých dolin. Jako monumentální hradba působí především vrcholy na Medenou kotlinou: Kežmarské štíty, Vidlové veže a Lomnický štít a Pyšné štíty. Mimořádně pěkný je pohled na Kolový a Jahňací štít, na Karbunkulový hrebeň a Jastrabiu vežu.

Veľká Svišťovka (vlevo), Kežmarské štíty a Vidlové veže z Čierneho štítu

Veľká Svišťovka (vlevo), Kežmarské štíty a Vidlové veže z Čierneho štítu

Medená kotlina, Kežmarské štíty a Vidlové veže z Čierneho štítu

Medená kotlina, Kežmarské štíty a Vidlové veže z Čierneho štítu

Rozsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu. Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže, Lomnický štít a Pyšné štíty

Rozsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu.
Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže, Lomnický štít a Pyšné štíty

Rozsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu.<br /> Zleva Kežmarský štít, Vidlové veže, Lomnický štít, Pyšné štíty, Malá Lastovičia veža, Strapatá veža, Veterný štít ,<br /> Ovčiarska veža, Ovčiarska lávka a Spišská ihla

Rozsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu.
Zleva Kežmarský štít, Vidlové veže, Lomnický štít, Pyšné štíty, Strapatá veža, Veterný štít ,
Ovčiarska veža, Ovčiarska lávka a Spišská ihla

Rozsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu. <br>Zleva Lomnický štít, Pyšné štíty, Malá Lastovičia veža, Strapatá veža, Veterný štít , Ovčiarska veža, Ovčiarska lávka, Spišská ihla, Spišský štít a Baranie sedlo

Rozsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu. 
Zleva Lomnický štít, Pyšné štíty, Strapatá veža, Veterný štít , 
Ovčiarska veža, Ovčiarska lávka, Spišská ihla, Spišský štít a Baranie sedlo

Spišská ihla, Spišský štít (vlevo), Baranie sedlo a Baranie rohy z Čierneho štítu

Spišská ihla, Spišský štít (vlevo), Baranie sedlo a Baranie rohy z Čierneho štítu

Baranie rohy z Čierneho štítu. V popředí Čierne veže

Baranie rohy z Čierneho štítu. V popředí Čierne veže

Baranie rohy z Čierneho štítu. V popředí Čierne veže

Baranie rohy z Čierneho štítu. V popředí Čierne veže

Čierne veže z Čierneho štítu

Čierne veže z Čierneho štítu

Snehové veže a Čierna Javorová dolina z Čierneho štítu

Snehové veže a Čierna Javorová dolina z Čierneho štítu

Kolový štít a Čierna Javorová dolina z Čierneho štítu

Kolový štít a Čierna Javorová dolina z Čierneho štítu

Kolový štít z Čierneho štítu

Kolový štít z Čierneho štítu

Kolový štít a Jahňací štít z Čierneho štítu

Kolový štít a Jahňací štít z Čierneho štítu

Kolový štít, Jahňací štít a Belianske Tatry z Čierneho štítu

Kolový štít, Jahňací štít a Belianske Tatry z Čierneho štítu

Kolový štít, Jahňací štít a Belianske Tatry z Čierneho štítu

Kolový štít, Jahňací štít a Belianske Tatry z Čierneho štítu

Malá Zmrzlá dolina a Karbunkulový hrebeň z Čierneho štítu

Malá Zmrzlá dolina a Karbunkulový hrebeň z Čierneho štítu

 

Zdroje:
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
wikipedia.pl
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I, Šport Bratislava 1957
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 komentářů: Tatranské vrcholy CXI. Čierny štít

  1. Rado napsal:

    môj obľúbený, podaril sa mi tento rok 2x, konečne!

  2. SV napsal:

    „Poprednou horolezkyňou bola aj jeho matka Antonia von Englisch, pôvodom z Tirolska, na rozdiel od syna sa nikdy necítila Poľkou. Bolo spoločensky neúnosné, aby po Starom Smokovci chodila v nohaviciach. Takže na túry so synom vyrážala – a zase sa z nich vracala – v sukni a klobúku. Do „športového“ sa prezliekala, len čo fajnovej spoločnosti zmizli z očí. Ešte raz sa prezliekala na vrcholoch, kvôli vrcholovej fotografii.“
    aha! som vždy nechápala, ako sa dalo v takej dlhej sukni liezť?! 😎

  3. SV napsal:

    Zdeno Zibrin – neskutočne húževnatý človek! smajlík obdivník

  4. pepa napsal:

    Aktualizováno (jedna fotografie)

  5. SV napsal:

    Čierny štít nad Baraňou dolinkou.
    wellmi pekný on. pekná fotka.

  6. Miro napsal:

    Ďakujem za krásny štít 😀

Napsat komentář: SV Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *