Tatranské vrcholy CXIII. Zmrzlá veža

Zmrzlá veža

Zahrocený vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tatier.

Věž krčící se ve stínu mohutného Kolového štítu; na straně opačné zas leží rozložitá Belasá veža. To je důvod, proč je Zmrzlá veža z mnohých směrů těžko viditelná a dokonce i těžko identifikovatelná.

Jako samostatný cíl zajímá pouze horolezce, vysokohorští turisté ji zdolávají pouze při přechodu Karbunkulového hrebeňa.

Zmrzlá veža (2312,1 m. n. m.)

polsky: Modra Turnia; německy: Rotseeturm, Großer Pflockseeturm;
maďarsky: Vörös-tavi-torony

Nevelká, ale tvarově výrazná věž zahroceného tvaru v hlavním hřebení Vysokých Tatier mezi Kolovou štrbinou (Kolovým štítom) a Zmrzlým sedlom (Belasou vežou). Na severozápad, do Kolovej doliny, vybíhá ze Zmrzlej veže boční hřeben Kolových veží, který odděluje Kotlinku pod Bránami od Kotlinky pod Kolovým sedlom. Na straně opačné spadají stěny Zmrzlej veže do Malej Zmrzlej doliny.

Zmrzlá veža, mapa

Zmrzlá veža

Zmrzlá veža nad Malou Zmrzlou dolinou

Kolový štít a Zmrzlá veža (uprostřed) nad Malou Zmrzlou dolinou

Zmrzlá veža (uprostřed) z Jastrabej veže. Vpravo Predný Kopiniak

Čierny štít (vlevo), Čierne sedlo, Kolový štít, Zmrzlá veža a Karbunkulový hrebeň
z Nemeckého rebríku. Vpravo Jahňací štít

Jahňací štít (vlevo), Zmrzlá veža (nevýrazná), Kolový štít a Čierny štít od západu.
Uprostřed (nejvyšší) Ľadové štíty

Kolový štít, Zmrzlá veža, Zmrzlé sedlo, Karbunkulový hrebeň a Jastrabia veža
z Malého Kežmarského štítu

Zmrzlá veža nad Zmrzlým sedlom

Zmrzlá veža nad Zmrzlým sedlom

Kolový štít, Zmrzlá veža a Belasá veža z Malého Kolového štítu

Kolový štít a Zmrzlá veža z Malého Kolového štítu

Zmrzlá veža (vlevo), Belasá veža a Malý Kolový štít ze Zadného Kopiniaku

Zmrzlá veža (vlevo) a Malý Kolový štít z Karbunkulového hrebeňa

Kolový štít a Zmrzlá veža z Belasej veže

Zmrzlá veža (v popředí) z Kolového štítu

Zmrzlá veža, vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, leží mezi Kolovým štítom na jihozápadě a Belasou vežou na severovýchodě. Od Kolového štítu ji odděluje Kolová štrbina a Kolové zuby, z nichž nejbližší je Predný Kolový zub. Mezi Zmrzlou vežou a Belasou vežou leží Zmrzlé sedlo.

V úvodní charakteristice se o Zmrzlej veži hovoří jako o nevelkém, ale tvarově výrazném vrcholu.  Nutno však dodat, že takto se jeví pouze při pohledu z horních pater Malej Zmrzlej doliny a z  vrcholů Karbunkulového hrebeňa (hřeben vybíhající z Belasej veže k Jastrabej veži). Ze směrů jiných, například od Kolového sedla nebo z Jahňacieho štítu, je nevýrazná či dokonce těžko identifikovatelná. To proto, že je zastíněna svými mohutnějšími sousedy – Kolovým štítom a Belasou vežou.

Zmrzlá veža je uzlovým bodem, ve kterém se z hlavního tatranského hřebene odděluje na severozápad směřující Kolový hrebeň (Hrebeň Kolových veží). Nejvyšší bod tohoto hřebene – Veľký hrb – je od Zmrzlej veže oddělen Sedlom za Veľkým hrbom.

Severní stěny Zmrzlej veže jsou nízké, travnato-skalisté. Končí nad žlabem spadajícím ze Zmrzlého sedla. Západní stěna věže spadá do Kotlinky pod Bránami. Jihovýchodní stěna nad Malou Zmrzlou dolinou je asi 150 metrů vysoká a ohraničena je žlaby spadajícími ze Zmrzlého sedla a Kolovej štrbiny.

Na Zmrzlú vežu nevedou turistické cesty. Vysokohorskými turisty je navštěvována téměř výhradně v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa. Horolezce láká jihovýchodní stěna, kterou vede několik zajímavých cest.

Vrchol Zmrzlej veže nabízí zajímavé pohledy do všech světových stran, vyjma jižní. V tomto směru leží Kolový štít, který rozhledu zcela brání.

Malá Zmrzlá dolina ze Zmrzlej veže. Vpravo Kežmarské štíty

Hrebeň Lomnického štítu ze Zmrzlého sedla

Hrebeň Lomnického štítu ze Zmrzlej veže

Hrebeň Lomnického štítu ze Zmrzlej veže.
Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže, Lomnický štít, Pyšné štíty.
Dále vpravo Strapatá veža, Supia veža, Veterný štít a Ovčiarska veža
Vpravo blíže Čierny štít

Kolový štít ze Zmrzlej veže

Hrebeň Sviniek (v popředí) ze Zmrzlej veže

Kotlinka pod Bránami a Kolový hrebeň ze Zmrzlej veže

Kolový hrebeň a Kotlinka pod Bránami ze Zmrzlej veže.
V popředí Veľký hrb, za ním Kolové pleso

Kolová dolina ze Zmrzlej veže. V popředí Veľký hrb

Belianske Tatry ze Zmrzlej veže. Zprava Ždiarska Vidla, Havran, Nový vrch a Muráň

Kotlinka pod Kolovým sedlom ze Zmrzlej veže.
Vpravo Jahňací štít, za ním Hlúpy. Dále vlevo Ždiarska Vidla, Havran a Nový vrch

Jahňací štít a Belianske Tatry ze Zmrzlej veže. Vpravo v popředí Belasá veža

Jahňací štít (vlevo) a Karbunkulový hrebeň (vpravo) ze Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže

Belasá veža ze Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže.
Nejblíže Belasá veža a Malý Kolový štít, dále vpravo Kopiniaky a Jastrabia veža

Kopiniaky a Jastrabia veža ze Zmrzlej veže

Slovenské pojmenování vrcholu se liší od polského, německého i maďarského. Odvozeno je od Malej Zmrzlej doliny, kterou na severozápadě společně se svými sousedy uzavírá.

Dřívější slovenské pojmenování  – Červená veža – bylo odvozena od Červeného plesa v blízké Červenej doline. Stejně tak pojmenování polské je odvozeno od  Belasého plesa (polsky Modry Stawek) v Červenej doline. I pojmenování německé a maďarské je odvozeno od ples v blízkém okolí věže.

Poznámka: Polský překlad slovenského pojmenování – Zamarła Turnia – patří jinému objektu: horolezecky nejpřitažlivějšímu vrcholu v polské části Tatier.

Jako první na Zmrzlú vežu vystoupili v létě roku 1900 Jan Fischer, Zygmunt Jaworski, Stanisław Krygowski, Klemens Bachleda i Józef Gąsienica Kaspruś Zuzaniak.

První zimní výstup uskutečnila dvojice maďarských horolezců – Gyula Hefty i Lajos Rokfalusy –  3. 12. 1911.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I (Šport Bratislava 1957)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000