Přelom roku jsme s dcerou Kačkou strávili ve Vysokých Tatrách a za Tatrami…
Vysoké Tatry měly ráz zcela nevánoční. Minimální sněhová pokrývka a i to málo sněhu se den po dni měnilo v led. Pro zimní turistiku jen málo příznivé podmínky. A nejen pro turistiku. Podobně na tom byli horolezci. Díky mimořádně nebezpečným podmínkám byl přelom roku v Tatrách skutečně tragický…
Chodit jsme mohli jen tam, kde to bylo bezpečné. První den našeho pobytu teplota neklesla příliš pod bod mrazu. Vydat jsme se proto mohli na relativně dlouhou túru do doliny Zlomísk. Došli jsme až k Ľadovému plesu. Tam však padla mlha a další postup ztrácel smysl. Cestou zpět k Popradskému plesu (viz titulní fotografie) jsme se kochali krásami Ľadového potoka.
Druhý den byla mlha ještě hustší a pokryla celé Tatry. Vidět bylo jen na pár metrů. Po turistickém chodníku jsme došli k vodopádu Skok. Tady byla mlha už tak hustá, že jsme nedohlédli ani ke srázům vodopádu. Podobně jako předchozího dne jsme zaměřili svoji pozornost na potok – tentokrát Mlynický.
Den před Silvestrem začaly silné mrazy. Polední procházka kolem Tatranskej Štrby nabídla krásné pohledy na tatranské štíty.
Na Silvestra jsme si odskočili za Tatry, do Pieninskeho národného parku. V Červenom Kláštore jsme byli brzy ráno. Mrzlo, až praštělo. V Prielomu Dunajca ještě víc. S postupem dne se však oteplovalo a kolem poledne to připomínalo spíše jarní den. Žel, v těchto končinách jsem nebyl dobrých čtyřicet let. Spoléhal jsem se na polskou turistickou mapu a to, co se v mapě jevilo jako lávka, byl „pouze“ letní přívoz. Do Červeného Kláštora jsme se museli vrátit stejnou cestou a vynechat tak výstup na Sokolicu či na Trzy Korony.
Na Nový rok, před polednem, jsme vyrazili do Starého Smokovca. Na Hrebienku jsme si prohlédli tradiční Tatranský ľadový dóm. Měli jsme strach, zda teplé dny před Vánocemi stavbu z ledu nepoškodily, ale obavy byly zbytečné. Nádherná podívaná.
Ještě nádhernější scenérie nabídly Vodopády Studeného potoka. Okružní cestu jsme z důvodu bezpečnosti museli absolvovat v mačkách. Žel, uvědomil jsem si až doma, při prohlížení fotografií, že fotografovat zmrzlý potok je daleko těžší, než fotografovat potok tekoucí. Proto nabízím jen málo fotografií.
V meteorologických podmínkách konce roku jsme více zvládnout nemohli. Méně je však někdy více, a na konci roku to v Tatrách platilo dvojnásob.
nádherné fotografie…..
Prielom Dunajce, úžasná scenérie, utkvěla nám s Hankou 50 let v našich biologických hardech. Živie vidím, jak se Hanka s bratrem vydali přebrodit k Polákům a nedali to, jen je to pořádně omlátilo. Voda nebyla zas tak moc kách, my nejezdíme na vodu v lednu. Právě /-5hod/ jsem se nechal uzdravit, byla to chřipka typu A v rozvinutém stádiu, takže jenn tak, tak. Tepelj už nejsu, jen strašně drhnu a cpu se antib. Moc vás všecky zdravím a buďte zdraví. Buteo
Ahoj a brzy se uzdrav!!! (brodit bych to nechtěl…)
pekné fotky, pozdravujem 😎
Díky! I já tebe zdravím 🙂
„fotografovat zmrzlý potok je daleko těžší, než fotografovat potok tekoucí.“
……..okrem iného aj preto, že spadnúť do potoka zmrznutého je ďaleko nepríjemnejšie 😎