Tatranské vrcholy CXV – CXVIII. Karbunkulový hrebeň

Karbunkulový hrebeň

Karbunkulový hrebeň

Hřeben vybíhající z Belasej veže k východu, pokračující postupně přes čtyři pojmenované vrcholy a pět pojmenovaných sedel k Jastrabej veži.  

Karbunkulový hřeben je neodmyslitelnou součástí panoramatu Doliny Bielej Kežmarskej vody při pohledu z turistického chodníku k Zelenému plesu. 

Tatranské vrcholy CXV:       Malý Kolový štít
Tatranské vrcholy CXVI:     Zadný Kopiniak
Tatranské vrcholy CXVII:   Prostredný Kopiniak
Tatranské vrcholy CXVIII: Predný Kopiniak

************************************************************************************

 Karbunkulový hrebeň

Vedlejší hřeben vybíhající z Belasej veže v hlavním hřebeni Vysokých Tatier k východu. Odděluje Malú Zmrzlú dolinu od Červenej. Tvoří ho Belasé sedlo, Malý Kolový štít, Zadná Karbunkulová štrbina (Zadná Sklenená štrbina), Zadný Kopiniak, Prostredná Karbunkulová štrbina (Prostredná Sklenená štrbina), Prostredný Kopiniak, Predná Karbunkulová štrbina (Predná Sklenená štrbina), Predný Kopiniak a nad Zelené pleso vysunutá Jastrabia veža.

Poznámka: V některé literatuře je pod názvem Karbunkulový hrebeň uváděna pouze část výše zmíněného hřebene mezi Belasým sedlom a Jastrabím sedlom, tedy bez Jastrabej veže. Tohoto řazení se budu držet i já. Jastrabia veža byla předmětem XXVII. části mého seriálu o tatranských vrcholech.

Karbunkulový hrebeň, mapa

Karbunkulový hrebeň, mapa

Karbunkulový hrebeň a Kolový štít z Malého Kežmarského štítu

Karbunkulový hrebeň a Kolový štít z Malého Kežmarského štítu

Jastrabia veža, Karbunkulový hrebeň a Belasá veža nad Malou Zmrzlou dolinou

Jastrabia veža (vpravo), Karbunkulový hrebeň a Belasá veža nad Malou Zmrzlou dolinou

Karbunkulový hrebeň nad Malou Zmrzlou dolinou: <br /> zprava Predný, Prostredný a Zadný Kopiniak, Malý Kolový štít Belasá veža

Karbunkulový hrebeň nad Malou Zmrzlou dolinou:
zprava Predný, Prostredný a Zadný Kopiniak, Malý Kolový štít a Belasá veža

Karbunkulový hrebeň zpod Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň zpod Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň zpod Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň a Belasá veža (vlevo) zpod Zmrzlej veže

Karbunkulový hrebeň a Kolový štít (uprostřed) z Prednej Kozej štrbiny

Karbunkulový hrebeň a Kolový štít (uprostřed) z Prednej Kozej štrbiny

Jastrabia veža, Karbunkulový hrebeň a Kolový štít z Jahňacieho štítu

Jastrabia veža, Karbunkulový hrebeň a Kolový štít z Jahňacieho štítu

Karbunkulový hrebeň a Kolový štít zpod Jahňacieho štítu

Karbunkulový hrebeň, Belasá veža a Kolový štít (vpravo) zpod Jahňacieho štítu

Karbunkulový hrebeň nad Červenou dolinou.<br>Zleva Predný, Prostredný a Zadný Kopiniak, Malý Kolový štít a Belasá veža

Karbunkulový hrebeň nad Červenou dolinou.
Zleva Predný, Prostredný a Zadný Kopiniak, Malý Kolový štít a Belasá veža

Jastrabia veža a Karbunkulový hrebeň z Kozieho štítu

Jastrabia veža (vlevo) a Karbunkulový hrebeň z Kozieho štítu

Karbunkulový hrebeň, Zmrzlá veža a Kolový štít z Jastrabej veže

Karbunkulový hrebeň, Zmrzlá veža a Kolový štít z Jastrabej veže

Panoráma Doliny Bielej Kežmarskej vody z turistického chodníku k Zelenému plesu<br>Zleva Čierny štít, Malá Zmrzlá dolina, Jastrabia veža a Karbunkulový hrebeň

Panoráma Doliny Bielej Kežmarskej vody z turistického chodníku k Zelenému plesu
Zleva Čierny štít, Malá Zmrzlá dolina, Jastrabia veža a Karbunkulový hrebeň

V Karbunkulovom hrebeni je devět popsaných objektů. Belasé sedlo odděluje Belasú vežu od Malého Kolového štítu; ten je Zadnou Karbunkulovou štrbinou oddělen od Zadného Kopiniaku. Následují Prostredná Karbunkulová štrbina, Prostredný Kopiniak, Predná Karbunkulová štrbina a Predný Kopiniak, posléze Jastrabie sedlo.

Poznámka: Karbunkulové štrbiny byly dříve označovány jako Sklenené štrbiny

Názvosloví polské, které je podrobnější, pojmenovává další čtyři elevace v hřebeni Predného Kopiniaku.

Severní stěny Karbunkulového hrebeňa, spadající do Červenej doliny, jsou relativně mírné. Stěny jižní, zvedající se nad Malou Zmrzlou dolinou, jsou strmé. Tvoří val, v polském názvosloví označován jako Kopiniakowy Mur. Dosahuje výšky kolem dvou stovek metrů. Tato formace je protkána sítí horizontálních i vertikálních prvků; v polském názvosloví má většina z nich svá jména (kolem dvaceti popsaných objektů).

Karbunkulový hrebeň patří mezi nejvyhledávanější tatranské cíle vysokohorských turistů. Přechod hřebene je možné realizovat v doprovodu horského vůdce. Obtížnost cesty se pohybuje kolem II UIAA, bez podcházení některých úseků hřebene II-III. Cesta začíná v Jastrabom sedle a pokračuje přes Kopiniaky na Malý Kolový štít a Belasú vežu. Málokterý turista však chce přechod ukončit už zde. Většina pokračuje na Zmrzlú vežu a Kolový štít. Sestup pak vede Malou Zmrzlou dolinou.

Karbunkulový hreneň nabízí překrásné pohledy do přilehlých dolin. Dominantními objekty při pohledu k severu jsou Jahňací štít a hřeben spojující ho s Kozím štítom. Na dalším horizontu se táhne hradba Belianskych Tatier. Pohledu na stranu jižní až jihovýchodní vévodí rozsocha Lomnického štítu a Baranie rohy. Blíže, na opačné straně Malej Zmrzlej doliny se tyčí Čierny štít.

Jako první v letním období přešli Karbunkulový hrebeň polští horolezci Zygmunt Klemensiewicz a Roman Kordys (11. srpna 1905).

Zimním prvovýstup je připisován trojici polských horolezců (Jadwiga Honowska, Zofia Krókowska a Jan Alfred Szczepański, kteří Karbunkulovým hrebeňom přešli na Malý Kolový štít 5. dubna 1928.

Poznámka: údaje o prvovýstupech se v případě Karbunkulového hrebeňa liší. Cituji z horolezeckého  průvodce Vysokých Tatier A. Puškáša.

************************************************************************************

Malý Kolový štít (2276 m. n. m.)

polsky: Mały Kołowy Szczyt, německy: Englischspitze, maďarsky: Englisch-csúcs

Tvarem i polohou nevýrazný vrchol, avšak v Karbunkulovom hrebeni nejvyšší štít mezi Belasým sedlom (Belasou vežou v hlavním hřebeni Vysokých Tatier) a Zadnou Karbunkulovou štrbinou (Zadným Kopiniakom) nad Malou Zmrzlou a Červenou dolinou.

Severní stěna Malého Kolového štítu ustupuje nepříliš strmě do Červenej doliny. Má travnato-skalistý charakter, je protkána množstvím skalních bloků a věžiček. Zcela odlišný charakter má jižní strana štítu. Strmě spadá asi dvě stě metrů vysokou stěnou do Malej Zmrzlej doliny. Tvořena je třemi mohutnými pilíři s hlubokými vhloubeními. Mezi horolezci má stěna zvučné jméno. Aktuálně je v ní popsáno asi šest cest vysoké obtížnosti.

Pojmenování štítu v jazyce slovenském a polském vychází z dřívějšího začlenění vrcholu do masívu Kolového štítu. Názvosloví německé a maďarské odráží jména aktérů prvního doloženého prvovýstupu.

Jako nejvyšší v Karbunkulovom hrebeni nabízí Malý Kolový štít krásné rozhledy do přilehlých dolin a na štíty je lemující. Zajímavý je pohled ke Kolovému štítu a Zmrzlej veži.

Malý Kolový štít na Belasým sedlom

Malý Kolový štít nad Belasým sedlom

Malý Kolový štít od Belasého sedla

Malý Kolový štít od Belasého sedla

Malý Kolový štít z Belasej veže

Malý Kolový štít z Belasej veže

Malý Kolový štít nad Zadnou Karbunkulovou štrbinou

Malý Kolový štít nad Zadnou Karbunkulovou štrbinou

Kopiniaky z Malého Kolového štítu

Kopiniaky z Malého Kolového štítu

Na Malom Kolovom štíte: vpravo Belasá veža, vlevo Kolový štít

Na Malom Kolovom štíte: vpravo Belasá veža, vlevo Kolový štít

Závěr Malej Zmrzlej doliny z Malého Kolového štítu. Uprostřed Čienry štít a Baranie rohy

Závěr Malej Zmrzlej doliny z Malého Kolového štítu. Uprostřed Čienry štít a Baranie rohy

Závěr Malej Zmrzlej doliny z Malého Kolového štítu.<br>Vpravo Čierny štít a Baranie rohy, vlevo rozsocha Lomnického štítu

Závěr Malej Zmrzlej doliny z Malého Kolového štítu.
Vpravo Čierny štít a Baranie rohy, vlevo rozsocha Lomnického štítu

Rozsocha Lomnického štítu z Malého Kolového štítu. <br /> Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže a Lomnický štít. Dále vpravo Pyšné štíty, Strapatá veža, <br>Supia veža, Veterný štít, Ovčiarska veža, Spišská ihla a Spišský štít. Vpravo blíže Čierny štít

Rozsocha Lomnického štítu z Malého Kolového štítu.
Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže a Lomnický štít. Dále vpravo Pyšné štíty, Strapatá veža,
Supia veža, Veterný štít, Ovčiarska veža, Spišská ihla a Spišský štít.

Pohled z Malého Kolového štítu k Čiernemu sedlu. Vlevo Čierny štít a Baranie rohy

Pohled z Malého Kolového štítu k Čiernemu sedlu. Vlevo Čierny štít a Baranie rohy

Baranie rohy (vpravo), Čierny štít a rozsocha Lomnického štítu z Malého Kolového štítu

Baranie rohy (vpravo), Čierny štít a rozsocha Lomnického štítu z Malého Kolového štítu

Belasá veža, Zmrzlá veža a Kolový štít z Malého Kolového štítu

Belasá veža (vpravo), Zmrzlá veža a Kolový štít z Malého Kolového štítu

Jahňací štít a Belianske Tatry z Malého Kolového štítu

Jahňací štít a Belianske Tatry z Malého Kolového štítu

Červená dolina, Jahňací štít, Kozí štít (vpravo) a Belianske Tatry z Malého Kolového štítu

Červená dolina, Jahňací štít, Kozí štít (vpravo) a Belianske Tatry z Malého Kolového štítu

První na Malý Kolový štít vystoupili (od severu z Červenej doliny) Antónia a Karol Englischovci s vůdci Jánom Hunsdorferom st. a Jánom Strompfom (18. srpna 1898).

Zimní prvovýstup je připisován trojici polských horolezců (Jadwiga Honowska, Zofia Krókowska a Jan Alfred Szczepański), kteří 5. dubna 1928 přešli Karbunkulovým hrebeňom od Jastrabieho sedla na Malý Kolový štít.

************************************************************************************

Zadný Kopiniak (2255 m. n. m.)

polsky: Zadni Jastrzębi Kopiniak; německy: Hinterer Rotseekopf;
maďarsky: Hátsó-Vöröstavi-púp

Vrchol v Karbunkulovom hrebeni mezi Zadnou Karbunkulovou štrbinou (Malým Kolovým štítom) a Prostrednou Karbunkulovou štrbinou (Prostredným Kopiniakom) nad Malou Zmrzlou a Červenou dolinou.

Zadný Kopiniak je skalní věž v Karbunkulovom hrebeni. Z trojice Kopiniakov je nejvyšší a nejvíce vysunutý na západ.

Vysokohorští turisté věž navštěvují výhradně v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa. Horolezce zajímá exponovaná jižní stěna, vysoká kolem dvou stovek metrů.

Slovenský a polský název vrcholu vychází ze starého spišského a podhalaňského nářečí, kde slovo kopiniak znamená vrchol podobný mohyle. Odráží tak vzhled hřebene při pohledu z Doliny Bielej kežmarskej vody. Názvosloví maďarské a německé je odvozeno od Červeného plesa v přilehlé Červenej doline.

Zadný Kopiniak ze Zadnej Kopiniakovej štrbiny

Zadný Kopiniak ze Zadnej Karbunkulovej štrbiny

Prostredný a Predný Kopiniak ze Zadného Kopiniaku

Prostredný a Predný Kopiniak ze Zadného Kopiniaku

Pohled ze Zdného Kopiniaku do Malej Zmrzlej doliny

Pohled ze Zadného Kopiniaku do Malej Zmrzlej doliny

Jako první v letním období vystoupili na Zadný Kopiniak – v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa –  polští horolezci Zygmunt Klemensiewicz a Roman Kordys (11. srpna 1905).

Zimní prvovýstup je připisován trojici polských horolezců (Jadwiga Honowska, Zofia Krókowska a Jan Alfred Szczepański), kteří 5. dubna 1928 přešli Karbunkulovým hrebeňom od Jastrabieho sedla na Malý Kolový štít.

************************************************************************************

Prostredný Kopiniak

polsky: Pośredni Jastrzębi Kopiniak; německy: Mittlerer Rotseekopf;
maďarsky: Középső-Vöröstavi-púp

Elevace v Karbunkulovom hrebeni mezi Prostrednou a Prednou Karbunkulovou štrbinou (Zadným a Predným Kopiniakom) nad Malou Zmrzlou a Červenou dolinou.

Severní stěny Prostredného Kopiniaku mají podobný charakter, jaký mají nejbližší sousedé. Do Červenej doliny spadají nepříliš strmě, na mnohých místech jsou prorostlé travami. Stěna jižní je naopak strmá (nejvíce v horní partii).

Podobně jako Zadný Kopiniak navštěvují vysokohorští turisté i Prostredný Kopiniak výhradně v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa.

Karbunkulový hrebeň z Prostredného Kopiniaku<br>Nejblíže Zadný Kopiniak, dále doleva Malý Kolový štít, Zmrzlá veža a Kolový štít

Karbunkulový hrebeň z Prostredného Kopiniaku
Nejblíže Zadný Kopiniak, dále doleva Malý Kolový štít, Zmrzlá veža a Kolový štít

Predný Kopiniak z Prostredného Kopiniaku

Predný Kopiniak z Prostredného Kopiniaku

Karbunkulový hrebeň z Predného Kopiniaku<br /> Nejblíže Prostredný Kopiniak, za ním Zadný Kopiniak. <br>Dále Malý Kolový štít a Belasá veža. Vlevo Zmrzlá veža

Karbunkulový hrebeň z Predného Kopiniaku.
Nejblíže Prostredný Kopiniak, za ním Zadný Kopiniak.
Dále Malý Kolový štít a Belasá veža. Vlevo Zmrzlá veža

Jako první v letním období vystoupili na Prostredný Kopiniak – v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa –  polští horolezci Zygmunt Klemensiewicz a Roman Kordys (11. srpna 1905).

Zimní prvovýstup je připisován trojici polských horolezců (Jadwiga Honowska, Zofia Krókowska a Jan Alfred Szczepański), kteří 5. dubna 1928 přešli Karbunkulovým hrebeňom od Jastrabieho sedla na Malý Kolový štít.

************************************************************************************

Predný Kopiniak (asi 2250 m. n. m.)

polsky: Skrajny Jastrzębi Kopiniak; německy: Vorderer Rotseekopf;
maďarsky: Elülső-Vöröstavi-púp

Elevace v Karbunkulovom hrebeni mezi Prednou Karbunkulovou štrbinou (Prostredným Kopiniakom) a Jastrabím sedlom (Jastrabou vežou) nad Malou Zmrzlou a Červenou dolinou.

Z trojice Kopiniakov věž nejvíce vysunutá na východ. Mezi Jastrabím sedlom a Predným Kopiniakom se nachází ještě několik nevýrazných objektů. Pojmenovány jsou v polském názvosloví, ve slovenském jména nemají.

Predný Kopiniak je charakteristickým prvkem panoramatu Doliny Bielej Kežmarske vody. Z cesty k Zelenému plesu je jeví jako mohutnější soused Jastrabej veže.

Severní stěna spadající do Červenej doliny má travnato-skalistý charakter. Rozložitá, strmá jižní stěna nad Malou Zmrzlou dolinou je z levé strany ohraničena výrazným charakteristickým zářezem spadajícím z Prednej Kopiniakovej štrbiny, asi do dvou třetin výšky stěny. Ze strany pravé ji pak ohraničuje hluboký zářez spadající z Jastrabieho sedla.

Původ slovenského a polského a německého pojmenování byl vysvětlen výše. V názvosloví maďarském se odráží vazba na jedny z prvních horolezců, kteří Predný Kopiniak zdolali. Byli to členové universitního turistického klubu Magyar Turista Egyesület Egyetemi Osztály. Vrchol se tak nazýval Egyetemi-csúcs, tedy Universitní vrchol.

Vysokohorští turisté navštěvují Predný Kopiniak výhradně v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa. Horolezce zajímá exponovaná jižní stěna, kterou vede několik zajímavých cest vysoké obtížnosti.

Predný Kopiniak z výšvihu nad Jastrabím sedlom

Predný Kopiniak z výšvihu nad Jastrabím sedlom

Hrana Predného Kopiniaku a Jastrabia veža

Hrana Predného Kopiniaku a Jastrabia veža

Hrana Predného Kopiniaku

Hrana Predného Kopiniaku a Jastrabia veža

Karbunkulový hrebeň z Predného Kopiniaku.<br /> Nejblíže Prostredný a Zadný Kopiniak, Malý Kolový štít, <br>za ním vpravo Belasá veža, vlevo Zmrzlá veža. Nejdále Kolový štít

Karbunkulový hrebeň z Predného Kopiniaku.
Nejblíže Prostredný a Zadný Kopiniak, dále Malý Kolový štít,
za ním vpravo Belasá veža, vlevo Zmrzlá veža. Nejdále Kolový štít

Na Prednom Kopiniaku. Vpravo Jastrabia veža

Na Prednom Kopiniaku. Vpravo Jastrabia veža

Jastrabia veža z výšvihu Predného Kopiniaku

Jastrabia veža z výšvihu Predného Kopiniaku nad Jastrabím sedlom

Červená dolina a Kozí štít z Predného Kopiniaku

Červená dolina a Kozí štít z Predného Kopiniaku. Na horizontu Belianske Tatry

Dolina Bielej Kežnarskej vody z Predného Kopiniaku

Dolina Bielej Kežmarskej vody z Predného Kopiniaku

Jahňací štít z Predného Kopiniaku

Jahňací štít z Predného Kopiniaku

Lomnický štít, Vidlové veže a Kežmarské štíty z Predného Kopiniaku

Lomnický štít, Vidlové veže a Kežmarské štíty z Predného Kopiniaku

Pohled z Predného Kopiniaku ke Kolovému sedlu

Pohled z Predného Kopiniaku ke Kolovému sedlu

Jako první v letním období vystoupili na Predný Kopiniak – v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa –  polští horolezci Zygmunt Klemensiewicz a Roman Kordys (11. srpna 1905).

Zimní prvovýstup je připisován trojici polských horolezců (Jadwiga Honowska, Zofia Krókowska a Jan Alfred Szczepański), kteří 5. dubna 1928 přešli Karbunkulovým hrebeňom od Jastrabieho sedla na Malý Kolový štít.

 Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I (Šport Bratislava 1957)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000

Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 komentářů u Tatranské vrcholy CXV – CXVIII. Karbunkulový hrebeň

  1. SV napsal:

    „V Karbunkulovom hrebeni je devět popsaných objektů.“ a celá kopa nepopsaných 😉

  2. Rado napsal:

    TOP článok, výborne spracovaný text aj foto, ďakujem. Tam sa ešte určite vrátim. 😎

  3. Rado napsal:

    veľmi rád! 😎

  4. SV napsal:

    ….a vezmete ma do ruksaku? 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.