Střípky z Pienin

Střípky z Pienin

Ve Vysokých Tatrách panovalo v minulém týdnu proměnlivé, nestabilní počasí. Slunce se na dlouhou dobu schovalo za mraky a nejevilo nejmenší chuť prozářit horskou krajinu. Vysoko v horách přibýval nový a nový sníh. Sněhová pokrývka proto nedosahovala stability, jaká je v tomto ročním období již běžná. Rozložení sněhu bylo vůbec podivné. Pod horami už i na stinných místech roztál, ve vysokých polohách naopak padal místy až kalamitním způsobem.

Jako z nouze ctnost se proto dal chápat náš celodenní výlet do Pienin…

…byl to však nejhezčí den celého týdne a nejhezčí zážitek z celého pobytu.

Pieniny jakoby chtěly ukázat, že co je v Tatrách, nemusí být za Tatrami. Nádherný slunečný den, jarní počasí a téměř jarní teploty. Prohlídka Prielomu Dunajca, výstup na Trzy Korony, návštěva zříceniny hradu Pieniny, víc nebylo možné během jediného dne stihnout.

Nabízím – bez nadbytečného doprovodného povídání – fotografie z mimořádně povedeného výletu. Myslím, že beze zbytku dokreslí atmosféru jedinečného dne…

************************************************************************************

Itinerář našeho výletu byl pečlivě naplánovaný. S trochou nadsázky do poslední minuty. Jinak to však nešlo. Pokud jsme chtěli spatřit to, co jsme si umanuli, nemohli jsme zahálet.

V ranním rozbřesku naše kroky nejprve míří do Prielomu Dunajca. Sluneční paprsky rychle rozmělňují mlhu; z ní se jako mohutné jehlany postupně vynořují všechny vrcholy masívu Trzech Koron. Říkám všechny, protože je jich víc, než pouhé tři. Co z nich jsou a co nejsou Korony, mi však zůstalo utajeno.

Trzy Korony

Vcházíme do Prielomu Dunajca. Byl jsem tu před dvěma měsíci a krajina se změnila k nepoznání. Rozkvétá devětsil, jaro je cítit na každém kroku. Oproti zimě mírně zvýšená hladina vody Dunajca omývá vápencové terasy na pravém břehu řeky. Sluneční paprsky je vybělují do nejsvětlejšího odstínu bílé. Světlejší už vytvořit nedovedou. Naopak vodu v řece barví do zelena; v hlubších tůních pak přidávají něco modré…

Jedno z nejkrásnějších míst celého Prielomu. Kdosi poznamenal: Zátoka pieninských víl.

Sromowce Niżne: Pohled na Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca – vápencové terasy na pravém břehu řeky

Prielom Dunajca – vápencové terasy na pravém břehu řeky

Prielom Dunajca – vápencové terasy na pravém břehu řeky

Zátoka pieninských víl

Zátoka pieninských víl

Zátoka pieninských víl

Zátoka pieninských víl

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca

Abychom vystoupili na Trzy Korony, musíme přejít řeku. Jediný most přes Dunajec široko daleko vede z  Červeného Kláštora do protější polské obce Sromowce Niżne. Cestou k mostu obdivujeme starý klášter, národní kulturní památku.

Červený Kláštor

Červený Kláštor a Trzy Korony

Výstup na Trzy Korony není náročný časově. Od mostu dvě hodiny. Po fyzické stránce to už tak jednoduché není. Převýšení téměř šest stovek metrů. Fascinuje nás vztah Poláků k známým a oblíbeným turistickým místům. Pečlivě upravené chodníky. Kovová konstrukce umožňuje bezpečný přístup až na samotný vrchol Trzech Koron. Není turistická sezóna, proto se tu nevybírá vstupné. Částka, která se vybere v sezóně, je celá investovaná do údržby chodníků. Nemalá část byla použita na záchranu zříceniny hradu Pieniny.

A ještě jeden postřeh stran turistického ruchu. Na slovenské straně, v Červenom Kláštore, není otevřena jediná restaurace. Na straně polské všechny. A nikomu nevadí, že se hosté dají spočítat na prstech jedné ruky.

Rozhled z vrcholu Trzech Koron je mimořádný. Přesto, že je viditelnost nedobrá (nejvíce mě mrzí nedohlednost Tatier), je pohled fascinující. Stužka Dunajca mizejícího v Prielomu. Polská část Pienin, přehrada Jezioro Czorsztyńskie, Spišská Magura. Zamagurie, nádherný kraj.

Koketuji z myšlenkou doběhnout ještě na další rozhledovou perlu Pienin, Sokolicu, to je však vzhledem k členitosti terénu nereálné.

Pohled z Trzech Koron k východu

Pohled z Trzech Koron k západu

Pohled z Trzech Koron k západu

Pohled z Trzech Koron k západu

Červený Kláštor a Sromowce Niżne z Trzech Koron

Sromowce Niżne a Dunajec z Trzech Koron

Trzy Korony

Posledním cílem, který ještě dnes zvládneme, je zřícenina hradu Pieniny. Nachází se asi půlhodiny cesty (stále dolů a dolů) od Trzech Koron. Naštěstí nebudeme muset šlapat celou cestu zpět nahoru. Kousek nad hradem je odbočka vedoucí zpět k obci Sromowce Niżne.

Pieninský hrad je spojen se jménem sv. Kingy (Kunigunda). Jejím otcem byl uherský král Béla IV., matkou Mária, dcera řeckého krále Teodora I. Manželem byl krakovský kníže Boleslav V. S ním žila v celibátním manželství (odtud prý jméno Boleslav Stydlivý ). Na hradě Pieniny se sv. Kinga ukrývala před Tatary.

Založila klášter klarysek v Starym Saczu. Po smrti manžela do něj vstoupila jako prostá řeholnice. Je považována za ochránkyni chudých a utiskovaných. Byla vzorem trpělivosti, starala se o nemocné. Svatořečení sv. Kingy vykonal v červnu 1999 Jan Pavel II v Starym Saczu.

Sv. Kinga

Zřícenina hradu Pieniny

Pár výškových metrů vzhůru, pak chodníkem nejen pečlivě upraveným, ale i s nejvyšším citem ke krajině vedeným, se vracíme k Dunajci.

Nesmím zapomenout: Trzy Korony obklopují nádherné původní lesy. Převažujícími dřevinami jsou buk a jedle. Tolik jedlí jsem skutečně nikde ještě neviděl…

K dnešnímu výletu není co dodat. Odnášíme si mimořádné zážitky, poznali jsme nádhernou krajinu.

Pod Trzema Koronami