Okolo Dalešic

Okolo Dalešic

Okolo Dalešic

Putování kolem střední části Dalešické přehrady bylo okořeněno vůní trampingu, horolezectví a dávné historie…

Přečerpávací vodní nádrž Dalešice, vybudovaná na řece Jihlavě v letech 1970 až 1978, se chlubí několika nej. Je nejhlubší vodní nádrží v České republice; maximální hloubka je 85,5 metru. Taktéž těleso hráze je nejvyšší v Česku. Sto metrů vysoká sypaná hráz je dokonce druhá nejvyšší svého druhu v Evropě. Její stavba se neobešla bez komplikací. Až během stavby, při podrobném geologickém průzkumu bylo zjištěno, že podloží nevyhovuje původnímu záměru vybudovat betonovou hráz. Vybudována byla hráz sypaná, z místních stavebních materiálů. Střední část má těsnící jílové jádro, které muselo být několikrát opakovaně naváženo. Jíl totiž nesmí při ukládání zmoknout. To se několikrát stalo a navážení se muselo opakovat.

Vzdutí hladiny je dlouhé 22 kilometrů, dosahuje až k obci Vladislav. Maximální objem zadržené vody činí 127,3 mil. kubických metrů. V rámci vodních děl na Moravě patři k největším.

Vodní nádrž slouží především jako zdroj technologické vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Voda se čerpá z nádrže Mohelno, nacházející se pod Dalešicemi. Tyto dvě vodní nádrže tvoří zároveň jeden energetický komplex. Elektrárna o výkonu 4 x 120 MW v tělese dalešické hráze je schopna krátkodobě nahradit jeden blok dukovanské elektrárny.

************************************************************************************

Tolik technické údaje. Dodnes jsem nepochopil a nevím, co to bylo za nápad, čerpat technologickou vodu pro Dukovany z nádrže spodní a zasolenou vodu vypouštět do horní. Při dobré konstelaci hvězd by tak mohlo dojít k zasolení absolutnímu. To se naštěstí neděje a na Temelíně to páni projektanti napravili.

Zatopením údolí řeky Jihlavy v celkové délce téměř třicet kilometrů zmizelo jedno z nejkrásnějších říčních údolí v celém tehdejším Československu. Žel, lidské potřeby se nenakrmí samy, je potřeba je živit (jsem přesvědčen, že největší boje na této frontě teprve vypuknou) a údolí Jihlavy bylo jednou z velkých daní.

Zatopením údolí Jihlavy u Dalešic zmizelo několik velmi starých mlýnů. Nejstarší z nich, Koněšínský, byl vybudován už ve 13. století na území třebíčského kláštera. Mlýn u Číměře je poprvé zmiňován už v roce 1366. Další stály u Třebenic, u Hartvíkovic, u Kozlan.

Údolí Jihlavy milovali (a dodnes milují) trampové. Za první republiky zde vzniklo několik trampských osad; jména některých žijí dodnes.

Výstavbou Dalešic jedna krása zanikla, druhá vznikla. Jezero a jeho okolí je oblíbenou rekreační destinací nejen obyvatel Třebíčska. Na své si tu stále přijdou milovníci klidu, protože liduprázdných míst je tu stále ještě dost. Naopak společenští jedinci tu najdou spoustu vzruchu v kempech či na lodi, která brázdí vody přehrady.

************************************************************************************

Naše putování začíná v Koněšíně. Po zeleně značené turistické cestě scházíme k jezeru. Nad přístavištěm výletní lodě odbočujeme neznačenou stezkou k utajené vyhlídce. Otevírá se nám první pohled na jezero. Je brzy ráno (děti v Koněšíně teprve mířily do školy), slunce je ještě ukryté kdesi za vysokými břehy přehrady. Ještě dlouho bude trvat, než osvětlí vodní hladinu, než stromy na břehu začnou promítat své stíny do vod přehrady. Ta má barvu měsícem prozářené noci. Temně modrá, jen můj fotoaparát ji příliš zesvětluje.

Kolem jezera panuje klid. Je pondělí a sezóna přece jen ještě nezačala. Krom nás a několika rybářů liduprázdno.

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Dalešická přehrada pod Koněšínem

Přicházíme k místu, kde stával Koněšínský mlýn, podle záznamů nejstarší v údolí Jihlavy. Dnes je tu rekreační pláž, zaparkované loďky tu mají desítky rybářů a rekreantů.

V těchto místech stával Koněšínský mlýn

V těchto místech stával Koněšínský mlýn

Cesta se na chvíli vzdaluje vodní hladině. Prudkým stoupáním míří k rozcestí u Kozlan. Ještě pár stovek metrů a odbočujeme k místu, které v žádném případě nemůžeme minout. Maxův kříž, snad nejkrásnější pietní trampské místo v celém Česku. Tady trampové už dlouhá léta vzdávají hold kamarádům, kteří již odešli na věčný vandr.

Dalešická přehrada, Maxův kříž

Dalešická přehrada, Maxův kříž

Dalešická přehrada, Maxův kříž

Dalešická přehrada, Maxův kříž

Nepohyboval jsem se v trampských kruzích, jména jsou mi tudíž neznámá. Až na jedno – Lampa. Člen legendární brněnské trampské skupiny Příboj. V roce 1981 dostali na Portě v Plzni nejvyšší ocenění – Zlatou Portu.

Dalešická přehrada, Maxův kříž

Dalešická přehrada, Maxův kříž

Nádherné místo. Úchvatný pohled do údolí řeky, na protější ostrov, kde se nachází zbytky hradu Kozlov. Vybudovaný byl v roce 1310 a patřil k hradům, které chránily majetky třebíčského benediktinského kláštera.

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže. Vlevo ostrov se zbytky hradu Kozlov

Dalešická přehrada od Maxova kříže. Vlevo ostrov se zbytky hradu Kozlov

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Dalešická přehrada od Maxova kříže

Neznatelným chodníčkem pokračujeme po strmém břehu vysoko nad přehradou. Je tu spousta dalších vyhlídek, ta nejkrásnější je v místě, kde se břeh ostře lomí. Vyhlídka má i svoje jméno: Kozlovské skály. Ostrov se zbytky hradu se tyčí přímo proti nám, sporé zbytky hradu však odtud spatřit nelze. Ostrov je přístupný pouze vodní cestou.

Trampská historie Wilsonovy skály

Trampská historie Wilsonovy skály

Opět se vzdalujeme přehradě. Na silnici do Dalešic, nedaleko mostu přes přehradu se napojujeme na červené značení a míříme do Hartvíkovic. Nezdržujeme se v obci, není důvod. Rychle míříme zpět ke břehu přehrady. K místu, kde se rovněž psala trampská historie, ale nejen trampská.

Wilsonova skála. Čtyřicet metrů vysoký skalní masív, kolmá, místy převislá stěna. Nádherný výhled na přehradu. Krom historie trampské má místo i svoji historii lezeckou.

Přicházím na vyhlídku. Vidím člověka, který si zouvá lezeckou obuv a balí lezecký materiál. Je asi o deset let starší než já. Pohled dolů naznačuje, že cesty ve Wilsonově skále pod čtvrtý -pátý stupeň obtížnosti nepůjdou. Je zaděláno na zajímavý rozhovor. Horolezec vypráví o tom, že skálu zná ještě z dob, kdy tu přehrada nebyla. Stěnou vedly stometrové cesty. Dnes zůstalo jen to, co ční nad vodní hladinou. I to však není málo. Cesty jsou vesměs zajištěné, takže je možné lézt sólo, s jistým sebejištěním.

Má moji veškerou úctu tento člověk. Ukazuje mi, že horolezectví je možné se věnovat i do pozdního věku.

Dalešická přehrada, Wilsonova skála

Dalešická přehrada, Wilsonova skála

Dalešická přehrada. Na Wilsonově skále

Dalešická přehrada. Na Wilsonově skále

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Dalešická přehrada z vyhlídky u Wilsonovy skály

Hned vedle Wilsonovy skály se nachází, či spíše nacházel další z hradů patřících třebíčskému benediktinskému klášteru – Kokštejn. Vybudován byl v polovině 14. století, jako pustý je však uváděn už roku 1556. Zbytky hradu jsou nezřetelné, prostý návštěvník je může spatřit jen při podrobném zkoumání místa.

Opouštíme Wilsonovu skálu, toto nádherné místo nad Dalešickou přehradou, a po červeném značení se vracíme k mostu. Pokračovat budeme po pravém břehu přehrady. Most nabízí další úchvatné pohledy na přehradu a k Hartvíkovicím.

Dalešická přehrada a Hartvíkovice ze silničního mostu

Dalešická přehrada a Hartvíkovice ze silničního mostu

Dalešická přehrada ze silničního mostu

Dalešická přehrada ze silničního mostu

Za mostem červené značení uhýbá do lesa a na několik kilometrů se cesta vzdaluje od přehrady. Další odbočka opět míří k hradní zřícenině. Hrad Holoubek byl vybudován na skalním ostrohu nad řekou Jihlavou v první polovině 14. století pány ze Staříče. Před koncem 14. století se majitelem stal Martin z Jemnice a Radotic. Hrad mu však obsadila banda lupičů pod vedením Jindřicha Zajímače z Jevišovic. Ten dostál svému jménu a hrad nehodlal jen tak opustit. Tahanice přerušily husitské války. Ještě během nich se sem vrátili loupežníci. Tato hradní posádka podnikala časté loupeživé výpady do okolí. Na základě usnesení zemských stavů byl proto roku 1444 hrad jako loupežnické sídlo rozbořen. Zůstaly jen zbytky hradní věže a zdí.

Ze tří hradů, které jsme dnes viděli nebo míjeli, byl Holoubek opuštěn nejdříve. Přitom je však nejzachovalejší. Nepochopitelné, ale možná jen zdánlivě. Každopádně si zaslouží úctu ti, kdož hrad stavěli. Ti opravdu stavět uměli.

Zřícenina hradu Holoubek

Zřícenina hradu Holoubek

Zřícenina hradu Holoubek

Zřícenina hradu Holoubek

Po odbočce zpět na značenou cestu. Dalších pár stovek metrů a čeká nás vyhlídka poslední. Jmenuje se Dvořákova. Kdo byl člověk, po kterém je místo pojmenováno, se mi zjistit nepodařilo. Vyhlídka je to však mimořádně krásná, romantická, ukrytá v lese; cesta k ní nijak vyznačena není.

Vyhlídka se nachází na levém cípu poloostrova vybíhajícího do Dalešické přehrady. Stačí pár kroků a ocitnete se na konci opačném. A můžete se kochat pohledy na jinou část přehrady.

Dalešická přehrada pod Dvořákovou vyhlídkou

Dalešická přehrada pod Dvořákovou vyhlídkou

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Dalešická přehrada z Dvořákovy vyhlídky

Máme dost času, autobus z Plešic nám jede až za dvě hodiny. Procházím poloostrov křížem krážem, scházím až ke břehu přehrady. Klid v nádherném dni, nikde nikdo. Oáza klidu, která možná v letních měsících vypadá jinak. Ale podzim přehradu zas vylidní. Pak nastane čas znovu se sem vrátit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentářů u Okolo Dalešic

  1. SV napsal:

    ja to prenádherné miesto, a výborne sa tam získava nadhľad!

  2. Rado napsal:

    krásne miesto 😉

  3. SV napsal:

    je tam taká nejaká zvláštna atmosféra a nádherný vzduch – kombinácia vône vody a borovicového lesa….

  4. Jago napsal:

    Moc pěkné, i počasí vám přálo. Tak to má být. 🙂
    Jediná připomínka (cit.): Maximální objem zadržené vody činí 127,3 kubických metrů. Není to nějak málo, Antone Pavloviči? 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.