Porta 50 let

Porta 50 let

Porta 50 let

Festival Porta oslavil letos kulaté jubileum. 
Je tomu už padesát let, kdy se v Ústí nad Labem poprvé sešly trampské a country kapely a v soutěžním klání porota vybrala vítěze v obou kategoriích. 

Festival si okamžitě získal své posluchače a bylo jich stále víc a víc. Porta se stala celostátním setkáním trampů a trampských muzikantů z celé republiky.

Bylo by ovšem velkým zjednodušením spojovat Portu pouze s trampingem.

Festival postupně procházel vývojem. K původní trampské písni a country přibyl folk, přibyla autorská Porta, některé stávající kategorie se rozdělily na několik podžánrů. Porta se v mnoha případech stala odrazovým můstkem pro profesionalizaci některých kapel. Za všechny alespoň Greenhorns, Rangers.

V letech normalizace musela Porta projít mnoha existenčními zkouškami. V roce 1971 byla vyhnána z rodného města do Karviné, postupně dalších měst; vrátit do Ústí se jí podařilo až v roce 1976.

Největšími změnami prošla Porta po sametové revoluci. Nutno podotknout, že ne vždy to byly změny k lepšímu. Po roce 1991 došlo k rozdělení festivalu na Portu a Trampskou Portu. Opět jediná Porta se konala až po dlouhých letech, v roce 2009.

Mohl bych se historií probírat dál a dál. Netroufám si říci, kolik částí by takový seriál měl. Bylo by to navíc zbytečné. Fundovaných historiků Porty je dost a jejich díla jsou běžně dostupná.

Na Porty už dlouhá léta nejezdím. Z pohledu mého zmizela úžasná atmosféra, kterou jsem na festivalu zažil v sedmdesátých letech. To je ovšem vidění mé a nikomu ho nechci a nebudu vnucovat. Stejný pocit mohli mít účastníci mladší, později.

Pamatuji, jakým způsobem se mnozí nadšenci snažili získat zvukové záznamy z Port. Tehdejší technika moc možností nenabízela. Kdo se dobře neznal se zvukaři, neměl šanci. Jediné, co mu zbývalo, trpělivě držet na klíně svůj kazetový magnetofon. Limitován kvalitou mikrofonu, výdrží baterií. Takže kvalitních nahrávek příliš nezůstalo. Na tomto místě třeba poděkovat nadšenci největšímu, Petru Beneschovi, který zaznamenal, co zaznamenat mohl. Díky němu se zachovaly v dostatečné kvalitě nahrávky dávno neexistujících skupin. Dnes pamětníkům připomenou historii a jejich poslech často navodí atmosféru, která je z pohledu mého ta tam.

Počítám-li dobře, celá historie Porty je oficiálně zaznamenána na 30 albech a necelé dvacítce singlů. Supraphon vydával v letech 1981 až 1990 alba z každého festivalu. Bonton vydal v letech 1997 – 2000 sedm alb zachycujících počáteční roky festivalu. Alba dalších vydavatelů zachycují Portu v devadesátých letech, případně to jsou kompilace k výročím Porty. Osobně považuji za největší počin sedm alb Bontonu. Zde figurují především nahrávky Petra Benesche. Našel jsem v albech skladby skupin, po kterých se dávno slehla zem…

K padesátému výročí Porty vydal Supraphon letos kompilaci padesáti nejznámějších písní z celé historie Port. V propagačních materiálech se objevuje podtitul „Písničky s darem nerezivět“.

Již nějakou dobu si nepořizuji hudební alba na CD nosičích, pouze v elektronické podobě ve formátu FLAC. Šetří to místo, peníze. Na druhé straně se připravuji o doprovodný materiál, booklety, které jsou součástí balení CD. Bohužel, tak je tomu i v případě alba Porta 50 let. Nemohl jsem si tak přečíst povídání Miroslava Černého, který stál i při sestavování výběru písní. Který toho ví o Portách opravdu dost.

Přiznám se, po prvním poslechu alba jsem byl velmi rozpačitý. Co jsem zaznamenal jako první, album ve mně nenavodilo atmosféru a pocity podobné těm, které vyvstaly při poslechu alb z Bontonu. Je to pochopitelné a je to ryze subjektivní záležitost. Porty v sedmdesátých letech jsem prožíval a mnohé si pamatuji. Kompilace Porta 50 se věnuje celému průřezu historie. Tedy i rokům, kdy jsem se Porty jako posluchač (či interpret) neúčastnil.

Dlouho jsem přemýšlel o výběru skladeb. Je podařený, nepodařený? Je reprezentativní? Skutečně jde o padesát nejznámějších skladeb z celé historie Porty? Vždyť samotného by mne napadly skladby mnohem známější…

Mirek Černý měl velmi těžkou úlohu. Důstojným způsobem upozornit na významné výročí. A to se mu, myslím, podařilo. Pokud nějaká výtka: Z pohledu mého vnímám jako zbytečnou věc zařazení několika skladeb jedné skupiny či interpreta. V některých případech mohl na místě další skladby zaznít interpret jiný. Například namátkově některá z písní skupiny Termiti z Lubů u Chebu. Nesmazatelně patří, společně se skupinami Hoboes a Pacifik, k protagonistům moderní trampské písně.

Čím mi Mirek Černý udělal radost? Na albu jsem našel písně, které vnímám v celé historii Port jako nejhezčí. Srdcovky. Které to jsou? Nabízím je v ukázkách.

V první řadě Toulavej Vojty Tomáška v podání loketských Roháčů. Tuto píseň považuji na nejlepší trampskou píseň všech dob. Je škoda, že jsem ji na youtube nenašel v původním podání Tondy Schneiberka.

Osamělý město (Tereza) Wabiho Ryvoly. V ukázce  živě v podání Mikiho Ryvoly a dvou členů skupiny Nezmaři: Pavla Zajíce a Jima Drengubáka.

Jako třetí Návrat vltavotýnského Sem Tamu.

Vojta Kiďák Tomáško: Toulavej (Roháči)

Osamělý město (Tereza): Wabi Ryvola (Miki Ryvola, Nezmaři)

Lubomír Marek/ Karel Filip: Návrat (Sem Tam)

Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 komentářů u Porta 50 let

  1. SV napsal:

    fíha, tu nastala jeseň! pekná úroda dobrých článov!

  2. SV napsal:

    Toulavej moc krásná píseň…..tiež mi kadečo pripomína…..
    (podobný atmosférický problém aký máš ty s Portou mám ja s Nohavicom)

  3. Vlastina napsal:

    Dobrý výběr.
    pěkný

  4. Jago napsal:

    Pěkné, nostalgicky vzpomínám. Mám někde, myslím že jeden, singl z první (?) Porty, ale bohužel už ho nemám na čem přehrát.
    Koukal jsem se na obsah toho alba. Asi bych občas vybral něco jiného (třeba Tak už mi má holka mává), ale hodně věcí je zajímavých. Možná investuji.
    BTW: Krinolínu kpt. Kida jsem slyšel na svém prvním potlachu v roce 1963 a v sobotu jsem si ji zase osobně zahrál…

    • pepa napsal:

      Ahoj. Nedávno jsem se dostal k nahrávkám skupiny Krakatit. Překvapilo mne, jak různorodý repertoár měli. Písně typické pro Kapitána Kida, kde autorství poznám po prvním taktu. Ale naopak takové, kde bych ho jako autora nikdy netipoval.

    • pepa napsal:

      Mimochodem, Krinolínu napsal KK už v roce 1959…

  5. lojzo napsal:

    Tú tvoju trojicu rád pochválim aj ja, absolútne klasiky. 😉 Možno by som ešte pridal Tisíc dnů mezi námi a Pojedou.
    Čo sa týka výberu celej jubilejnej päťdesiatky, zákonite musí byť subjektívny, pán Černý mal fakt ťažkú úlohu. Ja napríklad nemusím Vlajku.. 😉 Ale OK, na takomto výbere chýbať nesmie, uznávam. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.