Tatranské vrcholy CXXIII. Ostrý štít

ostry_stit_titleVrchol, který v dějinách tatranského horolezectví sehrál jednu z nejvýznamnějších rolí.
Na počátku 20. století byl Ostrý štít považován za nedobytný vrchol. Ani ti nejlepší horolezci tehdejší doby neměli tušení, jak se na vrchol dostat. Podařilo se to až v roce 1902 polskému horolezci Karolu Englischovi a jeho společníkům. Prostoupit jižní stěnou se podařilo až v roce 1905.
Ostrý štít má dodnes mezi horolezci velké jméno…

Ostrý štít (2367 m. n. m.)

 polsky: Ostry Szczyt; německy: Spitzer Turm; maďarsky: Hegyes-torony

Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Prielomom v Ostrom (Malým Ostrým štítom) a Bielou lávkou (Malou Zbojníckou vežou) nad Javorovou a Veľkou Studenou dolinou.

Ostrý štít, mapa

Ostrý štít, mapa

Ostrý štít

Ostrý štít

Ostrý štít a Malý Ostrý štít, jižní stěny

Ostrý štít a Malý Ostrý štít, jižní stěny

Ostrý štít a Malý Ostrý štít, jižní stěny

Ostrý štít a Malý Ostrý štít, jižní stěny

Ostrý štít od Streleckých polí

Ostrý štít. Jižní stěna od Streleckých polí. Vpravo sedlo Biela lávka

Ostrý štít zpod Širokej veže. Vlevo Javorový štít

Ostrý štít zpod Širokej veže. Vlevo Javorový štít

Ostrý štít zpod Širokej veže. Vlevo Javorový štít

Ostrý štít zpod Širokej veže. Vlevo Javorový štít

Ostrý štít ze Streleckých polí

Ostrý štít (jižní stěna) ze Streleckých polí

Ostrý štít (jihozápadní stěna) a Malý Ostrý štít

Ostrý štít (jihozápadní stěna) a Malý Ostrý štít

Ostrý štít (jihozápadní stěna) a Malý Ostrý štít

Ostrý štít (jihozápadní stěna) a Malý Ostrý štít

Ostré štíty zpod Javorového sedla

Ostré štíty zpod Javorového sedla

Ostrý štít a Malý Ostrý štít od severu

Ostrý štít a Malý Ostrý štít od severu. Vlevo sedlo Biela lávka

Ostrý štít a Malý Ostrý štít nad Zadnou Javorovou dolinou. <br>Dále vpravo Javorové štíty a Javorové veže

Ostrý štít a Malý Ostrý štít nad Zadnou Javorovou dolinou.
Dále vpravo Javorové štíty a Javorové veže

Biela lávka, Ostré štíty a Javorové štíty nad Zadnou Javorovou dolinou

Biela lávka, Ostré štíty a Javorové štíty nad Zadnou Javorovou dolinou

Ostrý štít od Bielej lávky

Ostrý štít od Bielej lávky

Ostrý štít se zvedá z hlavního tatranského hřebene nad Javorovou dolinou (resp. jejím nejvyšším patrem, Zadnou Javorovou dolinou) a nad nejsevernější částí Veľkej Studenej doliny nazývané Strelecké polia. Tvoří společný masív s Malým Ostrým štítom. V některé literatuře je Ostrý štít uváděn jako jeden objekt se dvěma vrcholy, ve skutečnosti se však jedná o dva samostatné štíty.

Ostrý štít je na západě oddělen od Malého Ostrého štítu hluboce zaříznutým Prielomom v Ostrom. Východní hrana štítu se svažuje do mělké deprese – Bielej lávky; ta štít odděluje od trojice Zbojníckych veží.

Severní stěna Ostrého štítu je vysoká kolem dvou stovek metrů. Jižní je asi o padesát metrů nižší. Z hrany, kterou vytváří spojnice jižní a jihozápadní stěny štítu vystupuje skalnato – suťový val ukončený Streleckou vežou.

Ostrý štít je nižší než jeho blízcí sousedé, Javorový štít a Široká veža. Proto se při pohledu z větších vzdáleností jeví jako vrchol nevýrazný. Jeho mohutnost a ostré rys – odtud název – vyniká až při pohledu z bezprostřední vzdálenosti. Z horního patra Zadnej Javorovej doliny nebo od Streleckých polí, části Veľkej Studenej doliny nad Streleckou vežou.

Ostré štíty, Široká veža a Priečna veža (vpravo) nad Streleckými poliami

Ostré štíty, Široká veža a Priečna veža (vpravo) nad Streleckými poliami

Ostré štíty a Široká veža od Sivého plesa

Ostré štíty, Zbojnícke veže a Široká veža od Sivého plesa

Ostré štíty (uprostřed) z Dolinky nad Vareškovým plesom. <br>Vlevo Javorové štíty, vpravo Strelecká veža

Ostré štíty (uprostřed) z Dolinky nad Vareškovým plesom.
Vlevo Javorové štíty, vpravo Strelecká veža

Ostré štíty (vlevo) a Strelecká veža z Dolinky nad Vareškovým plesom

Ostré štíty (vlevo) a Strelecká veža z Dolinky nad Vareškovým plesom

Ostré štíty (uprostřed) ze Slavkovského štítu. Vlevo Javorové štíty, vpravo Ľadové štíty

Ostré štíty (uprostřed) ze Slavkovského štítu. Vlevo Javorové štíty, vpravo Ľadové štíty

Ostré štíty (uprostřed) ze Slavkovských veží

Ostré štíty (uprostřed) ze Slavkovských veží. V popředí Javorový štít

Ostrý štít (uprostřed) z Javorového štítu

Ostré štíty (uprostřed, Malý blíže) z Javorového štítu

Ostré štíty (v popředí) z Javorového štítu. Dále vlevo Ľadové štíty , vpravo Široká veža. <br>Na zadním horizontu Lomnický štít a Pyšné štíty

Ostré štíty (v popředí) z Javorového štítu. Dále vlevo Ľadové štíty , vpravo Široká veža.
Na zadním horizontu Lomnický štít a Pyšné štíty

Ostrý štít (uprostřed) z Malého Javorového štítu. Blíže Javorový štít, za Ostrým štítom Široká veža

Ostrý štít (uprostřed) z Malého Javorového štítu.
Blíže Javorový štít, za Ostrým štítom Široká veža

Ostrý štít z Malého Ľadového štítu

Ostré štíty a Javorové štíty z Malého Ľadového štítu

Ostrý štít sehrál významnou roli v dějinách tatranského horolezectví. Na přelomu 19. a 20. století byl považován za nedobytnou horu. O možnosti zdolání vrcholu pochybovali i ti nejlepší horolezci.

Pochybnosti měl i polský horolezec Karol Englisch. Tatry byly jeho destinací, v těchto horách měl na svém kontě několik desítek prvovýstupů. Obavy o možnosti výstupu na Ostrý štít, které neskrýval, byly tudíž opodstatněné. Častou spoluúčastnicí Englischových výstupů byla jeho matka Antónia. Pocházela z Tyrolska. Popřední horolezkyně, v Tatrách účastnice prvovýstupů například na Čierny štít, Javorový štít či Východný Mengusovský štít.

První snahy zdolat Ostrý štít Englisch nikde nezmínil. Až po neúspěšném pokusu, který vykonal společně s matkou Antóniou a horským vůdcem Jánom Hunsdorferom ml. 30. července 1900, vyšla v novinách zpráva. Pokus označila za smělý experiment vystoupit na nedobytnou horu. Teprve o rok později přinesla ročenka Uhorského karpatského spolku podrobnosti o jejich cestě. Stoupali východním hřebenem z Bielej lávky. Nedostali se daleko, jejich plány zhatilo špatné počasí. Englisch uvedl, že na daném místě selhaly všechny jeho dovednosti a um.

Po třetí výčnělek východního hřebene se dvojice, tentokrát pod vedením Jána Hunsdorfera st., dostala o dva týdny později. To už začal Englisch vážně pochybovat o možnosti dostat se dál…

30. června 1901 se o výstup na Ostrý štít pokusil Karol Jurzyca, účetní z karvinských dolů. Doprovázel ho Ján Hunsdorfer ml. Cesta obtížnosti II – III vedla v pravé části jižní stěny. Dostali až na vrcholový hřeben, nad skalní výčnělek dnes nazývaný Jurzycov zub.

Jurzycov zub

Jurzycov zub

Proč nedokázali Jurzyca s J. Hunsdorferom ml. vystoupit až na vrchol, nevím. Z pohledu dnešního měli nejtěžší úsek výstupu  za sebou. Pravdou je, že potíže měli při sestupu. Sestoupit stejnou cestou nemohli. Jejich lano bylo krátké, a jak tvrdil Jurzyca, na cestě bylo jedno jediné spolehlivé místo na jištění. Nakonec se aktérům výstupu podařilo spustit se kousek do severní stěny a traverzovat na Bielu lávku. Jurzyca tehdy sebekriticky poznamenal, že zanedbali nejdůležitější pravidlo lezení. Lezli tam, odkud nebyla jistá možnost návratu.

Oba se pod Ostrý štít vydali znovu o necelé dva měsíce později. Chtěli více prozkoumat terén, výstup se však nakonec neuskutečnil.

25. července 1902 se pod Ostrý štít vrátil Karol Englisch. Jeho společníkem byl tentokrát slezský horolezec Ludwig Koziczyński, nechyběl Ján Hunsdorfer ml. Vztah Karol Englischa k němu však velmi ochladnul, když zjistil, že prozradil Karolu Jurzycovi podrobnosti o svém výstupu, které zatím zveřejňovat nechtěl. Trojice Ostrý štít atakovala ze severní strany. Úzkým strmým žlabem se dostali do Prielomu v Ostrom, sedla mezi Ostrým štítom a Malým Ostrým štítom. Tady však jejich cesta skončila.

Přesně o měsíc později stanuli Karol Englisch, jeho matka Antónia, Ján Hunsdorfer st. a další vůdce, Ján Strompf, na vrcholu nedostupné hory.

Už druhý den se svět dověděl o jejich úspěchu. Popis své cesty však Englisch zveřejnil až v roce 1903 v ročence Uhorského Karpatského spolku. Ze Smokovca tehdy vyrazili krátce po půlnoci. Vystoupili na Sedielko a studovali možnost výstupu. Ze strmého žlabu vedoucího do Prielomu v Ostrom odbočili doleva a pod vedením Jána Hunsdorfera st. stoupali těžkým a lámavým terénem vzhůru. Po mimořádně namáhavém  výstupu (dle tehdejších kritérií) stanuli na vrcholu. Všichni zažívali neskutečný pocit. Stanuli po mnoha pokusech na panenském vrcholu dlouho atakované hory. Postavili dvoumetrovou kamennou pyramidu, uložili do ní plechovou krabici s informacemi o výstupu, vztyčili polskou vlajku. Do Smokovca se vrátili večer.

Roku 1961 našli horolezci na vrcholu kovové pouzdro s reliéfem motýla a v něm navštívenku Karola Englischa. 

Ostrý štít byl zlezen. Pozornost horolezců se nyní obrátila k jeho jižní stěně. 15. září 1905 uskutečnila známá trojice německých horolezců – Simon Häberlein a manželé Maxmilian a Käthrin Bröske prvovýstup jižní stěnou. Tři dny poté, co stanuli na vrcholu Žabieho koňa. Oba výstupy jsou považovány za začátek éry sportovního horolezectví v Tatrách.

Velmi zvláštní událost se stala 18. července 1907. Pětice spišských horských vůdců:  Johann Breuer, Paul Czizsak (Pavol Čižák), Paul Spitzkopf senior, Paul Spitzkopf – Urban junior a Johann Schmögner vystoupili na Ostrý štít vlastní cestou v jižní stěně. To by nebylo tak překvapivé. Překvapivé bylo, že neměli žádné klienty. Co je k tomu vedlo?

Jak bylo poznamenáno, na počátku 20. století začala éra sportovního horolezectví v Tatrách. Turisté, ale především horolezci se pomalu začali oprošťovat od vlivu horských vůdců. Jejich vlastní objevené cesty už nebyly ničím překvapivým. O to většími, až neuvěřitelnými, naopak mohly být objevy samotných horských vůdců. Ty byly dosud spojovány pouze s jejich klienty.

Z iniciativy Johanna Breuera byla zorganizována akce, která měla veřejnosti ukázat, že negativní postoj horských vůdců k sportovnímu horolezectví je nesmyslem. Že jsou i sami schopni sportovní horolezectví vykonávat a přispívat k jeho růstu.

Část veřejnosti akci ocenila, část nepochopila. Jízlivě ji pak kritizovala. Možná k tomu přispěla i tehdejší ztráta renomé horských vůdců, ke které přispěl především Ján Hunsdorfer st. Vodil klienty do míst, která označoval za dosud neprostoupená. Za to mohl vybírat a vybíral dvojnásobnou odměnu. Ve skutečnosti to byla místa, kde už několikrát byl. Když pravda vyšla najevo, vzdal se vůdcovství. Šrám na erbu vůdců však přetrvával.

Ostrý štít je dodnes v očích horolezců uznávaným pojmem. V jižní a jihozápadní stěně je popsáno asi patnáct cest. Nejsnadnější je klasifikována stupněm obtížnosti II a vede rovnoběžně s východní hranou štítu. Stejné klasifikace je i výstup Świerzovým komínom; tato cesta je však vede velmi lámavým terénem, proto je vhodná pouze pro zimní lezení. Cesta Jurzycova je klasifikována obtížností II – III, nevede však až na vrchol štítu. Cesta spišských vôdcov je dnes klasifikována obtížností III. První cesta jižní stěnou, Häberleinova, pak III – IV. Velmi oblíbená je cesta Motykova obtížnosti IV. Stejné a vyšší obtížnosti jsou další cesty. Nejobtížnější z nich, Ostrá realita, je klasifikována stupněm VIII-.

Cesty v severní stěně mají dnes pouze historický význam. Vedou, včetně Cesty Englischovy, velmi lámavým terénem a výstup je poměrně nebezpečný. Zajímavé jsou obě hřebenové cesty, z Javorového sedla a z Bielej lávky.

Ostrý štít je vrchol, na který lehké cesty nevedou. Všechny mají lezecký charakter a jsou určeny těm, kteří už mají menší či větší lezecké zkušenosti. Ani sestup ze štítu není jednoduchou záležitostí. Horolezci většinou slaňují jižní stěnou.

Ti, kterým se podaří na Ostrý štít vystoupit, jsou krom radosti z hodnotného sportovního výkonu odměněni nádhernými pohledy do přilehlých dolin, na majestátné Ľadové štíty, Prostredný hrebeň, Slavkovský štít, na masív Širokej.

Na Ostrom štíte. V pozadí Javorový štít

Na Ostrom štíte. V pozadí Javorové štíty a Javorové veže

Ľadové štíty a Sedielko z Ostrého štítu

Ľadové štíty a Sedielko z Ostrého štítu

Sedielko a Široká veža z Ostrého štítu

Sedielko a Široká veža z Ostrého štítu

Široká veža a Prostredný hrebeň z Ostrého štítu

Široká veža a Prostredný hrebeň z Ostrého štítu

Prostredný hrebeň (nejvyšší Prostredný hrot) z Ostrého štítu

Prostredný hrebeň (nejvyšší Prostredný hrot) z Ostrého štítu

Slavkovský štít z Ostrého štítu. V popředí Strelecká veža

Slavkovský štít z Ostrého štítu. V popředí Strelecká veža

Slavkovský štít, Vareškový hrebeň a Slavkovské veže z Ostrého štítu. V popředí Strelecká veža

Slavkovský štít, Vareškový hrebeň a Slavkovské veže z Ostrého štítu. V popředí Strelecká veža

Javorové štíty z Ostrého štítu

Javorové štíty z Ostrého štítu

Javorové štíty a Javorové veže z Ostrého štítu

Javorové štíty a Javorové veže z Ostrého štítu

Javorová dolina s masívem Širokej z Ostrého štítu

Javorová dolina s masívem Širokej z Ostrého štítu

Zadná Javorová dolina s Žabím Javorovým plesom z Ostrého štítu

Zadná Javorová dolina s Žabím Javorovým plesom z Ostrého štítu

Zdroje:

Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
wikipedia
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 komentářů u Tatranské vrcholy CXXIII. Ostrý štít

  1. SV napsal:

    Antónia Englishová bola neskutočne šikovná horolezkyňa – a ešte k tomu aj dáma – niekde som čítala, že sa kvôli vrcholovým fotografiám prezliekala do sukne! a aj v nej hodný kus cesty vyšliapala…..

  2. SV napsal:

    btw, tá červená bodečka v mape je fakt dobrá vec! 😎

  3. SV napsal:

    „Ostrý štít má dodnes mezi horolezci velké jméno…“
    a určite si to náležite váži 😎

  4. pepa napsal:

    Přidal jsem fotografii Ostrých štítov z Malého Ľadového štítu. A opravil chybu, na kterou mě upozornil Rado 🙂

  5. Rado napsal:

    Parádny článok! ďakujem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.