Tatranské vrcholy CXXV. Kačacia veža

Kačacia veža

Věž v Pustom hrebeni vybíhajícím z Malého Ganku. Nachází se v jedné z nejodlehlejších částí Vysokých Tatier a přístup k ní je časově náročný.
Vysokohorským turistům přináší výstup na Kačaciu vežu nezapomenutelný zážitek; horolezcům nabízí mnohem větší vyžití  sousední Galéria Ganku.

 Kačacia veža (2197 m. n. m.)

polsky: Kacza Turnia; německy: Ententalturm; maďarsky: Kacsavölgyi Torony

Nejnápadnější věž v Pustom hrebeni mezi Sedielkom pod Galériou (Malým Gankom) a Pustou lávkou (Zadnou Pustou vežou) nad Ťažkou a Kačacou dolinou.

Kačacia veža, mapa

Kačacia veža

Kačacia veža od Zeleného Kačacieho plesa

Kačacia veža nad Kačacou dolinou.
Vpravo sedlo Pustá lávka, vlevo Ganky

Kačacia veža, Pustá lávka

Pustý hrebeň.
Zprava Pustá stráž, Pustá lávka a Kačacia veža. Vlevo Ganky a Rumanov štít

Kačacia veža od Pustej stráže

Kačacia veža (vlevo) zpod Mlynárovho sedla. Uprostřed Galéria Ganku

Kačacia veža zpod Galérie Ganku

Z Malého Ganku vybíhá k severu boční Pustý hrebeň, který odděluje Kačaciu dolinu od Ťažkej doliny. Nejvýraznější elevací v tomto hřebeni je Kačacia veža. Od Malého Ganku ji dělí Sedielko pod Galériou, od Zadnej Pustej veže sedlo Pustá lávka. Název věže je odvozen od přilehlé Kačacej doliny.

Kačacia veža nad Ťažkou dolinou. Vlevo Pustá lávka. Vpravo Sedielko pod Galériou

Kačacia veža nad Sedielkom pod Galériou

Kačacia veža nad Pustou lávkou

Kačacia veža z Pustého hrebeňa

Kačacia veža z Pustého hrebeňa.
Za ní Malý, Prostredný a Veľký Ganek, dále vlevo Rumanov štít a Zlobivá

Kačacia veža a Galéria Ganku z Váhy. Vpravo Ganky

Stěny Kačacej veže nad Pustou lávkou

Sedielko pod Galériou

Na Kačaciu vežu nevedou turistické cesty, žádná v její blízkosti ani neprochází. Kačacia veža se nachází v jedné z nejodlehlejších částí Vysokých Tatier. Vysokohorští turisté mohou na vrchol vystoupit v doprovodu horského vůdce; obvykle se tak děje při túře na Galériu Ganku. Túra je náročná časově, fyzicky, a je určena těm, kteří mají alespoň základní zkušenosti s lezením. Obtížnost výstupu na Kačaciu vežu, potažmo na Galériu Ganku cestou od Pustej lávky je klasifikována stupněm obtížnosti II-III (UIAA).

Vrchol Kačacej veže nabízí úchvatné pohledy do přilehlých dolin – Kačacej, Bielovodskej a Ťažkej. Třeba podotknout, že jmenované doliny patří mezi nejdivočejší v celých Tatrách; při pohledu z Kačacej veže si toho nelze nevšimnout. V okolí věže se nacházejí vysoké štíty, které kolorit dolin doplňují. Výstup na Kačaciu vežu a na Galériu Ganku od Pustej lávky proto oprávněně patří mezi nejkrásnější v rámci celých Tatier.

Ťažká dolina z Kačacej veže. Rysy a Malé Rysy, vpravo Veľký Žabí štít

Ťažká dolina zpod Kačacej veže.
Malé Rysy, Ťažká veža a Veľký Žabí štít. V popředí Zmrzlé pleso

Rysy, Malé Rysy, Ťažká veža a Veľký Žabí štít zpod Kačacej veže

Pohled z Kačacej veže do Ťažkej doliny. Vpravo Mlynár

Mlynár a Ťažké pleso z Kačacej veže

Mlynár, Ťažké pleso a Bielovodská dolina z Kačacej veže

Mlynár, Ťažké pleso a Bielovodská dolina z Kačacej veže. Vpravo Široká

Pohled z Kačacej veže do Ťažkej a Bielovodskej doliny. V popředí Pustá stráž

Kačacia dolina z Kačacej veže

Kačacia dolina z Kačacej veže. V popředí Zelené Kačacie pleso

Kačacia dolina z Kačacej veže.
Vpravo Gerlachovské spády, masív Gerlachovského štítu, Batizovský štít a Kačací štít

Pohled z Kačacej veže k závěru Kačacej doliny.
Zleva Batizovský štít, Kačací štít, Popradský Ľadový štít,
Malá Končistá a Zlobivá

Ganky (vpravo), Rumanov štít a Zlobivá z Kačacej veže

Ganky z Kačacej veže. Vpravo Galéria Ganku

Vysoká, sedlo Váha a Rysy z Kačacej veže. Vlevo Galéria Ganku

Pro horolezce Kačacia veža už tak zajímavá není. Coby kamenem dohodil se nachází zaslíbené místo tatranských horolezců – Galéria Ganku, která nabízí mnohem více zajímavějších cest.

Jako první na Kačaciu vežu vystoupil 15. 10. 1907 polský horolezec Jerzy Maślanka. Doprovázel ho horský vůdce Józef Gąsienica Tomków.

Jako první v zimě na vrchol vystoupila trojice polských horolezců Tadeusz Orłowski, Jerzy Pierzchała i Maciej Zajączkowski (10. 5. 1939).

Zdroje: