Z určitého pohledu se trojice Ošarpancov jeví jako mohutná hradní věž. To když se na ně díváme z čelního pohledu, kdy jsou Malý, Prostredný a Veľký Ošarpanec v zákrytu.
Ošarpance se nacházejí se v jihovýchodním zakončení hřebene Vysokej. Jejich hřeben odděluje dvě boční doliny Zlomísk, Rumanovu dolinu a Kotlinku pod Dračím sedlom.
Pokud bychom ve Vysokých Tatrách měli některé místo prohlásit horolezeckým rájem, klidně by to mohly být Ošarpance…
Ošarpance (2364 m. n. m.)
polsky: Szarpane Turnie; německy: Drachenwand; maďarsky: Sárkány-fal
Tatranské vrcholy CXXVI: Malý Ošarpanec
Tatranské vrcholy CXXVII: Prostredný Ošarpanec
Tatranské vrcholy CXXVIII: Veľký Ošarpanec
Trojice věží (Veľký, Prostredný a Malý Ošarpanec) v zakončení jihovýchodního hřebene Vysokej. Od Dračej kôpky je odděluje Dračia štrbina. Od poslední elevace jihovýchodního hřebene, Rumanovej kopky, je odděluje hluboké, nepojmenované sedlo. Mezi Veľkým a Prostredným Ošarpancom se nachází Vyšná Ošarpaná štrbina, mezi Prostredným a Malým Ošarpancom se nachází Nižná Ošarpaná štrbina. Hřeben Ošarpancov odděluje Kotlinku pod Dračím sedlom od Rumanovej dolinky.
Jihovýchodní vrchol Vysokej je uzlovým bodem, ve kterém se stýkají dva boční hřebeny: Dračí hrebeň zakončený Zlomiskovou vežou a jihovýchodní hřeben, ve kterém se nacházejí Dračí štít, Ihla v Dračom, Dračia kôpka a trojice věží nesoucí souhrnný název Ošarpance. Zakončením jihovýchodního hřebene je nevýrazná Rumanova kopka. Nejnižší a nejvíce na jihovýchod situovaný Malý Ošarpanec je charakteristický plotnami, které strmě klesají nad Dolinu Zlomísk.
Ošarpaný znamená v sloveském jazyce odraný, otrhaný. A tady třeba hledat původ pojmenování tří skalních věží. Podobně je tomu i v jazyce polském. Pojmenování německé a maďarské se bezprostředně odvíjí od Dračieho plesa v blízké Dračej dolinke. Toto pojmenování má zas původ v pověstech o dracích, které se především v 18. století šířily pod Tatrami.
Ošarpance jsou přístupné pouze horolezeckými cestami. Pro svoji jednolitou kompaktní skálu se mezi horolezci těší velké oblibě. V jihovýchodní a západní stěně je zlezeno asi třicet cest od těžkých po extrémně těžké.
Horolezci, kteří vystoupí na vrcholy Ošarpancov čeká nádherný pohled do Doliny Zlomísk a do jejích přilehlých dolin – Rumanovej a Kotlinky pod Dračím sedlom. Úchvatné jsou pohledy do západních stěn Gankov, Rumanovho štítu a Zlobivej. Zajímavý je i ucelený pohled na hřeben Končistej.

Pohled z Veľkého Ošarpanca k Dračiemu sedlu.
Na prvním horizontu Kôpky a Popradský hrebeň, na druhém Hrebeň Bášt.
V popředí Dračie hlavy

Hrebeň Končistej, Lúčne sedlo a Tupá z Veľkého Ošarpanca.
V popředí Ľadové pleso, na zadním horizontu masív Gerlachovského štítu
Historie výstupů je poměrně komplikovaná. 9. května 1907 vystoupil německý horolezec Heinrich Behn s vůdci Johannom Breuerom a Johannom Franzom seniorom po lávce, která protíná východní stěny Ošarpancov, do Vyšnej Ošarpanej štrbiny. Pomocí skob pak dosáhli vrcholu Veľkého Ošarpanca. Poté slanili zpět a vystoupili na Prostredný Ošarpanec. Dalším slaněním poté dosáhli Nižnej Ošarpanej štrbiny. Z východní strany se dostali na Malý Ošarpanec. Z něj sestoupili, částečně slaněním, do Rumanovej doliny. Tou samou cestou na Veľký Ošarpanec vystoupili, tentokrát bez umělých pomůcek, maďarští horolezci Gyula Komarnicki a jeho bratr Roman. 8. srpna 1910 pak Roman Komarnicky s dalšími dvěma horolezci (F. Kienast a W. Wanjura) vystoupili ze západní strany komínem na jihovýchodní hřeben a dále až na Malý Ošarpanec. Komín byl později Komarnického jménem pojmenován. Celý hřeben Ošarpancov jako první přelezli polští horolezci B. Chwasciński a J. T. Wojsznis (9. července 1930).
Jako první v zimě zdolali vrcholy Ošarpancov maďarští horolezci Gyulla Balla a Lajos Rokfalusy (24. 3. 1912).
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) wikipedia Arno Puškáš: Vysoké Tatry V, Horolezecký sprievodca, monografia. Šport Bratislava 1972Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
malebné fotografie, ale kde je mapa s červenou guličkou?
bude, bude… 😉
trojgulička nájdená na prvý pokus! 😉
pekný článok 😉
Díky! 🙂
Komarnického komín skvele ilustruje skreslenie na fotografii – na nej nevyzerá nijak dramaticky, skôr tak nejak placato 😎
On není dramatický. III UIAA.
ten nemecký názov je krajší 😎
Ošarpance (vlevo, v popředí) nad Rumanovou dolinou – a z tejto fotky je jasne vidieť, z čoho ten nemecký názov pochádza – spiaci drak…..
je nádherný….
a nevidím na ňom vôbec nič ošarpaného 😉
takže z čoho ten slovenský názov pochádza, to veru neviem, ibažeby to v starej slovenčine znamenalo niečo ako ostrý/rozoklaný alebo podobne….
Ošarpané = otrhané, rozedrané… Šarpat = roztrhat. Myslel jsem, že slovensky to má i tenhle význam (nejen poškodený – to se takhle tady neužívá, resp. utrhnutý rukáv = tvarově je ošarpaný), bo je to tu na hranicích normál. 😀
dík, ano. lenže ja na tých skalných vežiach nič otrhaného nevidím, naopak, je tam pekná pevná kompaktná žula 😉
To je, chystáme se někdy 😀
Gratulujem k 100 000 návštevníkovi! 🙂
Díky!
Moje počítadlo by z počtů propadlo i ve zvláštní škole. Denně kolem 250 – 300 návštěvníků, v součtu za týden asi pětina z toho… a tak dále.
Ale vždyť je to jedno. Měřítkem pro mne je spokojený čtenář. A ti se občas najdou 😛
často 😎