Hudba roku 2016. Část IV.

Hudba roku 2016

Hudba roku 2016

Na poli české hudební scény je z pohledu mého nejvýraznějším hudebním počinem loňského roku vydání kompletu 8 CD Oldřicha Janoty nazvaného Ultimate Nothing.

Devět hodin poslechu, skladby z velké části dosud nepublikované. Retrospektivní průřez celoživotní hudební tvorbou Oldřicha Janoty…

 

Oldřich Janota je dlouhá léta výraznou osobností české hudební scény. Přesto, že jeho písně ve sdělovacích médiích sotvakdy uslyšíte, přesto, že vidět Oldřicha Janotu v živém vystoupení znamená dlouhé měsíce čekat či cestovat na opačný konec republiky.

Janota, Ultimate Nothing

Janota, Ultimate Nothing

Oldřich Janota má okruh svých posluchačů, kteří jeho tvorbu dobře znají. Nicméně neměli dosud možnost slyšet spoustu nahrávek starších, které zůstávaly dlouhá léta ukryty v Janotově archivu a neměly naději, že kdy spatří světlo světa. Či lépe, pohladí duši posluchačů.

Velký počin realizovalo v loňském roce vydavatelství Indies Scope. Vydalo kolekci 8 CD Oldřicha Janoty nazvanou Ultimate Nothing.

Box osmi retrospektivních CD je směsí historických bootlegů, studiovek a pirátských nahrávek Janotových koncertů. Na sedmi z nich uslyší posluchači skladby dosud nevydané a alespoň částečně mapující Janotovu tvorbu od let sedmdesátých po současnost. Všechny nahrávky prošly důkladným vyčištěním a masteringem ve studiu jáMor Ondřeje Ježka. Každé CD je zabaleno v samostatném digipacku se všemi texty a průvodním slovem Oldřicha Janoty. Komplet se skládá ze dvou 4CD boxů.

Editoři Jaroslav Tarnovský a Oldřich Janota se snažili vybírat skladby dle následujícího klíče: 

  • Mapovat především nahrávky nevydané s upřednostněním sólových verzí
  • Vzhledem ke špatné kvalitě dochovaných amatérských nahrávek vybírat nahrávky technicky nejzdařilejší
  • Při rozhodování, zda vydat ucelené koncerty bez ohledu na technické a muzikantské vady se editoři přiklonili k výběru nejzdařilejších verzí z různých zdrojů v chronologickém řazení

Nejedná se tedy o žádné Janotovo „best of“ ani o ucelený soubor „sebraných spisů“.

K jednotlivým CD:

CD 1 –  Na kole z noční směny (70. léta)

Nejstarší nahrávky připomínají Janotovo vystupování se skupinou Pentagram. Soubor otevírá foukací harmonika Jakuba Nohy, výrazné postavy tzv. dejvicko-hanspaulské líhně. S Janotou hrával Jakub Noha na začátku 70. let nejprve v duu, později se k nim připojil kytarista Bohumil Sýkora a hráč na basovou kytaru Georgi Štilijanov.

CD 2 – Fotograf aktů (přelom 70. a 80. let)

Mezi Janotovými sólovými nahrávkami, které tvoří páteř dvou prvních CD, jsou zařazeny i rarity nahrané se souborem Mozart K, které se neobjevily na žádném z dosud vydaných výběrů (např. Jako měsíc). Členy souboru Mozart K tehdy byli saxofonista Jan Štolba, dnes přední hudební kritik, Miloš Vojtěchovský (harmonium) a Emil Pospíšil (sitár).

CD 3 – ve hálali bzoreN (Abys nerozbila láhev) – (80. léta)

Návrat k hudbě experimentálního sdružení Janota – Fidler – Richter. Skladby, které hudebníci tohoto souboru nahráli podomácku, několik let poté, co ukončili veřejné vystupování. V závěru CD je zařazen, pro pamětníky a pro otrlé, dokumentární záznam skandálního vystoupení trojice na folkovém festivalu Břeclavský kolotoč.

CD 4 – Týden v malovaném domě (90. léta)

Příběh výběru experimentálních improvizací. Jak Oldřich Janota píše: 
„Při generálním úklidu v létě roku 2015 se na mě z různého haraburdí vysypala krabice od banánů a z ní 14 téměř nepoužitých magnetofonových pásků Alfa. Díky laskavé pomoci Filipa Novotného, který pásky digitálně přepsal, se ukázalo, že jde o soubor hudebních improvizací, nahraných v průběhu jednoho týdne v roce 1990 v historickém Malovaném domě na náměstí v Třebíči. Díky editorovi Jaroslavu Tarnovskému vznikl z nekonečných dvanácti hodin hudebních šmodrchanic výběr odrážející dobové vnímání ambientu, akustická pohlednice pozoruhodné středověké památky.“

CD 5 – Žlutě (90. léta)

Reedice CD Žlutě původně vydané u kolínské Zóny, jediná skutečná reedice v rámci kompletu. Bonusem jsou tři „Ozvěny“, instrumentální kytarové variace nahrané o pár let později.

CD 6 – Zrcadlová koza (počátky 2. tisíciletí)

O zařazení CD Zrcadlová koza do kompletu Ultimate Nothing se dlouho uvažovalo jen okrajově. Oldřich Janota měl za to, že by „levácká opera“ měla vyjít jako samostatný počin. A o jakou operu jde? Cituji z bookletu. Janotovo vysvětlení je úchvatné, jedinečné: 

„O Zrcadlovou kozu jsem se trknul již v první třídě, při nuceném přeučování z leváka na praváka, jak bylo tehdy zvykem. Následkem takového přeučování, můžeme-li věřit odborné literatuře, bývalo koktání a pomočování. K pomočování naštěstí nedošlo, zatím, ale to koktání… Koktat lze různě, třeba jako švestka za kůlnou, jak píše jedna brněnská básnířka.

Po mnoha letech jsem procitl k jakémusi „comming out“, odhalení přirozené identity, a začal psát levou rukou. Zrcadlově. Přišlo mi nedůstojné rozmazávat si levačkou písmo při psaní doprava či psát s rukou „vykloubenou“, jak to dělají leváci. Chtěl jsem psát forhendem, útočně. Mám ten zrcadlový podpis i v občance.“…

…“Celá staletí probíhala ve světě „levácká“ genocida, snaha vyhladit leváky z povrchu zemského. Asi je v té rozdílnosti leváků a praváků ještě cosi hlubšího než neviditelná tělesná odlišnost. Možná jde o prastarý střet dvou různých civilizací. Byl by svět stvořený leváky odlišný od světa praváckého, tak, jak jej dnes známe?

Kdysi se na mě přilepilo, podle jakési ceny kritiků, přízvisko „muž, který prochází zdí“. Bylo to povrchní a tím svůdné, jako všechna mediální loga – procházet zdí je pochopitelně pitomost, od toho jsou dveře. Ale přesto. Leváci dodnes s otlučenou hlavou zdí procházejí. Není to proto, že by zdí procházet chtěli. Procházejí dveřmi, jenže leváckými dveřmi, které jim praváci v praváckém světě zazdili. Tak to je příběh opery Zrcadlová koza.“

CD 7 – Hory v údolí / CD 8 – Kolébat (přelom tisíciletí)

CD Hory v údolí a Kolébat navazují na rozjímavé nálady z CD Žlutě. Tak, jak se Janotova tvorba vyvíjela krátce po přelomu tisíciletí. Jako hosté zde vystupují slovenská písničkářka Ľubica Christophory a Romana Šilhavá, členka sdružení Ora Pro Nobis, se kterým Oldřich Janota taktéž vystupuje.

Video nabízí zhruba minutové  ukázky z každého CD kompletu Ultimate Nothing

 

titulní foto: Karel Šuster (www.fotografuje.cz)
(Oldřich Janota , Boskovice 2015, Festival pro židovskou čtvrt)

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Hudba roku 2016. Část IV.

  1. SV napsal:

    nie celkom rozumiem tomu, čo tým názvom chtěl básník říci 😉
    ale neviem prečo ma neprekvapuje, že to tak nazval. on máva takéto nápady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.