Veľký Kostol
Výrazná skalní vež v Prostrednom hrebeni.
Na stranu Veľkej Studenej doliny spadá mohutnou, kolmou stěnou, zdálky viditelnou. Podle ní lze vrchol snadno identifikovat.
Pro turisty je vrchol nedostupný, horolezcům zas nestojí za to vláčet se dlouhé hodiny pod západní stěnu, kterou vedou jen poměrně neobtížné cesty…
Veľký Kostol (2151 n. n. m.)
polsky: Wielki Kościół; německy: Grosse Kirche; maďarsky: Nagy Templom
Mohutná věž v Prostrednom hrebeni mezi Chmúrnou štrbinou (Chmúrnou ihlou) a Zadnou Bráničkou (Malým Kostolom) nad Veľkou a Malou Studenou dolinou.
Veľký Kostol
Veľký Kostol
Veľký Kostol od Malého Kostola
Veľký Kostol od Malého Kostola
Veľký Kostol od Malého Kostola
Veľký Kostol a jeho západní stěna od Malého Kostola
Kostoly (vlevo, Malý blíže) a Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou
Prostredný hrebeň zpod Mačacej veže. Uprostřed Prostredný hrot, níže vlevo Veľký a Malý Kostol
Prostredný hrot a Kostoly (uprostřed) nad Veľkou Studenou dolinou
Prostredný hrebeň od Vareškoveho plesa. Vpravo siluety Kostolov
Prostredný hrot a Kostoly z hřebene Slavkovského štítu
Kostoly (na fotografii dole) a Lomnický štít ze Slavkovského štítu
Z hlavního tatranského hřebene se na Širokej veži odděluje Prostredný hrebeň. Pokračuje jihovýchodním směrem a kulminuje na Prostrednom hrote. Dále se svažuje k masívu Chmúrnej veže a k masívu Kostolov. Následují Veža a Kopa nad Ohniskom a masív Oštepov. Prostredný hřeben zaniká v montánním vegetačním stupni nad Starolesnianskou poľanou. Prostredný hrebeň od sebe odděluje Malú a Veľkú Studenú dolinu.
Masívu Kostolov dominují dvě mohutné věže. Malý a Veľký Kostol. Mezi nimi se nacházejí dvě deprese – Predná Bránička (blíže k Malému Kostolu) a Zadná Bránička. Mezi nimi se tyčí nevýrazný Bráničkový zub.
Masív Kostolov je na straně severozápadní oddělen od masívu Chmúrnej veže sedlem Bránička. Mezi ním a Veľkým Kostolom se nachází ještě šest pojmenovaných objektů (z toho jen pět ve slovenském jazyce): (ve směru od Veľkého Kostola) Wrótka przed Kaplicami, Vežička Veľkého Kostola, Brána Veľkého Kostola, Veža Veľkého Kostola, Vrátka Veľkého Kostola, Kopa Veľkého Kostola.
Veľký Kostol spadá na stranu Veľkej Studenej doliny mohutnou, asi 65 metrů vysokou, téměř kolmou stěnou. Ta je velmi efektivní především při pohledu z Veľkej Studenej doliny, z turistického chodníku na Zbojnickú chatu. Veľký Kostol je snadno rozpoznatelný, má tvar lichoběžníku a zmíněná stěna jen stěží unikne pozornému oku. Pod touto vrcholovou stěnou se rozkládá markantní travnatá galerie nazvaná Veľká terasa Kostola.
Na stranu Malej Studenej doliny spadá Veľký Kostol stěnou, která má čistě skalnatý charakter jen ve své spodní části.
Kostoly a Prostredný hrot z Hrebienku
Prostredný hrebeň od Starolesninskeho plesa. Vpravo siluety Kostolov
Vrcholový hřeben Veľkého Kostola
Veľká terasa Kostola, vlevo Veľká Studená dolina
Zadná Bránička a Bráničkový zub
Veľký Kostol je přístupný pouze horolezeckými cestami. Nejzajímavější vedou zmíněnou západní stěnou nad Veľkou Studenou dolinou. Jsou to však cesty nižší a střední obtížnosti. A protože je přístup pod Veľký Kostol je velmi zdlouhavý, horolezci je příliš nevyhledávají.
Pohled z Veľkého Kostola je impozantní. Obě přilehlé doliny, vysoké štíty tyčící se nad nimi. Na východě je to rozsocha Lomnického štítu, na západě mohutný masív Slavkovského štítu pokračující až k Východnej Vysokej.
Prostredný hrot z Veľkého Kostola
Prostredný hrot z Veľkého Kostola.Vlevo Veľká Studená dolina, Svišťový štít
Prostredný hrot z Veľkého Kostola. Vpravo Malá Studená dolina
Rázsocha Lomnického štítu z Veľkého Kostola
Závěr Malej Studenej doliny z Veľkého Kostola
Malý Kostol z Veľkého Kostola
Filmársky žlab, Lomnické sedlo a Lomnická kopa z Veľkého Kostola
Veľký Kostol, pohled do Malej Studenej doliny
Masív Slavkovského štítu (vlevo) z Veľkého Kostola
Jako první stanuli na vrcholu Veľkého Kostola polský právník, významný tatranský horolezec přelomu 19. a 20. století Karol Englisch s vůdcem Jánom Hunsdorferom starším (20. srpna 1901). První zimní výstup uskutečnili Jadwiga Pierzchalanka, významná polská tatranská horolezkyně, jeskyňářka, skialpinistka a fotografka, a její manžel Jerzy Pierzchała (8. května 1937).
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) wikipedia Arno Puškáš: Vysoké Tatry III, Horolezecký sprievodca, monografia. Šport Bratislava 1960Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Skoupé texty doplním. Bohužel plugin NGG, který fotografie zobrazuje, si po aktualizaci postavil hlavu a delší texty nepřijímá… 🙁
a taky guličku nahradil šipkou – a celkovo nejak zlobí 😉
Veľký Kostol je zaujímavý kopec
Tak starej a musím přiznat, že o kostelích slyším prvně. Určitě na Tvých obrázcích z Tater se už objevily, ale nebyly pojmenovány. Jen tak Pepiku do mě dál. Dosažením mého současného věku už nemůžu umřít předčasně a ještě pár desítek názvů z Tater a neumřu úplně neznalý hentam těch Tatrov.
ahoj Buteo tak na štúdium názvoslovia a zaujímavostí o Tatrách si tu na správnom mieste! 😎
Hoja, supr (jako dycky)! Na Kostely jsme nedávnou koukali, jak jsou lezitelné. Akorát u fotek nás trocha mrzí, že nejdou rozkliknout ve vyšším rozlišení – nebo to neumíme 😈 Zrovna u V.K. aktuálních fotek moc není a prohlídnout si nějakou lezitelnou linii by se hodiiiilo, než zase budeme hledat správně zaklíněný šutr, aby z V nebyla VII 😉 Martin a Markéta
máte super blog! 😉
Ej, díky! Ale jsme jen učni, na rozdíl třeba tady u eMPepy… 😉
Díky. Fotografie zmenšuji na 600 px v delším rozměru a komprimuji na cca 80kB z důvodu rychlosti načítání.
Rád bych vám poslal i v rozlišení původním, ale zrovna u VK detailní fotografie západní stěny nemám. Chci napravit v létě, přejít po terase až do Sedla pred Prostredným a pořádně si to tam prohlédnout.
O výstupu nejsnadnější cestou píšu v zářijovém článku
To bude supr, tak pak rychle šup fotky 😉 No my nahoru nějakou mírně těžší nebo zajímavější, podaří-li se, takže detaily/různé úhly na fotkách řešíme (Puškáš/Kroutil mají už historické, tatry.nfo.sk nejsou někdy moc detailní a některé oblasti mají jen z některé strany nebo např. v zimě atp). Prostě dobrých fotek a fotografů je málo, tak huš už fotit 🙂
Tato rozhodně nebyla nezajímavá… 🙂
tak pokud jste dva a můžete jistit, není důvod nevybrat něco náročnějšího…
Na první fotografii pod mapou je vidět trasa cesty 113 AP. Tu mohu poslat v původním rozlišení (a ještě jednu podobnou)
Jej, fajn! Káča má určitě na mě ještě z loňska majl, ať ho nemusíme psát publ. Bude vědět, kdo ji trápil se šutry a se státy 🙂
Napiš mi na mail vpravo, pošlu.
na Veľký sa snáď tiež dostanem na Malom sme boli spolu 🙂