Hostýnskými vrchy

Hostýnskými vrchy

Hostýnskými vrchy

Po předlouhém čase jsem se opět věnoval turistice. Tentokrát jsem zavítal do Hostýnských vrchů…

Hostýnsko-vsetínská hornatina je v mých očích bílým místem na mapě České republiky. S výjimkou samotného poutního místa na sv. Hostýně jsem se tomuto kraji úspěšně po šedesát let vyhýbal. Dělal jsem chybu. Jak jsem v minulém týdnu poznal, je to malebné pohoří se spoustou krásných a mimořádně zajímavých míst.

Nebylo lehké vybrat trasu, která by zahrnovala nejkrásnější a nejzajímavější místa celé oblasti a přitom ji bylo možné zvládnout v jednom jediném dni. Soustředil jsem se proto jen na severozápadní část pohoří, známé Hostýnské vrchy. Jsou pro mne snáze dostupné a nachází se tu nejvyšší bod celého pohoří Kelčský Javorník. Unikátní rozhledové místo s ještě unikátnější rozhlednou.

Výchozím místem mého putování je Bystřice pod Hostýnem. Do centra města vcházím duhovou fontánou, symbolickou vstupní branou. Líbí se mi, i když ještě nefontánuje. V čase, kdy chrlí proudy vody, prý vytváří ve spolupráci se slunečními paprsky zajímavé světelné efekty. Na začátku května však čerpadla ještě nepracují a není divu. Před pár dny bylo v noci pět stupňů pod nulou. Místo fontány duhové by tu byla fontána ledová.

Duhová fontána, symbolická vstupní brána do Bystřice pod Hostýnem

Duhová fontána, symbolická vstupní brána do Bystřice pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem se může pochlubit krásným zámkem, ke kterému přiléhá park, považovaný kdysi za jeden z nejkrásnějších na Moravě. Žel prohlídku zámku a parku musím nechat na jindy. Mé kroky dnes míří do kopců a do odjezdu posledního vlaku mi zbývá pouhých  9 hodin.

V logu města Bystřice pod Hostýnem se objevuje jedna zajímavá charakteristika – metropole ohýbaného nábytku. Jeho výroba byla zahájena už v roce 1861. Zakladatel továrny Michael Thonet, jehož jméno nesla továrna ve svém názvu, si toto místo nezvolil náhodou. Hostýnské vrchy byly bohatým zdrojem bukového dřeva, které je jako stvořené pro tento typ výroby. Před první světovou válkou produkovala továrna 445 000 kusů nábytku ročně a byla svého druhu největší Evropě. Majitel zaměstnával 2000 zaměstnanců, zřídil zde odborné školy a vytvářel veškerou potřebnou infrastrukturu. V roce 1953 dostala továrna prozaický název TON (Továrna ohýbaného nábytku). V současnosti funguje jako akciová společnost. Několikrát do roka firma uspořádává dny otevřených dveří. Expozici ohýbaného nábytku si zájemci mohou prohlédnout na zámku.

Jeden den by byl krátký k poznání takového města. Přes lázeňskou část města – dnes už asi jen symbolickou – začínám stoupat na Hostýn. Převýšení 400 metrů zvládám v uspokojivém čase. Dlouhé schody mě přivádějí k chrámu, nejvýznamnějšímu poutnímu místu mariánského kultu v České republice.

Poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně, velkolepý chrám se dvěma věžemi, stojí na místě bývalé malé mariánské kaple. Svou nadmořskou výškou 718 metrů je nejvyšší sakrální stavbou na Moravě. Jeho stavba trvala díky špatným přístupovým podmínkám a válečným vřavám plných 27 let. Chrám byl vysvěcen 28. 7. 1748 za účasti 30.000 věřících.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně stojí nad hlavním oltářem socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem, který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Tito krutí nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a v roce 1241 vpadli také na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích a na horách. Podle starobylého podání byli ti, kdo se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny Marie, která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků.

Panna Maria Hostýnská

Panna Maria Hostýnská

Vcházím do baziliky, sochu si však zblízka prohlédnout nemohu. Právě se zde koná mše svatá a bylo by nedůstojné rušit kněze i věřící.

Co nejtišeji opouštím chrám a po hřebeni Hostýna, kolem staré křížové cesty, mířím k nejvyššímu bodu kopce. Stojí zde miniaturní rozhledna, opentlená telekomunikačními a bůhvíjakými anténami.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Svatý Hostýn, stará křížová cesta

Svatý Hostýn, stará křížová cesta

Rozhledna na Hostýně

Rozhledna na Hostýně

Dvě dominanty nejvyššího bodu Hostýna

Dvě dominanty nejvyššího bodu Hostýna

Projekt na výstavbu rozhledny vznikl na konci 19. století. 1. září 1897, v rámci vojenských manévrů, navštívil místo, kde měla být rozhledna postavena, císař František Josef I. Podepsal zakládající listinu, dotkl se základního kamene a svolil, aby rozhledna nesla jeho jméno. O výstavbu se od samého počátku staral obětavý P. Cibulka, který v tom čase působil na zdejším superiorském úřadě.  Realizaci stavby měl na starosti Ing. Wittner z Olomouce.

Výška zděné části byla 12,1 metru. Nad střechou otevřené vyhlídky čněla dřevěná nástavba s věžičkou. Na ní se otáčel pozlacený obraz Panny Marie Hostýnské a nad obrazem zářil kříž.  Až po jeho vrchol měřila rozhledna 27 metrů. Dnes její výška činí asi 15 metrů. Má zcela jinou podobu, prošla mnoha opravami a renovacemi. Údajně slouží jako důležitý bod integrovaného záchranného systému. Otevřena bývá v turistické sezóně. Dnes mám smůlu.

Vrcholu Hostýna však vévodí od roku 1994 jiná dominanta. Dvaatřicet metrů vysoká větrná elektrárna. Působí tu jako pěst na oko a vcelku by mě zajímal její přínos. Dodává do sítě tolik elektrické energie, že stálo za to zohyzdit vrchol jednoho z nejznámějších kopců na Moravě? Ti, kdo elektrárnu postavili, a také ti, kteří stavbu povolili, to však určitě vidí jinak.

Zmínil jsem starou křížovou cestu na Hostýně. Byla postavena v roce 1900 ve směru od baziliky k rozhledně. Ale již roku 1903 byla vybudována nová křížová cesta, jejímž autorem je architekt Dušan Jurkovič. Jednotlivá zastavení jsou v Jurkovičově oblíbeném stylu valašské lidové architektury.

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Svatý Hostýn. Nová křížová cesta Dušana Jurkoviče

Kolem Jurkovičovy křížové cesty se vracím se k poutnímu chrámu. Sestupuji po schodech k rozcestí značených turistických cest. Má další cesta sestává ze dvou částí. V té první se po jednom z hřebenů Hostýnských vrchů přesunu k okraji obce Chvalčov. Velkým okruhem se tak vrátím pod východní okraj Hostýna.

Krátký úsek po žlutém značení mě přivádí k rozcestí Pod Valy. Po modrém značení pak pokračuji lesními cestami bez větších výhledů k nádherné horské louce pod vrcholem Skalný (709 m. n. m.). Zvažuji, zda učiním krátkou odbočku a vystoupím pod samotný vrchol Skalného. Podle mapy je odtud pěkný rozhled k jihozápadu. Primárním kritériem rozhodování je čas a ten je neúprosný. Nelze v jednom dni vidět všechno a rozhledů si dnes ještě užiji ažaž. Stejně tak si odpouštím odbočku k torzu hradu Skalný, který se nacházel mezi skalisky několik stovek metrů nade mnou. Stejně jako v případě výhledů, i hradních zřícenin bude dnes ještě dost. Nicméně historie hradu Skalný je zajímavá. Historici dumají, proč na tomto místě hrad vůbec někdo postavil. Pár kilometrů odtud stával hrad Obřany, s mnohem strategičtější polohou. Skalný tedy mohl tvořit jakýsi jeho obranný předvoj. Jisté je, že to byl nejvýše položený hrad na Moravě (709 m. n. m.). Lokalita dlouho nebyla známa. Nebyla zmiňována nikde v písemných dokumentech. Objevena byla až v 90. letech minulého století.

Hrady, resp. hradní zříceniny jsou dalším fenoménem Hostýnských vrchů. Jen na mé trase leží čtyři, po dalších jsem nepátral. 

Co si však neodpouštím, je krátká odbočka ke skalním výchozům nedaleko cesty. Skály se vyznačují elegantními tvary a ve společenství vzrostlých buků vytvářejí nádherné přírodní kulisy. Znalci vědí, že z pohledu geografického patří Hostýnské vrchy k Vnějším Západním Karpatům. Znamená to přítomnost flyšových hornin, tedy slepenců, jílovců a pískovců, místy i vápenných břidlic a slínovců. Skalní výchozy pod Skalným mohou sloužit jako důkaz tohoto tvrzení.

Hostýnské vrchy. Skalní výchozy na Skalném

Hostýnské vrchy. Skalní výchozy na Skalném

Hostýnské vrchy. Skalní výchozy na Skalném

Hostýnské vrchy. Skalní výchozy na Skalném

Hostýnské vrchy. Bukové lesy pod Skalným

Hostýnské vrchy. Bukové lesy pod Skalným

Místo zvané Klapinov je další krásnou horskou loukou. Vidím tu napáječky, louka tedy slouží nejspíš jako letní domov našim čtyřnohým přátelům turům. Informační tabule Naučné stezky Hostýnské vrchy informuje o tom, že na Klapinově často patrolovali portáši, strážci majetků a životů na Valašsku.

Hostýnské vrchy, Klapinov

Hostýnské vrchy, Klapinov

Hostýnské vrchy, Klapinov

Hostýnské vrchy, Klapinov

Opouštím modře značenou cestu a po červené začínám sestupovat pod kopec Obřany. Stával na něm stejnojmenný hrad založený ve druhé polovině 14. století Bočkem z Kunštátu. Údajně nebyl nikdy zcela dokončen a opuštěn byl již v době husitských válek. Do dnešních dnů se zachovalo torzo obvodového zdiva a základy věže. Jedná se o jeden z nejvýše položených moravských hradů, jeho nadmořská výška je jen o pět metrů nižší než je výška hradu Skalný. Z červeně značené turistické cesty se k hradu dostávám odbočkou s nejasně značeným počátkem. Je téměř kilometr dlouhá, s velkým převýšením.

Hostýnské vrchy, Obřany. Torzo hradu

Hostýnské vrchy, Obřany. Torzo hradu

Hostýnské vrchy, Obřany. Torzo hradu

Hostýnské vrchy, Obřany. Torzo hradu

Prohlížím si místo a více než hrad mě zajímá výhled. Spatřuji poprvé TOP cíl mého dnešního putování. Nejvyšší bod celé Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Kelčský Javorník.

Vrch Obřany je součástí stejnojmenné přírodní rezervace. Dostávám se tedy k ochranářskému pohledu na Hostýnské vrchy. V roce 1989 byla zřízena oblast klidu Hostýnské vrchy, která byla o několik let později transformována na Přírodní park Hostýnské vrchy. Ten se skládá ze dvou samostatných souvislých oblastí – kroměřížské a zlínské. Na území se nachází údajně 29 maloplošných zvláště chráněných území. Oblast je zároveň chráněnou ptačí oblastí (Ptačí oblast Hostýnské vrchy). Z hlediska ochranářského se tedy jedná o mimořádně zajímavé a hodnotné území.

Přírodní rezervace Obřany

Přírodní rezervace Obřany

Přírodní rezervace Obřany

Přírodní rezervace Obřany

Přírodní rezervace Obřany

Přírodní rezervace Obřany

Dívám se před sebe. K severu, do údolí Bystřičky, spadají Obřany vysokými, strmými srázy. K říčce s výmluvným pojmenováním musím nyní sestoupit. Cestou ne tak strmou, o to však delší.

Kolem říčky posléze přicházím k okraji obce Chvalšov. Tady začíná druhá část mé cesty. Ta bude kulminovat na Kelčském Javorníku.

Pravil jsem v úvodu, že jsem po šedesát let úspěšně odolával návštěvě tohoto kraje. Není to stoprocentní pravda. Jeden z mých vzdálených příbuzných míval chatu právě zde, v katastru obce Chvalčov. Jako desetiletý jsem zde strávil jeden víkend a dodnes si na to pamatuji. S poznáním Hostýnských vrchů to však nemělo nic společného. Marně přemýšlím, kde chata mohla stát. Sotva bych ji už našel. Poznávám však kamenolom, kolem kterého se k chatě šlo. Ten dnes vypadá jinak. Uprostřed nevelké jezírko, vlastně bažina, tehdy tu nebyla. Informační tabule upozorňuje, že Německý lom – tak se místo jmenuje – je lokalitou významnou pro rozmnožování obojživelníků.

Chvalšov, Německý lom

Chvalšov, Německý lom

Nad Chvalčovem začíná nekonečné táhlé stoupání pod jeden z nejvyšších vrcholů pohoří, Čerňavu. Cesta prochází zajímavými místy. Nejprve Přírodní rezervací, vlastně po novém Přírodní památkou Na Jančích. Lokalitou s výskytem vzácných rostlin, především orchidejí. Na ty je však ještě brzy, musel bych přijít o měsíc později. Co si však vychutnávám už dnes, je další malebná horská louka nad rezervací.

Hostýnské vrchy. Přírodní památka Na Jančích

Hostýnské vrchy. Přírodní památka Na Jančích

Hostýnské vrchy. Louky nad PP Na Jančích

Hostýnské vrchy. Louky nad PP Na Jančích

Hostýnské vrchy. Louky nad PP Na Jančích

Hostýnské vrchy. Louky nad PP Na Jančích

Hostýnské vrchy. Pohled od PP Na Jančích k Hostýnu

Hostýnské vrchy. Pohled z cesty na Čerňavu k Hostýnu

Další chráněná lokalita, Přírodní rezervace Smrdutá, představuje jeden z nejlépe zachovalých lesních porostů v Hostýnských vrších s charakteristickými geomorfologicky významnými skalními útvary – pískovcovými a slepencovými skalisky. Některá z nich jsou opravdu monumentální, jiná zas disponují bizarními tvary. Objevuji i hluboké prohlubně, tedy pseudokrasové útvary.

Hostýnské vrchy. Pseudokrasové jevy v Přírodní rezervaci Smrdutá

Hostýnské vrchy. Pseudokrasové jevy v Přírodní rezervaci Smrdutá

Hostýnské vrchy. Přírodní rezervace Smrdutá

Hostýnské vrchy. Přírodní rezervace Smrdutá

Hostýnské vrchy. Přírodní rezervace Smrdutá

Hostýnské vrchy. Přírodní rezervace Smrdutá

Pěkné místo. Stačí však popojít pár stovek metrů a ráz lesa se mění. Dostávám se za hranici rezervace. Do míst, kde probíhá těžba dřeva. Co nadělám. Asi nelze nechat les zcela napospas, avšak rozježděné lesní cesty a neuklizené ořezky krajině na kráse nepřidají.

Problém začínám mít s turistickým značením. V kilometrovém úseku cesty pod Čerňavou zcela chybí. GPS mi říká, že se musím vydat nevzhlednou bahnostrádou. Budu vypadat jak čuně.

Rozcestí Pod Čerňavou i samotný vrchol jsou zalesněné a nenabízí žádné rozhledy. Za těmi musím pokračovat dál. Dlouhý sestup, ztráta mnoha výškových metrů. Poté táhlé a místy i prudké stoupání na Jehelník. Míjím historické hraniční kameny s iniciálami HB 1827 (Herrschaft Bystritz – panství Bystřice, a HK Herrschaft Keltsch – panství Kelč). Největší z nich se nachází přímo na Jehelníku. Tady nacházím i památník popraveného odbojáře Ladislava Jaroše, profesora a ředitele gymnázia v Holešově. Popraven byl gestapem v roce 1942 pro svou odbojovou činnost.

Hostýnské vrchy. Historický hraniční kámen pod Jehelníkem

Hostýnské vrchy. Historický hraniční kámen pod Jehelníkem

Hostýnské vrchy. Jehelník

Hostýnské vrchy. Jehelník

Hostýnské vrchy. Jehelník

Hostýnské vrchy. Jehelník

Z rozcestí Jehelník – památník se vydávám po zelené k vrcholu Kelčského Javorníku. Hřebenová cesta vede kolem dalších a dalších bizarních skalisek, která doslova burcují fantazii.

Před více než dvaceti lety stávala na vrcholu Kelčského Javorníku, nejvyššího bodu Hostýnsko-vsetínské hornatiny, dřevěná rozhledna. Z bezpečnostních důvodů musela být stržena. Až v roce 2012 byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu rozhledny nové. A ta je – alespoň v očích mých – doslova unikátem. Jako stavbu ji hodnotím jako jednu z nejpovedenějších u nás. A po stránce výhledů je umístění ještě vyšší.

Stavbu tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených modřínových lamel, které jsou uspořádány do kruhu kolem ocelového sloupu s vřetenovým schodištěm. Na stavbu bylo použito 22 tun žárově zinkované oceli a 22 tun modřínového dřeva. Půdorys rozhledny připomíná hodinový ciferník a dá se použít jako sluneční hodiny. V prohnutých tvarech dřevěných lamel lze spatřit odkaz na tradici výroby ohýbaného nábytku v nedaleké Bystřici pod Hostýnem. Absence obvodových stěn zajišťuje nepřetržitý kontakt s okolím. Každý jedenáctý stupeň ze 156 schodů střídá zastavení s vyhlídkou. Poslední, dvanáctá podesta, je hlavní vyhlídková plošina. Nachází se 30 metrů nad okolním terénem; její nadmořská výška činí 892,6 metru. Projekt rozhledny pochází z dílny Ing. Ondreje Balážika, architekty projektu jsou Marta Balážiková a Pavla Petrů.

Hostýnské vrchy. Rozhledna na Kelčském Javorníku

Hostýnské vrchy. Rozhledna na Kelčském Javorníku

Hostýnské vrchy. Rozhledna na Kelčském Javorníku

Hostýnské vrchy. Rozhledna na Kelčském Javorníku

Rozhled je skutečně úchvatný. Nejvyšší vrcholky Moravskoslezských Beskyd, pohraniční hřeben Javorníků, daleko za ním slovenská pohoří. Na severu Veřovické vrchy s Velkým Javorníkem, Moravská brána s pohledem až do Klimkovic nedaleko Ostravy. Oderské vrchy. Na jihu Chřiby, na jihovýchodě Vizovické vrchy. Vše dokonale popsáno na informačních tabulkách.

Hostýnské vrchy s Hostýnem z rozhledny na Kelčském Javorníku

Hostýnské vrchy s Hostýnem z rozhledny na Kelčském Javorníku

Hostýn z rozhledny na Kelčském Javorníku

Hostýn z rozhledny na Kelčském Javorníku

Pohled z rozhledny na Kelčském Javorníku k severu. Uprostřed na horizontu Starojický kopec se zříceninou hradu Starý Jičín

Pohled z rozhledny na Kelčském Javorníku k severovýchodu.
Uprostřed na horizontu Starojický kopec se zříceninou hradu Starý Jičín

Pohled z rozhledny na Kelčském Javorníku k severu. Uprostřed Hranice s cementárnou

Pohled z rozhledny na Kelčském Javorníku k severu. Uprostřed Hranice s cementárnou

Veřovické vrchy z rozhledny na Kelčském Javorníku

Veřovické vrchy z rozhledny na Kelčském Javorníku

Moravskoslezské Beskydy z rozhledny na Kelčském Javorníku. Uprostřed Lysá hora

Moravskoslezské Beskydy z rozhledny na Kelčském Javorníku. Uprostřed Lysá hora

Veřovické vrchy (vpravo) z rozhledny na Kelčském Javorníku. Vpravo Velký Javorník

Veřovické vrchy (vpravo) z rozhledny na Kelčském Javorníku. Vpravo Velký Javorník

Bystřice pod Hostýnem z rozhledny na Kelčském Javorníku

Bystřice pod Hostýnem z rozhledny na Kelčském Javorníku

Nedaleký Hostýn jako na dlani. Další a další zajímavá místa v bližším a dalekém okolí. Nemohu se vynadívat. Vydržel bych zde dlouhé hodiny a stále by bylo co objevovat. Vědomě si nechávám ujet další spoj domů a věnuji se rozhledům. Jen nerad scházím a pokračuji k cíli mé cesty, do Podhradní Lhoty.

Na posledním úseku cesty, těsně nad cílovou obcí mě čekají poslední dvě zajímavosti. Torza hradů Šaumburk a Nový Šaumburk, jinak Zubříč.

Hrad Nový Šaumburk, Zubříč, je mladší. Zmiňován je již v roce 1307 a postaven byl nejspíš na podporu nedalekého Šaumburku, který je starší jen o několik let. Jeho zakladatelem byl Bruno Zubřici, který hrad pojmenoval podle svého rodového sídla, hradu Schauenburg (nyní Schaumburg) v Dolním Sasku. Archeologické průzkumy ukázaly, že hrad patřil rozlohou k největším lokalitám svého druhu u nás.

Zbytky hradu Šaumburk

Zbytky hradu Šaumburk

Zbytky hradu Šaumburk

Zbytky hradu Šaumburk

Ze Šaumburku zbylo opravdu málo a z Nového Šaumburku ještě míň. Při pohledu z Podhradní Lhoty však vyniká jejich strategická poloha.

Místo, kde stával hrad Nový Šaumburk (Zubříč)

Místo, kde stával hrad Nový Šaumburk (Zubříč)

Torzo hradu Nový Šaumburk

Torzo hradu Nový Šaumburk

Šaumburk a Nový Šaumburk z Podhradní Lhoty

Šaumburk (vpravo) a Nový Šaumburk z Podhradní Lhoty

V Podhradní Lhotě končí mé putování. Cesta byla téměř třicet kilometrů dlouhá a převýšení jen o něco málo menší než 1500 metrů. Na její absolvování jsem se všemi zastávkami potřeboval více než osm hodin.

Podařilo se mi navrhnout zajímavou trasu. Jasně mi naznačila, že by po prvním poznání měla přijít i další. Hostýnské vrchy toho mohou nabídnout ještě mnoho a mnoho…

zdroj informací o rozhledně na Kelčském Javorníku:  http://krasybeskyd.wz.cz/trasy_/trasa0022.htm

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 komentářů u Hostýnskými vrchy

  1. SV napsal:

    „převýšení jen o něco málo menší než 1500 metrů“ wau!

  2. SV napsal:

    Sv. Hostýn je naozaj zaujímavé miesto s mystickou atmosférou….

    zaujímavý článok, prečítam, tuším sa tam píše niečo o smrdutých obroch?! 😉

  3. BUTEO napsal:

    Radost číst hezké počteníčko. |U mě dvojnásob, bo ten kraj neznám.

  4. SV napsal:

    „Jako desetiletý jsem zde strávil jeden víkend a dodnes si na to pamatuji.“
    fuha, tak to musel byť naozaj wellmi zaujímavý víkend! 😎

  5. SV napsal:

    Přírodní rezervace Obřany – ta prostredná fotografia – úžasná!

  6. SV napsal:

    „Přírodní rezervace Smrdutá“ – prečo smrdutá?

  7. SV napsal:

    ….rozmýšľala som, prečo ľudia stavajú rozhľadne a prečo ich majú tak radi?
    …….túžba získať nadhľad? 😉
    ………nejaké dedičstvo po našich zverkopredkoch, aby sme mali prehľad, čo sa deje v okolí? hm…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.