Hudba roku 2016. Část V.

Hudba roku 2016

Hudba roku 2016

Čas mi konečně dovolil dokončit ohlédnutí za tím, co mě na poli hudební produkce v loňském roce nejvíce oslovilo.
Když tvrdím: „Čas mi konečně dovolil…“, vědomě neříkám pravdu. Na podrobnější představení mi vskutku čas nezbývá. Zůstat musím chtě, či spíše nechtě, jen u stručných představení. Povídání o mém pohledu na hudbu roku 2016 chci konečně dokončit a nemohu s tím otálet do Vánoc…

 

V předchozích dvou částech jsem si všímal české hudební scény. U ní zůstanu, i když s jednou malou výjimkou. Tou je v Praze žijící slovenský zpěvák Peter Aristone. Zaujal mne jeho klip Gold. A nejen mne. Zaujal i dramaturgy americké televizní stanice MTV. Video zařadili počátkem roku 2016 mezi nejlepších pět nových klipů a zařadili ho do hlasování na svém portále MTV U věnovaném mladým.

Jak Peter Aristone říká. „Je to úžasný pocit. Cítím možnost zviditelnit českou a slovenskou hudební scénu a otevřít dveře do světa i dalším hudebníkům“.

Skladba Gold je dobrá. A mne samotného překvapuje fakt, že mě oslovilo dílo žánru popmusic, kterému se jinak zdaleka vyhýbám. 

************************************************************************************

A teď už jen k tuzemské scéně. K žánrům, které poslouchám nejraději, a jsou, takříkajíc, mojí parketou. 

Miki Ryvola: Tunel jménem čas

Miki Ryvola: Tunel jménem čas

Album, které dále zmíním, nemohu doplnit ukázkou. Z kanálu youtube všechny zmizely, nejspíš je někdo z nějakého důvodu shledal nepatřičnými.

Na popud kytaristy Marka Rejhona se odhodlal téměř pětasedmdesátiletý Miki Ryvola nahrát šest písní svých a jednu svého bratra Wabiho v netradiční swingové úpravě. V doprovodu jazzového orchestru Marka Rejhona a Petra Pospíšila. Album nazval podle jedné z písní Tunel jménem čas.

Swingové úpravy překvapily nejen mě. Jak ovšem Miki Ryvola říká: „Na swingu jsem vyrůstal, nic překvapujícího se tedy nekoná!“

Nevím. Po hudební stránce precizní dílo, není mu co vytknout. Dovolím si ovšem citovat z recenze Michaela Antonyho – Tonyho, která vyšla v Trampském magazínu:

„Když jsem nahrávky slyšel poprvé, byl jsem zpočátku trošku zaskočen, protože tyhle písničky jsou v šedé kůře mozkové vypálené velkým cejchem a najednou zněly jinak, než mi ta mrška paměť napovídala, že mají znít. Nikoliv špatně, ale jinak. A pak najednou, zničehonic, nastal zlom a nemohl jsem se od poslechu nahrávek odtrhnout…“

U mne se tento zlom ještě neodehrál. Raději si pustím alba „ztracených Ryvolovek“…

************************************************************************************

Dva návraty.

Ejhle, Heuréka

Ejhle, Heuréka

V osmdesátých letech působila na české folkové scéně pražská skupina Heuréka. V roce 1984 Supraphon vydal její album Ejhle, Heuréka. Písně inspirované francouzskou lidovou hudbou, jedním slovem krása. Poslouchal jsem je tehdy od slyším do neslyším. Některé skladby mi tu a tam v hlavě zazněly i po mnoha letech. A marně jsem přemýšlel: Kdo? Na Heuréku, která zmizela jako mnoho folkových skupin té doby, jsem si nevzpomněl.

V roce 2016 však Supraphon znovu album vydal, samozřejmě v remasterované podobě. Ihned jsem si vzpomněl a záplatoval tak mezery ve svém hudebním vzdělání. Album zní v mých reproduktorech tak, jako dřív. Více než často.

V ukázce nabízím skladbu Mazaní námořníci. Není to z mého pohledu ta NEJ, ty mně bližší jsem však na youtube nenašel.

 

Kantoři: Polní kvítí

Kantoři: Polní kvítí

Druhý návrat vede k dosud působící královéhradecké skupině Kantoři. Moje srdeční záležitost. Byli to právě Kantoři, kteří mě v sedmdesátých letech přivedli k lidové písni. Jejich hudebně čisté úpravy, propracované vokály, to bylo něco, co mne nemohlo minout. Původní, osmičlenné složení kapely si příliš nepamatuji. V hlavě mi zůstala především sestava Miloš Dvořáček, Ludmila Dvořáčková, Tomáš Uhlíř a Jan Filip. Posledně jmenovaný, Jan Filip, je jediným, kdo v kapele působí od času vzniku dodnes.

S neskrývanou radostí jsem přivítal opětovné vydání asi nejúspěšnějšího alba Kantorů, Polní kvítí. Původně vydané v roce 1983, nyní návrat v digitalizované podobě.

V ukázce nabídnu, tak trochu nekorektně, skladbu Lilie. Irská balada s textem Josefa Tejkla je ze současné sestavy Kantorů, písně z alba Polní kvítí jsem na youtube nenašel.

************************************************************************************

Ivan Hlas Trio: Krásnej dar

Ivan Hlas Trio: Krásnej dar

Ivan Hlas, resp. seskupení Ivan Hlas Trio vydalo v roce 2016 album Krásnej dar.

Je dílem, které se vrací zpět. Ivan Hlas oprášil skladby již natočené, dost možná už zapomenuté. Skladby dostaly nový háv, nutno podotknout velmi slušivý. Ostatně trio Ivan Hlas, Norbi Kovács (jeho úchvatné aranže) a Olin Nejezchleba z mého pohledu zraje jak víno. Album od alba lepší.

Nabízím titulní skladbu Krásnej dar.

 

************************************************************************************

Žalozpěv: Šlépěje nejbližší

Žalozpěv: Šlépěje nejbližší

A na závěr další srdeční záležitost.

Níhovská kapela Žalozpěv vydala v roce 2016 album Šlépěje nejbližší. Kapelník Jiří Nohel se vyznává ze svého hlubokého vztahu ke konkrétním místům v Čechách a na Moravě, ale i ke krajině a přírodě obecně. V tom mu pomáhají další tři členové kapely, Markéta Šťouračová, Aleš Tomek a Petr Novotný (alternativně Vojta Herka).

Album Šlépěje nejbližší je dílem, které posluchači vstoupí hodně hluboko do duše…

V ukázce nabízím nádhernou skladbu Modlitba za jeřabiny u cest.

 

************************************************************************************

Bylo by obtížné a především rozsáhlé vyjmenovat z hudební produkce roku 2016 vše , co mne pozitivním způsobem oslovilo.  Nesleduji hudební novinky denně, a tudíž mi spousta věcí unikne. O to radostnější jsou pak pozdější objevy takových děl.  Nepochybuji, že jich bude i ve  vztahu k roku 2016 dost a dost. Určitě se k nim pak vrátím…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Hudba roku 2016. Část V.

  1. SV napsal:

    „Raději si pustím alba „ztracených Ryvolovek“…“ hm, asi aj ja…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.