Chřiby (Přes Brdo na Buchlov)

Přes Chřiby (Z Brda na Buchlov)

Chřiby (Přes Brdo na Buchlov)

Nedávná výprava do Hostýnských vrchů mě pořádně navnadila. Čím?

Především úchvatným, širokým pohledem z Kelčského Javorníku. Z rozhledny na jeho vrcholu jsem spatřil takřka polovinu Moravy i okrajové části západního Slovenska. Pohled, který se člověku nadlouho vyryje do paměti…

Nadšený jsem chodil po ochozu rozhledny kolem dokola. Pojmenovával místa, která jsem bez problémů poznal, snažil se identifikovat ta, kde už to tak snadné nebylo. Do první kategorie se zařadil ne příliš vzdálený táhlý hřeben s kamennou rozhlednou na nejvyšším bodě. Chřiby a Brdo. Vzpomněl jsem si na podzim roku 2014, kdy jsem během jediného dne absolvoval dlouhou cestu z Hané na Velehrad. Tehdy jsem se pod rozhlednou ocitl ve všedním dni, mimo otevírací dobu. Zpod rozhledny výhled nebyl žádný, takže jsem splakal nad výdělkem. A sliboval si, že se na toto místo vrátím v čase, kdy bude rozhledna otevřená. Bylo nade vše jasné, že výhled z ní musí být jedinečný.

************************************************************************************

Spojení do Roštína je zdlouhavé a poměrně komplikované. Vystupuji z autobusu na zastávce pod farním kostelem sv. Anny. Pár stovek metrů zpět po hlavní ulici, pak značená cesta stoupá na rozlehlou louku. Odtud se otevírá nádherný pohled k Brdu. Takřka povinná fotografická zastávka, tento pohled v mém povídání nemůže chybět.

Brdo od Roštína

Brdo od Roštína

Krátké klesání a přicházím do Salárny, místní části Roštína. Zvláštní název, nenapadá mě význam slova, natož nějaký původ. A internetové slovníky jsou na tom podobně. Není to však místo až tak neznámé. Nedaleko se nachází poměrně známá technická památka. Pilíře jednoho z mostů plánované Baťovy dálnice.

V knize Jana Antonína Bati „Budujeme stát“ z roku 1937 se hovoří o ambiciózním plánu postavit páteřní komunikaci napříč celým Československem. Z Chebu až na Podkarpatskou Rus. Stavba měla být hotova za čtyři roky…!

Úsek přes Chřiby mezi obcemi Zástřizly a Kostelany se začal budovat na počátku roku 1939. V roce 1942 byla stavba přerušena a už nikdy nikoho nenapadlo ji dokončit. V terénu zůstalo několik stavebních prvků; pilíře mostu u Salárny patří k nim.

Začíná mě mrzet, že jsem trasu nenaplánoval jinak. Tak, abych si tuto zajímavou technickou památku mohl prohlédnout. Příště. Koneckonců, i na aktuální trase toho do budoucna zůstane dost a dost.

Posledním stavením Salárny je rozlehlý rekreační objekt s restaurací a kempem. Bývalý panský dvůr Kamínka. Tady už začíná cesta stoupat k Brdu. Nejdříve mírně, v  závěru to ovšem bude mnohem náročnější.

Přicházím k Roštínské kapli. Sakrálnímu objektu s historií více než stoletou. Pod kaplí vyvěrá silný pramen chutné a údajně i zdravé vody. Povoluji kohoutek a ochutnávám. Výtečná…

Roštínská kaple

Roštínská kaple

Před třemi lety mi dal výstup na Brdo pořádně zabrat. Bylo to už na třicátém kilometru mého putování na Velehrad a začínala se ozývat únava. Mám tedy představu, co mě dnes čeká. Jenže všechno je jinak. Jsem v poměrně slušné fyzické kondici a po sedmdesáti minutách od opuštění autobusu stojím u rozhledny. Pohledu na hodinky se mi ani věřit nechce…

U rozhledny je veselo a živo. Je nádherný den. Mraky, které ještě před chvílí hrozily bouřkou, odtáhly do bezpečné vzdálenosti. Fouká čerstvý vítr a slibuje daleký výhled.

Rozhledna na Brdu

Rozhledna na Brdu

Rozhledna na Brdu

Rozhledna na Brdu

Platím symbolické vstupné, dvacet korun. Po dřevěných schodech stoupám na vyhlídkovou plošinu rozhledny. Měl jsem obavy, že zasklený prostor vyhlídky bude prostým skleníkem, bez možnosti otevřít okna pro potřeby fotografování. Ale už u pokladny mě správce rozhledny ujistil, že mohu být klidný. Okna lze otevřít. 

Připouštím, že v opačném případě bych to jen těžko rozdýchával.

První pohled směřuje k Hostýnským vrchům. Viditelnost stoprocentní není, poutní chrám na Hostýně však snadno rozeznávám. Rozhlednu na Kelčském Javorníku nikoli. Škoda. Rád bych jí zamával. Posílám tak alespoň symbolický pozdrav.

Hostýnské vrchy jsou v zákrytu s Moravskoslezskými Beskydami. V severozápadním směru se rýsuje hřeben Javorníků, dlouhý východní horizont vyplňují Bílé Karpaty. Snadno rozeznávám Velkou Javořinu a Velký Lopeník. V nejbližším okolí, od východu k jihozápadu se rozkládají Chřiby. Těm dominuje nepřehlédnutelná silueta hradu Buchlova. Tam bude směřovat moje další cesta. V jihozápadním směru, za nejvyššími vrcholky Ždánického lesa (pro zajímavost – jejich názvy zní U Slepice a Nové hory) se rýsují kontury Pálavy. Na opačné straně se jako na dlani rozkládá Kroměříž se siluetou zámku.

Zkoumám, které nejvzdálenější geografické objekty jsem schopen rozeznat a identifikovat. Není těžké na to přijít. Na severozápadě se matně rýsuje Hrubý Jeseník. Vzdálenost necelých sto kilometrů. Pořádně daleko. 

Jsem nanejvýš spokojen. Znovu obíhám vyhlídkovou plošinu dokola a dokola. Tentokrát s fotoaparátem. Měním objektiv, snažím se zachytit co nejvíce. Leč předesílám: výsledek mě příliš neuspokojil.

Pohled z rozhledny na Brdu k Buchlovu

Pohled z rozhledny na Brdu k Buchlovu

Buchlov z rozhledny na Brdu

Buchlov z rozhledny na Brdu

Kroměříž z rozhledny na Brdu

Kroměříž z rozhledny na Brdu

Hostýnské vrchy a Moravskoslezské Beskydy z Brda

Hostýnské vrchy a Moravskoslezské Beskydy z rozhledny na Brdu

Chřiby z rozhledny na Brdu

Chřiby z rozhledny na Brdu

Rozhledna na Brdu: Pohled k Roštínu

Rozhledna na Brdu: Pohled k Roštínu

Pohled z Brda k severozápadu. V popředí kostel sv. Jakuba v Roštíně

Pohled z Brda k severozápadu. V popředí kostel sv. Jakuba v Roštíně

Pohled z Brda k východu. Na horizontu Bílé Karpaty

Pohled z Brda k severozápadu, k Moravské bráně

Čas ubíhá, je třeba sestoupit a pokračovat v cestě. Zbývá dodat, že v případě viditelnosti naprosto dokonalé je vidět z Brda ještě mnohem dál. Informační tabule uvádí i Roháče.

Brdo je známé nejen jako nejvyšší bod Chřibů (587 m. n. m.) a nejen svou rozhlednou z roku 2004, jedinou kamennou v celém pohoří, které při uvedení do provozu požehnal sám olomoucký biskup. Roku 1887 byly na jihovýchodním svahu Brda objeveny zbytky hradiska z doby bronzové a starší doby železné. Vrch je tedy i významnou lokalitou archeologickou.

Obohacen neskutečně krásnými výhledy pokračuji směrem k Buchlovu. Cesta ovšem není přímočará. Červené značení mě nejprve přivádí k rozcestí Vlčák. Tady na chvíli opouštím moji trasu a odbočuji ke Gavendově skále. Je to seskupení několika skal, které obnažila těžba kamene pro zmíněnou dálnici. Na jedné ze skal lze objevit černý kříž jako památku na havárii letadla z doby těsně po 2. světové válce. Tehdy se tu srazila dvě sovětská letadla typu Petljakov Pe-2.

Gavendova skála je jedním z nejvýše položených míst Chřibů (569 m. n. m.). Vrch je však zarostlý a nenabízí prakticky žádný rozhled.

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Chřiby, Gavendova skála

Vracím se k samotě na Vlčáku. Stavení má bohatou a zajímavou historii. Původně panská hospoda náležela k cetechovickému (nedaleká obec) statku a sloužila jako poštovská stanice na křižovatce poštovních cest. Tato funkce postupně ztratila na významu. Od druhé poloviny 19. století to byla už hospoda patřící rodu Váňů. Jako zajímavost lze uvést, že známý pana Váni, prof. Nábělka si zde zřídil hvězdářskou pozorovatelnu a pracoval zde se svou dcerou Marií na hvězdářských výzkumech. V době 2. světové války se Váňovi (otec a dva synové) zapojili do protifašistického odboje. To mělo za následek jejich zatčení. Otec byl popraven, synové se po propuštění zapojili do partyzánského hnutí.

Chřiby, Vlčák

Chřiby, Vlčák

Škoda, že je dnes objekt pro turisty bezvýznamný. Občerstvovnu by mnozí na tomto místě uvítali. Otázkou je, jak by se uživila…

Pokračuji po červeném značení. Pár stovek metrů pod rozcestím se nachází další geografická, respektive hydrografická zajímavost. Pramen řeky Kyjovky. Je to méně známá a poněkud zvláštní moravská řeka. Pramen v nadmořské výšce 540 metrů, stejně jako nejvyšší úsek toku často vysychají. Až mnohem níže se jedná o malebný potůček, jehož podstatným úsekem je přehrada Koryčany. Poté je to ovšem naprosto zregulovaná řeka připomínající kanál, kde se pomalu ani ryby neudrží. Mezi Kyjovem a Hodonínem napájí Kyjovka množství rybníků, pod Hodonínem je v několika místech propojena s Moravou. Až pod Lanžhotem Kyjovka připomíná skutečnou řeku. Do Dyje se vlévá kousek od trojmezí Česko – Rakousko – Slovensko.

Pramen Kyjovky pod Vlčákem

Pramen Kyjovky pod Vlčákem

Pramen Kyjovky

Pramen Kyjovky

Svoji zvláštnost řeka potvrzuje. Voda se z pramene ztrácí kdesi v podloží lesa a teprve po několika stovkách metrů je tu jakýsi náznak vodního toku.Pod pramenem Kyjovky se turistický chodník napojuje na asfaltovou lesní cestu, která je současně jednou z páteřních cyklostezek v Chřibech. Cyklistům možná takový povrch vyhovuje, mně určitě ne. Jsem rád, když se po pár kilometrech opět vracím na lesní cestu.

Až několik stovek metrů pod pramenem začíná Kyjovka připomínat vodní tok

Až několik stovek metrů pod pramenem
začíná Kyjovka připomínat vodní tok

Přicházím na rozlehlou louku. Charakterem mi připomíná ty, které jsem před týdnem spatřil a opěvoval v okolí Hostýna. Pohled lahodící oku, jarní krása. Cesta vede uprostřed louky, úvozem lemovaným starými javory. Nepochybně stará hradní cesta vedoucí k Buchlovu.

Cesta na Buchlov

Louky při cestě na Buchlov

Cesta na Buchlov

Louky při cestě na Buchlov

Cesta k Buchlovu

Cesta k Buchlovu

Krátký úsek lesem, po chvíli další louka. Podél jejího okraje vystupuji vzhůru. Otevírá se široký pohled na Chřiby. A kousek odtud se nachází další přírodní zajímavosti: Buchlovský kámen a Malý Buchlovský kámen.

Louka pod Buchlovskými kameny

Louka pod Buchlovskými kameny

Ten vyšší měří asi 12 metrů a je nestydatě popsaný. Nápis Buchlovský kámen si tam nejspíš připsal někdo, kdo měl časté problémy s pamětí. Bál se asi, že jméno skály zapomene, a ze skály si udělal obrovský debilníček.

Krásně tvarovaná pískovcová skála. Zkoumám zajištěné lezecké cesty, s těmi však koketovat nebudu, jsou na sólo lezení obtížné. Co je zajímavé, název skaliska je prý v písemných záznamech zmiňován už v roce 1555! O dvě stovky metrů dál se nachází menší skalisko – Malá Buchlovská skála.

Buchlovský kámen

Buchlovský kámen

Buchlovský kámen

Buchlovský kámen

Buchlovský kámen

Buchlovský kámen

Malý Buchlovský kámen

Malý Buchlovský kámen

Malý Buchlovský kámen

Malý Buchlovský kámen

Zpět loukou k cestě a dále kolem rozsáhlého ranče Zikmundov. Překvapilo mě obrovské stádo koní. U dvou zabahněných rybníčků pak divoce rostoucí kosatce. Ranč se prý otevřel turistům, nabízejí projížďky na koních a mnohé další atrakce.

Kosatce v mokřadech na Zikmundově

Kosatce v mokřadech na Zikmundově

Kosatce v mokřadech na Zikmundově

Kosatce v mokřadech na Zikmundově

Kosatce v mokřadech na Zikmundově

Kosatce v mokřadech na Zikmundově

Na Buchlov mi zbývá pouhých pár kilometrů. Mrzuté je, že poslední úsek cesty vede po poměrně frekventované silnici. Malou satisfakcí může být pohled k Holému kopci a do údolí Buchlovického potoka.

Nad údolím Buchlovického potoka

Nad údolím Buchlovického potoka

Hrad Buchlov je mi sympatický od první chvíle, prvního setkání. Například tím, že se za minimalistické vstupné 20 Kč mohu podle libosti procházet po hradě, samozřejmě s výjimkou interiérů zařazených do prohlídkových okruhů. Na mnoha jiných hradech vás bez zaplacení plného vstupného nepustí ani za bránu.

Buchlov

Buchlov

Buchlov

Buchlov

Buchlov

Buchlov

Buchlov

Buchlov

Vracím se ve vzpomínkách do minulosti. Moje babička mi opakovaně vyprávěla, že na Buchlově roste lípa kořeny vzhůru a větvemi do země. Jako malý jsem si nic takového neuměl představit, vymykalo se to zdravému rozumu. Ptám se proto jedné z průvodkyň, zda tu něco takového existuje. Ukazuje vzhůru na košatou lípu. Její větve s trochou fantazie skutečně připomínají kořeny. Jak se později dočítám, váže se k buchlovské lípě – říká se jí Lípa neviny – pověst:

Zbrojnoš Vlček byl odsouzen za přípravu vraždy tehdejšího pána na Buchlově. I po mnoha mučeních stále tvrdil, že je nevinen. Když měl být popraven, vznesl poslední přání. Vytrhl na nádvoří malou lípu, s kořeny i korunou ji zasadil do země. Řekl svým soudcům, že pokud se do roka zazelenají kořeny, bude to důkaz jeho neviny. Stalo se tak a Vlček byl propuštěn. Na následky mučení však zanedlouho zemřel. Lípa však na Buchlově však roste dodnes.

Lípa neviny na Buchlově

Lípa neviny na Buchlově

Hrad Buchlov je zajímavostmi doslova prošpikován. O historii samotného hradu vyprávět nebudu, lze si přečíst renomovaná vyprávění, kterým nechci a ani nemohu na tomto místě konkurovat. Z avizovaných zajímavostí však uvedu ještě dvě. Borovici rostoucí v hradbách. Člověka musí napadnout, kde bere do kořenů zazděných v hradbách vodu? Prý z vlhkosti zdiva. Tou druhou zajímavostí je skalka, z níž byl v roce 1868 vytržen jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Buchlov. Borovice zarostlá v hradbách

Buchlov. Borovice zarostlá v hradbách

Buchlov. Borovice zarostlá v hradbách

Buchlov. Borovice zarostlá v hradbách

Buchlov. Místo, odkud byl vytržen základní kámen Národního divadla

Buchlov.
Místo, odkud byl vytržen základní kámen Národního divadla

Buchlov. Místo, odkud byl vytržen základní kámen Národního divadla

Buchlov. Místo, odkud byl vytržen základní kámen Národního divadla

Buchlov. Místo, odkud byl vytržen základní kámen Národního divadla. Pamětní tabulka

Buchlov. Místo, odkud byl vytržen základní kámen Národního divadla. Pamětní tabulka

Opouštím nádvoří a konstatuji, že hrad Buchlov je pro turisty skutečně přívětivým místem.

Mířím o pár stovek metrů dál. K sousednímu vrcholu Buchlova, Barborce. Z jeho úbočí je krásný pohled zpět k hřebenu Brda. 

Chřiby. Brdo zpod Barborky

Chřiby. Brdo zpod Barborky

Kopec Barborka je jedním z nejhezčích a také nejnavštěvovanějších míst Chřibů. V kontrastu s hradním kopcem je zákoutím klidu a oddechu. V kapli na vrcholu zasvěcené svaté Barboře jsou pochování páni z Buchlova (Petřvaldi, Berchtoldi). Kopec s nejbližším okolím je přírodní památkou s výskytem vzácných živočichů a rostlin.

Dnes je kaple uzavřena, prohlédnout si její interiér nemohu. Je také škoda, že zarostlý kopec nenabízí rozhledy. Pohled do krajiny Slovácka by byl nepochybně jedinečný. Až v této chvíli mohu alespoň v teoretické rovině docenit jeden z prohlídkových okruhů hradu Buchlova. Ten, který je zaměřen na výhledy a vede na hradní věž, nejvyšší místo celého hradního komplexu. Příště ho absolvuji.

Kaple sv. Barbory na Barborce

Kaple sv. Barbory na Barborce

Jen nerad opouštím klidnou Barborku. Následuje už jen sestup starou alejí do Buchlovic. Z okraje aleje se otevírá krásný pohled zpět k hradu.

V úvodu jsem konstatoval, že na mé trase zůstane mnoho míst, na jejichž zhlédnutí nezbude čas, a která budu muset zařadit až do dalších výprav. Jedním z nich je barokní zámek v Buchlovicích s nádhernou rozlehlou zahradou. Nezbývá čas ani na letmý pohled, autobus odjíždí za pár minut.

Stará alej do Buchlovic

Stará alej do Buchlovic

Pohled zpět k Buchlovu

Pohled zpět k Buchlovu

Nelze však v jednom okamžiku prožít a vidět všechno. Takto zůstává mnoho důvodů vracet se zpět do těchto míst. Na Brdo, na Buchlov, a především na místa, na která dnes nezbyl čas.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře: Chřiby (Přes Brdo na Buchlov)

  1. BUTEO napsal:

    Víš co? Já Ti Pepíku přeji trvale dobré zdraví abys ještě hódně toho nachodil po té naše krásné zemi. Taky si přeji, abys nadále dodržoval dosavadní styl, fotil krásy přírody a ne pomalované města a lidi, co se chovají a jednají hůř než divoké kmeny z Asie a Afriky.

    • pepa napsal:

      Děkuji za přání, milé.
      No jiný styl asi ani neumím, a skutečně mnohem raději fotím přírodu, než lidské aglomerace.

  2. Stanislava Mořická napsal:

    Dnes jsem se chystala na Buchlov a okolí. Zdravotní stav zlobí.
    Sedla jsem si alespoń k počítači a objevila Vaše fotky.
    Moje srdce pookřálo.
    Děkuji za tu krásu viděnou krásným srdcem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *